Barrettův jícen
| Barrettův jícen | |
| Barrett´s esophagus | |
 Barrettův jícen při endoskopii | |
| Rizikové faktory | gastroezofageální reflux, porucha funkce dolního jícnového svěrače, alkohol, kouření |
|---|---|
| Klinický obraz | bolest na hrudi, pyróza, odynofagie, dysfagie, zápach z úst, nauzea, zvracení |
| Diagnostika | endoskopické vyšetření s histologickým potvrzením biopsie |
| Léčba | omeprazol, lanzoprazol, pantoprazol, dysplastické změny jsou indikací k chirurgické nebo endoskopické léčbě |
| Komplikace | malignizace |
| Prevalence v ČR | 1,5 % |
| Klasifikace a odkazy | |
| MeSH ID | D001471 |
| OMIM | 614266 |
Barrettův jícen je označení pro stav, kdy dochází ve sliznici jícnu k intestinální metaplazii z důvodu refluxní esofagitidy. Normální sliznici jícnu tvoří dlaždicobuněčný epitel, ten není odolný vůči kyselým šťávám žaludku. Vzniká zde zánět a při dlouhodobém dráždění, často kvůli nedostatečné funkci dolního jícnového svěrače, dochází k přestavbě v cylindrický epitel s pohárkovými buňkami (podobný střevnímu). Tento epitel je vůči agresivnímu prostředí odolnější, ale tato intestinální metaplazie patří mezi prekancerózy a zvyšuje tedy riziko vzniku adenokarcinomu jícnu. U osob s Barrettovým jícnem se riziko malignizace v adenokarcinom zvyšuje 30–40krát. [1] Obvykle bývá v dolní části jícnu na přechodu do žaludku.
Rizikové faktory[upravit | editovat zdroj]
Faktory jsou společné pro výskyt gastroezofageálního refluxu a snížení tlaku dolního jícnového svěrače. Mezi rizikové faktory patří:
- dlouhodobý a opakovaný reflux kyselého žaludečního obsahu,
- kouření,
- excesivní požívání alkoholu,
- porucha motility,
- porucha funkce dolního jícnového svěrače,
- hiátová hernie.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Diagnóza Barrettova jícnu se opírá o endoskopii s histologickým vyšetřením bioptovaného materiálu. Samotný endoskopický nález je pro Barrettův jícen typický − je patrný jako výrazně červený úsek sliznice − ale je vždy doplněn histologickým vyšetřením. Barrettův jícen se kromě potíží spojených s refluxní chorobou, jako je pálení žáhy, nemusí nijak projevovat. Pacienti s tímto onemocněním by měli být pravidelně sledováni.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Plná antirefluxní terapie, která vede k potlačení produkce žaludeční kyseliny, pomocí inhibitorů protonové pumpy (omeprazol, lansoprazol, pantoprazol, esomeprazol). Tuto terapii indikujeme i v případě absence refluxních projevů − bolest na hrudi, pyróza, odynofagie, dysfagie a další. Indikací endoskopické intervence v jícnu je nález těžkých dysplastických změn a odstranění již prokázaného adenokarcinomu.
Komplikace[upravit | editovat zdroj]
Mezi komplikace Barrettova jícnu patří neoplazie, striktury a vředy (Barrettův vřed). Může docházet ke krvácení z lézí a vzniku zánětlivých stenóz.
Všichni pacienti s diagnózou Barrettova jícnu by měli být endoskopicky dispenzarizováni v intervalech podle předchozího histologického nálezu a přidružených rizikových faktorů. Cílem je časný záchyt případných dysplázií.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ KROUPA, Radek. Barrettův jícen, rizikové faktory, léčba [online]. [cit. 2017-10-03]. <https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2012/03/04.pdf>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KUMAR, Vinay, Abul K ABBAS a Nelson FAUSTO, et al. Robbins basic pathology. 8. vydání. Philadelphia : Saunders/Elsevier, 2007. s. 588-589. ISBN 978-0-8089-2366-4.
- KROUPA, Radek. Barrettův jícen, rizikové faktory, léčba [online]. [cit. 2017-10-03]. <https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2012/03/04.pdf>.
- KAREL, Lukáš. Barrettův jícen z pohledu gastroenterologa [online]. [cit. 2017-10-03]. <http://www1.lf1.cuni.cz/~kocna/astra/nov-1t.htm>.
