Refluxní choroba jícnu
(přesměrováno z Refluxní ezofagitida)
Refluxní choroba jícnu | |
Esophageal reflux | |
Klasifikace a odkazy | |
---|---|
MeSH ID | D005764 |
Refluxní choroba jícnu je onemocnění způsobené patologickým gastroezofageálním refluxem. Její nejčastější komplikací je poškození sliznice jícnu (refluxní ezofagitida).
Gastroezofageální reflux (GER) je proniknutí žaludečního obsahu do jícnu. K epizodám krátkodobého GER dochází běžně. Patologickým se stává, pokud vyvolává obtíže a/nebo zánětlivé změny sliznice jícnu.[1]
Patologickoanatomický obraz[upravit | editovat zdroj]
Díky přítomnosti HCl dochází k deskvamaci dlaždicového epitelu. To vyvolává zvýšenou proliferaci buněk v bazální membráně. Nezralé buňky jsou méně odolné vůči dalšímu působení refluxátu a také infekcím. Časem začnou buňky chybět a vytvoří se eroze až ulcerace. V případě hlubších změn dochází k překrytí cylindrickým epitelem – metaplazie, tzv. Barrettův jícen (Barrettův vřed – ten vzniká v oblasti s cylindrickým epitelem, může krvácet, někdy dojde i k perforaci).
Klasifikace[upravit | editovat zdroj]
- Endoskopicky pozitivní refluxní choroba jícnu,
- endoskopicky negativní refluxní choroba – klinické příznaky s negativní endoskopií, ale pozitivní biopsií,
- extraezofageální (laryngx, pharyngx, bronchy, střední ucho).
Příčinou refluxní choroby je porucha motility jícnu, zejména insuficience dolního jícnového svěrače (mechanismus přechodné relaxace dolního svěrače, jeho hypotenze nebo disrupce gastroesofageální junkce spojená s hiátovou hernií).[2]
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
- Symptomatologie jícnová
- Pyróza („pálení žáhy“; pálení za sternem pohybující se od epigastria k manubriu sterna, nejčastěji po jídle, v horizontální poloze nebo v předklonu),
- regurgitace (vtékání žaludečního obsahu do jícnu a úst),
- dysfagie (obtížné polykání), odynofagie (bolest při polykání za sternem) – známky těžkého postižení jícnu,
- záchvatovité slinění,
- globus (pocit cizího tělesa v krku),
- bolest na hrudníku.
- Symptomatologie mimojícnová
- Sucho v krku, bolest v uších, zápach z úst,
- chrapot, laryngitidy, opakované plicní infekce,
- dráždění vagu (bradykardie, bronchokonstrikce).[2]
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Endoskopické vyšetření (ezofagoskopie) s biopsií
Zlatý standard v diagnostice. Endoskopický nález refluxní ezofagitidy má 4 stupně podle Savaryho-Millera (4. stupeň je metaplazie cylindrickým epitelem (Barrettův jícen), mikroskopicky je ezofagitida mírná, střední nebo těžká).
- 24hodinová pHmetrie jícnu
Neboli jícnová pHmetrie je validní a spolehlivá ke stanovení kyselého či zásaditého refluxu, jeho časové souvislosti s příznaky.
Popis vyšetření: zavedení tenké sondy nosem do jícnu; napojení sondy na přístroj, který dokáže zaznamenávat pH v jícnu; během 24 hodin pacient vykonává běžnou činnost, jí běžnou stravu, poté se sonda vyndá a vyhodnotí se záznam.[3]
- Jícnová manometrie
Podává informace o tlakových poměrech v dolním jícnovém svěrači, nediagnostikuje GER. Vhodné k vyloučení achalázie.
Popis vyšetření: nosem je zavedena měřící sonda do jícnu a poté do oblasti dolního jícnové svěrače; měří se průběh polykacího aktu při polknutí "naprázdno" a při polknutí 10 ml vody; provádí se nalačno.[4]
- RTG pasáž jícnem (ezofagogram)
Není ani senzitivní ani specifická pro diagnózu GER. Užitečná k vyloučení anatomických odchylek horního zažívacího traktu (malrotace, anulární pankreas, stenóza/striktura jícnu, hiátová hernie, achalázie).
Další prováděná vyšetření: scintigrafie stravou značenou 99mTc, perfusní test, diagnostický terapeutický test (14 dní podávání omeprazolu, vymizení symptomů potvrzuje diagnózu).
Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]
AP, peptický vřed, Ca jícnu.
Komplikace[upravit | editovat zdroj]
- Stenóza jícnu – fibróza v oblasti ulcerací,
- Barrettův jícen s metaplazií (někdy označován za prekancerózu),
- vřed jícnu, [1]
- adenokarcinom.
Průběh choroby[upravit | editovat zdroj]
Průběh je chronický relabující (recidivy po ukončení léčby).[2]
Léčba[upravit | editovat zdroj]
- Režimová opatření – redukce tělesné hmotnosti, omezení zvyšování nitrobřišního tlaku, zákaz kouření, dietní omezení (nedráždivá stravu s vyloučením alkoholu, tučných jídel, sladkého kynutého pečiva, čokolády, kávy, peprmintu; menší porce; nejíst před ulehnutím),
- farmakoterapie – H2-blokátory (ranitidin), inhibitory protonové pumpy (omeprazol), prokinetika (domperidon, itoprid), antacida,
- chirurgická léčba – fundoplikace podle Nissena.[1]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Lze shlédnout osmosis video
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 558. ISBN 80-7262-430-X.
- ↑ a b c PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 03-22-2010]. <https://www.freewebs.com/langenbeck/GE.doc>.
- ↑ http://www.nemcb.cz/cz/page/76/Vysetreni-hodinovou-phmetrii.html?detail=409
- ↑ http://www.nemcb.cz/cz/page/76/Manometrie-jicnu.html?detail=408