Mobilizace pacienta/SŠ (sestra)

			Tento článek je určen pro studenty středních a vyšších odborných škol oboru všeobecné ošetřovatelství
			Prosíme, neprovádějte věcné editace, nemáte-li potřebnou kvalifikaci.
			Editujte s rozvahou. Věcné změny nejprve projednejte v diskusi.

Mobilizací Pacienta/Klienta je myšleno cvičení s P/K. Při jakékoliv manipulaci s P/K nesmí pohyb v kloubu překonat kloubní vůli. Kloubní vůlí označujeme pohyb, který sami aktivně nejsme schopni provést, ale je předpokladem pro pohyb v kloubu. Pokud je kloubní vůle omezena, je omezen i celkový aktivní pohyb. Rozsah pohybu je dán velikostí a poměrem kloubní plochy, pevnost kloubního pouzdra, úponem šlachy ke kosti a jejím úhlem, vzdáleností úponu svalu od osy kloubu, sílou a kontrakcí svalu. Při působení nadměrné síly a překonáním kloubní vůle můžeme způsobit poškození P/K!

Prevence

• Atrofie svalové hmoty – rychle probíhá u zkrácených a spastických svalů, obnova ochablých svalů vlivem imobilizace trvá až 4× déle.
• Prevence osteoporózy – bez pohybové zátěže vzniká již po pár týdnech, komplikací jsou časté fraktury vzniklé při vertikalizaci.
• Prevence degenerativních změn pojiva – po třech týdnech imobilizace se snižuje objem základní substance hyalinních chrupavek, porušuje se struktura kolagenních vláken, zkracuje se vazivo i kloubní pouzdra.
• Zabránění heterotopických osifikací – vznik extraoseální kosti v měkkých tkáních v okolí kořenových i periferních kloubů vznikající nejčastěji u P/K s poškozením mozku a míchy. Vznikají do 2 měsíců. Projeví se omezením rozsahu pohybu, otokem měkkých kloubních tkání, erytémem v okolí kloubu, subfebrilie, bolest, zhoršení spasticity, útlaky nervově-cévního svazku.

Způsoby

• Pasivní pohyby mají za úkol uchování pohybu v paměti, redukci vývoje spasticity, zachování pohyblivosti v kloubu, zamezení vzniku kontraktur.
  • Důležité je, aby při manipulaci byl využíván plný fyziologický rozsah pohybu, pohyb byl prováděn pomalu a plynule. Není vhodné vykonávat pohyb přes dva klouby. Cviky bychom měli provádět 2–3× denně po 3–5 opakováních. K pasivnímu svičení lze využívat i různé přístroje, např. motodlahy.
  • Pasivní pohyby provádí sestra při každé manipulaci s P/K!
  • Při překonání fyziologického rozsahu pohybu v kloubu dochází k poškození kloubního pouzdra, svalových úponů, až ke vzniku subluxace či luxace!
  • Nikdy netaháme za paretické končetiny!
• Asistovanými pohyby je snaha dosáhnout co největší soběstačnosti P/K. Aktivní pohyb P/K je doprovázen pomocí druhé osoby. Součástí je nacvičování činností nutných nejen k sebeobsluze.
• Aktivním cvičením ovlivňujeme kondici, rovnováhu, rozsah pohybu atd. P/K cvičí sám pod kontrolou a dle instruktáže fyzioterapeuta či sestry, lze užívat různých pomůcek.
  • Aktivní pohyb vyžadujeme při každé manipulaci s P/K!
  • Kondiční cvičení provádí P/K za účelem zvýšení tělesné zdatnosti a zlepšení celkové mobility P/K. Toto cvičení P/K provádí v sedě, vleže i ve stoje. Příkladem kondičního cvičení je např. pochod na místě, propínání kolen vsedě na lůžku, předpažení horních končetin apod.

Odkazy

Související články

• Polohování
• Rehabilitační ošetřovatelství
• Bazální stimulace
• Rehabilitace
• Rehabilitační plán
• Skladba cvičební jednotky

Použitá literatura

• KOLÁŘ, Pavel, et al. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-657-1.

• KLUSOŇOVÁ, Eva, et al. Rehabilitační ošetřování pacientůs těžkými poruchami hybnosti. 1. vydání. Brno : IDVPZ, 2000. ISBN 80-7013-319-8.

• KRISTINÍKOVÁ, Jarmila. Rehabilitace v ošetřovatelství. 1. vydání. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta, 2006. ISBN 80-7368-224-9.