Chrupavka

Chrupavka patří mezi podpůrné pojivové tkáně. Je bezcévná, pevná a pružná. Bílá nebo nažloutlá pevná hmota. Charakterizuje ji vysoká koncentrace glykosaminoglykanů (GAG) a proteoglykanů. Za embryonálního a fetálního vývoje se stává základem pro vývoj skeletu. S rostoucím věkem jí ubývá. Pokrývá kloubní plochy většiny kloubů. Tvoří chrupavkový skelet řady orgánů.

Tvoří ji:
1. Chondrocyty (na rozdíl od vaziva neobsahuje žádné další typy buněk)
2. Základní hmota (mezibuněčná hmota)
  1. Složka vláknitá – podmiňuje pevnost a pružnost
  2. Složka amorfní – uplatňuje se při výživě
Chrupavky dělíme podle složení základní hmoty na tři typy:

Stavba[upravit | editovat zdroj]

Chondrocyty[upravit | editovat zdroj]

Jsou to oválné buňky s malým kulovitým jádrem a světlou cytoplazmou (bohatá na glykogenové inkluze a tukové kapénky). Pod perichondriem mají vřetenovitý tvar, který se směrem do nitra chrupavky mění v tvar kulovitý.

V mezibuněčné hmotě jsou uloženy v tzv. lakunách, okolo kterých se nachází bazofilní pouzdro tzv. teritoriální matrix (bazofilie podmíněna zvýšeným výskytem proteoglykanů). Chondrocyty tvoří izogenetické skupiny (v okrscích zvaných teritoria nebo chondrony) nebo jsou uloženy jednotlivě. Izogenetické skupiny vznikají mitotickým dělením mateřského chondrocytu. Charakteristická je minimální proliferační aktivita, vzácně se tento typ buňky dělí. Samy nejsou schopny regenerace a proliferace.

Mezibuněčná hmota[upravit | editovat zdroj]

Extracelulární matrix chrupavky tvoří kolagen typu II (kolagenní fibrily - na preparátu nejsou vidět, maskovány amorfní hmotou), proteoglykany a multiadhezivní glykoproteiny. Nejhojnější proteoglykan je agrekan, důležitým glykoproteinem je pak chondronektin. Většinu hmotnosti (40 - 60 %) chrupavky tvoří voda navázaná na GAG proteoglykanů.

Perichondrium[upravit | editovat zdroj]

Vazivový obal tvořící pouzdro chrupavky, které odděluje chrupavku od okolních tkání. Zajišťuje výživu chrupavky, protože obsahuje cévy a také drobné nervy. Zpevňuje chrupavku a zamezuje přehnanému ohnutí.

skládá se ze 2 složek:
- vnější = tuhé neuspořádané kolag. vazivo; zpevňuje chrupavku; brání praskání při ohybu;
- vnitřní = řídké kolagen.vazivo bohaté na krevní cévy; obsahuje progenitorové buňky; vyživuje chrupavku.

Růst chrupavky[upravit | editovat zdroj]

Chrupavka se vyvíjí z mezenchymu. Buňky produkují ECM, kterou se obklápějí, vzdalují se a zůstávají uloženy v lakunách. Růst chrupavky probíhá dvěma způsoby:

Apozice = systém přirůstání nové chrupavky z vnitřní vrstvy perichondria, která obsahuje progenitorové buňky.
Intersticiální růst = mitotické dělení buněk chrupavky (proliferace).

U kloubní chrupavky musí být buňky a mezibuněčná hmota nahrazeny zevnitř, protože nedochází k apozičnímu růstu v důsledku absence perichondria na povrchu. Regenerační schopnost chrupavky je nízká, částečně kvůli tomu, že je bezcévná a tudíž s malou metabolickou aktivitou. Obnova je neúplná a často se tvoří jizva z hustého kolagenního vaziva.

Na růst chrupavky působí nepřímo růstový hormon somatotropin. Ten podporuje tvorbu somatomedinů, které pak přímo stimulují buňky hyalinní chrupavky k růstu.

Typy[upravit | editovat zdroj]

Hyalinní chrupavka[upravit | editovat zdroj]

velmi těžká obnova - není zde vedena cévní soustava

Hyalinní chrupavka

Hyalinní chrupavka je nejrozšířenějším typem chrupavky. Má polotransparentní sklovitý vzhled a obsahuje chondroitinsulfát A a C. Chondromukoprotein maskuje kolagenní vlákna a fibrily.

Povrch chrupavky kryje perichondrium, které je vysoce cévně zásobené a které tedy vyživuje chrupavku – kromě kloubní chrupavky, která nemá perichondrium a je vyživována ze synoviální tekutiny.

místa výskytu: nosní chrupavky, skelet laryngu, bronchy, trachea, zavěšení žeber na sternu, kloubní chrupavky, růstové chrupavky v dlouhých kostech.

Elastická chrupavka[upravit | editovat zdroj]

Elastická chrupavka

Tvoří ji kolagenní fibrily (kolagen typu II) a síť elastických vláken, díky kterým má žlutavé zabarvení a které zajišťují ohebnost a elasticitu. Obsahuje četné chondrocyty, které jsou rovnoměrně rozptýlené, ale tvoří malé izogenetické skupiny (po 2 až 3 chondrocytech).

Barví se Weigertovým resorcin-fuchsinem, orceinem, aldehyd fuchsinem - na preparátu vidíme vláknitou složku, která tvoří sítě okolo chondrocytů.

místa výskytu: ušní boltec, Eustachova trubice (jen část), epiglottis - hrtanová příklopka, malé laryngové chrupavky, nosní přepážka

Vazivová chrupavka[upravit | editovat zdroj]

Vazivová chrupavka

Představuje přechod hustého neuspořádaného kolagenního vaziva a chrupavky, ve které převažuje složka vláknitá. Obsahuje tlustá kolagenní vlákna (kolagen typu I). Obsahuje málo chondrocytů, ty jsou izolované, tj. netvoří izogenetické skupiny. Okolo chondrocytů je málo amorfní hmoty, proto je v důsledku nižšího výskytu proteoglykanů vazivová chrupavka více eosinofilní oproti předchozím dvěma typům chrupavek.