Konkrementy

Cholelitiáza

Konkrementy jsou pevné útvary („kameny“) vznikající v orgánových vývodech, zejména v místech jejich rozšíření (žlučník, pánvička ledvinná, močový měchýř aj.). Konkrementy se mohou v organismu vyskytovat v různém počtu (jednotlivě, mnohočetně). Jejich velikost může být v rozsahu zrnka písku až předmětu několikacentimetrové velikosti. Jejich chemické složení je závislé na místě kde vznikají.

Litiáza je definována přítomností kamenů v organismu. Je známo několik typů litiáz dle místa kde se konkrementy vyskytují.

Pravé konkrementy

Sialolitiáza

• Cholelithiasis (žlučové kameny) – cholecystolithiasis + choledocholithiasis – postihuje hlavně ženy;
• Choledocholithiasis – vývodné cesty žlučové (v ductus choledochus);
• Nephrolithiasa – v pánvičce ledvinné;
• Urolithiasis (močové kameny) – pyelolithiasis + ureterolithiasis + urocystolithiasis – především u mužů;
• Pancreatolithiasa – vývodní cesty slinivky břišní;
• Sialolithiasis – slinivka břišní, slinné žlázy;
• Prostatolithiasa – prostata.

Tvar konkrementu bývá kulovitý nebo elipsovitý, je-li uložen volně. Pokud útvar zcela vyplňuje dutinu, v níž vznikl, kopíruje také její tvar. Vyskytuje-li se v jedné dutině více kamenů tlačících na sebe plochami v kontaktu, dojde k oploštění kamenů, vzniku tzv. facetovaných konkrementů.

Složení močových kamenů

• Uricit – kyselina močová,
• whewellit – šťavelan vápenatý·H₂O,
• weddellit – šťavelan vápenatý·2H₂O,
• apatit – fosforečnan vápenatý,
• dahllit – karbonátapatit,
• brushit – hydrofosforečnan vápenatý·2H₂O,
• struvit – fosforečnan hořečnato-amonný·6H₂O.

Nepravé konkrementy

Koprolit

• Zahuštěný obsah:
  • koprolith – střevo, zejména apendix a divertikly;
  • corpora amylacea – prostata, plíce, mozek – koncentricky vrstvená tělíska (jódem se barví modrozeleně, podobně jako škrob, PAS+), vznikají kondenzací bílkovin z prostatického sekretu na povrchu odloupaných epitelií.

• Cizí tělesa:
  • broncholith – bronchus;
  • rhinolith – nosní dutina;
  • flebolith – kalcifikovaný trombus;
  • trichobezoár – žaludek, ze spolykaných vlasů.

• Mikroskopické zvápenatění cév:
  • psammomatosní tělíska (kalkosferity, dystrofické zvápenatění).

Vznik konkrementů a jeho příčiny

• Látka, z níž je konkrement složen, se označuje jako kamenotvorná.
• Za normálních podmínek je tato látka dispergována v roztoku a ochranný koloid brání precipitaci.
• Při kondenzaci koloidu dochází k přesycení roztoku a kamenotvorná látka precipituje z roztoku za vzniku konkrementu.
• Ke kondenzaci koloidu dochází na jakékoli smáčivé ploše (normální sliznice vývodných cest se považuje za nesmáčitelnou) – např. cizí těleso, nekrotická tkáň, odloupané epitelie, koagulum, shluk bakterií či vajíčka parazitů atd.
• Sám vytvořený konkrement pak představuje smáčivý povrch a na jeho povrchu se usazují další vrstvy, čímž se konkrement zvětšuje.

Příčiny vzniku konkrementů

• Zvýšená koncentrace kamenotvorné látky (diatézové konkrementy);
• porucha koloidního prostředí (zánětlivé konkrementy);
• změna pH prostředí.

Zvýšení koncentrace kamenotvorné látky

Zvýšení koncentrace látky indukující tvorbu kamenů je způsobeno většinou endogenně (poruchami metabolismu – diatézy), ale mohou se účastnit i faktory exogenní (dehydratace se zahuštěním moči při urolitiáze, strava s nadbytkem cholesterolu při cholelitiáze, zvýšená tvorba bilirubinu při hemolýze).

• Cholelithiasis – cholesterolové a pigmentové (černé a hnědé) kameny.
• Urolithiasis – konkrementy oxalátové, urátové, xanthinové, cystinové, fosfátové, kalciové.

Porucha koloidního prostředí

Vzniká při zánětu buď smísením koloidu s exsudátem nebo vlivem odloupaných epitelií, bakteriálních kolonií, nekrotické tkáně apod., jež představují smáčivý povrch.

• Smíšené kameny ve žlučníku.

Změna pH prostředí

• Dochází při ní ke změně rozpustnosti kamenotvorných látek.
• Nejčastěji při urolitiáze, způsobené ascendentní infekcí bakteriemi (zvl. rod Proteus), štěpícími močovinu za vzniku amoniaku (alkalizace prostředí – zvýšení rozpustnosti urátů, snížení rozpustnosti solí kalcia – v zánětlivě změněných močových cestách jsou konkrementy složené z fosforečnanu a uhličitanu vápenatého).
• Často dochází naopak ke vzniku infekce v důsledku diatézové urolitiázy – pak se mohou vápenaté soli usazovat na jiná jádra (např. urátové) a vznikají kameny smíšené.

Komplikace konkrementů

Obecně se projevy a komplikace konkrementů v organismu označují jako litiáza.

• ucpání dutiny, v níž vznikly – městnání obsahu (cholestáza, hydronefróza), možnost ascendentní infekce –hnisavá cholangiitis až jaterní absces při cholelitiáze, hnisavá pyelonefritida při urolitiáze,
• tlaková nekrosa sliznice – časté jsou dekubity ve žlučníku a žlučových cestách, vznik vředu – perforace – vznik chemické peritonitidy, případně penetrace (průnik vazivovými adhezemi do okolních orgánů – žlučníkový kamének se může dostat do tenkého střeva, uvízne v ileocekálním ústí a způsobí ileus),
• vznik koliky (renální kolika, žlučníková kolika, střevní kolika) – peristaltikou se mohou konkrementy dostat do úzkých vývodů a úplně je zablokovat. Kolika je záchvatovitá bolest, podmíněná střídáním kontrakce a relaxace hladké svaloviny, jejímž cílem je překonat překážku.

Odkazy

Související články

• Urolitiáza
• Cholelitiáza
• Sialolitiáza

Zdroj

• PASTOR, J. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 17.08.2009]. <https://www.freewebs.com/langenbeck/>.

Použitá literatura

• STŘÍTESKÝ, Jan. Patologie. 1. vydání. Olomouc : Epava, 2001. 338 s. ISBN 80-86297-06-3.