Levostranná srdeční katetrizace
Z WikiSkript
Levostranná srdeční katetrizace je nejpřesnější vyšetřovací metoda ICHS.
- nejčastěji za skiaskopické kontroly retrográdně přes aortu + její větve,
- v místní anestezii punktujeme arteria femoralis / arteria radialis → zavedeme vodící drát a po něm zavaděč (Seldingerova technika) → vlastní diagnostické katétry zavádíme po vodiči přes zavaděč do odstupu arteria coronaria dextra et sinistra + do levé komory,
- výjimečně levostranná transseptální katetrizace: cévku zavedeme přes femorální žílu do pravé síně → punktujeme mezisíňové septum + vzniklým otvorem pronikneme do levé síně, příp. levé komory,
- k levostranné srdeční katetrizaci patří:
- selektivní koronarografie + levostranná ventrikulografie – nástřik věnčitých tepen + levé komory rentgenkontrastní látkou,
- tonometrie – měření tlaků v levé komoře + v aortě, určení tlakových gradientů přes mitrální + aortální chlopeň,
- oxymetrie – odběr krve z jednotlivých oddílů srdce (stanovení saturace krve kyslíkem) k rozpoznání zkratů.
Selektivní koronarografie[upravit | editovat zdroj]
- Široce používaná metoda k posouzení morfologického nálezu na věnčitých tepnách / aortokoronárních bypassech,
- určujeme stupeň zúžení věnčité tepny – v % (průsvit tepny v zúženém místě / v nejbližším nepostiženém místě),
- významné je zúžení > 50%,
- dále posuzujeme: typ stenóz, přítomnost kolaterál, kalcifikací, vývojových abnormalit,
- indikace: podezření na závažné postižení věnčitých tepen, posudkové + diferenciálně diagnostické důvody, po transplantaci srdce,
- relativní kontraindikace: aktivní infekce, těžká anémie, rozvrat vnitřního prostředí, těžká nekontrolovatelná hypertenze, krvácení, závažné poruchy krevní srážlivosti, nesouhlas nemocného s následující revaskularizací.
Levostranná ventrikulografie[upravit | editovat zdroj]
- Stanovujeme regionální + globální systolickou funkci levé komory,
- v současnosti ji lze nahradit ECHO → provádíme jen v souvislosti se selektivní koronarografií,
- hodnocení hybnosti jednotlivých částí levé komory:
- normokineze (normální stažlivost),
- hypokineze,
- akineze (sledovaná část levé komory se nestahuje),
- dyskineze (abnormální vyklenování části stěny levé komory během systoly),
- ejekční frakce (EF) – vyjadřuje globální systolickou funkci levé komory; norma: > 55 %
- EF = (EDV – ESV) / EDV. 100 %.
Komplikace levostranné srdeční katetrizace[upravit | editovat zdroj]
- Místní: krvácení, hematom, pseudoaneuryzma, arteriovenózní píštěl v místě vpichu do arteria femoralis,
- srdeční a celkové: AIM, srdeční selhání, arytmie, cévní mozková příhoda, vagové reakce (hypotenze + bradykardie).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- DÍTĚ, P., et al. Vnitřní lékařství. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-496-6.