Koronaviry
(přesměrováno z Koronavirus)
Tip: Informace o onemocnění COVID-19 najdete na stránce SARS-CoV-2 | |
COVID-19 (coronavirus disease 2019) je onemocnění vyvolané virem SARS-CoV-2, dříve pracovně označovaným také 2019-nCoV nebo nový koronavirus. |
Tip: Informace o onemocnění COVID-19 najdete na stránce SARS-CoV-2 |
Koronaviry | |
Coronaviridae | |
Koronaviry | |
Typ NK | (+)ssRNA |
---|---|
Přenos | kapénkově |
Onemocnění | SARS, MERS, Covid-19 (SARS-CoV-2), onemocnění ledvin, záněty horních cest dýchacích, gastroenteritidy |
MeSH ID | D017934 |
Koronaviry jsou RNA viry, které získaly název podle svého typického vzhledu. Lidské koronaviry jsou běžnými původci tzv. nemoci z nachlazení, zánětů horních cest dýchacích, ale také vážných onemocnění jako je SARS (těžkého akutního respiračního syndromu, původem z Číny), MERS (respiračního syndromu středního východu, původem ze Saudské Arábie) nebo onemocnění COVID-19. Infekce se šíří především kapénkově.
Jedná se o obalené (+)ssRNA viry. Z lipidového obalu vyčnívají paličkovité výběžky, které mají lytickou, hemaglutinační a adsorbční aktivitu. Obal viru má původ z hostitelské membrány endoplazmatického retikula. Rozlišují se 4 hlavní podskupiny: alfa (9E, NL63), beta (OC43, HKU1, MERS-CoV, SARS-CoV), gama a delta.[1][2]
[upravit | editovat zdroj]
Běžné lidské koronaviry zahrnují typy 229E, NL63, OC43, HKU1 a obvykle způsobují mírné až středně těžké infekce horních cest dýchacích, jako je běžná rýma. Z infikovaného člověka na člověka se přenáší vzduchem při kašli a kýchání, přímým kontaktem s nemocným (dotykem, podáním ruky), nepřímo kontaktem s infikovanými předměty a vzácně kontaktem se stolicí nemocného. Mezi příznaky onemocnění patří sekrece z nosu, bolest hlavy, kašel, bolest v krku, horečka a pocit "nemoci". Onemocnění obvykle trvá krátkou dobu a v průběhu života jej prodělá většina lidí. Lidé mohou v průběhu života prodělat více infekcí koronaviry. Nejvyšší výskyt je na podzim a v zimě, ale nákaza je možná kdykoli v průběhu roku. Lidské koronaviry někdy způsobují také onemocnění dolních cest dýchacích, jako je zápal plic či bronchitida, a to častěji u lidí s kardiopulmonálním onemocněním, oslabeným imunitním systémem, u dětí a starších dospělých.[3]
[upravit | editovat zdroj]
Mezi další lidské koronaviry, které původně způsobovaly infekce u zvířat, patří MERS-CoV, SARS-CoV a nový koronavirus 2019-nCoV. MERS (Middle East Respiratory Syndrome) byl poprvé hlášen v Saudské Arábii v roce 2012, odkud se rozšířil do dalších zemí. Projevuje se horečkou, kašlem, dušností, zápalem plic a je provázen vysokou úmrtností (umírají 3-4 pacienti z 10). MERS se stále ještě objevuje v oblasti arabského poloostrova. SARS (severe acute respiratory syndrome) se objevil v Číně v roce 2002 a byl provázen horečkou, zimnicí, bolestmi těla, zápalem plic, ale od roku 2004 již nebyla u lidí hlášená žádná nákaza.
V lednu 2020 byl hlášen výskyt nového koronaviru SARS-CoV-2, který byl poprvé identifikován v Číně jako původce epidemie onemocnění COVID-19 ve městě Wu-Chan.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Anamnéza – údaj o cestování do rizikové oblasti;
- typický klinický obraz;
- průkaz pomocí PCR ze vzorku z horních a dolních cest dýchacích a z krevního séra.
Prevence[upravit | editovat zdroj]
Proti koronavirům není známé očkování. Riziko nákazy lze snížit důsledným mytím rukou, vyhýbáním se dotykům očí, nosu či úst neumytýma rukama, vyhýbáním se blízkému kontaktu s nemocnými. Riziko nákazy kapénkovou infekcí lze snížit používáním ochranných respirátorů, masek či polomasek s kategorií ochrany proti částicím P3.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Neexistuje kauzální léčba. Většina infekcí běžnými lidskými koronaviry spontánně odezní bez léčby. V závažnějších případech je možná symptomatická léčba (léčba horečky, bolesti atd.).[3]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8023802976.
- ↑ VOKURKA, Martin a Jan HUGO. Velký lékařský slovník. 10. aktualizované vydání vydání. Praha : Maxdorf, 2015. ISBN 9788073454562.
- ↑ a b https://www.cdc.gov/coronavirus/index.html