Komplikace středoušních zánětů

Z WikiSkript

Díky dostupné lékařské péči a antibiotikům je výskyt komplikací mezotitid relativně nízký. Nejčastěji vznikají jako komplikace chronických mezotitid s cholesteatomem.

Infekce se ze středouší může šiřit několika cestami:

  1. vrozenými preformovanými cestami;
  2. získanými preformovanými cestami;
  3. usurami v kosti;
  4. při osteotromboflebitidě.

Obecně lze komplikace rozdělit na:

  • otologické;
  • intrakraniální.

Otologické komplikace[upravit | editovat zdroj]

Koalescentní mastoiditida[upravit | editovat zdroj]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Mastoiditis.

Petrozitida[upravit | editovat zdroj]

  • Jedná se o zánět sklípků hrotu pyramidy a vznik abscedujícího ložiska. V dnešní době dochází k této komplikaci jen ojediněle.
  • Klinicky popisujeme tzv. Gradenigův syndrom, který zahrnuje horečku, otoreu, retrobulbární bolest a diplopii.
  • V diagnostice se uplatňuje především CT.
  • Léčba spočívá v podání antibiotik, při neúspěchu lze zasáhnou chirurgicky (mastoidektomie, petrozektomie).

Paréza nervus facialis[upravit | editovat zdroj]

Labyrintitida[upravit | editovat zdroj]

Rozlišujeme 3 formy labyrintitidy:

  1. Perilabyrintitida: Při perilabyrintitidě cholesteatom poškozuje kostěné pouzdro labyrintu a vzniká labyrintová píštěl, kterou lze znázornit pomocí HRCT. Vnitřní ucho není infikováno. Dominujícím příznakem je vertigo.
  2. Serózní labyrintitida: V důsledku proniknutí mikroorganismů nebo jejich toxinů do vnitřního ucha dochází ke vzniku reverzibilního zánětu. Z klinických příznaků bývá přítomný tinnitus, hypakuze (percepční vada).
  3. Hnisavá labyrintitida: Vzniká proniknutím virulentních mikroorganismů do vnitřního ucha. Klinický obraz je vážný – těžké vertigo, tinnitus, nauzea, vomitus, nystagmus, poruchy rovnováhy. Velké nebezpečí tkví v možnosti rozšíření infekce na mozek a mozeček – stav je zapotřebí ihned řešit (ATB, labyrintektomie). Nevyhnutelným následkem onemocnění je hluchota.

Rezidua post otitidem mediam[upravit | editovat zdroj]

  • Atrofie, atelektáza bubínku, vápenaté inkrustace, perforace.

Nitrolební komplikace[upravit | editovat zdroj]

Mezi nitrolební komplikace řadíme:

  • meningitidu;
  • tromboflebitidu esovitého splavu
    • obvykle komplikace mastoiditídy, nejdřív vzniká perisinusoidní absces, pak nástěnný trombus, který se infikuje a šíří retrográdně i anterográdně,
    • vede k bakteriémií a vzniku sekundárních abscesů v plicích, endokardu i mozku,
    • léčba je chirurgická - mastoidektomie a odstranění splavu;
  • epidurální nebo mozkový absces,
  • subdurální empyém.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.