Komplikace středoušních zánětů
Z WikiSkript
Díky dostupné lékařské péči a antibiotikům je výskyt komplikací mezotitid relativně nízký. Nejčastěji vznikají jako komplikace chronických mezotitid s cholesteatomem.
Infekce se ze středouší může šiřit několika cestami:
- vrozenými preformovanými cestami;
- získanými preformovanými cestami;
- usurami v kosti;
- při osteotromboflebitidě.
Obecně lze komplikace rozdělit na:
- otologické;
- intrakraniální.
Otologické komplikace[upravit | editovat zdroj]
Koalescentní mastoiditida[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Mastoiditis.
Petrozitida[upravit | editovat zdroj]
- Jedná se o zánět sklípků hrotu pyramidy a vznik abscedujícího ložiska. V dnešní době dochází k této komplikaci jen ojediněle.
- Klinicky popisujeme tzv. Gradenigův syndrom, který zahrnuje horečku, otoreu, retrobulbární bolest a diplopii.
- V diagnostice se uplatňuje především CT.
- Léčba spočívá v podání antibiotik, při neúspěchu lze zasáhnou chirurgicky (mastoidektomie, petrozektomie).
Paréza nervus facialis[upravit | editovat zdroj]
- Při akutní infekci je nervus facialis poškozen toxiny.
- Při chronické infekci je nervus facialis komprimován cholesteatomem.
- V obou případech se jedná o periferní parézu lícního nervu.
Labyrintitida[upravit | editovat zdroj]
Rozlišujeme 3 formy labyrintitidy:
- Perilabyrintitida: Při perilabyrintitidě cholesteatom poškozuje kostěné pouzdro labyrintu a vzniká labyrintová píštěl, kterou lze znázornit pomocí HRCT. Vnitřní ucho není infikováno. Dominujícím příznakem je vertigo.
- Serózní labyrintitida: V důsledku proniknutí mikroorganismů nebo jejich toxinů do vnitřního ucha dochází ke vzniku reverzibilního zánětu. Z klinických příznaků bývá přítomný tinnitus, hypakuze (percepční vada).
- Hnisavá labyrintitida: Vzniká proniknutím virulentních mikroorganismů do vnitřního ucha. Klinický obraz je vážný – těžké vertigo, tinnitus, nauzea, vomitus, nystagmus, poruchy rovnováhy. Velké nebezpečí tkví v možnosti rozšíření infekce na mozek a mozeček – stav je zapotřebí ihned řešit (ATB, labyrintektomie). Nevyhnutelným následkem onemocnění je hluchota.
Rezidua post otitidem mediam[upravit | editovat zdroj]
- Atrofie, atelektáza bubínku, vápenaté inkrustace, perforace.
Nitrolební komplikace[upravit | editovat zdroj]
Mezi nitrolební komplikace řadíme:
- meningitidu;
- tromboflebitidu esovitého splavu
- obvykle komplikace mastoiditídy, nejdřív vzniká perisinusoidní absces, pak nástěnný trombus, který se infikuje a šíří retrográdně i anterográdně,
- vede k bakteriémií a vzniku sekundárních abscesů v plicích, endokardu i mozku,
- léčba je chirurgická - mastoidektomie a odstranění splavu;
- epidurální nebo mozkový absces,
- subdurální empyém.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://jirben2.chytrak.cz/materialy/orl_jb.doc>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.