Fibrilace komor

Schéma chaoticky vznikajících vzruchů v myokardu srdečních komor při fibrilaci komor.

Fibrilace komor (FK) a rychlá komorová tachykardie (KT) patří mezi tzv. maligní arytmie. Jedná se o poruchy srdečního rytmu, které pacienta urgentně ohrožují na životě (je třeba je neodkladně řešit) a které jsou nejčastější příčinou náhlé srdeční smrti (NSS). Relativně často vzniká komorová fibrilace v rámci akutního infarktu myokardu.

Etiologie

Mezi příčiny fibrilace komor řadíme:

• Organické postižení srdce (ICHS a IM, kardiomyopatie, srdeční amyloidóza, …),
• syndrom dlouhého QT intervalu (LQTS), Brugadův syndrom,
• idiopatická fibrilace komor.

Patogeneze

V případě komorové fibrilace se jednotlivé kardiomyocyty srdečních komor kontrahují zcela nesynchronizovaně. Tyto chaotické a rychlé kontrakce vedou k naprostému selhání funkce srdce jakožto pumpy. Jelikož srdce nepřečerpává žádnou krev (minutový výdej srdeční je téměř nulový), dochází k vážné poruše perfúze vitálních orgánů včetně mozku (→ ztráta vědomí nastává do 10 s) a bez okamžité kardiopulmonální resuscitace a defibrilace vede komorová fibrilace ke smrti (za 3–5 minut se rozvíjí irreverzibilní poškození mozku).

video v angličtině: definice, patogeneze, příznaky a komplikace, diagnostika, léčba

Fyziologicky vzniká depolarizační vlna v SA uzlu. U komorové fibrilace dochází ke vzniku abnormálních elektrický impulzů přímo v srdečních komorách. Tyto abnormální impulzy mohou vznikat unifokálně či multifokálně, může se jednat o reentry mechanismus nebo o kombinace těchto mechanismů.

V komorovou fibrilaci může přejít komorová tachykardie, komorový flutter nebo časná komorová extrasystola.

Klinická manifestace

Klinicky se fibrilace komor projevuje:

• ztrátou vědomí;
• lapavým, nebo žádným dýcháním
• neslyšitelnými srdečními ozvami;
• nehmatným pulzem;
• neměřitelným tlakem.

Diagnostika

Komorová fibrilace – schéma.

EKG obraz fibrilace komor.

Diagnostika se opírá o EKG.

Jednotlivé kardiomycyty se kontrahují zcela nezávisle a nesynchronizovaně, proto na EKG nemůžeme identifikovat žádné komplexy QRS. Vidíme nepravidelné vlnky s frekvencí 300/min a více.

Léčba

• Léčba spočívá v okamžitém zahájení kardiopulmonální resuscitace (názory na prekordiální úder se liší) a v co nejrychlejší zevní nebo vnitřní defibrilaci.

• Některé typy komorových fibrilací lze léčit radiofrekvenční ablací fokální komorové ektopie.
• V primární i sekundární prevenci lze využít některá antiarytmika a implantaci implantabilního kardioverteru-defibrilátoru (ICD).

• 

  Přenosný manuální externí defibrilátor

• 

  Implantabilní kardioverter-defibrilátor

• 

  Schéma zavedeného ICD

• 

  RTG snímek zavedeného ICD

Odkazy

Související články

• Defibrilace
• Fibrilace síní
• Antiarytmika
• Převodní systém srdeční

Externí odkazy

• Fibrilácia komôr (TECHmED)

Použitá literatura

• HAMPTON, John R. EKG stručně, jasně, přehledně. 6. vydání. Grada, 2005. 149 s. ISBN 80-247-0960-0.

• HAMAN, Petr. Výukový web EKG : Základy EKG [online]. [cit. 2010-11-19]. <http://www.ekg.kvalitne.cz/tvorba.htm#Fibrilace%20komor>.

• HOLAJ, Robert. Kardiologický kroužek. III. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze, 2009.
• VILIKUS, Zdeněk. Interpretace EKG v klidu a při zátěži. Ústav tělovýchovného lékařství 1. LF UK a VFN; 2010.