Infekční choroby toxikomanů
Osoby trpící toxikomanií mají zvýšené riziko některých onemocnění. Jedná se o následek často velmi nízké hygienické úrovně jejich životního prostředí a způsobu aplikace (nejčastěji injekční). Sociální úroveň a péče o zdraví jsou podřízeny touze po další dávce drogy. Ilegalita tlačí narkomany k opakovanému užívání některých pomůcek (jehel).
Infekce jsou významnou stránkou škodlivosti drog. Vznikají v důsledku:
- zanedbání pravidel asepse při aplikaci intravenózních drog;
- společného sdílení jehel a stříkaček;
- promiskuity motivované prostitucí nebo v důsledku poruchy chování;
- nedodržování základních hygienických návyků;
- aspirace při poruše vědomí;
- imunosuprese drog (heroinu, metadonu) nebo alkoholu.
Etiologie[upravit | editovat zdroj]
- Bakterie
- Staphylococcus aureus
- Enterococcus faecalis
- Pseudomonas aeruginosa
- Serratia marcescens
- jinými gramnegativními bakteriemi
- orofaryngeálními komenzály
- Mycobacterium tuberculosis
- Treponema pallidum
- Neisseria gonorrhoeae
- Houby
- Candida parapsilosis
- Candida albicans
- Viry
- viry hepatitid A-E
- HIV
- papillomavirus
- HTLV-I
- HTLV-II
U toxikomanů je vyšší prevalence rezistentních mikroorganismů vzhledem k častému samoléčení ilegálně nabytými antibiotiky. Nedostatečná nutrice (snížená chuť k jídlu, zvracení, průjmy, nedostatek finančních prostředků...) vede k celkovému oslabení imunity. Psychický stres a vypětí při abstinenčních příznacích také negativně ovlivňují obranyschopnost těla.
Nejčastější infekční onemocnění u toxikomanů jsou infekční hepatitida B, C (popř. D), HIV (a následující AIDS) a infekční endokarditida.
Klinická manifestace[upravit | editovat zdroj]
Septická tromboflebitida, infekce kůže a podkoží, po hematogenní diseminaci: sepse, infekční endokarditida (hl. pravostranná se septickými embolizacemi do plic), abscesy v orgánech (renální, splenický, mozkový), osteomyelitida a septická artritida, infekce měkkých tkání (celulitis, absces, nekrotizující fasciitida), pneumonie (bakteriální), mj. i aspirační, tuberkulóza plicní i mimoplicní, virové hepatitidy (A, B, C), sexuálně přenosné infekce (syfilis, gonorea, chlamydióza, HIV infekce).
Diagnóza[upravit | editovat zdroj]
Falešná negativita kultivací pro samoléčení ilegálně získanými antibiotiky. Nabídnout odběr na protilátky anti-HIV.
Diferenciální diagnóza[upravit | editovat zdroj]
Falešná séropozitivita (VDRL, autoprotilátky), horečka z nečistot drog, porucha vědomí z intoxikace (může imitovat neuroinfekci), abstinenční projevy (zvracení a průjem při abstinenci heroinu), plicní edém.
- Terapie
Zohlednit rezistenci k antibiotikům, toleranci analgetik a sedativ, počítat s nedodržováním léčebného režimu a svévolným předčasným ukončením léčby.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2010. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.