Zánět granulomatózní
(přesměrováno z Granulomatózní zánět)
Specifický granulomatózní zánět je chronický zánět charakteristický tvorbou epiteloidních granulomů (epiteloidní = připomínající epitel, granulum = zrníčko). Epiteloidní granulom je shluk epiteloidních makrofágů. Jedná se o uzlíkovitý šedobílý útvar o velikosti cca 2 mm, který může být patrný i makroskopicky. Granulom je tvořen makrofágy a T-lymfocyty (postupem času i fibroblasty).
Granulom vzniká v případě, že makrofág není schopen vykonávat svoji funkci, tedy fagocytovat materiál. Příčiny dysfunkce makrofágů:
- materiál nelze spolknout (cizorodý materiál)
- blokace procesu fagocytózy některými agens (např. TBC)
- vrozený defekt fagocytózy (př. chronická granulomatózní choroba)
- dlouhodobá patologická stimulace T-lymfocyty (u Crohnovy choroby)
- idiopatické (př. sarkoidóza)
Makrofág se tedy následně změní morfologicky i funkčně, vzniká z něj epiteloidní makrofág. Je to transformovaný makrofág, který vypadá jako epitelová buňka (má epiteloidní vzhled). Vede to k tomu, že se sníží jeho kapacita fagocytózy (přibližně na 10%), zároveň sníží expresi některých receptorů. Takto přeměněný makrofág se shlukuje s ostatními, aby spojili své síly. Někdy se makrofágy shlukují tak, že tvoří syncitium a vznikají vícejaderné makrofágy.
Druhy vícejaderných buněk podle onemocnění:
- Langhansovy buňky – u TBC a sarkoidózy (mnohojaderné buňky s podkovovitým uspořádáním jader)
- Virchowovy buňky – u lepromatozní lepry
- Mikuliczovy buňky – u rhinoskleromu
V granulomu může i nemusí být nekróza. Na periferie granulomu se nachází chronický zánět ve formě lymfocytů (Th1) a plazmatických buněk. Důležité je upozornit, že u specifického granulomu chybí vaskularizace – neobsahuje cévy, může být studený!
Vznik granulomatózního zánětu[upravit | editovat zdroj]
Obvykle je granulom reakcí na něco, co je sice tělu cizí, ale co makrofágy nedokážou odstranit (cizí materiál, šití, acidorezistentní mykobaktérie, parazity, houby). V průběhu vzniku granulomatózního zánětu T-lymfocyty stimulují makrofágy k proměně v epiteloidní a obrovské mnohojaderné buňky (Langhansovy buňky). Makrofág není schopen fagocytovat materiál a to vede k expresi antigenů na jeho povrchu. Antigeny aktivují Th-lymfocyty, které začnou uvolňovat cytokiny (IL-2, TNF-gama a interferon gama). Cytokiny stimulují proliferaci T-lymfocytů, zároveň také stimulují a shlukují makrofágy, které se přetváří za vzniku epiteloidního granulomu.
Hojení granulomu[upravit | editovat zdroj]
Specifická granulační tkáň se hojí postupnou fibrotizací. Granulomy postupně fibrotizují, hyalinizují a můžou i kalcifikovat. Nekróza často kalcifikuje (zejména kaseózní). U kaseózní nekrózy může také dojít k druhotné kolikvaci (změknutí a zkapalnění).
Makroskopický popis[upravit | editovat zdroj]
Granulomy mohou být charakteru mikroskopického (několik mm) až k makroskopického (několik cm). Barva je bílošedá (neobsahuje cévy), konzistence je tuhá. U některých granulomů se v centru vyskytuje nekróza, u TBC nekróza kaseózní.
Typy granulomu[upravit | editovat zdroj]
Existují 3 typy granulomu. Rozlišujeme:
- imunitní granulom
- vzniká při reakci přecitlivělosti IV. typu (opožděná reakce, netvoří se protilátky);
- je to buňkami zprostředkované imunopatologické reakce;
- vypadá jako typický granulom, může zde být nekróza;
- lze blokovat imunosupresí;
- příčiny granulomatózního zánětu:
- tuberkulóza – Mycobacterium tuberculosis
- sarkoidóza
- syfilis – Treponema pallidum
- lepra - Mycobacterium leprae, Mycobacterium lepromatosis
- granulom z cizích těles (neimunitní)
- vzniká u materiálu bez antigenních vlastností;
- vzniká například v okolí stehů, parazitů nebo cizích těles;
- vzniká v případě, že makrofág není schopen fagocytovat cizorodý materiál;
- často to není plně vyvinutý granulom, ale jen shluk mnohojaderných buněk (jádra v centru);
- nelze to blokovat imunosupresí;
- granulom z neznámých příčin
- například při sarkoidóze či Crohnově chorobě
Druhy granulomů[upravit | editovat zdroj]
Druhy granulomů:
- ohraničené granulomy bez nekróz – například u sarkoidózy nebo Crohnovy choroby;
- granulom, který má v centru kaseózní nekrózu a okolo ní palisádové makrofágy – př. TBC, syfilis;
- granulom, který má v centru drobný absces s hnisem, obsahuje neutrofily a na periferii granulomy;
- nazývá se to tzv. granulomatózně hnisavý zánět (kombinace specifického a nespecifického zánětu);
- vzniká hlavně u bakteriálních infekcí a mykóz (př. brucelóza, nemoc z kočičího škrábnutí);
- granulom, který má v centru fibrinoidní nekrózu – například u revmatické horečky.
Buňky granulomatózního zánětu[upravit | editovat zdroj]
Epiteloidní buňky[upravit | editovat zdroj]
- vznikají přeměnou běžných makrofágů a monocytů, které migrovaly do místa poškození;
- zřídka obsahují fagocytovaný materiál;
- mají sníženou fagocytární funkci o 90 % oproti makrofágům;
- chybí jim exprese receptorů skupiny Fc a C5a;
- mají výraznou sekreční funkci, v elektronovém mikroskopu proto vidíme dobře vyvinuté granulární endoplasmatické retikulum a Golgiho aparát;
- u některých onemocnění, zejména sarkoidózy, tyto buňky produkují angiotenzin konvertující enzym a aktivují také cholekalciferol, což vyvolá hyperkalcémii.
Obrovské vícejaderné buňky Langhansova typu[upravit | editovat zdroj]
- vznikají splýváním cytoplazmy makrofágů, proto mají až několik desítek jader;
- jádra bývají seřazena na periferii cytoplasmy do kruhu, nebo po celém obvodu buněk;
- strukturně ani funkčně se neliší od epiteloidních buněk;
- pokud to jsou buňky u cizích těles, pak v jejich cytoplasmě prokážeme nestravitelný materiál.
Příklady onemocnění[upravit | editovat zdroj]
- TBC (Mycobacterium tuberculosis)
- Syfilis (Treponema pallidum)
- Lepra (Mycobacterium leprae)
- Reakce na cizí tělesa (stehy)
- Silikóza
- Bilharzióza
- Sarkoidóza
- Crohnova nemoc
Granulomatózní versus specifický zánět[upravit | editovat zdroj]
Granulomatózní a specifický je vlastně totéž. Granulomatózní je podle makroskopického vzhledu (dělá zrníčka). Specifický znamená, že podle makroskopického vzhledu víme, že zánět je způsobený něčím, o čem se ví, že tento typ zánětu vyvolává. Výběr etiologického agens je mnohem užší než u nespecifického zánětu, kde stejný makroskopický vzhled (např. hnisání) vyvolá celá řada druhů bakterií. Nespecifická granulační tkáň se tvoří v rámci proliferativní fáze nespecifického zánětu, nakonec vzniká jizva a tato tkáň je vysoce vaskularizována.
Granulomy bez nekrózy v dýchacích cestách při sarkoidóze
Granulom bez nekrózy u pacienta se sarkoidózou
Granulom centrálně nekrotizující u pacienta s tuberkulózou. Lze pozorovat velké Langhansovy buňky na periferii granulomu¨.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- STŘÍTESKÝ, Jan. Patologie. 1. vydání. 2001. ISBN 80-86297-06-3.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
- ŠTEFÁNEK, Jiří. Granulomatózní záněty [online]. [cit. 2017-06-26]. <https://www.stefajir.cz/?q=granulomatozni-zanety>.