Záněty exsudativní povrchové

Zánět je fylogeneticky ustálená odpověď organizmu na působení škodliviny. Má místní a celkové projevy a jeho funkce je reparativní a obranná.

Složení

Záněty mají čtyři složky:

• alterativní
• exsudativní
• proliferační
• imunitní

Exsudativní povrchový zánět má nejvíc vyjádřenou exudaci a vyskytuje se na seróze, sliznici.

Exsudace = tvorba zánětlivého výpotku, exsudátu. Rozšíření kapilár, zvýšení propustnosti pro bílkoviny (albuminy, globuliny, fibrinogen), erytrocyty a buňky zánětlivého infiltrátu (neutrofily, makrofágy, lymfocyty, plazmocyty, endotelové buňky kapilár, fibroblasty).

Rozdělení

Dle převažující složky dělíme exudát na:

• serózní
• fibrinózní
• hnisavý
• serofibrinózní
• hemoragický

Serózní povrchový zánět

Serózní exudát – čirá, slámově žlutá, řídká tekutina.

Příklady: exém, herpes, katarální bronchopneumonie.

Hojení: úbytek exudace, případně reepitelizace.

Hnisavý povrchový zánět

Hnisavý exsudát – vazká, hustá tekutina, bíložlutá, žlutozelená, modrá (infekce pseudomonádou), červená (příměs krve). Níčí tkáně (kolikvační nekróza)

Příklady: akutní katarálně hnisavá bronchopneumonie, pustuly, panaricia (stafylokokové infekce kůže), hnisavá angína, hnisavá apendicitida, hnisavá pleuritida (empyém), hnisavá sinusitida, hnisavá peritonitida.

Hojení: úbytek exsudace, případně reepitelizace.

Fibrinózní povrchový zánět

• Fibrinózní exsudát – bíložlutý, vločky nebo tuhá lepící hmota.
• Pablánový zánět – pablána – tuhá, ostře ohraničená, bíložlutá, může pevně přilnout. Tvoří ji fibrin a nekrotická sliznice. Podle hloubky nekrózy (poměru fibrin/nekróza) dělíme zánět:
  • Krupózní – málo nekrózy, hodně fibrinu, pablánu lze lehce sloupnout, spodina nekrvácí, hojí se reepitelizací. Příkladem je mononukleózová angína.
  • Difterický – stejně fibrinu jako nekrózy, pablána lne pevně. Příkladem je záškrt, bacilární dysenterie.
  • Příškvarový (escharotický) – hodně nekrózy, málo fibrinu, hojí se granulační tkání a jizvou. Příkladem jsou popáleniny, poleptání.

• Fibrinózní zánět na seróze – makro „nálety fibrinu“ – tuhé, lepkavé, bíložluté.
  • Příklad: seróza apendixu, žlučníku, ovária u apendicitidy, cholecystitidy a ooforitidy (nebo salpingitidy), seróza žaludku nad chronickým peptickým vředem, peritoneum a seróza střev po operaci, difuzní fibrinózní peritonitida.
  • Hojení: organizace granulační tkání, jizva, srůsty (mechanický ileus).

Gangrenózní povrchový zánět

Hniloba, ischemie, šedozelené, páchnoucí, rozpadající se tkáně.

Příklady: na serózách (sterkorální peritonitida) a sliznicích (noma, nekrotizující ulcerózní gingivitida).

Odkazy

Související články

• Zánět
• Makroskopické projevy zánětu
• Mikroskopické projevy zánětu

Použitá literatura

• STŘÍTESKÝ, Jan. Patologie. 1. vydání. Epava, 2001. ISBN 80-86297-06-3.