Fibromyalgie

Z WikiSkript

Fibromyalgie
Fibromyalgie
Fibromyalgie
Rizikové faktory věk, lupus, ženské pohlaví
Klinický obraz únava, poruchy spánku, bolest svalů, ztuhlost, bolest hlavy
Diagnostika krevní odběr, rentgen
Léčba psychoterapie, rehabilitace
Klasifikace a odkazy
MeSH ID bmc11009776
Medscape 329838
Fibromyalgie – přehled základních bolestivých bodů

Fibromyalgie je chronický, nezánětlivý muskuloskeletální syndrom (jeden z projevů mimokloubního revmatismu) charakterizovaný plošnou bolestí se ztuhlostí + body se ↑ citlivostí na tlak, který nemá zjevnou příčinu v synovitidě nebo myozitidě.

  • Primární x sekundární (spojena zpravidla s RA, SLE, spondyloartropatií aj.).
  • prevalence 3–10 % s výraznou převahou žen, hl. ve věku 40–70 let.
  • příčina neznámá.

Patofyziologie[upravit | editovat zdroj]

Přesný mechanismus vzniku fibromyalgie není do dnes docela znám. Jako hlavní se ale jeví dysfunkce v mono-aminergním systému. Dochází k zvýšeným hladinám excitačních neurotransmiterů (glutamát, substance P) a sníženým hladinám serotoninu a norepinefrinu v prodloužené míše na úrovni descendentních anti-nociceptivních drah.[1]

Dalšími alteracemi, které byly zjištěny jsou změněná aktivita endogenních opioidů a souvisí i s dopaminem.[1]

Dohromady vše vede k centrální senzitizaci.[1]

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Jako diagnostické stanovila Americká kolej revmatologů (American College of Rheumatology = ACR) trvání bolesti déle než 3 měsíce, lokalizaci bolesti nad i pod pasem a axiální charakter bolesti (šíje, přední strana hrudníku, oblast hrudní a bederní páteře).[2]

Dalším diagnostickým kritériem je pozitivita (tlaková bolestivost) aspoň 11 z 18 definovaných párových bodů: úpon m. suboccipitalis, v oblasti krční páteře v rovině intertransverzálních prostorů C5–7 zpředu, střední část horního okraje musculus trapezius, mediální okraj musculus supraspinatus nad hřebenem lopatky, druhé žebro při kostrochondrálním spojení – laterálně při horním okraji junkce, laterální epicondyl lokte – distálně od epicondylů, velký trochanter za vrcholem prominence distálně, gluteální bod v horním zevním kvadrantu, mediální část kolene – proximálně od štěrbiny, v tukovém polštáři.[2]

Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]

  • Překrývaní fibromyalgie s ostatními onemocněními (chronický únavový syndrom),
  • předstírání/zastírání.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

  • Získat důvěru pacienta (zbavit strachu ze závažného onemocnění),
  • úprava úzkosti + poruch spánku → TCA (amitriptylin),
  • zmírnění bolestí → NSA, paracetamol (i ve formě gelů/mastí),
  • RHB, cvičení.

Prognóza[upravit | editovat zdroj]

  • Možnost trvalého vyléčení nepravděpodobná x lze významně ovlivnit kvalitu života pacienta s fibromyalgií.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c SIRACUSA, Rosalba, et al. Fibromyalgia: Pathogenesis, Mechanisms, Diagnosis and Treatment Options Update [online] . In Emanuele Marzetti. International Journal of Molecular Sciences. 8. vydání. 2021. sv. 22. Dostupné také z <https://www.mdpi.com/1422-0067/22/8/3891>. 
  2. a b Remedia – farmakoterapeutický časopis. Současné možnosti léčby fibromyalgie [online]. Poslední revize 22. 10. 2009, [cit. 23. 9. 2023]. <https://www.remedia.cz/rubriky/prehledy-nazory-diskuse/soucasne-moznosti-lecby-fibromyalgie-2774/>.

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • DÍTĚ, P., et al. Vnitřní lékařství: učebnice pro lékařské fakulty. 2., dopl. a přeprac. vydání. Praha : Galén, ©2007. ISBN 978-80-7262-496-6.