Farmaka ovlivňující děložní činnost

Děložní činnost lze medikamentózně ovlivnit ve smyslu zvýšení činnosti (uterotonika a uterokinetika), případně snížení, až zastavení činnosti (tokolytika, spasmolytika).

Zvýšení děložní činnosti[upravit | editovat zdroj]

Tato léčiva slouží k posílení stahu děložního svalstva.

Uterokinetika[upravit | editovat zdroj]

Látky vyvolávající pravidelné a periodické kontrakce myometria. Do této skupiny řadíme oxytocin a prostaglandiny. Zvýšení kontrakcí však bývá doprovázeno větší porodní bolestí, z toho důvodu by mělo být podání uterokinetik doplněno o analgetickou léčbu (nejlépe epidurální).

Molekula oxytocinu

Oxytocin: Léčebně užíváme jeho syntetický analog. Infuze 2 IU v 500 ml 5% roztoku glukózy (10–30 kapek/min), dávkujeme dle CTG.; Indikací je navození děložní činnosti, stimulace primárně či sekundárně slabých kontrakcí, děložní hypotonie (atonie) po porodu či potratu. Jednorázově (2 UI) využíváme pro porod hlavičky nebo úponu pupečníku při porodu koncem pánevním. Spolu s prostaglandiny se užívá k ukončení těhotenství ve II. a III. trimestru (5–10 IU v infúzi). Lze použít i jako galaktokinetikum v šestinedělí (intranazálně či kapky).; Kontraindikován při přecitlivělosti na látku, kefalopelvickém nepoměru, přítomnosti placenta praevia, při abrupci placenty, hypertonu či hyperaktivitě dělohy, suspektním či abnormálním CTG, při předchozích chirurgických výkonech na děloze v anamnéze (riziko ruptury).

Prostaglandiny: V porodnické praxi užíváme dva – PGE₂ a PGF_2α. Aplikace p.o., i.v., intramyometrálně, vaginálně, cervikálně, intraamniálně, v dnešní době hlavně lokálně (celkové podání má řadu nežádoucích účinků).; Indikovány při zrání hrdla (gely), indukci porodu (tbl. nebo gel do pochvy), indukci potratu ve II. trimestru, a při závažné poporodní metroragii.; Kontraindikace podobné jako u oxytocinu.; Nejčastěji užívaný přípravek (PGE₂) – dinoproston (Prepidil Gel).

Uterotonika[upravit | editovat zdroj]

Látky vyvolávající dlouhotrvající tonický stah myometria. Chemicky se jedná o námelové alkaloidy a jejich deriváty. Působí přes alfa receptory, serotoninové a některé dopaminergní receptory.

Ergometrin a metylergometrin: Podáváme i.v. nebo přímo do myometria, účinek nastupuje rychle.; Využití především ve III. době porodní při děložní hypotonii (atonii), případně při subinvoluci dělohy v šestinedělí.; Nejčastějšími NÚ jsou hypertenze (lze potlačit chlorpromazinem) a bolesti hlavy, dále palpitace, závratě, tinnitus, bolesti břicha, průjem, dyspnoe, nauzea, zvracení atd.; Použití kontraindikováno v době gravidity (indukují potrat nebo teratogenezi), v I. a II. době porodní, při sepsi, kardiovaskulárních chorobách, hepatopatii a nefropatii a hypertyreóze

Snížení děložní činnosti[upravit | editovat zdroj]

Působením těchto léčiv dochází ke snížení, až přerušení děložních stahů.

Tokolytika[upravit | editovat zdroj]

V ČR je registrován pouze atosiban, který působí jako kompetitivní antagonista receptorů oxytocinu. Mezi další látky používané k tokolýze patří β–sympatomimetika, magnesium sulfuricum, antagonisté prostaglandinů a blokátory kalciových kanálů.

Indikace se liší dle délky působení.

Dlouhodobou tokolýzu používáme při hrozícím předčasném porodu.
Akutně používáme tokolytika pro potlačení kontrakcí v době přípravy na sectio caesarea při akutní hypoxii plodu, případně pro navození relaxace před provedením císařského řezu u obtížně uloženého plodu.
Parciální tokolýzu užíváme při akutní hypoxii plodu během porodu per vaginam (při nadměrné činnosti dělohy), dále jako prevence abdominálních operací během gravidity, před a po cerkláži apod.

Butylskopolamin

Spazmolytika[upravit | editovat zdroj]

Látky užívané k potlačení spazmů hladkého svalstva, účinek však bývá slabý, s nutností podání silného analgetika (např. pethidin). Podáváme parenterálně při porodu (i.m., i.v. a per rectum). Zástupcem je butylskopolamin (Buscopan, Buscolysin). Indikací je tuhá, spastická branka.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

ČECH, Evžen, et al. Porodnictví. 2. vydání. Praha : Grada, 2006. ISBN 80-247-1303-9.

ŠVIHOVEC, Jan a A KOLEKTIV. Farmakologie. - vydání. Grada Publishing a.s., 2018. 1008 s. ISBN 9788027121502.

Kvadruplety vypracovaných otázek podle studijních materiálů J. Beneše, L. Mikšíka, elearningu a knihy Gynekologie a porodnictví (Martius 2005).