Epidemiologie a prevence KV onemocnění
Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou chronická onemocnění, která se vyvíjejí pozvolna v průběhu života, manifestují se až v relativně pokročilém stadiu a jsou hlavní příčinou předčasného úmrtí v Evropě, i s ohledem na pokles mortality KV onemocnění za poslední dobu.
Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]
Předčasné úmrtí na KVO tvoří více než 40% všech předčasných úmrtí, ženy umírají na následky KVO častěji než muži.
Ve statistice předčasných úmrtí na KVO existují výrazné geografické rozdíly: v Rusku, střední a východní Evropě se pozoruje narůst úmrtnosti, když země západní, severní a jižní Evropy demonstrují sestupný trend. Česká Republika tvoří výjímku, pokles úmrtnosti na KVO se v Česku dokumentuje od roku 1985 a přetrvává i do dnešní doby, i když hodnota standardizované úmrtnosti je stále vysoká v porovnání s jinými zeměmi Evropské unie.
Hlavní příčinou vzestupného trendu úmrtnosti na KVO je stárnutí populace a pokles úmrtnosti na akutní koronární příhody vzhledem ke zlepšení kvality zdravotní péče, což vede ke zvýšení počtu pacientů s chronickými formami ischemické choroby srdeční. Tím pádem se prodlužuje očekávaná délka života a zároveň narůstá morbidita osob vyššího věku.
Kromě uvedených výše faktorů velmi významnou roli hraje životospráva pacienta: nikotinismus, abusus alkoholu a jiných návykových látek, fyzická aktivita, stravování, psychosociální stres atd. Dle světové zdravotnické organizace WHO více než třem čtvrtinám úmrtí na KVO lze předejít odpovídajícími změnami v životosprávě.
V roce 2007 byla přijata Evropská charta pro zdraví srdce, definující charakteristiky osob, které pravděpodobně neonemocní KVO:
- Nekuřáctví
- Fyzická aktivita po dobu 30 minut pětkrát týdně a více
- Zdravá výživa
- Nepřítomnost nadváhy a obezity
- TK < 140/90 mmHg
- Hodnoty celkového cholesterolu < 5 mmol/l
- Nepřítomnost poruch glukózového metabolismu
- Vyhýbání se nadměrnému stresu
Prevence[upravit | editovat zdroj]
Prevence KVO se dělí na primární a sekundární (u pacientů s jíž manifestním KVO). Ideálně by měla trvat od intrauterinního vývoje jedince do konce jeho života, reálně se ale provadí v menším rozsahu a je zaměřená hlavně na muže středního a vyššího věku, ženy s jíž manifestním KVO a další rizikové skupiny pacientů (nikotinismus, DM, hypertenze, dyslipidémie...).
Poklesu úmrtnosti na KVO lze dosáhnout snížením letality při zlepšení úrovně léčebné péče a snížením incidence KVO prostřednictvím ovlivnění rizikového profilu obyvatelstva. Rizikový profil se skládá z modifikovatelných (ovlivnitelných) a nemodifikovatelných faktorů:
Modifikovatelné RF Nemodifikovatelné RF - věk
- mužské pohlaví
- předčasný výskyt KVO v rodině (do 55 let u mužů, do 65 let u žen)
- KVO v anamnéze
- genetické faktory
Pro výpočet rizika kardiovaskulární příhody se používají tabulky SCORE, které berou v potaz jak modifikovatelné tak i nemodifikovatelné rizikové faktory.
Existuje dvě základní strategie prevence KVO: populační a lékařský model. Obě strategie mají své výhody a omezení a neměly by se stavět do protikladu, neboť nejúčinnější prevence lze dosáhnout při kombinaci obou modelů.
Populační model[upravit | editovat zdroj]
Cílem této strategie je snížení výskytu KVO na úrovni populace, opatření se tedy tykají všech jedinců a zahrnují skupiny s různou úrovni rizika. V rámci tohoto modelu se používají legislativní opatření (např. zákaz kouření) a komunitní intervence (např. snížení obsahu soli v potravinách).
Lékařský model[upravit | editovat zdroj]
Lékařský model je zaměřen hlavně na osoby z vysoko rizikových skupin, má větší přínos pro jednotlivce a pouze omezený dopad na populaci. Principem strategie je identifikace pacientů s vysokým rizikem pomocí screeningových metod a následné zavedení opatření cílených na snížení hladiny rizikového faktoru. Na rozdíl od populačního modelu tahle strategie nevede k poklesu incidence KVO.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Metabolický syndrom
- Ischemická choroba srdeční
- Srdeční selhání (interna)
- Rizikové faktory vzniku nozokomiálních nákaz
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- CÍFKOVÁ, Renata. Kardiovaskulární prevence a kardiovaskulární rehabiilitace [přednáška k předmětu Kardiovaskulární medicína, obor LEK VŠEOB, 1.LF UK]. Praha. –. Dostupné také z <https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/877095/mod_resource/content/2/50_nova.pdf>.