Diskuse s uživatelem:Azrael/archiv

Milý Azraeli,

s pokorou Ti uděluji Wiki4lístek coby výraz nezměrné úcty k Tvým vynikajícím komunikačním dovednostem.

Již poněkolikáté jsi zareagoval na ne zcela podloženou editaci klidným a věcným vysvětlením. Vstřícným a velmi jemným způsobem přispíváš k zachování nekonfliktního prostředí a hlavně výukového zaměření WikiSkript. Zároveň Tě obdivuji, jak svou svědomitou prací a úzkou spoluprací s Ústavem biologie a lékařské genetiky trpělivě rozvíjíš genetický portál. Jdeš příkladem a podáváš tak nezpochybnitelný důkaz, že spolupráce studentů s pedagogy je nejen možná, ale dokonce velmi přínosná.

Kéž Tě ani nadále neopouští klid, trpělivost, svědomitost a hlavně bezhlavá radost a chuť podílet se na WikiSkriptech!

Azraeli, díky! --Slepi 3. 12. 2009, 15:49 (UTC)

Milý Petře,

velice Ti děkuji za krásný dárek. Opravdu mi udělal radost v tomto mrazivém a zamračeném dni. Málo co dokáže člověka tolik naplnit pozitivní energií, jako možnost ohlédnout se a zkonstatovat, že dnes udělal něco dobrého pro ostatní.

Ještě jednou mnohokrát děkuji. Měj se krásně a mnoho štěstí ve Tvé další práci.

--Azrael (Antonín Šípek) 3. 12. 2009, 16:09 (UTC)

Sledované články[upravit | editovat zdroj]

Ahoj Tondo, zdá se, že Tebou založené či editované stránky se Ti nezařazují mezi sledované stránky. Je vhodné mít tohle nastaveno, abychom předešli nějakým (byť třeba nechtěným) vandalismům. Není nutné mít přímo nastaveno posílání mailů při každé změně sledovaného článku (to by se časem člověk zbláznil), ale je dobré sledovat své výtvory a občas se na sledované stránky mrknout (změny se navíc zobrazí přehledně tučně v posledních změnách). Pro doporučené nastavení se můžeš podívat na Fórum:Pokyny pro redaktory/Doporučené nastavení. Díky! Přeji Ti hodně zdaru, zvláštně během zkoušek! --Slepi 8. 2. 2010, 12:12 (UTC)

Ahoj Petře, děkuji za upozornění. Nastavím a polepším se :-)

Přeji i Tobě mnoho zdaru. --Azrael (Antonín Šípek) 8. 2. 2010, 13:19 (UTC)

Kontrola zdrojů[upravit | editovat zdroj]

Milý kolego,

děkuji za Vaše četné příspěvky v poslední době a chválím Vaši systematickou práci na odbourávání smršti článků vložených Stepankou. Všiml jsem si, že kontrolu zdrojů pečlivě zaznamenáváte do souhrnu editace. Chtěl bych upozornit, že k tomu slouží položka zdroje v redakční šabloně. Původně se dokonce jmenovala plagiát, přejmenovali njsme ji ale, aby neodstrašovala autory. Tedy podepíšete-li zdroje, znamená to, že jste s vynaložením přiměřeného úsilí zkontroloval, že text nebyl odněkud vykraden.

Srdečně zdravím a přeji hezkou neděli--MUDr. Martin Vejražka, PhD. 6. 3. 2010, 22:22 (UTC)

Zdravím Vás pane doktore

Máte naprostou pravdu, normálně položku zdroje takto používám. Nyní jsem zvolil tento poněkud "drastičtější" způsob, protože i když vybrané věty článku ověřím fulltextem, stále ještě může jít o plagiát odjinud. Proto ten (poněkud alibistický) text. Možná jsem nyní trochu paranoidní :-)

Do jisté míry jsem s tím začal také proto, abych si v tom udělal pořádek i já sám a věděl, co jsem již kontroloval a co ne. Nicméně asi není důvod zde vytvářet specifický postup, zvlášť, když tu fungující nástroje jsou. Budu se tomu dále věnovat.

Děkuji za připomínku a rovněž přeji klidnou neděli. --Azrael (Antonín Šípek) 6. 3. 2010, 22:33 (UTC)

Copyvio z tvé stránky?[upravit | editovat zdroj]

Zdravím,

při kontrole zdrojů článku DNA_-_struktura,_replikace jsem narazil na podobnost prvního odstavce s článkem na tvé stránce genetika.wz.cz. Někde už jsem si všim, že jsi zmiňoval, že některé z nových genetických článků se těm tvým podobají, ale nevím, jak se k tomu nakonec stavíš. Je to jen pár řádků, asi by nebyl problém to přepsat.

Hezký večer --Cooba 18. 3. 2010, 23:12 (UTC)

Také zdravím

No vida :-) Mě osobně to vůbec nevadí, některé texty jsem sem převedl sám. Klidně to tam může zůstat a zdroje lze označit jako prověřené. To je vážně jenom kousek, takže bych tam můj web ani necitoval. Koneckonců - možná ten odstavec nakonec stejně někdo přepíše, když na to dneska koukám, určitě by to šlo napsat líp :-)

Díky moc za informaci a přeji rovněž pěkný večer. --Azrael (Antonín Šípek) 18. 3. 2010, 23:24 (UTC)

DNA[upravit | editovat zdroj]

Ahoj,

raději píšu nejdřív tobě, nerad bych narušil nějaký koncept na portálu Genetika. Navrhuji změny v článcích o DNA: V současné době je hlavním článkem DNA - struktura, replikace. Dále existují Replikace DNA a DNA - stavba a funkce - každý z nich tvoří polovinu původní verze hlavního článku a jsou tedy zbytečné.

Většina odkazů však vede na DNA. Proto bych navrhoval udělat hlavní článek z DNA, složit ho z dvou podčlánků Struktura DNA a Replikace DNA a články DNA - struktura, replikace a DNA - stavba a funkce smazat. Ale možná je to moc radikální.

Cooba 20. 3. 2010, 20:57 (UTC)

Ahoj

Popravdě řečeno, v této oblasti ani žádný koncept není :-) Článek o DNA nám zde dlouhodobě chyběl, dokud nebyly vloženy vypracované otázky, které se právě upravují. Určitě souhlasím, že současný stav je neutěšený a dal by se zlepšit. Pokud by se Ti povedlo vytvořit ze stránky DNA místo redirectu zastřešující článek (jako se ti to povedlo u článku Bakterie), bylo by to super. Navrhovaná radikalita by rozhodně nebyla na škodu, pokud máš čas a chuť - můžeš se do toho pustit. Já momentálně šprtám, takže jsem ty úpravy na chvilku přerušil, ale kdyby si cokoliv potřeboval, určitě se ozvi.

Děkuji mnohokrát za pomoc. --Azrael (Antonín Šípek) 20. 3. 2010, 21:19 (UTC)

Kontrola odkazů[upravit | editovat zdroj]

Zdravím,

chtěla jsem poděkovat za kontrolu odkazů na portálu genetiky. Vrhla jsem se do zkracování nekonečného seznamu článků bez odkazu a spousta z nich je z genetiky a doufám, že jsem nenatropila moc škody... V budoucnu odkazů ještě přibude, tak bych byla moc ráda, kdybys mohl odkazy občas zkontrolovat, kam jsou vložené :)

díky --Cat.katka 28. 3. 2010, 20:38 (UTC)

Také zdravím

Já především velice děkuji za Tvoji pomoc. Ta činnost je velice chvályhodná a hlavně přínosná. Spousta genetických článků je ještě nezařazených, protože stále ještě zpracováváme tu haldu posledních článků - a já sám většinou zařazuji odkazy do Portálu až po zpracování celého článku. Já jsem tam pouze dnes trochu korigoval některé vložené odkazy - hlavně jsem chtěl trochu vyřešit "problém" defakto duplicitních článků o autosomálních typech dědičnosti. Mou představou bylo, že nám hudou stačit stránky Autosomálně recesivní dědičnost a Autosomálně dominantní dědičnost, pokud je sloučíme s těmi nově vloženými verzemi s delším nadpisem, které ostatně nebyly obsahově tolik bohaté. Proto jsem dneska tyto dva odkazy odstranil a ponechal pouze odkazy na původní články. Ostatně Autosomálně recesivní dědičnost jsem již dnes sloučil a druhý-duplicitní článek smazal - to samé bych chtěl zítra provést s Autosomálně dominantní dědičností. Myslím, že jsem tím někomu zasáhl do změn v Portálu - a koukám, že zrovna Tobě - tak se omlouvám - bylo to v zápalu boje :-)

Jinak určitě další odkazy vkládej, já to tam pravidelně kontroluji, ale sám někdy váhám, kam co vlastně vložit. Takže určitě poprosím o další vkládání, já sám se často inspiruji tím, kam lidé ty odkazy přidávají, protože tím aspoň získávám další názory :-) Rozhodně se neboj, že by si tam mohla napáchat nějakou škodu - nepovedená editace se dá kdykoliv vrátit zpět a umístění odkazů je kolektivní dílo nás všech - dají se upravovat tak dlouho, až se nám to bude všem líbit ;-) Popravdě, momentálně tam ani žádná "škoda" napáchat nejde, neboť i když se v tom snažím "dělat pořádek", tak ta struktura opět začíná být dost nepřehledná. Jakmile dozařadíme všechny nové články (což jde někdy trochu těžko, neboť - jak jsou vypracovány podle zkouškových otázek - často překrývají více témat naráz nebo duplikují již existující článek (a já jsem pak trochu na vážkách, jestli neodkazovat pouze na jeden - lepší článek, abychom čtenáře nemátli...), tak asi budeme muset provézt nějakou důkladnější revizi článků a trochu to zpřehlednit. Hodně odkazů je červených, neboť jsou součástí původní struktury portálu (která byla tvořena ve spolupráci s pedagogy ÚBLG 1. LF UK a VFN), kdy se tvořila síť článků, které se (snad) v budoucnu vytvoří...

Každopádně ještě jednou děkuji za veškerou Tvoji pomoc. Je to fajn, že se tomu teď někdo věnuje, zatímco já v posledních dnech trochu polevil. Určitě můžeš přidávat další odkazy, případně můžeš třeba navrhovat i změny stávající struktury - budu jedině rád.

Přeji úspěšný nový týden! --Azrael (Antonín Šípek) 28. 3. 2010, 22:15 (UTC)

Histokompatibilní či histokompatibilitní?[upravit | editovat zdroj]

Zdravím,

objevil jsem duplikace u článku o MHC, tak jsem se to rozhodl dát do pořádku a teprve pak si všiml, že některé články použivájí pojem histokompatibilní a jiné histokompatibilitní. Zatím pracuji s prvním pojmem, ale s ohledem na anglickou verzi (major histokompatibility complex) je možná nepřesná. Dovedl bys mi poradit?

Díky a přeji hezký večer, Cooba 30. 3. 2010, 18:23 (UTC)

Také zdravím

Už jsem se na to vrhnul. Navrhuji to všechno přesměrovat na Hlavní histokompatibilní komplex. Používá se to častěji a podle mě to není nepřesné. Ale pokusím se to zjistit a ověřit u někoho povolanějšího. Prozatím bych ale tuto verzi ponechal. Díky za pomoc a rovněž pěkný večer. --Azrael (Antonín Šípek) 30. 3. 2010, 18:28 (UTC)

Pokud se dobře pamatuji, v genetice nás drtili právě na tom, že správně je "histokompatibilitní". Těžko říct, má-li to nějaký vyšší význam, raději se poptej... --Slepi 30. 3. 2010, 20:51 (UTC)

Já bych byl také pro histokompatibilitní. Histokompatibilní by dle mého znamenalo, že systém sám o sobě je kompatibilní s tkání. Ve skutečnosti jde o systém znaků, které určují kompatibilitu nějaké tkáně s organismem.--MUDr. Martin Vejražka, PhD. 30. 3. 2010, 20:55 (UTC)

Tak jsem si udělal domácí rychloprůzkum tištěné literatury. Bodovaly obě verze, ale jedna se vyskytovala častěji... chvilka napětí... a byla to opravdu verze histokompatibilitní :-)

Tedy souhlasím, článek by se měl přemístit na stránku Hlavní histokompatibilitní komplex. Jelikož to znamená upravit také pár přesměrování, tak to nechám na zítra a prozatím se půjdu věnovat spaní ;-)

Díky za pomoc a dobrou noc všem! --Azrael (Antonín Šípek) 30. 3. 2010, 21:16 (UTC)

Jen pro zajímavost a pro úplnost, dnes jsem se ptal přímo na ÚBLG 1. LF UK a VFN a je to přesně tak, jak píše dr. Vejražka. Verzi histokompatibilitní tedy považujeme za finální. Takže ještě jednou děkuji a přeji všem pěkný sváteční víkend. --Azrael (Antonín Šípek) 2. 4. 2010, 16:52 (UTC)

Genetika[upravit | editovat zdroj]

Milý Azraeli,

potřebovala bych poradit, prosím:) Předělávala jsem teď články týkající se DNA (Struktura DNA, Replikace DNA, Transkripce, Translace) a narazila jsem na pár problémů:

1. Nevím, jestli je správně slovo "ribosom" , nebo "ribozom" . V jazykové příručce jsem se správnou odpověď nedozvěděla. Proto jsem ve článku Translace nechala tu hezčí (pro mě:) ) variantu se "s".

2. V tom samém článku jsem odstranila celý odstavec. Ačkoli je článek použit z webu http://www.stefajir.cz, poslední odstavec s nápisem Proteosyntéza je ze stránky https://web.archive.org/web/20160617114438/http://genetika.wz.cz/transl.htm. Avšak i kdyby bylo vše košér, je daný odstavec dle mého informačně postradatelný.

3. Dále mě napadlo, jestli by nebylo lepší přejmenovat článek Transkripce na "Transktipce, Posttranskripční úpravy" a stejně tak článek Translace na "Translace, Posttranslační úpravy" , abychom tak čtenářům umožnili snadnější orientaci.

4. Článek DNA byl z mého pohledu příliš nepřehledný. Uptavila jsem jej na stávající formu... pokud jsem to udělala zle, vratím to do formy původní a za svůj troufalý nápad se začnu neprodleně stydět.

Děkuji za pomoc a přeji hezký víkend!

--Měsíček 10. 4. 2010, 13:27 (UTC)

Zdravím.

V prvé řadě moc děkuji za všechny úpravy a spoustu pěkných obrázků :-)

ad 1)

Verze "ribosom" nemůže být apriori chybná (vzhledem k původu slova - ostatně já mám také raději klasickou verzi se s). Nejsem si jistý, jak se konkrétně k této variantě staví progresivní pravopis, ale zřejmě stejně, jako v případě slova chromosom/chromozom. Nedávno jsme se s dr. Vejražkou dohodli, že se pokusíme více zasadit o používání progresivního pravopisu, tedy varianty chromozom, chromozomální apod. Nicméně očekávám, že toto téma budeme ještě diskutovat na WikiVíkendu a "vydáme" určité doporučení, co dělat se stávajícími články, které často využívají právě varianty "...som". Prozatím bych tuto otázku neřešil, neboť smysl textu nemění a pro čtenáře-studenty je to nevýznamný detail. Tedy je klidně možné ponechat "s".

ad 2)

Stránky https://web.archive.org/web/20160617114438/http://genetika.wz.cz/ jsou moje dílo, případné kopie z těchto stránek není třeba řešit jako copyvio, dávám souhlas automaticky :-) Nikde jsem to ovšem nevyvěsil "veřejně", protože část těch textů z mých stránek je bohužel již zastaralá nebo není úplně vhodná pro vysokoškolské studium. Některé články jsem převáděl osobně, ovšem po jistých úpravách, aby texty byly přínosné i medikům. Tedy pokud už sem někdo něco převede (nebo jde o součást převedených materiálů) - není třeba nijak řešit, ale nemám to vyvěšeno jako stránky vhodné k převedení všech textů, protože některé texty nelze bez revize považovat za dostatečně přínosné pro VŠ studium.

Jinak ty změny v článku Translace jsem viděl a nevidím důvod, proč by to takto nemohlo zůstat. Určitě nám nadále chybí (v této oblasti) důležité informace, ale ty lze řešit jak doplněním stávajících tak i vytvořením specializovaných článků :-)

ad 3)

Tady bych spíše nesouhlasil. Osobně jsem zastáncem co nejkratších a nejvýstižnějších názvů článků (a ostatně o tom budu něco říkat na WikiVíkendu). Pokud je článek věnovaný rozsáhlému tématu, potom bych jej pojmenoval pouze z jednotícího hlediska (v tomto případě pouze Translace či Transkripce (s tím, že následné úpravy jsou zvláštní tématickou součástí konkrétního článku). Pokud jde o orientaci ve vyhledávání, pak uživateli delším názvem tolik nepomůžeme (použije-li našeptávač a začne psát "Postt..." tak mu stejně žádný článek "nenaskočí" a dá-li nakonec výraz vyhledat - najde mu to příslušný článek i bez rozšířeného názvu; pokud jde o orientaci v Portálech, potom je to již na nadefinovaném textu odkazu - samotný článek není třeba přejmenovávat).

V tomto případě si ale umím představit jinou možnost - a to je osamostatnění určité části článku (zejména pokud je téma článku natolik obsáhlé, že je rozdělení možné či dokonce vhodné). Budeš-li to považovat za přínosné, potom bych spíše navrhoval Vyčlenit Posttranslační úpravy a Posttranskripční úpravy jako samostatné články. Případně (a tím se dostáváme k dalšímu bodu), můžeš tyto samostatné články následně vložit zpět do původních - velkých - zastřešujících článků.

Navíc zde - bohužel - máme také nějaké duplicity. Jak si již narazila - máme tu i článek Translace, posttranslační úpravy proteinů. Sloučení byla správná věc. Obecně musím doporučit maximální opatrnost při úpravách těchto nových článků, neboť jsem ještě všechny duplicity nestihl promazat :-(

ad 4)

Ten článek DNA byl hlavně poněkud dlouhý. Jeho nepřehlednost byla do jisté míra dána tím, že například při úpravách stránky Struktura DNA se nějak ztratil parametr

<noinclude> ... </noinclude>

, který normálně ohraničuje text, který se nevyužije v případě vložení článku. Tím pádem se do zastřešujícího článku DNA vkládaly i položky jako citace, odkazy apod. a to ho dělalo rovněž nepřehledným.

Osobně považuji filozofii vkládání malých článků do velkého zastřešujícího (jak tomu bylo u DNA) za velmi dobrou. Nicméně může dojít k velkému znepřehlednění právě úpravami vkládaných článků, což je někdy velmi těžké ohlídat. Budeme muset vymyslet, jak zařídit, aby se články využívané i v jiných článcích nestaly "obětí" jinak velmi dobře a správně míněných úprav dalších redaktorů. Já sám jsem takhle jednou omylem převedl úrovně nadpisů v jednom článku a znehodnotil tak článek, který jej využíval. Nejspíš by se dal na začátek každého článku vložit krátký komentář, který by upozorňoval na nutnou citlivost úprav. Zkusím vymyslet a navrhnu k projednání na WikiVíkendu.

Všiml jsem si, že si vkládání článků zrušila a udělal z článku DNA spíše takový rozcestník. Je to zajímavý počin a já to respektuji jako tvůj názor. Informace jsou neustále dostupné v jednotlivých článcích a čtenář (student) pravděpodobně ví co je DNA než na stránku vstoupí a hledá tak konkrétní informaci (Jaká je struktura? Jak se replikuje?) dříve, než na stránku vstoupí. A jednoduchá struktura mu umožní najít hned správný odkaz. Já osobně bych asi spíše preferoval původní variantu dlouhého článku s využitím vkládaných článků. Ovšem tvoji úpravu respektuji a nevidím na ni vůbec nic špatného, protože si měla nějaký cíl a nějakou představu. Ve WikiSkriptech jsou v různých článcích využity oba způsoby. Já zde nechci a nemohu vystupovat jako nějaký arbitr lepší či horší varianty. Navíc tomuto článku se věnoval hlavně Cooba, který je autorem právě oné původní struktury. Doporučil bych se tedy rovnou poradit s ním, jestli k tomu má nějaké zásadní námitky, nebo jak zařídit, aby ten dlouhý článek byl přehledný. Oba jste již zkušení redaktoři a určitě můžete přijít s novými nápady, jak tento článek dořešit. Já samozřejmě rád kdykoliv poradím nebo přidám svůj názor.

Pokud bych v tomto případě mohl radit, ve článku DNA bych se soustředil hlavně na Strukturu, funkci a proces replikace DNA. Na transkripci, transkripční faktory a translaci bych už jenom dokazoval (třeba v souvisejících článcích). Téma DNA je již samo o sobě velmi obsáhlé. Buď je možné obnovit původní vložení článků - příkaz:

{{:Replikace DNA}}

apod. Anebo lze vytvořit stručný přehled a na jednotlivé články odkázat pomocí šablony podrobnosti. Ovšem i tento stručný přehled by měl obsahovat určitě více než jen pár vět a chtělo by to alespoň dva základní obrázky (třeba strukturu DNA a proces replikace).

Doufám, že jsem pomohl. Ještě jednou děkuji za provedené úpravy a rovněž přeji krásný víkend. --Azrael (Antonín Šípek) 10. 4. 2010, 15:01 (UTC)

Děkuju mockrát za rady, určitě to brzo upravím. Pokusím se článek DNA vrátit do původního stavu. Vykonal jsi v portálu genetiky až příliš mnoho práce, než aby ti to pak někdo kazil :)

Měj se krásně! --Měsíček 10. 4. 2010, 19:34 (UTC)

Jsem rád, že jsem mohl pomoci. Rozhodně se neboj nadále provádět úpravy, tak, jak to cítíš Ty. Tady nejde o "kažení". Každý máme nějakou představu a nikdo tu nemá patent na rozum. A hodně dobrých nápadů na WikiSkriptech vzešlo právě z toho, že někdo něco zkusil "jinak" - tak jak to cítil on. Takže žádné nápady předem nezatracovat :-)

Tobě se daří velmi dobře. Umíš si s těmi texty krásně pohrát a na ten výsledek je radost pohledět.

Přeji mnoho zdaru s WikiPrací (koukám, že opět pilně pracuješ :-) a krásný zbytek víkendu. --Azrael (Antonín Šípek) 10. 4. 2010, 19:54 (UTC)

Úpravy citací[upravit | editovat zdroj]

Tondo, díky za Tvou pomoc, takhle to jde docela pěkně od ruky:-). --Slepi 23. 4. 2010, 20:04 (UTC)

Ty se také činíš - takhle to bude za chvilku hotovo :-) --Azrael (Antonín Šípek) 23. 4. 2010, 20:05 (UTC)

Blahopřání[upravit | editovat zdroj]

Přeji vše nejlepší k čtvrtstoletním narozeninám a k svátku. --Don-giovanni 12. 6. 2010, 22:26 (UTC)

Díky moc! :-)

--Azrael (Antonín Šípek) 13. 6. 2010, 08:17 (UTC)

Pravopis[upravit | editovat zdroj]

Milý Tondo, dekuji Vám, za Vaše poděkování. Přiznám se, měl jsem chvíli obavu, zda tím nenadělám na wikiskriptech přílišnou paseku, ale protože kolega, který mě k wikiskriptům přivedl, pravil, že máte v zájmu upřednostňovat progresivní pravopis, snažím se některá archaická slova předělat. Ještě, že na to mám trochu volna. Mějte se hezky, ať se Vám daří.--Murzik 8. 8. 2010, 21:06 (UTC)

Zdravím Vás, děláte to vskutku dobře, ještě jednou moc děkuji. A ten volný čas Vám upřímně závidím ;-) Mějte se skvěle. --Azrael (Antonín Šípek) 9. 8. 2010, 14:43 (UTC)

Název článku[upravit | editovat zdroj]

Ahoj Tondo, chtěl jsem se zepat, zda-li při pojmenovávání článků preferujeme český název (nebo latinský? nebo je to jedno?)? Viz. např. článek Aorta abdominalis. Je to v pořádku, nebo bude lépe článek přejmenovat na „Břišní aorta“ a vytvořit "redirect"?

Díky! Příjemný den! Ondra --OK 18. 10. 2010, 16:05 (CEST)

Ahoj Ondro,

to je vskutku dobrá otázka :-)

Pokud se na to podívám obecně, tak je vždy třeba postupovat individuálně, podle oboru daného článku. Například pokud jde o článek věnovaný nějaké chorobě či jinému patologickému stavu, potom mají přednost názvy dle MKN-10, což jsou povětšinou názvy české a počeštěné. Pokud jde o anatomické názvy, měli bychom se asi držet oficiální mezinárodní anatomické nomenklatury, což jsou zase názvy latinské... I když je pravda, že u orgánů (srdce, slezina) čeština určitě nevadí. Nu ale na druhou stranu jsou někdy české názvy (například některých svalů) poněkud nezvyklé.

Samozřejmě, vždy je důležité ke každému článku založit příslušná přesměrování. Na otázku, která verze má být hlavní - zda česká či latinská, bych osobně navrhoval spíš latinskou. Když nic jiného, latina je pro české i slovenské mediky stejná, a tak bychom alespoň v anatomických článcích měli vždy jazykově neutrální názvy článku.

Ale nerad bych se k tomuto vyjadřoval sám. Raději bych počkal i na další názory :-)

Měj se skvěle, ať se Ti daří! --

MUDr. Antonín Šípek -- redakce WikiSkript 18. 10. 2010, 16:51 (CEST)

Díky Tondo! Vyčkám tedy na názory ostatních.. Měj se! Ondra --OK 18. 10. 2010, 17:11 (CEST)

Dotaz ohledně sjednocování článků[upravit | editovat zdroj]

Ahoj, chci se poptat, jestli WikiSkripta preferují a zdali je to rozumné, sjednocovat některé články jen kvůli vypracovaným otazkám... Např. ve článku Morbilli a rubeola. Také jsou otázky typu Hlavový nerv I - VI a vcelku nemám tendenci zakládat takový článek:). Mám pocit, že stačí postupné odkazy na jednotlivé články. Podle mě je to přehlednější, i když například pro tisk je to sloučené možná dostupnější. Moc děkuji za radu a názor, jak s tímto naložit. Přeji pěkný večer d. -- dancza -- redakce WikiSkript 6. 1. 2011, 22:03 (CET)

Ahoj,

to je naprosto správný postřeh. Já jsem o tom již s Grandcielem mluvil osobně. Tento článek vznikl omylem, protože kolega vkládal články podle odkazů z vypracovaných otázek a nevšiml si, že články Morbilli a Rubeola již existují. Pikantnější je ten fakt, že obě veze stránek pochází (původně) ze stejného zdroje, takže je to čistá duplikace. Když to shrnu, tak máš naprostou pravdu - tato taktika není správná a opravdu je mnohem přehlednější postup, který zmiňuješ. Tento článek nějak upadl v zapomnění, což je moje chyba, měl jsem jej odstranit ke smazání, zřejmě jsme se Grandcielem nějak nedohodli, kdo to udělá, tak to pro jistotu neudělal nikdo :-) Moje chyba, omlouvám se. Postaráš se, prosím, o to? Stačí to označit ke smazání a necháme to na třetí osobě, aby to konečně poslal do věčných lovišť ;-)

Díky moc za pomoc, měj se skvěle!

--

MUDr. Antonín Šípek -- redakce WikiSkript 6. 1. 2011, 22:16 (CET)

Portál: Interní propedeutika[upravit | editovat zdroj]

Ahoj, chci se zeptat proč nefunguje odkaz na kategorii Interní propedeutika v článcích. Dýchání a jeho poruchy, Měření a hodnocení tělesné teploty. Ani na samotné portálu. Problém je asi jen v mých nedostatečných vědomostech, ale opravdu na to nemůžu přijít :). Díky za odpověď. Míša --Michaela Mužilová 15. 1. 2011, 23:02 (CET)

Ahoj,

příslušná kategorie není momentálně založená, proto se také objevuje v seznamu žádaných kategorií. Založit kategorii je jednoduché, stačí příslušnou stránku zeditovat (většinou se jen přidá zakategorizování do nadřazené kategorie) a uložit. V tomto případě ale koukám, že nám něco uteklo :-) Kategorie "Interní propedeutika" již existovala, ale byla zrušena v průběhu rušení předmětových portálů a kategorií... No, možná bych místo toho zavedl kategorii a portál "Klinická propedeutika", to by mělo být využitelné na všech fakultách i tam, kde se propedeutika nevyučuje odděleně. Poradím se s ostatními a nějak to vyřešíme :-)

Díky moc, já si toho vůbec nevšiml...

--

MUDr. Antonín Šípek -- redakce WikiSkript 16. 1. 2011, 11:23 (CET)

PS - Máte-li k tomu někdo nějaký nápad, tak rovnou napište ;-) --

MUDr. Antonín Šípek -- redakce WikiSkript 16. 1. 2011, 11:25 (CET)

Tož otázka :). Literatura k tomuto oboru existuje pod názvem: "Propedeutika vnitřního lékařství" a další "Chirurgická propedeutika". Zatím je to všechno na portálu Vnitřního lékařství. Pokud by jsme to chtěli sjednotit tak by se to mohlo jmenovat Klinická propedeutika, ale asi by to mělo mít samostatný portál, ne pod Internou. Možná by jsme se mohli zeptat jak to mají na jiných fakultách. --Michaela Mužilová 16. 1. 2011, 11:37 (CET)

Ahoj,

zrovna před chvílí jsem se na tuto problematiku ptal pana asistenta Vejražky na Wavu a sdělil mi, že můžu kategorii založit znovu (tj. obnovit kategorii "Interní propedeutika").

Jdu ji založit --

Jan Jirků -- redakce WikiSkript 16. 1. 2011, 11:45 (CET)

Ahoj, dobrá tedy, necháme to zatím takhle a poradíme se zástupci dalších fakult, jak moc jim to (ne)vyhovuje. Díky! --

MUDr. Antonín Šípek -- redakce WikiSkript 16. 1. 2011, 11:55 (CET)

Dotaz - zdrojování[upravit | editovat zdroj]

Ahoj:),

omlouvám se, že ruším, ale potřebovala bych se na něco zeptat ohledně zdrojování. Při kontrole narážím na řadu článků, jejichž autory jsou kvalifikovaní odborníci, ale často u nich nejsou uvedeny přesné odkazy na použitou literaturu a já nevím, zda mám tedy tyto autory oslovit a požádat o doplnění anebo se předpokládá, že se jedná o jejich původní text, a tudíž uvedení zdroje již není nutné...např. v tomto článku Interakce nealelních genů...předem se omlouvám za trivialitu dotazu, ale nějak si s tím nevím rady...Moc děkuji a přeji pěkný večer Ivetttak 2.3.2011

Ahoj,

to je ve skutečnosti velmi správný dotaz. O tom "problému" víme a již jsme se tím kdysi zabývali. Týká se to právě řady článků z genetiky, které psala (jako původní text) např. doc. Otová. Tenkrát jsme se, tuším, dohodli tak, že v těchto případech nebudeme doplnění literatury vyžadovat, tím spíš, že často jde o zcela základní genetická témata (základní pojmy, základní zákony, základní typy křížení apod.), kde uvádění referencí není nezbytně nutné (tvrzení jsou natolik známá a obecná, že je není nutné dokazovat). Tyto články bych tedy ponechal bez referencí.

Já to zkusím ještě nějak dořešit, možná by se do těch článků alespoň mohla doplnit některá základní literatura, například pod nadpis "Doporučená literatura", aby článek nezůstal úplně bez citací. Jaká literatura se použije bude asi vcelku jedno, neboť na alelických interakcích a dalších podobných tématech, se toho moc nového stejně vymyslet nedá :-) Podívám se na to a zařídím.

Díky moc za pomoc a hezký zbytek večera. --

MUDr. Antonín Šípek -- redakce WikiSkript 2. 3. 2011, 22:38 (CET)

Šablona[upravit | editovat zdroj]

Ahoj Tondo,

potřebovala bych poradit se šablonou "Zkontrolováno". Když ji obnovuji po malé editaci, stačí obnovit časové razítko nebo musím i číslo zkontrolované revize? Asi je to v nápovědě vysvětleno dostatečně, ale já si nejsem jistá. Děkuji za trpělivost :) --Michaela Mužilová 8. 3. 2011, 15:05 (CET)

Ahoj Míšo,

moc se omlouvám za opožděnou odpověď. Pokud jde o již ověřenou kontrolu, a je tam i číslo revidované verze, potom prosím uprav i toto číslo (například jak bylo provedeno zde: [1]). Pokud toto číslo uvedeno není (neproběhla redakční revize kontroly), potom můžeš redakční revizi kontroly (kontrolujeme, že šablonu vložil opravdu někdo z učitelů) rovnou provést (jako například zde [2]). Podrobnosti o redakční revizi kontroly jsou také v Neveřejných materiálech pro redaktory a správce (Kontrola učitelem - ověření), tam je celý postup podrobně rozepsán. Pokud by si měla nějaké další otázky, určitě se ozvi.

Měj se hezky. --

MUDr. Antonín Šípek -- redakce WikiSkript 8. 3. 2011, 21:23 (CET)

Děkuji moc, už jsme to snad pochopila, četla jsem ten návod, ale v tomto kroku jsme si nebyla jistá. Hezký den. --Michaela Mužilová 9. 3. 2011, 12:45 (CET)

krevněskupinový systém ABO[upravit | editovat zdroj]

Milý Tondo,

procházím GoBota a podle všeho http://www.nemocnice.opava.cz/html/HTO_SI.doc přebírá kus Tvého textu z genetika.cz o krevních skupinách (kapitola ABO systém ze článku Dědičnost krevně skupinových systémů#AB0 systém). Mám to řešit?

Zdravím-- MUDr. Martin Vejražka, PhD. -- redakce WikiSkript 8. 7. 2011, 17:38 (CEST)

Ahoj Martine,

díky za postřeh. Já osobně tyto případy již neřeším. Tento text byl již "vykraden" tolikrát a na různých stránkách, že je otázka, odkud to vlastně dotyční okopírovali (nemuselo to být ani z WS, ani ode mě, ale z nějakého "třetího" zdroje). Já osobně bych to neřešil...

Také zdravím. --

MUDr. Antonín Šípek -- redakce WikiSkript 9. 7. 2011, 20:53 (CEST)

Dotaz[upravit | editovat zdroj]

Milý Tondo,

nevíš, prosím Tě, proč některé články obsahující šablonu „Zpracovat“ kvůli copyviu jsou v kategorii „copyvio“ a některé v kategorii „smazat“? Viz. např. článek Historie světelné mikroskopie vs. Porod.

Děkuji a přeji příjemný pátek! ---- Ondřej Kučerka -- redakce WikiSkript 23. 9. 2011, 00:02 (CEST)

Ahoj Ondro,

články do kategorie "smazat" spadnou teprve po uplynutí data, které je uvedeno v parametru šablony zpracovat. Do té doby jsou zařazeny v kategorii "copyvio". Více informací je zde: Šablona:Zpracovat.

--

MUDr. Antonín Šípek -- redakce WikiSkript 23. 9. 2011, 16:03 (CEST)

Já si to také myslel, ale např. článek Diskuse:Charakteristika nádorového bujení je po uplynutí data a přestože má v dolní liště skrytých kategorií správně kategorii "smazat", lze jej opravdu najít jen v kategorii "copyvio". Čili mám podezření, že se články do kategorie "smazat" po uplynutí data nepřesouvají.----

Ondřej Kučerka -- redakce WikiSkript 23. 9. 2011, 16:18 (CEST)

Aha... já jsem říkal, že to nebude tak jednoduché :-D

Máš naprostou pravdu, teď na to koukám a žádný důvod mě nenapadá... alespoň o něm přímo nevím. Asi to bude spíš dotaz na Slepiho.

Každopádně - přeji hezký víkend!

--

MUDr. Antonín Šípek -- redakce WikiSkript 23. 9. 2011, 22:10 (CEST)

Ahoj, s kategoriemi jsme měli vždycky problém. Nejspíše jde o softwarovou záležitost, kdy překategorizování čeká v job queue a zatímco je článek již kategorizovaný správně, stránka kategorie s výpisem článků ještě ve frontě visí a zasekne se tam. Aktuálně jsou ve frontě 2 úlohy, přičemž jsem v kategorii Copyvio našel dva články, které měly do kategorie ke smazání spadnout 5.6.2011. Nejspíše tehdy na serveru k něčemu došlo a články zůstaly ve frontě viset. Podobný problém se nám stává i u zkontrolovaných článků a dalších šablon, kde je kategorie závislá na aktuálním datu... --Slepi (redakce WikiSkript) 23. 9. 2011, 23:00 (CEST)

Dobře, chápu. Děkuji oběma! Příjemný víkend! ----

Ondřej Kučerka -- redakce WikiSkript 23. 9. 2011, 23:33 (CEST)

Také děkuji, hezký víkend všem! --

MUDr. Antonín Šípek -- redakce WikiSkript 24. 9. 2011, 20:37 (CEST)

Vypracované otázky z genetiky pro 1.LF[upravit | editovat zdroj]

Ahoj Tondo,

Při rozdělování článku Migrace, tok genů jsem si dopodrobna prohlédl zdroj, ze kterého článek vychází. Text nevychází přímo z obsahu této stránky, ale z archivu vypracovaných otázek, který je na tomto webu umístěný [[3]]. Autor webu k tomuto archivu píše, že tyto otázky "sehnal někde na internetu" [[4]]. Autor webu tedy pravděpodobně nebude autorem tohoto textu. Prohlédl jsem a porovnal několik článků uvádějící daný web jako svůj zdroj. Tyto články jsou víceméně zkopírovány z toho archivu. Co s tím?

-- Honza Mudruňka -- redakce WikiSkript 5. 10. 2011, 19:41 (CEST)

Ahoj Honzo,

díky moc za to rozdělení článků. Máš pravdu, tohle byl problém, který jsme tenkrát také řešili. Zřejmě bychom při přebírání podobných materiálů postupovali s větší opatrností, kdybychom jednoho osudového únorového večera nezískali takovýchto článků zhruba stovku bez vlastního přičinění :-) Jelikož jsme později rozhodli, že články zůstanou a jenom se upraví, kontaktovali jsme dr. Štefánka s prosbou, zda můžeme články ponechat a jeho web uvést jako zdroj. Vím na co narážíš, nicméně materiály jsou nyní on-line právě na jeho webu. Těžko říci, kdo všechno by mohl mít autorská práva na různé úryvky těchto textů. Já sám v některých článcích poznal pasáže z mých stránek, nicméně nešlo o kopie celých textů, ale spíše o složeniny, promísené s jinými materiály. Kde jsme nalezli jasné copyvio (a neměli jsme svolení pravého autora), tam byl článek smazán nebo přepsán. Stránky dr. Sťefánka jsme ovšem jako zdroj ponechávali a ponecháváme i nadále.

Pokud bys tedy nelezl nějaké jasné copyvio, potom je třeba jej řešit. Pokud jde pouze o shodu našich textů s archívem na stránkách dr. Štefánka, tak tam povolení máme.

Ještě jednou díky, měj se fajn.

--

MUDr. Antonín Šípek -- redakce WikiSkript 5. 10. 2011, 21:39 (CEST)

Výborně, díky za odpověď.

--

Honza Mudruňka -- redakce WikiSkript 5. 10. 2011, 21:50 (CEST)

Prosím, kontroluj články[upravit | editovat zdroj]

Kontrolujte, prosím, články!

Milý Tondo, vážený pane asistente,
jako odborníkovi jsme Vám zpřístupnili tlačítko Kontrola nad editačním oknem. Pomocí tohoto tlačítka můžete články ze svého oboru, které považujete za kvalitní a věcně správné, označit jako zkontrolované. Dáte tím studentům najevo, že mohou daný text bez obav použít při svém studiu.

Je to jednoduché!
Chcete-li označit článek jako zkontrolovaný, klepněte na záložku editovat. Až se otevře editační okno, umístěte kurzor na začátek článku, otevřete nabídku Kontrola článku a stiskněte tlačítko

.

Tlačítko se Vám nezobrazilo?
Pokud tlačítko nad editačním oknem nevidíte, je třeba ještě obnovit vyrovnávací paměť Vašeho prohlížeče (obvykle stisknutím Ctrl+F5 nebo Ctrl+R).

Nápověda
Stručný návod pro kontroly článků naleznete v nápovědě, podrobné informace si můžete přečíst v manuálu, zejména v sekci Pokyny pro učitele provádějícího kontrolu.

Děkujeme Vám za pomoc při zlepšování WikiSkript!
Pokud budete potřebovat s čímkoli pomoci, neváhejte kontaktovat redakci.
Věříme, že se pro Vás WikiSkripta stanou užitečným nástrojem.

P.S.: Tlačítko si, prosím, zapni sám :)

-- MUDr. Martin Vejražka, PhD. -- redakce WikiSkript 27. 10. 2011, 12:54 (CEST)

Díky, tlačítko zapnu :-) Hezký víkend. --

MUDr. Antonín Šípek -- redakce WikiSkript 28. 10. 2011, 10:01 (CEST)