Posttranskripční úpravy

Z WikiSkript

Posttranskripční úpravy nastupují po úspěšném přepisu DNA do RNA.

  • RNA polymeráza se připojuje v oblasti promotoru k pracovnímu vláknu DNA
  • dochází k vytvoření vlákna RNA na základě komplementarity bazí ve směru 5' → 3'
  • v případě mRNA se transkribuje úsek přibližně 100 pb dlouhý, ležící ještě před začátkem kódu pro pořadí aminokyselin v polypeptidu
  • v případě tRNA je na 3' konec připojena sekvence CCA, která slouží jednak jako známka zralé tRNA, na koncový adnenosin pak aminoacyl-tRNA-syntetáza připojuje odpovídající aminokyselinu.

Úprava konců primárního transkriptu[upravit | editovat zdroj]

  • primární transkript je vybaven:
    • na 5' konci tzv. čepičkou vytvořenou zvláštním nukleotidem (7–methylguanosintrifosfát), který je připojen vazbou 5'-5' k 5' konci RNA transkriptu
    • na 3' konci tzv. polyadenylovým koncem (asi 200 adeninových zbytků), který je syntetizován pomocí enzymu poly-A polymerázy (tento enzym nepotřebuje k syntéze templát DNA) ← tento úsek se pravděpodobně podílí na transportu mRNA z jádra do cytoplazmy

Sestřih (splicing)[upravit | editovat zdroj]

Sestřih.
  • ve většině genů eukaryot se nacházejí úseky, které neobsahují informaci nutnou pro funkci genového produktu – tzv. introny (části řetězce nekódující žádné aminokyseliny)
  • naopak úseky nesoucí informaci pro funkci výsledného produktu se nazývají exony
  • lasovitým stáčením (pomocí snRNA je vytvořena smyčka, ve které je intron obsažen) primárního transkriptu dochází k odstřižení intronů – tzv. sestřih → kódující úseky (exony) jsou pak enzymaticky pospojovány do finálního řetězce a odstřižené introny jsou ihned odbourávány

Editace[upravit | editovat zdroj]

  • jedná se o pochod, při kterém jsou do mRNA některé nukleotidy přidávány nebo chemicky měněny
  • počet intronů je do určité míry úměrný velikosti genomu
  • introny lze dělit do řady různých typů:
    • klasické introny
      • jsou nejčastější
      • některé sekvence bazí se u těchto intronů vyskytují pravidelně: sekvence GU na začátku – donor, a sekvence GA na konci – akceptor
    • některé jiné typy intronů jsou specifické pro určité organismy nebo buněčné organely

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 2009]. <http://www.stefajir.cz>.