Dědičné metabolické poruchy/Patogenetické mechanizmy
Dědičné metabolické poruchy (DMP)jsou nemoci vznikající na podkladě genetické mutace. Nejčastěji jsou DMP monogenně mendelovsky dědičné. Největší zastoupení má autosomálně recesivní dědičnost a gonosomálně recesivní dědičnost. Vzácně se tyto poruchy projevují autosomálně dominantní dědičností a gonozomálně dominantní dědičností..
Heterozygoti mívají fenotyp normální.
Enzymy jsou v těle tvořeny ve větším množství než je potřeba a polovina množství pro metabolické pochody postačí.
Druhy abnormalit, jimiž mutace narušují tvorbu proteinu[upravit | editovat zdroj]
Abnormality můžeme rozdělit na primární a sekundární. Mezi primární abnormality patří poruchy na úrovni transkripce a translace nebo poruchy skládání proteinu se změnami normální prostorové konformace. Dále sem ještě můžeme zařadit poruchy vazby kofaktoru na enzym.
Sekundární abnormality se týkají neuskutečnění regulačních interakcí. Jedná se o poruchy regulace transkripce a translace.
Patogenetické dopady mutací a jejich důsledky[upravit | editovat zdroj]
- ztráta funkce
- zesílení funkce – mutace zesílí některou z normálních funkcí proteinu nebo zesílí intenzitu produkce proteinu
- zisk nové funkce
- nesprávná exprese proteinu (v místě a čase)
Důsledky patogenetických mechanismů[upravit | editovat zdroj]
- hromadění substrátu
- chybění produktu
- hromadění defektního enzymu
- tvorba nesprávného produktu bez možnosti pokračovat v metabolické dráze
- ztráta mnohočetných enzymových aktivit
- pokud sdílejí 2 či více enzymů společnou podjednotku
- pokud používají společný kofaktor
Při hromadění substrátu je nutné uvažovat, zda je molekula substrátu malá nebo velká. Malé molekuly (např. phenylalanin) jsou difusně rozptýlené v tělesných tekutinách, snadno přestupují do moči přes filtrační bariéru. Velké molekuly např. glykosaminoglykany (dříve mukopolysacharidy) se hromadí v místě vzniku.
Enzymové defekty – příklad fenylketonurie (PKU)[upravit | editovat zdroj]
Fenylketonurie (PKU) je mutace genu pro PAH (fenylalaninhydroxylasu), kdy aktivita enzymu je nižší než 1 %. Pro PAH je známo více než 400 alel, nemocní bývají složení heterozygoti, tj. mají 2 odlišné kauzální mutace. PKU může vzniknout i jinak než mutací pro PAH. Nízké procento všech PKU je způsobeno mutací v genu pro kofaktor PAH – tetrahydrobiopterin.
Za lehčí formu PKU je označována hyperfenylalaninemie. U této formy zachovává mutace jedné nebo obou alel částečnou (reziduální) enzymovou aktivitu PAH, proto se neprojeví tak těžkými klinickými příznaky jako PKU.