Ankylozující spondylartritida

	Ankylozující spondylartritida
	Ankylosing spondylitis
	Spondylitis ankylosans
	; RTG snímek lumbální páteře v boční projekci. Typický obraz bambusové tyče; osifikace kloubů a vazů.
Rizikové faktory	HLA-B27, mužské pohlaví
Klasifikace a odkazy
MKN	M45, juvenilní ankylozující spondylartritida M08.1
MeSH ID	D013167
OMIM	106300
MedlinePlus	000420
Medscape	332945

Shoberův test

Ukázka změn na páteři u Bechtěrevovy choroby. Obraz bambusové tyče a hrudní hyperkyfózy vzniklý v důsledku osifikace zánětlivě změněných tkání

Ankylozující spondylartritida (také morbus Bechtěrev či spondylitis ankylosans) patří mezi spondylartritidy, skupinu zánětlivých revmatických onemocnění, postihující spojení na páteři (intervertebrální, kostovertebrální, SI skloubení, disky a vazy páteře, někdy i kořenové či periferní klouby). Vede k postupné osifikaci kloubních pouzder a vazů a tím k ankylóze segmentů až celé páteře (může ztuhnout v jakémkoli postavení).

Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]

Onemocnění začíná v mladém věku (nejčastěji 2.–3. decenium). Vyskytuje se častěji u mužů. Nemoc je vázaná na HLA-B27. Etiologické agens nebylo prokázáno. Uvažuje se o roli střevní mikroflóry.

Příznaky[upravit | editovat zdroj]

Příznaky nemoci se dělí do tří skupin: axiální, periferní a mimokloubní příznaky.

Axiální příznaky[upravit | editovat zdroj]

Mezi základní příznaky nemoci patří zánětlivá bolest v dolních zádech – vzniká na podkladě sakroiliitidy, typicky v druhé polovině noci a pacienta probudí ze spaní. Je provázena ranní ztuhlostí. Bolest i ztuhlost se zlepšují s rozcvičením. Bolest se dále šíří na vyšší oblasti páteře (až na krční páteř) – podkladem je spondylitida. Mezi axiální příznaky jsou řazeny i artritidy ramenních a kyčelních kloubů.

Periferní příznaky[upravit | editovat zdroj]

Nejčastěji vzniká nesymetrická oligoartritida s preferencí na dolních končetinách. Může se vyskytnout i daktylitida (tzv. párkovitý prst) – postižení interfalangeálních kloubů jednoho prstu a šlachy.

Mimokloubní příznaky[upravit | editovat zdroj]

oči – akutní přední uveitida,
srdce – aortální insuficience, převodní poruchy, aortitida,
GIT – ulcerózní kolitida, Crohnova choroba,
plíce – fibróza,
ledviny – amyloidóza,
osteoporóza obratlů.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Fyzikální vyšetření[upravit | editovat zdroj]

Při vyšetření se zaměřujeme na sakroiliakální klouby, rozvíjení páteře ve třech rovinách a expanze hrudníku.

Mennelův manévr – Tlačíme pacientovi na křídla kyčelních kostí. Test je pozitivní v případě, že pacient pociťuje bolest na poškozené straně.
Schoberův test – Ukazuje rozvíjení bederní páteře.
Forestierova flèche – Jedná se o vzdálenost okciputu ke kolmé stěně. Měla by být maximálně 2 cm.
lateroflexe
expanze hrudníku – minimálně 5 cm

Podrobnější informace naleznete na stránce Vyšetření pohyblivosti páteře.

Zobrazovací metody[upravit | editovat zdroj]

Na RTG je prvním projevem sakroiliitida. Dále vznikají syndesmofyty a osifikace úponů šlach, což vede k fúzi obratlových těl až k obrazu tzv. bambusové tyče. Sakroileitida často oboustranná.

Rozlišujeme 5 stadií podle lokalizace změn:

Stadium	zánětlivé změny
Stadium I	unilaterální sakroiliitida
Stadium II	bilaterální sakroiliitida
Stadium III	postižení lumbální páteře
stadium IV	postižení hrudní páteře
stadium V	postižení krční páteře

Další důležitou zobrazovací metodou je magnetická rezonance, kde je typickým nálezem přítomnost výpotku nebo otok kostní dřeně.

Laboratorní vyšetření[upravit | editovat zdroj]

V laboratorním nálezu nalezneme zvýšení sedimentace a CRP, normocytární normochromní anémii.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Základem léčby je pravidelné, celoživotní cvičení, rehabilitace a fyzikální terapie. U pacientů je každý rok indikována lázeňská léčba.

Farmakologická léčba zahrnuje:

nesteroidní antirevmatika,
DMARDs – účinný pouze sulfasalazin u forem s periferní artritidou,

DMARDs nemají žádný vliv na axiální příznaky!

biologická léčba – TNF blokující léky: etanercept, infliximab,adalimumab, golimumab.^[1];

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. ISBN 978-80-7387-423-0.

Reference[upravit | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. ISBN 978-80-7387-423-0.

[češka-1] ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. ISBN 978-80-7387-423-0.

[1]