Bakteriální konjunktivitidy
Jednostranný zánět s hlenohnisavou sekrecí, jenž se vyskytuje nejčastěji v zimě a na jaře. Klinický obraz se rozvíjí během hodin. Spojivková povrchová injekce a edém víček jsou dalšími z příznaků. Během 1−2 dnů zpravidla zánětu podlehne i druhé oko. Bakteriální konjuktivitidy tvoří asi 5% všech spojivkových zánětů.
Hyperakutní bakteriální konjuktivitida[upravit | editovat zdroj]
Infekci způsobují Neisseria gonorrhoeae a Neisseria meningitidis. V prvém případě jde zejména o pohlavní přenos cestou přímého kontaktu (viz novorozenecké konjuktivitidy), případně jako autoinfekce dospělých. Časové okno je pouze několik hodin po infektu. Klinicky popisujeme bolestivý až prknovitý edém víček, chemóza, spojivková injekce a hustá hnisavá sekrece s doprovodem zduřených preaurikulárních uzlin. Neléčená infekce přechází v keratitidu až rohovkový vřed. Mikroskopická diagnóza potvrzuje gramnegativního diplokoka barveného dle Grama na stěru i kultivaci na agaru.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Lokální i systémová antibiotika. Krystalický G penicilin i.m. 5−7 dní v dávce 100.000 m.j./kg/den. Lokálně G penicilin 100.000 j./ml pevní den po hodině, druhý den po 2 hodinách a následně 5x denně 1 kapka do obou očí. Při alergii betalaktámů volíme cefalosporiny 2. a 3. generace.
Akutní bakteriální konjunktivitida[upravit | editovat zdroj]
Nejčastějšími patogeny jsou Streptococcus pneumoniae a Streptococcus pyogenes, Haemophilus influenzae,Staphylococcus aureus a Moraxella lacunata. Klinicky popisujeme spojivkovou injekci, slzení a hlenohnisavou sekreci, jenž slepuje víčka. Druhé oko bývá postiženo během 1−2 dnů. Infekci Streptococcus pneumoniae doprovází otok víček, spojivkové hemoragie, tvorba membrán na tarzální spojivce. Infekce hemofilové, na druhou stranu, mohou vést k rohovkovým komplikacím (infiltráty, vředy). U dětí je zpravidla zánět doprovázen alterací celkového stavu. Odeznívá za 10−14 dní.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Výplachy jodpovidonem (Betadine) s ředěním 1:16, širokospektrá anbiotika co 2−4 hodiny topicky v kapkách či jako mast v délce užívání 7−10 dní. Systémová léčba antibiotiky je nutná až u chronické bakteriální konjunktivitidy.
Chronická bakteriální konjuktivitida[upravit | editovat zdroj]
Chronické bakteriální konjuktivitidy mají zpravidla dlouhý, nikterak dramatický průběh. Nejčastější patogeny rozeznáváme S. aureus a Moraxella sp. Méně často to mohou být typicky střevní bakterie rodu Proteus, E. coli, Klebsiella pneumoniae a další. Doprovodným projevem je zánět víček.
V ČR vzácnou komplikací, nicméně ve světě stále nejčastější léčitelnou příčinou slepoty je trachom.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ROZSÍVAL, Pavel, et al. Oční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2006. 373 s. ISBN 80-7262-404-0.
- HYCL, Josef a Lucie VALEŠOVÁ. Atlas oftalmologie. 1. vydání. Praha : Triton, 2003. ISBN 80-7254-382-2.
