Analytické studie

Analytické studie jsou pozorovací, prověřují hypotézy (vyplývající z výsledků deskriptivních studií) a tím objasňují vztah příčiny a následku.

Analytické studie jsou observační studie, které jsou zaměřeny na objektivní prověření a posouzení − analýzu − příčinných vztahů mezi expozicí potenciálním determinantům nemocí (rizikové faktory) a následným onemocněním. Jsou také zaměřeny na testování hypotéz, které vyplynuly z deskriptivní fáze epidemiologického vyšetření.

Tyto studie vyžadují práci se dvěma kvalitativně odlišnými soubory:

studovaný soubor − vybraná skupina lidí se sledovaným znakem (nemoc, expozice rizikovému faktoru, biologickému agens…),
kontrolní soubor − vybraná skupina lidí, která je identická se sledovanou skupinou v základních epidemiologických charakteristikách. Slouží k porovnání se sledovanou skupinou, které umožňuje statistické testování získaných údajů a objektivní posouzení sledovaných příčinných souvislostí (vztahů).

Základem každého šetření jsou tedy 2 kvalitativně odlišné soubory. U každého souboru musí být splněny 3 podmínky reprezentativnosti:

homogenita − všichni jedinci musí mít základní charakteristiky stejné (jde o pojem relativní),
náhodnost výběru − všichni musí mít stejnou pravděpodobnost být vybráni,
dostatečné rozměry souboru − dostatečný počet pozorování v souboru, který je nepřímo závislý na očekávané četnosti sledovaného jevu.

Dělení analytických studií podle metody[upravit | editovat zdroj]

Studie kohortové (prospektivní)[upravit | editovat zdroj]

Je zde v různých skupinách porovnávána incidence nemoci jako následku sledovaného rizikového faktoru. Postupujeme zde od příčiny (expozice suspektnímu faktoru) k následku (nemoc), přičemž hledáme odpověď na otázku, zda vystavení suspektnímu faktoru (příčina) vyvolá nemoc (následek).

Př: zjišťování vztahu kouření a karcinomu (dále ca) plic − studovaný soubor tvoří kuřáci (exponovaná skupina), kontrolní nekuřáci (neexponovaná skupina). Primárně tedy vybíráme exponovanou a neexponovanou populaci.

Výhody: přesnost, spolehlivost, objektivita; mohou posoudit i vícečetné následky jediné expozice.
Nevýhody: finanční a časová náročnost, nejsou vhodné pro studium vzácných onemocnění

Studie případů a kontrol (retrospektivní)[upravit | editovat zdroj]

Je zde porovnávána prevalence rizikového faktoru (expozice). Postupujeme od následku k příčině, přičemž hledáme odpověď na otázku, zda sledovaná nemoc byla vyvolána suspektním faktorem.

Př: vztah kouření – ca plic. Zde vybíráme z jednoznačně definované zdrojové populace (např. pacienti jednoho zdravotnického zařízení) primárně osoby nemocné s ca plic (sledovaný soubor) a osoby bez ca plic (kontrol. soubor) a vyšetřujeme podíl kuřáků v sledovaném i kontrolním souboru.

William Richard Doll

Výhody: relativně rychlé, levné, možnost rychlého zopakování; vhodné pro studium vzácných onemocnění; vhodné pro chronické nemoci a pro nemoci s dlouhou latencí; možnost sledování i více rizikových faktorů u jedné nemoci.
Nevýhody: nutnost spoléhat na lidskou paměť – tj. problematické retrospektivní hodnocení expozice suspektnímu faktoru; vysoké riziko selekčního bias (= systematické chyby výběru) – tzn. nutná je jednoznačná definice zdrojové populace (ze které se vybírá nejen sledovaný, ale i kontrolní soubor)

Dollova kohorta 40 tisíc britských lékařů[upravit | editovat zdroj]

Do epidemiologie přispěl obrovským dílem Sir William Richard Shaboe Doll (1912–2005), britský fyziolog, který se stal jedním z nejznámějších epidemiologů 20. století, protože byl průkopníkem ve výzkumu a hledání vztahu mezi kouřením a problémy se zdravím u kuřáků. Spolu s Ernstem Wynderem, Bradfordem Hillem a Evartsem Grahamem je ceněn jako první vědec, který prokázal prospektivní studií se 40 000 britskými lékaři, které měl velmi dobře seřazené a dlouhodobě s nimi udržoval kontakt a získával údaje důležité pro tuto studii, že kouření zvyšuje pravděpodobnost výskytu ca plic a zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Výjimečné na jeho studii je, že běžela víc než padesát let a Sir Doll se dožil taky jejího ukončení a zhodnocení. Taky zjistil kauzalitu mezi radioaktivním zářením a leukémií, azbestózou a plicní rakovinou, alkoholem a rakovinou prsu.

“Death in old age is inevitable but death before old age is not.” Richard Doll

Dělení analytických studií z hlediska časového postupu jednotlivých sledování[upravit | editovat zdroj]

Prospektivní[upravit | editovat zdroj]

Začínají v přítomnosti a směrují do budoucnosti, vždy u nich postupujeme od příčiny k následku, jsou to tedy v podstatě studie kohortové

Retrospektivní[upravit | editovat zdroj]

Zkoumají události, které se staly v minulosti, jsou to v podstatě studie případů a kontrol. Časovou posloupnost ale nelze brát doslovně. Máme-li k dispozici spolehlivou dokumentaci o expozici (příčina) a zdravotních důsledcích (následek), je možné i prospektivní studii zpracovat jako retrospektivní, pak mluvíme o prospektivní studii v minulosti (kohortové retrospektivní studie, historická kohorta, retrospektivní kohorta)

Jiné[upravit | editovat zdroj]

Longitudinální studie (dlouhodobé sledování) x průřezové (prevalenční) studie (jednorázově, nemusí mít kontrolní soubor)

Do analytických studií patří i tzv. ekologické studie. Je důležité si uvědomit, čím se ekologické studie liší od ostatních typů studií. Zatímco ve všech ostatních studiích je základní jednotkou analýzy jednotlivec, v ekologických studiích je to skupina osob, např. populace měst nebo krajin. Cílem ekologických studií je vliv prostředí na zdravotní stav jedince, což je ale velmi komplexní problematika.

Etické problémy epidemiologických studií[upravit | editovat zdroj]

Epidemiologické studie se potýkají s mnoha etickými otázkami. Vždy je potřeba zvážit všechny etické důsledky provedení studie (i případné důsledky neprovedení studie). Autorství ani sponzorství studie by nemělo ovlivnit hodnocení kvality studie včetně rozhodování o publikaci výsledků. Od všech účastníků studie je nutno podle možností zajistit informovaný souhlas a srozumitelně a jednoznačně je informovat o studii. Déle je vždy nezbytné postupovat podle zásad "primum non nocere" – tedy vyhnout se jakémukoli poškození jednotlivce. Studie musí respektovat dobrovolnost účastníků a umožnit jim kdykoli ze studie odstoupit, odborníci musí zajistit spolehlivou ochranu osobních údajů účastníků a finanční odměna pro účastníka by vždy měla být pouze náhradou – za čas investovaný do studie, cestovní výlohy, atd.