Alely

Alela je konkrétní forma genu.

Alely jsou varianty genu na molekulární úrovni, kdy každá alela má nepatrný rozdíl v sekvenci nukleotidů DNA. Geny se buď vyskytují v populaci ve dvou formách, tzn. že existují dvě odlišné alely daného genu, nebo ve více formách – mnohotná alelie.

Alela zajišťuje konkrétní fenotypový projev genu. U jedince mohou na homologních jaderných chromozomech být přítomny pouze dvě alely. Když jsou v párových lokusech obě alely shodné, jde buď o dominantního homozygota (AA) nebo o recesivního homozygota (aa). Když jsou na párových chromozomech v daném lokusu přítomny různé alely, jde o heterozygota (Aa). Značení alel vzniklo dohodou.

Značení[upravit | editovat zdroj]

U monohybridismu bývá dominantní alela značena velkým písmenem abecedy A a recesivní malým písmenem a. U dihybridismu jsou alely druhého genu značeny B a b atd. Pro konkrétní geny bývá pro označení alel často použita zkratka názvu genu. Tak např. gen odpovědný za tvorbu pigmentu, chromogen, má dominantní alelu značenou C a recesivní c.

V jiném případě je symbolem odvozeným od názvu genu značena jen jedna z páru alel, jako je tomu například u genu, který odpovídá za rozlišení červené a zelené barvy. V populaci existují dvě alely - původní alela zajišťující správné rozlišení barev je dominantní a je značena +. Mutace, která vede k nesprávnému rozlišení červené a zelené změnila původní alelu na recesivní. Recesivní alela je značena rg (odvozeno od anglických slov red/červená a green/zelená).

V případě polygenní dědičnosti jsou alely jednotlivých genů podílejících se na realizaci téhož znaku označovány jako alely aktivní (např. A₁, A₂, A₃ … A_n) a neaktivní alely (a₁, a₂, a₃ … a_n).

Fenotyp (znak) je zapisován normálním typem písma, gen/alely kurzívou.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]