Mnohotná alelie
Z WikiSkript
Obecně[upravit | editovat zdroj]
Jestliže v populaci existují pro 1 lokus více jak 2 alternativní alely – označuje se tento jev jako mnohotná alelie.
- vyskytuje se v dědičnosti normálních i patologických znaků člověka
- př. gen pro erytrocytární antigen A krevního systému AB0 se může vyskytovat až v 15 alelách
- stejně tak hemoglobinopatie – geneticky určeny mnohotnou alelií: syntézu Hb určují u člověka 3 páry genů (polygenně determinované), z nichž každý má několik alel (polyalelie); mohou tak vznikat desítky aberantních typů Hb
Alelické interakce[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Alelické interakce.
V diploidní buňce existují pro jeden gen 2 alely. Mezi těmito alelami mohou být 3 různé vztahy, na kterých závisí konečná exprese genu.
Neúplná dominance a recesivita[upravit | editovat zdroj]
- dominantní alela nepotlačuje recesivní alelu úplně, recesivní alela se také částečně projeví.
- např. barva květů u květiny (A – červená barva; a – bílá barva):
- homozygot AA – červená barva
- homozygot aa – bílá barva
- heterozygot Aa – růžová barva
Úplná dominance a recesivita[upravit | editovat zdroj]
- dominantní alela úplně potlačí projev recesivní alely
- např. krevní skupiny u člověka (A – tvoří se aglutinogen A; 0 – netvoří se žádný aglutinogen):
- homozygot AA – krevní skupina A
- homozygot 00 – krevní skupina nula
- heterozygot A0 – krevní skupina A (aglutinogen A se tvoří)
Kodominance[upravit | editovat zdroj]
- obě dominantní alely se u heterozygota projeví v celé míře a navzájem se neovlivňují
- př. s lidskými krevními skupinami (alely A a B jsou vůči sobě kodominantní a vůči alele 0 dominantní):
- heterozygot A0 – skupina A
- heterozygot B0 – skupina B
- heterozygot AB – skupina AB (tvoří se oba aglutinogeny)
- homozygot AA – skupina A
- homozygot BB – skupina B
- homozygot 00 – skupina nula (žádný aglutinogen se netvoří)
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 11. 2. 2010]. <https://www.stefajir.cz/>.
- ŠÍPEK, Antonín. Genetika [online]. [cit. 11. 2. 2010]. <http://www.genetika-biologie.cz>.