Úrazové náhlé příhody břišní

Úrazové náhlé příhody břišní (NPB) vznikají v důsledku poranění břicha a vnitřních orgánů. Jejich výskyt v poslední době vykazuje vzestupný trend (hlavně kvůli zvyšujícímu se počtu dopravních nehod), ale zároveň dochází ke zvýšení počtu přeživších pacientů, a to i se závažnými traumaty, v důsledku zkvalitnění přednemocniční péče.

Klasifikace[upravit | editovat zdroj]

Klasicky se úrazové NPB dělily na:

Zavřená
- s rozvojem hemoperitonea
- s rozvojem perforační peritonitidy
- smíšená forma
Otevřená
- penetrující
- nepenetrující

V klinické praxi se mnohem častěji používá rozdělení NPB dle základního mechanismu úrazu na tupá, bodná a střelná poranění břícha.

Tupá poranění břicha tvoří většinu úrazových NPB, nejčastěji vznikají při dopravních nehodách. Poranění nitrobřišních orgánů a cév může vzniknout v důsledku náhlého zvýšení nitrobřišního tlaku, tupým násilím působícím na břišní stěnu, decelerací nebo přímým zráněním fragmenty kostních úlomků.

Bodná poranění jsou druhou nejčastější úrazovou NPB. Mohou být jednotlivá nebo mnohočetní, jejich rozsah a závažnost jsou ovlivněny charakteristikami použitého nástroje, pozicí pacienta při bodnutí a velikostí krevních ztrát.

Střelná poranění jsou nejméně časté, mají však vysokou letalitu (izolovaná 10%, v rámci polytraumatu až 90%). Nízkorychlostní střely způsobují především kontuzi a laceraci tkání, když vysokorychlostní navíc vytvářejí šokovou vlnu, která poškozuje tkáně a orgány i ve větší vzdálenosti od místa poranění.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

U bodných a střelných poranění se provádí pečlivá revize rány v lokální anestézii, event. v analgosedaci. Cílem vyšetření bodných rán je verifikace možného poranění fascie, jelikož nález intaktní fascie kompletně vylučuje penetrující poranění břišní stěny. Při revizi střelné rány je důležité aby ranný kanál byl vyšetřen v celém svém rozsahu.

Metodou volby u stabilních pacientů s podezřením na úrazovou NPB je CT vyšetření, které má vysokou přesnost (99% senzitivita a 98% specifita) a rychlost provedení. Umožňuje stanovit poranění parenchymatózních orgánů, potvrdit přítomnost a určit velikost hemoperitonea, zachytit aktivní složku krvácení a případně i přidružené poranění páteře. Lze provést i celotělové CT k vyloučení všech dutinových poranění, které však má určité nevýhody v podobě vysoké radiační zátěže, ceny a relativně nižší senzitivity vyšetření poranění mezenteria, střev a vývodu slinivky břišní.

SONO má vysokou senzitivitu v stanovení hemoperitonea (90 až 93%), která je ale nižší v detekci poranění parenchymatózních orgánů břicha (kolem 74%). Součástí postupů ATLS je FAST nebo eFAST protokol, umožnující rychlou detekci volné tekutiny v dutině břišní, malé pánvi a perikardu a může odhalit přítomnost pneumotoraxu.

RTG vyšetření může být použit u stabilních pacientů pro zobrazení zlomenin, pneumoperitonea a bráničních kýl. Nesmí zbytečně prodlužovat diagnostický proces protrahovaným transportem pacienta na rentgenové pracoviště.

Laboratorní vyšetření (krevní obraz, jaterní testy, vyšetření moči, ASTRUP...) má jen omezenou vypovídající hodnotu. V rámci vyšetření pacienta s úrazovou NPB však musí být vyšetřena krevní skupina.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

V přednemocniční fázi vyšetření pacienta je důležité dodržovat zásady protokolu BLS (basic life support), nebo v případě přítomnosti na místě specializovaného zdravotníku - ATLS (advanced trauma life support).

V případě hemodynamické stability pacienta je nutné pomocí zobrazovacích metod a opakovaných klinických vyšetření zjistit, zdali je možné zvolit konzervativní postup bez nutnosti operačního výkonu.

U hemodynamicky nestabilních pacientů je rozhodující rychlá a správná indikace k operační revizi. Standardem nemocniční péče o vážně zraněného pacienta je DCS (damage control surgery). Principem je minimalizace dalšího inzultu prostřednictvím omezení výkonu pouze na kontrolu krvácení a kontaminace se současnou snahou o obnovení fyziologických parametrů.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

KRŠKA, Zdeněk. Náhlé příhody břišní - aktuální pohled na klasifikaci, diagnostiku a léčbu. 1. vydání. We Make Media, 2022. 332 s. s. 155-181. ISBN 978-80-88400-36-3.