Klasifikace a struktura lipidů

Pro lipidy, skupinu chemicky i funkčně heterogenních látek, je společná hydrofobnost (nerozpustnost ve vodě, a naopak výborná rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech) a přítomnost alkoholů a mastných kyselin v molekule. Jejich biosyntéza v organismu často vychází z acetyl-CoA.

Mastnými kyselinami (MK) se obvykle rozumí vyšší monokarboxylové kyseliny. Obsahující přibližně 8 a více atomů C, s typicky sudým počtem uhlíkových atomů (protože vznikají z acetyl-CoA). Pokud obsahují dvojné vazby, jsou zpravidla izolované a v cis-konfiguraci. Převahu mají kyseliny s délkou C₁₆ a C₁₈.

Klasifikace lipidů

V dalším textu lipidy rozdělíme do následujících skupin:

1. Jednoduché lipidy
   1. Acylglyceroly
   2. Vosky
2. Složené lipidy
   1. Fosfolipidy
      1. Glycerofosfolipidy
      2. Sfingolipidy
   2. Glykolipidy
      1. Cerebrosidy
      2. Gangliosidy
   3. Lipoproteiny

Jednoduché lipidy

Jednoduché lipidy jsou lipidy tvořené jen hydrofobní částí – jedná se o estery mastných kyselin a různých alkoholů.

Acylglyceroly (glyceridy)

Acylglyceroly jsou estery vyšších mastných kyselin a glycerolu. Podle počtu molekul MK navázaných na alkohol se může jednat o mono-, di- nebo triacylglyceroly. Největší význam pro nás mají triacylglyceroly, které jsou součást tuků – směsi tuhých triacylglycerolů, nebo olejů –směsi kapalných triacylglycerolů.

Kyselou hydrolýzou acylglycerolů zpětně vznikají příslušné mastné kyseliny a glycerol.

Produktem alkalické hydrolýzy, zmýdelnění, jsou glycerol a směs solí mastných kyselin – mýdla.

Vosky

Vosky jsou estery vyšších MK a vyšších jednosytných alkoholů. Příkladem může být cetylalkohol s jedenácti uhlíkovými atomy, cerylalkohol s dvaceti dvěma C nebo myricylalkohol s třiceti atomy uhlíku. Vůči hydrolýze velice odolné vosky jsou pro nás nestravitelné.

Složené lipidy

Složené lipidy tvoří základní stavební prvek buněčných membrán. Řadíme mezi ně fosfolipidy, glykolipidy a lipoproteiny. Složené lipidy obsahují kromě hydrofobní části i složky hydrofilní. Označují se proto jako polární lipidy se schopností tvořit micely a dvojvrstvy.

Fosfolipidy

Fosfolipidy obsahují ve své molekule zbytek kyseliny fosforečné H₃PO₄. Mezi fosfolipidy řadíme glycerolfosfolipidy a sfingofosfolipidy.

Glycerolfosfolipidy (fosfoacylglyceroly)

Základem glycerolfosfolipidů je molekula kyseliny fosfatidové, kterou tvoří glycerol esterifikovaný dvěma molekulami MK a jednou molekulou H₃PO₄. Na fosfátovou skupinu kyseliny fosfatidové se může vázat další složka, např. cholin, serin, etanolamin apod. Nejpočetnější skupina glycerolfosfolipidů, tzv. fosfatidylcholiny (čili lecitiny), se uplatňuje jako součást biologických membrán.

Z dalších glycerolfosfolipidů můžeme zmínit fosfatidylethanolaminy (kefaliny), fosfatidylseriny či fosfatidylinositoly.

Sfingofosfolipidy

Sfingofosfolipidy obsahují alkohol sfingosin, na který se váží další složky. Sfingosin s navázanou mastnou kyselinou se nazývá ceramid. Nejvýznamnější podskupinou jsou sfingomyeliny tvořené ceramidem s navázaným zbytkem kyseliny fosforečné a cholinem. Sfyngomyeliny se vyskytují například v nervové tkáni.

Glykolipidy

Glykolipidy obsahují jeden nebo více monosacharidů glykosidicky vázaných na lipidovou součást molekuly – mono- či diacylglycerol nebo sfingosin. Mezi glykolipidy řadíme cerebrosidy a gangliosidy.

Cerebrosidy

Jejich molekula se skládá z ceramidu s navázanou galaktózou. Vyskytují se zejména v bílé hmotě CNS. Na cerebrosidy se může vázat H₂SO₄, pak hovoříme o tzv. sulfatidech.

Gangliosidy

Molekula gangliosidu obsahuje na ceramid vázaný oligosacharid (obvykle tvořen galaktózou a glukózou). Místem jejich výskytu jsou ganglia nervových buněk a šedá hmota CNS.

Lipoproteiny

Lipoproteinová částice

Lipoproteiny jsou tvořeny kombinací lipidů a proteinů. O jejich roli v lidském těle najdete více mutimediálních skriptech Funkce buněk a lidského těla.