Gastroezofageální reflux (pediatrie)
Gastroezofageální reflux (GER) neboli jícnový reflux je definován jako zpětný tok žaludečního obsahu do jícnu. Jedná se o fyziologický děj, který se vyskytuje v průběhu celého dne u jedniců všech věkových kategorií. Pokud jeho působením dochází ke vzniku symptomů jedná se o onemocnění z gastroezofageálního refluxu (GERD). [1]
Rizikové faktory v dětském věku:
- chronická respirační onemocnění: cystická fibróza, asthma bronchiale, primární ciliární dyskineza
- obezita, obstipace
- psychomotorická retardace
Etiopatogeneze
Za hlavní etiopatogenetický mechanizmus je pokládána přechodná relaxece dolního jícnového svěrače. [1]
Porucha motility způsobuje prolongovanou expozici kyselého obsahu žaludečního v lumen jícnu. Mezi hlavní příčiny patří snížení tonu dolního jícnového svěrače, antrální hypomotilita, případně i duodenogastrický reflux. Na vznik onemocnění má vliv nerovnováha agresivních a ochranných mechanismů. Mezi ochranné faktory patří antirefluxní bariéra (dolní jícnový svěrač), luminální očista jícnu a tkáňová rezistence (epiteliální integrita). Mezi faktory agresivní patří gastroezofageální a duodenogastrický reflux, HCl, pepsin, žlučové soli, lyzolecitin a pankreatické enzymy.[2]
Ezofagitida je způsobena refluxem kyselého žaludečního obsahu. Její závažnost se pohybuje od nálezu ojedinělých nastříknutých cév se zčervenáním sliznice až k nálezu hlubokých vředů, které vedou k tvorbě jizevnatých striktur, brachyezofagu nebo intestinální metaplazii (Barrettův jícen).[3]
Klinický obraz
- Gastrointestinální (z ezofagitidy, striktur):
- pyróza, retrosternální bolest;
- pocit kyselosti v ústech
- opakované zvracení s neprospíváním;
- neklid, dráždivost, přerušovaný spánek;
- foetor ex ore, dysfagie, odynofagie, odmítání jídla;
- hemateméza, meléna, anémie.
- Extragastrointestinální:
- aspirační pneumonie, chronické záněty průdušek, astma bronchiale, dráživý kašel, hvízdání, opakované záněty hrtanu, středouší, vedlejších dutin;
- apnoe, život ohrožující událost (ALTE), SIDS;
- Sandiferův–Sutcliffeův syndrom (torticolis, dystonie trupu).[1]
Diagnostika GERD
- Anamnéza, fyzikální vyšetření:
- Sonografie
- není metoda vhodná k pátrání po refluxním onemocnění u dětí
- 24hodinová pHmetrie jícnu neboli jícnová pHmetrie
- zlatý standard vyšetření GERD
- u dětí je doporučeno hodnotit poze dobu pH po 4 a vztah symptomu a kyselých refluxních epizod[1]
- popis vyšetření: zavedení tenké sondy nosem do jícnu; napojení sondy na přístroj, který dokáže zaznamenávat pH v jícnu; během 24 hodin pacient vykonává běžnou činnost, jí běžnou stravu, poté se sonda vyndá a vyhodnotí se záznam[4]
- Multikanálová intraluminální impednace
- má vyšší sensitivitu i specificitu při pátrání po asociaci mezi symptomem a refluxní epizodou protože je schopna detekovat i refluxní epizody nekyselé či mírně kyselé [5]
- Endoskopie jícnu s biopsií
- k průkazu refluxní ezofagitidy a komplikací (Barretův jícen)
- makroskopicky i histologicky normální nález nevylučuje histopatologickou ezofagitidu
- invazivní vyšetření s nutností celkové anestezie u malých dětí
- RTG pasáž jícnem (ezofagogram)
- není ani senzitivní ani specifická pro diagnózu GER
- užitečná k vyloučení anatomických odchylek horního zažívacího traktu (malrotace, anulární pankreas, stenóza/striktura jícnu, hiátová hernie, achalázie)
- Jícnová manometrie
- podává informace o tlakových poměrech v dolním jícnovém svěrači, nediagnostikuje GER; vhodné k vyloučení achalázie
- popis vyšetření: nosem je zavedena měřící sonda do jícnu a poté do oblasti dolního jícnové svěrače; měří se průběh polykacího aktu při polknutí "naprázdno" a při polknutí 10 ml vody; provádí se nalačno
- u malých dětí vyžaduje celkovou anestezii.[6][7][3][8]
- Další vyšetření – u extragastrointestinálních příznaků
Nefarmakologická léčba
- Kojenci
- zvýšená poloha
- zahuštění formulí (rýžový odvar), antirefluxní formule (AR) – nesníží refluxní index (doba vyjádřená v %, kdy pH v jícnu je pod 4 z celkové doby trvání pHmetrie), ale sníží počet epizod zvracení
- některé zdroje uvádějí, že zahušťování stravy již není doporučováno, protože zahuštěná strava se dostává dále při refluxu do jícnu pro svou vyšší viskozitu a prodlužuje tak dobu kontaktu s epitelem sliznice jícnu[3]
- častější porce o menším objemu
- u podezření na alergii/intoleranci bílkoviny kravského mléka 1–2týdenní léčebný pokus s hypoalergenní formulí
- u nedostatečného kalorického příjmu zvýšení kalorické denzity formulí
- zajímavost: pHmetrické studie prokazují menší počet epizod GER v poloze na bříšku, v této poloze je ale častější výskyt syndromu náhlého úmrtí kojence (SIDS)
- Starší děti
- u starších dětí není prokázáno, že by některá režimová opatření byla úspěšná[1]
- u adolescentů lze aplikovat podobná doporučení jako u dospělých[1]
- především lze doporučit redukci hmotnosti u obézních, nekouřit, nejíst krátce před usnutím, ev. upravit pozici ve spánku (pronační nebo na levém boku). [9]
Farmakologická léčba
- pří průkazu GERD u dětí jsou metodou volby inhibitory protonové pumy [1]
Inhibitory protonové pumpy (IPP)
- účinek: ireverzibilní inhibice enzymatického systému H+/K+ ATPázy parietální buňky žaludeční sliznice (tzv. protonové pumpy), a tím inaktivace sekrečního enzymatického mechanizmu parietální buňky žaludku; inhibována sekrece HCl, sekrece pepsinu není ovlivněna
- IPP jsou účinnější než H2-blokátory
- zástupci: omeprazol (Helicid®), loseprazol (Lanzul®), pantoprazol Controloc®), esomeprazol (Emanera®), rabeprazol
Prokinetika
- podávání prokinetik vzhledem k jejich malému účinku a vysokému riziku není u dětí doporučováno[1]
- účinek: selektivní stimulace hladké svaloviny v trávicím ústrojí (především jeho proximální části)
- antagonisté dopaminových D2 receptorů a inhibitory acetylcholinesterázy
- zástupce: itoprid (Ganaton®)
- agonisté 5-HT4 serotoninového receptoru
- nutná uvážlivá indikace pro možné NÚ: závažné srdeční arytmie (z prodloužení QT intervalu)
- režim použití neregistrovaného léčivého přípravku (na osobní odpovědnost předepisujícího lékaře, nutný informovaný souhlas, každý předpis hlásit na SÚKL)
- zástupce: cisaprid (Prepulsid®) – již není registrován v ČR, lze jej obstarat formou Individuálního dovozu
- účinek: antidopaminergní i serotoninergní
- zástupce: metoklopramid (Cerucal®, Degan®)
- prokinetikum a antiemetikum
H2-blokátory
- účinek: kompetitivní antagonizmus histaminových H2-receptorů v parietální buňce, tímto mechanizmem inhibují bazální i stimulovanou sekreci kyseliny solné (chlorovodíkové) v žaludku, snižují objem a obsah H+ žaludeční šťávy a také snižují tvorbu pepsinu
- zástupce: ranitidin (Ranital®), famotidin (Famosan®)
- není doporučeno k dlouhodobé léčbě [1]
Antacida
- účinek: neutralizace žaludeční kyseliny
- antacida nejsou u dětí pro své nežádoucí účinky vhodná k dlouhodobé terapii.
- není doporučeno k dlouhodobé léčbě [1]
Sukralfát
- účinek: lokálně působící mukoprotektivum, váže pepsin a žlučové kyseliny
- užití: při výrazných známkách ezofagitidy, u duodenogastrického refluxu.
- není doporučeno k dlouhodobé léčbě [1]
Chirurgická léčba
- fundoplikace podle Nissena (Nissenova-Rossettiho fundoplikace) nebo plastika hiátu s gastropexí
- v případě selhání konzervativní léčby
- absolutní indikace k operaci: chronická refluxní ezofagitida se strikturami, případně vředem, který perforoval, a to vše při maximální medikamentozní léčbě
- hlavní indikace: chronická refluxní ezofagitida
- komplikace: dumping syndrom[7][3]
Odkazy
![]() | Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | |||
Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
Stránka byla naposledy aktualizována ve čtvrtek 10. ledna 2013 v 17:19. | ||||
Reference
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d e f g h i j k l m n VANDENPLAS, Yvan, Colin D RUDOLPH a Carlo DI LORENZO, et al. Pediatric gastroesophageal reflux clinical practice guidelines: joint recommendations of the North American Society for Pediatric Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition (NASPGHAN) and the European Society for Pediatric Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition (ESPGHAN). J Pediatr Gastroenterol Nutr [online]. 2009, vol. 49, no. 4, s. 498-547, dostupné také z <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19745761>. ISSN 0277-2116 (print), 1536-4801.
- ↑ KLUSÁČEK, Dalibor. GASTROEZOFAGEÁLNÍ REFLUX V DĚTSKÉM VĚKU. Pediatrie pro praxi [online]. 2001, roč. 2, vol. 1, s. 36-38, dostupné také z <http://www.solen.cz/pdfs/ped/2001/01/11.pdf>. ISSN 1803-5264.
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d e MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 359. ISBN 978-80-247-2525-3.
- ↑ http://www.nemcb.cz/cz/page/76/Vysetreni-hodinovou-phmetrii.html?detail=409
- ↑ WENZL, Tobias G, Marc A BENNINGA a Clara M LOOTS, et al. Indications, methodology, and interpretation of combined esophageal impedance-pH monitoring in children: ESPGHAN EURO-PIG standard protocol. J Pediatr Gastroenterol Nutr [online]. 2012, vol. 55, no. 2, s. 230-4, dostupné také z <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22711055>. ISSN 0277-2116 (print), 1536-4801.
- ↑ http://www.nemcb.cz/cz/page/76/Manometrie-jicnu.html?detail=408
- ↑ Skočit nahoru k: a b c Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>
; citaci označenéger
není určen žádný text - ↑ Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>
; citaci označenépppsk
není určen žádný text - ↑ VAN DER POL, Rachel, Marije SMITE a Marc A BENNINGA, et al. Non-pharmacological therapies for GERD in infants and children. J Pediatr Gastroenterol Nutr [online]. 2011, vol. 53 Suppl 2, s. S6-8, dostupné také z <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22235448>. ISSN 0277-2116 (print), 1536-4801.