Perikardiocentéza: Porovnání verzí
Z WikiSkript
(typo) |
m (fix obrázku) |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}} | * Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}} | ||
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Kategorie:Vložené články]] | -------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Kategorie:Vložené články]] | ||
[[Soubor: | [[Soubor:perikardiocenteza2.jpg|thumb|200px|Perikardiocentéza]] | ||
Jedná se o '''[[punkce|punkci]] perikardu''' za účelem evakuace perikardiální tekutiny. | Jedná se o '''[[punkce|punkci]] perikardu''' za účelem evakuace perikardiální tekutiny. | ||
*V nemocničních podmínkách se provádí pod [[Echokardiografie|echokardiografickou]] kontrolou, což minimalizuje komplikace a umožňuje následné zavední tenkého drénu.<ref name ="Vaněk">{{Citace | *V nemocničních podmínkách se provádí pod [[Echokardiografie|echokardiografickou]] kontrolou, což minimalizuje komplikace a umožňuje následné zavední tenkého drénu.<ref name ="Vaněk">{{Citace | ||
Verze z 5. 12. 2010, 23:20
Jedná se o punkci perikardu za účelem evakuace perikardiální tekutiny.
- V nemocničních podmínkách se provádí pod echokardiografickou kontrolou, což minimalizuje komplikace a umožňuje následné zavední tenkého drénu.[1]
- V terénu se perikard punktuje tzv. naslepo. Pacient zaujme poloho v polosedě. Epidurální jehlu zavádíme vlevo od processus xiphoideus pod úhlem cca 45° pod žebra směrem k levé prsní bradavce. Za neustálé aspirace se přibližujeme k srdci. Čekáme na slabé lupnutí signalizující průnik perikardem a následnou aspiraci krve/serózní tekutiny/vzduchu. Po aspiraci krve, malé množství krve vystříkneme a sledujeme, zda-li se sráží. Krev pocházející z perikardiálního prostoru neobsahuje fibrin, a tudíž se nesrazí. Výkon s sebou nese riziko lacerace perikardu a srdce, poranění koronární arterie nebo plíce. Mortalita perikardiocentézy naslepo je kolem 20 %.[2]
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ VANĚK, Ivan, et al. Kardiovaskulární chirurgie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2003. 236 s. ISBN 8024605236.
- ↑ VAVRUŠOVÁ, B, P DOČKALOVÁ a J PUDIL. Tupá poranění srdce [online]. ©2006. [cit. 2010-09-20]. <http://www.zachranarivlockari.wz.cz/download/tupe_srdce.pdf>.
Použitá literatura
- VANĚK, Ivan, et al. Kardiovaskulární chirurgie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2003. 236 s. ISBN 8024605236.
- VAVRUŠOVÁ, B, P DOČKALOVÁ a J PUDIL. Tupá poranění srdce [online]. ©2006. [cit. 2010-09-20]. <http://www.zachranarivlockari.wz.cz/download/tupe_srdce.pdf>.
