Fototoxicita: Porovnání verzí
(obrázek) |
m (typo) |
||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| citováno = 2017-04-23 | | citováno = 2017-04-23 | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
Z léčiv jsou nejčastější původci [[antibiotika]]([[tetracykliny]], [[chinolony]], [[sulfonamidy]]), hormony ([[estrogeny]], [[gestageny]]), [[nesteroidní antiflogistika]], léčiva kardiovaskulárního systému ([[amiodaron]]), [[diuretika]], [[antidiabetika]] aj. | Z léčiv jsou nejčastější původci [[antibiotika]] ([[tetracykliny]], [[chinolony]], [[sulfonamidy]]), hormony ([[estrogeny]], [[gestageny]]), [[nesteroidní antiflogistika]], léčiva kardiovaskulárního systému ([[amiodaron]]), [[diuretika]], [[antidiabetika]] aj. | ||
==Projevy== | ==Projevy== | ||
Verze z 23. 4. 2017, 12:19
Fototoxicita je vystupňovaná, kvantitativně změněná kožním reakce na sluneční záření v kombinaci s lokální či celkovou aplikací fotoaktivního léčiva.
Etiologie
Zvýšená citlivost kůže je způsobená patologickou interakcí záření a chemické látky v kůži schopné záření absorbovat. V minulosti byl způsobován užíváním lokálních sulfonamidů, fenothiazinových derivátů (chlorpromazinu) a etrachlorsalicylanilidu. V posledních letech rostoucí výskyt abnormální citlivosti kůže na sluneční záření je dáván do souvislosti jednak s nárůstem spotřeby léků a chemizací života v nejširším slova smyslu, jednak s rostoucími individuálními expozicemi ultrafialovému (UV) záření jak slunečního původu, tak z umělých zdrojů, zvláště solárií. (...) Rozsáhlá skupina fotoaktivních látek zahrnuje nejrůznější léčiva, kosmetické a dezinfekční prostředky, umělá sladidla a potravinová aditiva, rostlinné substance, barviva v textiliích, průmyslové látky aj.[1] Z léčiv jsou nejčastější původci antibiotika (tetracykliny, chinolony, sulfonamidy), hormony (estrogeny, gestageny), nesteroidní antiflogistika, léčiva kardiovaskulárního systému (amiodaron), diuretika, antidiabetika aj.
Projevy
Typickými klinickými projevy jsou zarudnutí a prosáknutí kůže v ozářených místech, někdy i s tvorbou puchýřů a nekróz, subjektivně doprovázeno pálením a bolestivostí kůže. První příznaky vznikají často už během několika minut až hodin po ozáření, s následným olupováním kůže a sklonem k trvalejším skvrnitým hyperpigmentacím. Při celkovém podání zcitlivujících léků maximum projevů bývá lokalizováno v tzv. solární predilekci – hlavně na obličeji, ve výstřihu a na dorzech rukou, uchráněny bývají oční víčka, krajina subnazální a submentální. [2]
Onemocnění
- fotokontaktní dermatitida - po derivátech etrachlorsalicylanilidu
- nádory kůže
- akutní dermatitida
Diagnostika
- ozářené plátenkové (epikutánní) testy - aplikace svou vzorků na kůži zad a po 24 hod. ozáření jednoho vzorku UV zářením
Léčba
Při zjištění fototoxické reakce je nutné ihned vysadit senzibilizující lék. Terapie akutních stavů je pouze symptomatická - chladivé obklady, kortikosteroidní masti, celkově antihistaminika.
Odkazy
Související články
Použitá literatura
DITRICHOVÁ, Dagmar. Fotosenzitivní potenciál léčiv pro zevní i celkové použití [online]. Medicína pro praxi, ©2008. [cit. 2017-04-23]. <http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2008/10/10.pdf>.
Reference
- ↑ DOC. MUDR. DAGMAR DITRICHOVÁ, CSC,. FOTOSENZITIVNÍ POTENCIÁL LÉČIV P R O Z E V N Í I C E L K O V É P O U Ž I T Í PRO ZEVNÍ I CELKOVÉ POUŽITÍ [online]. [cit. 2017-04-23]. <http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2008/10/10.pdf>.
- ↑ DOC. MUDR. DAGMAR DITRICHOVÁ, CSC,. FOTOSENZITIVNÍ POTENCIÁL LÉČIV P R O Z E V N Í I C E L K O V É P O U Ž I T Í PRO ZEVNÍ I CELKOVÉ POUŽITÍ [online]. [cit. 2017-04-23]. <http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2008/10/10.pdf>.
