Fibrilace komor: Porovnání verzí
m (nahrazení obrázků stejnými z Wikimedia Commons) |
m (prolinkování) |
||
| Řádek 46: | Řádek 46: | ||
==Patogeneze== | ==Patogeneze== | ||
V případě komorové fibrilace se jednotlivé [[Myokard (histologický preparát, HE)|kardiomyocyty]] srdečních komor kontrahují zcela '''nesynchronizovaně'''. Tyto chaotické a rychlé kontrakce vedou k naprostému '''selhání funkce srdce jakožto pumpy'''. Jelikož srdce nepřečerpává žádnou krev ([[Stanovení srdečního výdeje|minutový výdej srdeční]] je téměř nulový), dochází k vážné '''poruše perfúze''' vitálních orgánů včetně [[mozek|mozku]] (→ ztráta [[Vědomí a jeho poruchy|vědomí]] nastává do 1é s) a bez okamžité [[Základní neodkladná resuscitace|kardiopulmonální resuscitace]] a defibrilace vede komorová fibrialce ke smrti. | V případě komorové fibrilace se jednotlivé [[Myokard (histologický preparát, HE)|kardiomyocyty]] srdečních komor kontrahují zcela '''nesynchronizovaně'''. Tyto chaotické a rychlé kontrakce vedou k naprostému '''selhání funkce srdce jakožto pumpy'''. Jelikož srdce nepřečerpává žádnou krev ([[Stanovení srdečního výdeje|minutový výdej srdeční]] je téměř nulový), dochází k vážné '''poruše perfúze''' vitálních orgánů včetně [[mozek|mozku]] (→ ztráta [[Vědomí a jeho poruchy|vědomí]] nastává do 1é s) a bez okamžité [[Základní neodkladná resuscitace|kardiopulmonální resuscitace]] a [[defibrilace]] vede komorová fibrialce ke smrti. | ||
Fyziologicky vzniká depolarizační vlna v [[Převodní systém srdeční|SA uzlu]]. U komorové fibrilace dochází ke vzniku '''abnormálních elektrický impulzů přímo v srdečních komorách'''. Tyto abnormální impulzy mohou vznikat unifokálně či multifokálně, může se jednat o reentry mechanismus nebo o kombinace těchto mechanismů. | Fyziologicky vzniká depolarizační vlna v [[Převodní systém srdeční|SA uzlu]]. U komorové fibrilace dochází ke vzniku '''abnormálních elektrický impulzů přímo v srdečních komorách'''. Tyto abnormální impulzy mohou vznikat unifokálně či multifokálně, může se jednat o reentry mechanismus nebo o kombinace těchto mechanismů. | ||
| Řádek 74: | Řádek 74: | ||
==Léčba== | ==Léčba== | ||
* Léčba spočívá v okamžitém zahájení '''kardiopulmonální resuscitace''' (názory na prekordiální úder se liší) a v co nejrychlejší '''zevní nebo vnitřní defibrilaci'''. | * Léčba spočívá v okamžitém zahájení '''kardiopulmonální resuscitace''' (názory na prekordiální úder se liší) a v co nejrychlejší '''zevní nebo vnitřní [[defibrilace|defibrilaci]]'''. | ||
* Některé typy komorových fibrilací lze léčit '''radiofrekvenční ablací''' fokální komorové ektopie.<ref name ="Mlčochová">{{Citace | * Některé typy komorových fibrilací lze léčit '''radiofrekvenční ablací''' fokální komorové ektopie.<ref name ="Mlčochová">{{Citace | ||
Verze z 25. 4. 2011, 16:33
Fibrilace komor (FK) a rychlá komorová tachykardie (KT) patří mezi tzv. maligní arytmie. Jedná se o poruchy srdečního rytmu, které pacienta urgentně ohrožují na životě (je třeba je neodkladně řešit) a které jsou nejčastější příčinou náhlé srdeční smrti (NSS).[1]
Etiologie
Mezi příčiny fibrilace komor řadíme:[1] [2]
- organické postižení srdce (ICHS a IM, kardiomyopatie, srdeční amyloidóza, …)
- syndrom dlouhého QT intervalu (LQTS), Brugadův syndrom
- idiopatická fibrilace komor
Patogeneze
V případě komorové fibrilace se jednotlivé kardiomyocyty srdečních komor kontrahují zcela nesynchronizovaně. Tyto chaotické a rychlé kontrakce vedou k naprostému selhání funkce srdce jakožto pumpy. Jelikož srdce nepřečerpává žádnou krev (minutový výdej srdeční je téměř nulový), dochází k vážné poruše perfúze vitálních orgánů včetně mozku (→ ztráta vědomí nastává do 1é s) a bez okamžité kardiopulmonální resuscitace a defibrilace vede komorová fibrialce ke smrti.
Fyziologicky vzniká depolarizační vlna v SA uzlu. U komorové fibrilace dochází ke vzniku abnormálních elektrický impulzů přímo v srdečních komorách. Tyto abnormální impulzy mohou vznikat unifokálně či multifokálně, může se jednat o reentry mechanismus nebo o kombinace těchto mechanismů.
V komorovou fibrilaci může přejít komorová tachykardie, komorový flutter nebo časná komorová extrasystola.
Klinická manifestace
Klinicky se fibrilace komor projevuje:[2]
- ztrátou vědomí;
- neslyšitelnými srdečními ozvami;
- nehmatným pulzem;
- neměřitelným tlakem.
Diagnostika
Diagnostika se opírá o EKG.
Jednotlivé kardiomycyty se kontrahují zcela nezávisle a nesynchronizovaně, proto na EKG nemůžeme identifikovat žádné komplexy QRS. Vidíme nepravidelné vlnky s frekvencí 300/min a více.
Léčba
- Léčba spočívá v okamžitém zahájení kardiopulmonální resuscitace (názory na prekordiální úder se liší) a v co nejrychlejší zevní nebo vnitřní defibrilaci.
- Některé typy komorových fibrilací lze léčit radiofrekvenční ablací fokální komorové ektopie.[1]
- V primární i sekundární prevenci lze využít některá antiarytmika a implantaci implantabilního kardioverteru-defibrilátoru (ICD).
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ Skočit nahoru k: a b c MLČOCHOVÁ, Hanka, et al. Katetrizační ablace fibrilace komor pomocí eliminace spouštěcí komorové ektopie. Interv Akut Kardiol [online]. 2007, roč. 5, vol. 5, s. 173-176, dostupné také z <http://www.solen.cz/pdfs/kar/2007/05/02.pdf>. ISSN 1803-5302.
- ↑ Skočit nahoru k: a b HAMAN, Petr. Výukový web EKG : Základy EKG [online]. [cit. 2010-11-21]. <http://www.ekg.kvalitne.cz/tvorba.htm#Fibrilace%20komor>.
Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „Haman“ použit vícekrát s různým obsahem
Použitá literatura
- HAMPTON, John R. EKG stručně, jasně, přehledně. 6. vydání. Grada, 2005. 149 s. ISBN 80-247-0960-0.
- HAMAN, Petr. Výukový web EKG : Základy EKG [online]. [cit. 2010-11-19]. <http://www.ekg.kvalitne.cz/tvorba.htm#Fibrilace%20komor>.
- HOLAJ, Robert. Kardiologický kroužek. III. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze, 2009.
- VILIKUS, Zdeněk. Interpretace EKG v klidu a při zátěži. Ústav tělovýchovného lékařství 1. LF UK a VFN; 2010.
