Mikroskopická stavba kostní tkáně: Porovnání verzí
(typografie, prolinkování, odstranění odrážek) |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''[[Kost]]''' je jedna z nejtvrdších tkání v lidském těle. Skládá se z buněk a mezibuněčné hmoty (tvořena těmito buňkami, objemem převažuje). Mezibuněčná hmota obsahuje složku '''vláknitou''' a ''' | '''[[Kost]]''' je jedna z nejtvrdších tkání v lidském těle. Skládá se z buněk a mezibuněčné hmoty (tvořena těmito buňkami, objemem převažuje). Mezibuněčná hmota obsahuje složku '''vláknitou''' a '''amorfní'''. Kost je mineralizována solemi [[kalcium|kalcia]] → obtížné zpracování kosti pro histologické vyšetření: | ||
== Povrch kostní tkáně == | *výbrus kostní tkáně (zalití do kanadského balzámu) – nejsou zachovány buňky, lze studovat kostní matrix; | ||
*běžné histologické metody pro dekalcifikaci (Bouinova tekutina, zalití do celodalu nebo celoidinu) – buňky zůstávají zachovány. | |||
==Povrch kostní tkáně== | |||
Na povrchu lemována vrstvami [[kolagen]]ního vaziva → [[endost]] na vnitřním povrchu a [[periost]] na vnějším. Endost i periost mají zevní vazivovou vrstvu a vnitřní vrstvu – zde uloženy prekurzory [[osteoblasty|osteoblastů]] (''buňky osteoprogenitorové, preosteoblasty''). Endost je tenčí než periost, tvořen tenkou vnitřní vrstvou oploštělých preosteoblastů a malým množstvím vazivové tkáně (zde četné drobné cévy). | Na povrchu lemována vrstvami [[kolagen]]ního vaziva → [[endost]] na vnitřním povrchu a [[periost]] na vnějším. Endost i periost mají zevní vazivovou vrstvu a vnitřní vrstvu – zde uloženy prekurzory [[osteoblasty|osteoblastů]] (''buňky osteoprogenitorové, preosteoblasty''). Endost je tenčí než periost, tvořen tenkou vnitřní vrstvou oploštělých preosteoblastů a malým množstvím vazivové tkáně (zde četné drobné cévy). | ||
Zevní vrstva periostu tvořena '''hustým kolagenním vazivem'''. Nacházíme zde také [[fibroblast]]y, kolagenní vlákna, cévy i vlákna nervová. | Zevní vrstva periostu tvořena '''hustým kolagenním vazivem'''. Nacházíme zde také [[fibroblast]]y, kolagenní vlákna, cévy i vlákna nervová. | ||
* [[Sharpeyova vlákna]] – svazky kolagenních vláken penetrující ze zevní vrstvy periostu do kostní matrix, připojují periost pevně ke kosti. | |||
*[[Sharpeyova vlákna]] – svazky kolagenních vláken penetrující ze zevní vrstvy periostu do kostní matrix, připojují periost pevně ke kosti. | |||
Vnitřní vrstva periostu (kambiová) obsahuje '''preosteoblasty'''. Jedná se o přímé prekurzory osteoblastů (osteoprogenitorové buňky). Jsou ploché, bez schopnosti dělení. Mají charaktern nediferenciovaných buněk. Vně preosteoblastů se nachází malý [[Golgiho aparát]] a málo vyvinuté [[drsné endoplazmatické retikulum]]. V klidové fázi tyto buňky nejeví vysokou biosyntetickou aktivitu, mohou se však aktivovat a diferencovat v osteoblasty. Hrají významnou úlohu při procesu růstu a hojení kosti (v průběhu hojení se mohou diferencovat nejen v osteoblasty, ale i v [[chondroblasty]] nebo [[fibroblasty]]). Jejich hlavní funkce je především výživa kostní tkáně, zdroj nových osteoblastů pro růst, přestavbu a náhradu kostní tkáně (méně než periost). | Vnitřní vrstva periostu (kambiová) obsahuje '''preosteoblasty'''. Jedná se o přímé prekurzory osteoblastů (osteoprogenitorové buňky). Jsou ploché, bez schopnosti dělení. Mají charaktern nediferenciovaných buněk. Vně preosteoblastů se nachází malý [[Golgiho aparát]] a málo vyvinuté [[drsné endoplazmatické retikulum]]. V klidové fázi tyto buňky nejeví vysokou biosyntetickou aktivitu, mohou se však aktivovat a diferencovat v osteoblasty. Hrají významnou úlohu při procesu růstu a hojení kosti (v průběhu hojení se mohou diferencovat nejen v osteoblasty, ale i v [[chondroblasty]] nebo [[fibroblasty]]). Jejich hlavní funkce je především výživa kostní tkáně, zdroj nových osteoblastů pro růst, přestavbu a náhradu kostní tkáně (méně než periost). | ||
== Buňky kostní tkáně == | ==Buňky kostní tkáně== | ||
Mezi buňky kostní tkáně patří osteoblasty, [[osteocyty]] (prekurzory – ''preosteoblasty'') a [[osteoklasty]]. | Mezi buňky kostní tkáně patří osteoblasty, [[osteocyty]] (prekurzory – ''preosteoblasty'') a [[osteoklasty]]. | ||
=== Osteoblasty === | ===Osteoblasty=== | ||
[[Soubor:Active osteoblasts.jpg|thumb|right|Osteoblast (sktivní)]] | [[Soubor:Active osteoblasts.jpg|thumb|right|Osteoblast (sktivní)]] | ||
Leží vedle sebe na povrchu trámců kostní tkáně. Uspořádání je obdobné jako uspořádání buněk v jednovrstevném [[epitel]]u. Osteoblasty vysílají výběžky, které se vzájemně dotýkají a prodlužují se, když začnou buňky obklopovat nově syntetizovanou matrix. | Leží vedle sebe na povrchu trámců kostní tkáně. Uspořádání je obdobné jako uspořádání buněk v jednovrstevném [[epitel]]u. Osteoblasty vysílají výběžky, které se vzájemně dotýkají a prodlužují se, když začnou buňky obklopovat nově syntetizovanou matrix. | ||
Mají charakter buněk syntetizujících proteiny pro export. Pokud aktivně syntetizují matrix, jsou kubické (nízce cylindrické), mají bazofilní cytoplazmu a vykazují vysokou aktivitu [[alkalická fosfatáza|alkalické fosfatázy]]. Se snížením syntetické aktivity se oplošťují a klesá produkce alkalické fosfatázy. Mají velké světlé jádro, mohutné GER, velký GK (pod jádrem), v bazální oblasti buněk četné sekreční vezikuly. Syntetizované látky se z buňky vylučují na povrchu, který je v kontaktu s kostním matrix. Osteoblasty produkují organické komponenty kostní matrix – '''[[kolagen]] I, [[glykosaminoglykany]], [[proteoglykany]], [[glykoproteiny]]'''. '''Osteoid''' je nově syntetizovaná matrix v blízkosti osteoblastů, která ještě nebyla mineralizovaná. Také ukládání anorganických látek do kostní matrix je také závislé na přítomnosti osteoblastů. Osteoblasty '''se nedělí''', jakmile se obklopí mezibuněčnou hmotou, stávají se z nich '''''osteocyty''''' (za určitých podmínek mohou osteocyty dediferencovat zpět v osteoblasty nebo preosteoblasty). | Mají charakter buněk syntetizujících proteiny pro export. Pokud aktivně syntetizují matrix, jsou kubické (nízce cylindrické), mají bazofilní cytoplazmu a vykazují vysokou aktivitu [[alkalická fosfatáza|alkalické fosfatázy]]. Se snížením syntetické aktivity se oplošťují a klesá produkce alkalické fosfatázy. Mají velké světlé jádro, mohutné GER, velký GK (pod jádrem), v bazální oblasti buněk četné sekreční vezikuly. Syntetizované látky se z buňky vylučují na povrchu, který je v kontaktu s kostním matrix. Osteoblasty produkují organické komponenty kostní matrix – '''[[kolagen]] I, [[glykosaminoglykany]], [[proteoglykany]], [[glykoproteiny]]'''. '''Osteoid''' je nově syntetizovaná matrix v blízkosti osteoblastů, která ještě nebyla mineralizovaná. Také ukládání anorganických látek do kostní matrix je také závislé na přítomnosti osteoblastů. Osteoblasty '''se nedělí''', jakmile se obklopí mezibuněčnou hmotou, stávají se z nich '''''osteocyty''''' (za určitých podmínek mohou osteocyty dediferencovat zpět v osteoblasty nebo preosteoblasty). | ||
=== Osteocyty === | ===Osteocyty=== | ||
[[Soubor:Diagram of an osteocyte - a type of bone cell CRUK 031.svg|thumb|right|Osteocyty]] | [[Soubor:Diagram of an osteocyte - a type of bone cell CRUK 031.svg|thumb|right|Osteocyty]] | ||
Osteocyty jsou uloženy jednotlivě v '''lakunách'''. Vysílají tenké, dlouhé výběžky cytoplazmy, které jsou uloženy v úzkých kanálcích v kostní matrix (''canaliculi ossium''). Výběžky sousedních osteocytů jsou v kontaktu s četnými [[nexus|nexy]]. Pomocí nexů osteocyty komunikují vzájemně, ale i s vnitřním a vnějším povrchem kosti (zásobení živinami). | Osteocyty jsou uloženy jednotlivě v '''lakunách'''. Vysílají tenké, dlouhé výběžky cytoplazmy, které jsou uloženy v úzkých kanálcích v kostní matrix (''canaliculi ossium''). Výběžky sousedních osteocytů jsou v kontaktu s četnými [[nexus|nexy]]. Pomocí nexů osteocyty komunikují vzájemně, ale i s vnitřním a vnějším povrchem kosti (zásobení živinami). | ||
| Řádek 25: | Řádek 27: | ||
Jsou nezbytné pro existenci mezibuněčné matrix, mají v malé míře schopnost syntetizovat matrix a účastní se také na jeho resorpci. | Jsou nezbytné pro existenci mezibuněčné matrix, mají v malé míře schopnost syntetizovat matrix a účastní se také na jeho resorpci. | ||
=== Osteoklasty === | ===Osteoklasty=== | ||
[[Soubor:Osteoclast.jpg|thumb|right|Osteoklast]] | [[Soubor:Osteoclast.jpg|thumb|right|Osteoklast]] | ||
Jedná se o volné buňky kostní tkáně. Osteoklasty jsou velké pohyblivé buňky s četnými výběžky. Nachází se na povrchu kostní tkáně v drobných prohlubních → '''Howshipovy lakuny'''. Obsahují 2–50 jader, velké množství acidofilní cytoplazmy s četnými volnými polyzomy. Mají nepříliš vyvinuté GER, GK, četné [[mitochondrie]] a hodně lysozomů. Osteoklasty mají složitou struktura povrchu osteoklastu – vytvářejí tzv. [[invaginace]], které výrazně zvětšují resorpční povrch buňky → '''zvlněný lem'''. Od ostatní cytoplazmy odděleny světlou zónou bez buněčných organel (pouze četné elementy [[cytoskelet]]u). Do oblasti pod zvlněným lemem se vyprazdňují lysozomy a vytvářejí prostředí s nízkým [[pH]] (přítomnost organických kyselin, které osteoklasty v malé míře produkují). V záhybech zvlněného lemu jsou četné krystalky solí kalcia a drobné vezikuly. | Jedná se o volné buňky kostní tkáně. Osteoklasty jsou velké pohyblivé buňky s četnými výběžky. Nachází se na povrchu kostní tkáně v drobných prohlubních → '''Howshipovy lakuny'''. Obsahují 2–50 jader, velké množství acidofilní cytoplazmy s četnými volnými polyzomy. Mají nepříliš vyvinuté GER, GK, četné [[mitochondrie]] a hodně lysozomů. Osteoklasty mají složitou struktura povrchu osteoklastu – vytvářejí tzv. [[invaginace]], které výrazně zvětšují resorpční povrch buňky → '''zvlněný lem'''. Od ostatní cytoplazmy odděleny světlou zónou bez buněčných organel (pouze četné elementy [[cytoskelet]]u). Do oblasti pod zvlněným lemem se vyprazdňují lysozomy a vytvářejí prostředí s nízkým [[pH]] (přítomnost organických kyselin, které osteoklasty v malé míře produkují). V záhybech zvlněného lemu jsou četné krystalky solí kalcia a drobné vezikuly. | ||
| Řádek 31: | Řádek 33: | ||
Osteoklasty patří do '''monocytomakrofágového systému'''. Vyvíjejí se z hemocytoblastu ([[hematopoéza|hemopoetická]] [[kmenová buňka]] v [[kostní dřeň|kostní dřeni]]). Bezprostředními prekurzory osteoklastů jsou [[monocyty]] (osteoklasty vznikají jejich splýváním). | Osteoklasty patří do '''monocytomakrofágového systému'''. Vyvíjejí se z hemocytoblastu ([[hematopoéza|hemopoetická]] [[kmenová buňka]] v [[kostní dřeň|kostní dřeni]]). Bezprostředními prekurzory osteoklastů jsou [[monocyty]] (osteoklasty vznikají jejich splýváním). | ||
== Mezibuněčná hmota == | ==Mezibuněčná hmota== | ||
Mezibuněčná hmota má dvě složky - '''vláknitou''' a '''amorfní'''. | Mezibuněčná hmota má dvě složky - '''vláknitou''' a '''amorfní'''. | ||
* '''Vláknitá složka''' – kolagenní vlákna (kolagen I) – 95 % organické hmoty kosti. | |||
* '''Amorfní složka''' – proteoglykany obsahující chondroitinsulfát a keratansulfát, strukturální glykoproteiny (izolován osteonektin, sialoprotein, osteokalcin). | *'''Vláknitá složka''' – kolagenní vlákna (kolagen I) – 95 % organické hmoty kosti. | ||
*'''Amorfní složka''' – proteoglykany obsahující chondroitinsulfát a keratansulfát, strukturální glykoproteiny (izolován osteonektin, sialoprotein, osteokalcin). | |||
'''Anorganické látky''' tvoří 50 % suché váhy kostní matrix. | '''Anorganické látky''' tvoří 50 % suché váhy kostní matrix. | ||
* Ionty kalcia, fosfátové ionty, ionty magnezia, [[Kalium|kalia]], [[Natrium|natria]], ionty citrátové a uhličitanové. | |||
* Ionty kalciové a fosfátové převážně ve formě krystalků '''hydroxyapatitu''' (rozměry 40 × 25 × 3 nm). | *Ionty kalcia, fosfátové ionty, ionty magnezia, [[Kalium|kalia]], [[Natrium|natria]], ionty citrátové a uhličitanové. | ||
* Na povrchu krystalků se molekuly hydroxyapatitu vyskytují v hydratované formě – vrstvička nasyceného roztoku usnadňuje uvolňování iontů kalcia z kostí. | *Ionty kalciové a fosfátové převážně ve formě krystalků '''hydroxyapatitu''' (rozměry 40 × 25 × 3 nm). | ||
* Spojení kolagenních vláken a hydroxyapatitu je příčinou pevnosti kostní tkáně. | *Na povrchu krystalků se molekuly hydroxyapatitu vyskytují v hydratované formě – vrstvička nasyceného roztoku usnadňuje uvolňování iontů kalcia z kostí. | ||
*Spojení kolagenních vláken a hydroxyapatitu je příčinou pevnosti kostní tkáně. | |||
<noinclude> | <noinclude> | ||
== Odkazy == | ==Odkazy== | ||
=== Související články === | ===Související články=== | ||
* [[Osifikace]] | |||
* [[Kost]] | *[[Osifikace]] | ||
=== Použitá literatura === | *[[Kost]] | ||
===Použitá literatura=== | |||
* {{Citace | typ = kniha | * {{Citace | typ = kniha | ||
|příjmení1 = Junqueira |jméno1 = L. Carlos | |příjmení1 = Junqueira |jméno1 = L. Carlos | ||
Verze z 10. 6. 2019, 21:27
Kost je jedna z nejtvrdších tkání v lidském těle. Skládá se z buněk a mezibuněčné hmoty (tvořena těmito buňkami, objemem převažuje). Mezibuněčná hmota obsahuje složku vláknitou a amorfní. Kost je mineralizována solemi kalcia → obtížné zpracování kosti pro histologické vyšetření:
- výbrus kostní tkáně (zalití do kanadského balzámu) – nejsou zachovány buňky, lze studovat kostní matrix;
- běžné histologické metody pro dekalcifikaci (Bouinova tekutina, zalití do celodalu nebo celoidinu) – buňky zůstávají zachovány.
Povrch kostní tkáně
Na povrchu lemována vrstvami kolagenního vaziva → endost na vnitřním povrchu a periost na vnějším. Endost i periost mají zevní vazivovou vrstvu a vnitřní vrstvu – zde uloženy prekurzory osteoblastů (buňky osteoprogenitorové, preosteoblasty). Endost je tenčí než periost, tvořen tenkou vnitřní vrstvou oploštělých preosteoblastů a malým množstvím vazivové tkáně (zde četné drobné cévy). Zevní vrstva periostu tvořena hustým kolagenním vazivem. Nacházíme zde také fibroblasty, kolagenní vlákna, cévy i vlákna nervová.
- Sharpeyova vlákna – svazky kolagenních vláken penetrující ze zevní vrstvy periostu do kostní matrix, připojují periost pevně ke kosti.
Vnitřní vrstva periostu (kambiová) obsahuje preosteoblasty. Jedná se o přímé prekurzory osteoblastů (osteoprogenitorové buňky). Jsou ploché, bez schopnosti dělení. Mají charaktern nediferenciovaných buněk. Vně preosteoblastů se nachází malý Golgiho aparát a málo vyvinuté drsné endoplazmatické retikulum. V klidové fázi tyto buňky nejeví vysokou biosyntetickou aktivitu, mohou se však aktivovat a diferencovat v osteoblasty. Hrají významnou úlohu při procesu růstu a hojení kosti (v průběhu hojení se mohou diferencovat nejen v osteoblasty, ale i v chondroblasty nebo fibroblasty). Jejich hlavní funkce je především výživa kostní tkáně, zdroj nových osteoblastů pro růst, přestavbu a náhradu kostní tkáně (méně než periost).
Buňky kostní tkáně
Mezi buňky kostní tkáně patří osteoblasty, osteocyty (prekurzory – preosteoblasty) a osteoklasty.
Osteoblasty
Leží vedle sebe na povrchu trámců kostní tkáně. Uspořádání je obdobné jako uspořádání buněk v jednovrstevném epitelu. Osteoblasty vysílají výběžky, které se vzájemně dotýkají a prodlužují se, když začnou buňky obklopovat nově syntetizovanou matrix. Mají charakter buněk syntetizujících proteiny pro export. Pokud aktivně syntetizují matrix, jsou kubické (nízce cylindrické), mají bazofilní cytoplazmu a vykazují vysokou aktivitu alkalické fosfatázy. Se snížením syntetické aktivity se oplošťují a klesá produkce alkalické fosfatázy. Mají velké světlé jádro, mohutné GER, velký GK (pod jádrem), v bazální oblasti buněk četné sekreční vezikuly. Syntetizované látky se z buňky vylučují na povrchu, který je v kontaktu s kostním matrix. Osteoblasty produkují organické komponenty kostní matrix – kolagen I, glykosaminoglykany, proteoglykany, glykoproteiny. Osteoid je nově syntetizovaná matrix v blízkosti osteoblastů, která ještě nebyla mineralizovaná. Také ukládání anorganických látek do kostní matrix je také závislé na přítomnosti osteoblastů. Osteoblasty se nedělí, jakmile se obklopí mezibuněčnou hmotou, stávají se z nich osteocyty (za určitých podmínek mohou osteocyty dediferencovat zpět v osteoblasty nebo preosteoblasty).
Osteocyty
Osteocyty jsou uloženy jednotlivě v lakunách. Vysílají tenké, dlouhé výběžky cytoplazmy, které jsou uloženy v úzkých kanálcích v kostní matrix (canaliculi ossium). Výběžky sousedních osteocytů jsou v kontaktu s četnými nexy. Pomocí nexů osteocyty komunikují vzájemně, ale i s vnitřním a vnějším povrchem kosti (zásobení živinami). Někdy může tento řetězec tvořit až 15 buněk. Ve srovnání s osteoblasty mají osteocyty menší jádro s větším množstvím heterochromatinu. Mají také méně vyvinuté GER, menší GK a malý počet lysozomů. Po resorpci kostní tkáně degenerují, nebo se opět přemění v osteoblasty. Jsou nezbytné pro existenci mezibuněčné matrix, mají v malé míře schopnost syntetizovat matrix a účastní se také na jeho resorpci.
Osteoklasty
Jedná se o volné buňky kostní tkáně. Osteoklasty jsou velké pohyblivé buňky s četnými výběžky. Nachází se na povrchu kostní tkáně v drobných prohlubních → Howshipovy lakuny. Obsahují 2–50 jader, velké množství acidofilní cytoplazmy s četnými volnými polyzomy. Mají nepříliš vyvinuté GER, GK, četné mitochondrie a hodně lysozomů. Osteoklasty mají složitou struktura povrchu osteoklastu – vytvářejí tzv. invaginace, které výrazně zvětšují resorpční povrch buňky → zvlněný lem. Od ostatní cytoplazmy odděleny světlou zónou bez buněčných organel (pouze četné elementy cytoskeletu). Do oblasti pod zvlněným lemem se vyprazdňují lysozomy a vytvářejí prostředí s nízkým pH (přítomnost organických kyselin, které osteoklasty v malé míře produkují). V záhybech zvlněného lemu jsou četné krystalky solí kalcia a drobné vezikuly.
Osteoklasty patří do monocytomakrofágového systému. Vyvíjejí se z hemocytoblastu (hemopoetická kmenová buňka v kostní dřeni). Bezprostředními prekurzory osteoklastů jsou monocyty (osteoklasty vznikají jejich splýváním).
Mezibuněčná hmota
Mezibuněčná hmota má dvě složky - vláknitou a amorfní.
- Vláknitá složka – kolagenní vlákna (kolagen I) – 95 % organické hmoty kosti.
- Amorfní složka – proteoglykany obsahující chondroitinsulfát a keratansulfát, strukturální glykoproteiny (izolován osteonektin, sialoprotein, osteokalcin).
Anorganické látky tvoří 50 % suché váhy kostní matrix.
- Ionty kalcia, fosfátové ionty, ionty magnezia, kalia, natria, ionty citrátové a uhličitanové.
- Ionty kalciové a fosfátové převážně ve formě krystalků hydroxyapatitu (rozměry 40 × 25 × 3 nm).
- Na povrchu krystalků se molekuly hydroxyapatitu vyskytují v hydratované formě – vrstvička nasyceného roztoku usnadňuje uvolňování iontů kalcia z kostí.
- Spojení kolagenních vláken a hydroxyapatitu je příčinou pevnosti kostní tkáně.
Odkazy
Související články
Použitá literatura
- JUNQUEIRA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O. KELLEY. Základy histologie. 7. vydání. Jinočany : H & H, 1997. 502 s. a LANGE medical book; ISBN 80-85787-37-7.
