Histiocytózy: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (Nahrazení textu „:==“ textem „==“)
m (Robot: kosmetické úpravy)
Řádek 6: Řádek 6:
|isbn = 978-80-247-2525-3}}</ref>
|isbn = 978-80-247-2525-3}}</ref>


==Klasifikace histiocytóz==
== Klasifikace histiocytóz ==
=== Klasifikace histiocytárních chorob dle WHO klasifikace krevního chorob (2001) ===
=== Klasifikace histiocytárních chorob dle WHO klasifikace krevního chorob (2001) ===
* Histiocytární [[sarkom]],
* Histiocytární [[sarkom]],
Řádek 24: Řádek 24:
** pravý histiocytární lymfom.<ref name="vl">{{Citace| typ = článek| příjmení1 = Adam| jméno1 = Z| příjmení2 = Vaníček| jméno2 = J| příjmení3 = Šlampa| jméno3 = P| kolektiv = ano| článek = Histiocytóza z Langerhansových buněk  u osob dospělého věku| časopis = Vnitřní lékařství| url = http://www.vnitrnilekarstvi.cz/pdf/vl_06_05_11.pdf| rok = 2006| ročník = 4| svazek = 52| strany = 355-370| issn = 1801-7592}}</ref>  
** pravý histiocytární lymfom.<ref name="vl">{{Citace| typ = článek| příjmení1 = Adam| jméno1 = Z| příjmení2 = Vaníček| jméno2 = J| příjmení3 = Šlampa| jméno3 = P| kolektiv = ano| článek = Histiocytóza z Langerhansových buněk  u osob dospělého věku| časopis = Vnitřní lékařství| url = http://www.vnitrnilekarstvi.cz/pdf/vl_06_05_11.pdf| rok = 2006| ročník = 4| svazek = 52| strany = 355-370| issn = 1801-7592}}</ref>  


==Histiocytózy z Langerhansových buněk (LCH)==
== Histiocytózy z Langerhansových buněk (LCH) ==
* Synonymum: ''histiocytosis X''.
* Synonymum: ''histiocytosis X''.
Jedná se o monoklonální proliferaci Langerhansových buněk – speciálních dendritických buněk kůže. Nejčastěji se vyskytuje mezi 1. a 3. rokem života. Nejedná se o maligní onemocnění v klasickém pojetí (jde o morfologicky zralé buňky, dochází ke spontánní regresi a chybí [[aneuploidie]]).<ref name="muntau"/>
Jedná se o monoklonální proliferaci Langerhansových buněk – speciálních dendritických buněk kůže. Nejčastěji se vyskytuje mezi 1. a 3. rokem života. Nejedná se o maligní onemocnění v klasickém pojetí (jde o morfologicky zralé buňky, dochází ke spontánní regresi a chybí [[aneuploidie]]).<ref name="muntau"/>


===Epidemiologie a etiopatogeneze===
=== Epidemiologie a etiopatogeneze ===
Incidence je 0,4:100 000 dětí do 15 let. Chlapci bývají postiženi 2× častěji než dívky.<ref name="muntau"/>
Incidence je 0,4:100 000 dětí do 15 let. Chlapci bývají postiženi 2× častěji než dívky.<ref name="muntau"/>
Původ je nejasný – zvažuje se virový původ, primární imunodefekt nebo maligní onemocnění.
Původ je nejasný – zvažuje se virový původ, primární imunodefekt nebo maligní onemocnění.
Normální [[Langerhansovy buňky]] se dále nedělí, zatímco při histiocytóze z Langerhansových buněk k buněčné proliferaci dochází. Tyto buňky dále migrují do dalších orgánů.
Normální [[Langerhansovy buňky]] se dále nedělí, zatímco při histiocytóze z Langerhansových buněk k buněčné proliferaci dochází. Tyto buňky dále migrují do dalších orgánů.


===Histopatologie===
=== Histopatologie ===
[[Soubor:Hans-Schuller-Christian.jpg|300px|thumb|Dítě s lytickými defekty lebečních kostí u Handovy-Schüllerovy-Christianovy nemoci]]
[[Soubor:Hans-Schuller-Christian.jpg|300px|thumb|Dítě s lytickými defekty lebečních kostí u Handovy-Schüllerovy-Christianovy nemoci]]
V lézích je typicky přítomen infiltrát Langerhansových buněk, makrofágů, lymfocytů, [[eosinofilní granulocyty|eosinofilních granulocytů]] a obrovských buněk.
V lézích je typicky přítomen infiltrát Langerhansových buněk, makrofágů, lymfocytů, [[eosinofilní granulocyty|eosinofilních granulocytů]] a obrovských buněk.
Elektronmikroskopicky lze prokázat přítomnost [[Bierbeckova granula|Bierbeckových granulí]] (nitrobuněčných částic tvaru tenisové rakety) nebo CD1a [[antigen]]u na buněčném povrchu.<ref name="muntau"/>
Elektronmikroskopicky lze prokázat přítomnost [[Bierbeckova granula|Bierbeckových granulí]] (nitrobuněčných částic tvaru tenisové rakety) nebo CD1a [[antigen]]u na buněčném povrchu.<ref name="muntau"/>


===Klinický obraz===
=== Klinický obraz ===
* Nejčastější manifestace – '''osteolytické kostní léze''' (lebka, dlouhé kosti, pánev, žebra, páteř) – eozinofilní kostní [[granulom]] – a bolestivé zduření měkkých tkání,
* Nejčastější manifestace – '''osteolytické kostní léze''' (lebka, dlouhé kosti, pánev, žebra, páteř) – eozinofilní kostní [[granulom]] – a bolestivé zduření měkkých tkání,
* postižení kůže – seboroické, šupící se nebo xantomatózní papuly,
* postižení kůže – seboroické, šupící se nebo xantomatózní papuly,
Řádek 46: Řádek 46:
* postižení mozku → [[diabetes insipidus]]<ref name="muntau"/><ref name="vl"/>.
* postižení mozku → [[diabetes insipidus]]<ref name="muntau"/><ref name="vl"/>.


====Klinické formy====
==== Klinické formy ====
* Nemoc Lettererova-Siweho (výskyt typicky do 2 let věku): postižení kůže a sliznic, [[exantém]], [[otok]]y, generalizované lymfadenopatie, anémie, postižení jater, sleziny, plic, lytická kostní ložiska.
* Nemoc Lettererova-Siweho (výskyt typicky do 2 let věku): postižení kůže a sliznic, [[exantém]], [[otok]]y, generalizované lymfadenopatie, anémie, postižení jater, sleziny, plic, lytická kostní ložiska.
* Nemoc Handova-Schüllerova-Christianova (typická pro věk 2–6 let): [[polyurie]], [[exoftalmus]], lytické defekty plochých kostí.
* Nemoc Handova-Schüllerova-Christianova (typická pro věk 2–6 let): [[polyurie]], [[exoftalmus]], lytické defekty plochých kostí.
* Eozinofilní kostní granulom (dospělý věk)<ref name="vl"/>.
* Eozinofilní kostní granulom (dospělý věk)<ref name="vl"/>.


===Staging===
=== Staging ===
#Lokalizované postižení (převažuje v dospělosti):
# Lokalizované postižení (převažuje v dospělosti):
#* kosti – monostotické/polyostotické, kůže, plíce, mízní uzliny, CNS,
#* kosti – monostotické/polyostotické, kůže, plíce, mízní uzliny, CNS,
# diseminované postižení (převažuje v dětství):
# diseminované postižení (převažuje v dětství):
#*postiženy ≥ 2 orgány s/bez orgánové dysfunkce<ref name="muntau"/><ref name="vl"/>.
#* postiženy ≥ 2 orgány s/bez orgánové dysfunkce<ref name="muntau"/><ref name="vl"/>.


===Diagnostika===
=== Diagnostika ===
[[Soubor:Langerhans cell histiocytosis - very high mag.jpg|thumb|Mikroskopický obraz histiocytózy z Langerhansových buněk]]
[[Soubor:Langerhans cell histiocytosis - very high mag.jpg|thumb|Mikroskopický obraz histiocytózy z Langerhansových buněk]]


Řádek 64: Řádek 64:
* elektronmikroskopický průkaz Bierbeckových granul v cytoplazmě buněčné léze.<ref name="muntau"/>
* elektronmikroskopický průkaz Bierbeckových granul v cytoplazmě buněčné léze.<ref name="muntau"/>


====Histologický vývoj ložiska LCH v průběhu času====
==== Histologický vývoj ložiska LCH v průběhu času ====
# Proliferativní stadium (převažují Langerhansovy buňky),
# Proliferativní stadium (převažují Langerhansovy buňky),
# granulomatózní stadium (pestrá [[cytologie]]),
# granulomatózní stadium (pestrá [[cytologie]]),
# xantomatózní stadium a tvorba jizev.<ref name="vl"/>
# xantomatózní stadium a tvorba jizev.<ref name="vl"/>


===Léčba===
=== Léčba ===
* Při izolovaném postižení kosti [[exkochleace]],
* Při izolovaném postižení kosti [[exkochleace]],
* při postižení více kostí léčba [[steroidy]] a [[vinblastin]]em,
* při postižení více kostí léčba [[steroidy]] a [[vinblastin]]em,
* při víceorgánovém postižení kombinovaná léčba [[cytostatika|cytostatiky]].<ref name="muntau"/>
* při víceorgánovém postižení kombinovaná léčba [[cytostatika|cytostatiky]].<ref name="muntau"/>


===Prognóza===
=== Prognóza ===
* Při postižení 1 orgánu je pravděpodobnost přežití 100 %,
* Při postižení 1 orgánu je pravděpodobnost přežití 100 %,
* při multiorgánovém postižení je letalita 20 %.<ref name="muntau"/>
* při multiorgánovém postižení je letalita 20 %.<ref name="muntau"/>


==Hemofagocytující lymfohistiocytózy==
== Hemofagocytující lymfohistiocytózy ==
Jedná se o reaktivní, často fatálně probíhající histiocytózy, typicky se objevuje u kojenců. Na podkladě imunodefektu dochází k výstřední neefektivní imunitní odpovědi s aktivací lymfocytů a makrofágů a hemofagocytózou. Tento imunodefekt může být podmíněn geneticky (familiární hemofagocytující lymfohistiocytóza) nebo sekundárně.<ref name="muntau"/>
Jedná se o reaktivní, často fatálně probíhající histiocytózy, typicky se objevuje u kojenců. Na podkladě imunodefektu dochází k výstřední neefektivní imunitní odpovědi s aktivací lymfocytů a makrofágů a hemofagocytózou. Tento imunodefekt může být podmíněn geneticky (familiární hemofagocytující lymfohistiocytóza) nebo sekundárně.<ref name="muntau"/>


===Familiární hemofagocytující lymfohistiocytóza (FHLH)===
=== Familiární hemofagocytující lymfohistiocytóza (FHLH) ===
* Synonymum: ''morbus Farquhar''.
* Synonymum: ''morbus Farquhar''.


====Epidemiologie a etiopatogeneze====
==== Epidemiologie a etiopatogeneze ====
Incidence je 1:50 000. Chlapci i dívky jsou postiženi rovnoměrně.<ref name="muntau"/>
Incidence je 1:50 000. Chlapci i dívky jsou postiženi rovnoměrně.<ref name="muntau"/>
Nejméně 3 rozdílné genové defekty způsobí neefektivní imunitní odpověď s velkým vyplavováním zánětlivých [[cytokiny|cytokinů]] a nekontrolovanou aktivaci histiocytů.
Nejméně 3 rozdílné genové defekty způsobí neefektivní imunitní odpověď s velkým vyplavováním zánětlivých [[cytokiny|cytokinů]] a nekontrolovanou aktivaci histiocytů.


====Histopatologie====
==== Histopatologie ====
Charakteristická je difuzní infiltrace jater, sleziny, mízních uzlin, kostní dřeně a mozku lymfocyty.
Charakteristická je difuzní infiltrace jater, sleziny, mízních uzlin, kostní dřeně a mozku lymfocyty.
Histiocyty jsou benigní a aktivně fagocytují [[erytrocyty]] („hemofagocytují“), jaderné buňky a [[trombocyty]].<ref name="muntau"/>
Histiocyty jsou benigní a aktivně fagocytují [[erytrocyty]] („hemofagocytují“), jaderné buňky a [[trombocyty]].<ref name="muntau"/>


====Klinický obraz====
==== Klinický obraz ====
* Horečka, hepatosplenomegalie a pancytopenie,
* Horečka, hepatosplenomegalie a pancytopenie,
* zduření místních uzlin, ikterus, otoky, exantém,
* zduření místních uzlin, ikterus, otoky, exantém,
Řádek 98: Řádek 98:
* progredující [[Neutropenie u dětí|neutropenie]] → těžké bakteriální či plísňové infekce až s fatálním průběhem<ref name="muntau"/>.
* progredující [[Neutropenie u dětí|neutropenie]] → těžké bakteriální či plísňové infekce až s fatálním průběhem<ref name="muntau"/>.


====Diagnostika====
==== Diagnostika ====
* Pancytopenie,
* Pancytopenie,
* [[hypertriglyceridemie]], zvýšená aktivita sérových [[aminotransferázy|aminotransferáz]], snížený [[fibrinogen]], zvýšený [[feritin]], jen mírná elevace[[CRP]],
* [[hypertriglyceridemie]], zvýšená aktivita sérových [[aminotransferázy|aminotransferáz]], snížený [[fibrinogen]], zvýšený [[feritin]], jen mírná elevace[[CRP]],
Řádek 106: Řádek 106:
* MRI mozku: atrofie mozku a ložiska [[demyelinizace]].<ref name="muntau"/>
* MRI mozku: atrofie mozku a ložiska [[demyelinizace]].<ref name="muntau"/>


====Léčba====
==== Léčba ====
* Steroidy a etoposid, event. [[cyklosporin]] A a antitymocytární globulin (ATG),
* Steroidy a etoposid, event. [[cyklosporin]] A a antitymocytární globulin (ATG),
* při postižení mozku intratékální léčba [[metotrexát]]em,
* při postižení mozku intratékální léčba [[metotrexát]]em,
* vyléčení je možné pouze transplantací kostní dřeně<ref name="muntau"/>.
* vyléčení je možné pouze transplantací kostní dřeně<ref name="muntau"/>.


====Prognóza====
==== Prognóza ====
* Neléčené onemocnění je smrtelné,
* Neléčené onemocnění je smrtelné,
* při transplantaci kostní dřeně je šance na vyléčení 50–70 %.<ref name="muntau"/>
* při transplantaci kostní dřeně je šance na vyléčení 50–70 %.<ref name="muntau"/>
Řádek 123: Řádek 123:


</noinclude>
</noinclude>
[[Kategorie: Hematologie]]
 
[[Kategorie: Pediatrie]]
[[Kategorie:Hematologie]]
[[Kategorie: Patologie]]
[[Kategorie:Pediatrie]]
[[Kategorie:Patologie]]

Verze z 30. 11. 2014, 15:28

Histiocytózy jsou onemocnění vycházející z mononukleárních buněk histiocyto-makrofágového systému. Někdy se tato onemocnění řadí k lymfomům. Histiocyty jsou součástí retikuloendotelu – vyskytují se např. ve stromatu mízních uzlin. Pokud dojde k proliferaci jejich prekurzorů v kostní dřeni, vzniká monocytární leukémie. Pokud dojde k proliferaci nezralých histiocytů ve tkáních, vzniká histiocytární medulární retikulóza. Proliferace vyzrálých histiocytů se souhrnně nazývá histiocytóza X, nověji histiocytóza z Langerhansových buněk.[1]

Termín „histiocytóza X“ byl poprvé použitý Lichtensteinem v roce 1953. Tento název vznikl díky nejasné etiologii a rozpakům, zdali toto onemocnění řadit k nádorovým či infekčním onemocněním, nebo k lipidovým tezaurismózám. Původní název histiocytóza X byl později změněn na termín histiocytóza z Langerhansových buněk (Langerhans cell histiocytosis – LCH). Tato nemoc je řazena WHO klasifikací krevních chorob do skupiny maligních histiocytárních chorob.[2]

Pro dětský věk jsou typické histiocytózy z Langerhansových buněk (z dendritických buněk) a hemofagující lymfohistiocytózy (z makrofágů).[3]

Klasifikace histiocytóz

Klasifikace histiocytárních chorob dle WHO klasifikace krevního chorob (2001)

  • Histiocytární sarkom,
  • histiocytóza z Langerhansových buněk (LCH),
  • sarkom z Langerhansových buněk,
  • tumor z interdigitujících dendritických buněk,
  • sarkom z folikulárních dendritických buněk.[2]

Klasifikace histiocytárních chorob dle International Histiocyte Society

  • I. třída – histiocytóza z Langerhansových buněk,
  • II. třída – hemofagocytující lymfohistiocytózy:
    • familiární erytrofagocytující lymfohistiocytóza (FHLH),
    • hemofagocytární lymfohistiocytóza,
    • s infekcí asociovaný hemofagocytární syndrom,
  • III. třída – maligní histiocytózy:

Histiocytózy z Langerhansových buněk (LCH)

  • Synonymum: histiocytosis X.

Jedná se o monoklonální proliferaci Langerhansových buněk – speciálních dendritických buněk kůže. Nejčastěji se vyskytuje mezi 1. a 3. rokem života. Nejedná se o maligní onemocnění v klasickém pojetí (jde o morfologicky zralé buňky, dochází ke spontánní regresi a chybí aneuploidie).[3]

Epidemiologie a etiopatogeneze

Incidence je 0,4:100 000 dětí do 15 let. Chlapci bývají postiženi 2× častěji než dívky.[3] Původ je nejasný – zvažuje se virový původ, primární imunodefekt nebo maligní onemocnění. Normální Langerhansovy buňky se dále nedělí, zatímco při histiocytóze z Langerhansových buněk k buněčné proliferaci dochází. Tyto buňky dále migrují do dalších orgánů.

Histopatologie

Dítě s lytickými defekty lebečních kostí u Handovy-Schüllerovy-Christianovy nemoci

V lézích je typicky přítomen infiltrát Langerhansových buněk, makrofágů, lymfocytů, eosinofilních granulocytů a obrovských buněk. Elektronmikroskopicky lze prokázat přítomnost Bierbeckových granulí (nitrobuněčných částic tvaru tenisové rakety) nebo CD1a antigenu na buněčném povrchu.[3]

Klinický obraz

Klinické formy

  • Nemoc Lettererova-Siweho (výskyt typicky do 2 let věku): postižení kůže a sliznic, exantém, otoky, generalizované lymfadenopatie, anémie, postižení jater, sleziny, plic, lytická kostní ložiska.
  • Nemoc Handova-Schüllerova-Christianova (typická pro věk 2–6 let): polyurie, exoftalmus, lytické defekty plochých kostí.
  • Eozinofilní kostní granulom (dospělý věk)[2].

Staging

  1. Lokalizované postižení (převažuje v dospělosti):
    • kosti – monostotické/polyostotické, kůže, plíce, mízní uzliny, CNS,
  2. diseminované postižení (převažuje v dětství):
    • postiženy ≥ 2 orgány s/bez orgánové dysfunkce[3][2].

Diagnostika

Mikroskopický obraz histiocytózy z Langerhansových buněk
  • Histologický průkaz – mikroskopicky,
  • imunohistologický průkaz CD1a antigenu na buněčném povrchu,
  • elektronmikroskopický průkaz Bierbeckových granul v cytoplazmě buněčné léze.[3]

Histologický vývoj ložiska LCH v průběhu času

  1. Proliferativní stadium (převažují Langerhansovy buňky),
  2. granulomatózní stadium (pestrá cytologie),
  3. xantomatózní stadium a tvorba jizev.[2]

Léčba

Prognóza

  • Při postižení 1 orgánu je pravděpodobnost přežití 100 %,
  • při multiorgánovém postižení je letalita 20 %.[3]

Hemofagocytující lymfohistiocytózy

Jedná se o reaktivní, často fatálně probíhající histiocytózy, typicky se objevuje u kojenců. Na podkladě imunodefektu dochází k výstřední neefektivní imunitní odpovědi s aktivací lymfocytů a makrofágů a hemofagocytózou. Tento imunodefekt může být podmíněn geneticky (familiární hemofagocytující lymfohistiocytóza) nebo sekundárně.[3]

Familiární hemofagocytující lymfohistiocytóza (FHLH)

  • Synonymum: morbus Farquhar.

Epidemiologie a etiopatogeneze

Incidence je 1:50 000. Chlapci i dívky jsou postiženi rovnoměrně.[3] Nejméně 3 rozdílné genové defekty způsobí neefektivní imunitní odpověď s velkým vyplavováním zánětlivých cytokinů a nekontrolovanou aktivaci histiocytů.

Histopatologie

Charakteristická je difuzní infiltrace jater, sleziny, mízních uzlin, kostní dřeně a mozku lymfocyty. Histiocyty jsou benigní a aktivně fagocytují erytrocyty („hemofagocytují“), jaderné buňky a trombocyty.[3]

Klinický obraz

  • Horečka, hepatosplenomegalie a pancytopenie,
  • zduření místních uzlin, ikterus, otoky, exantém,
  • neurologické symptomy – záchvaty křečí a obrny mozkových nervů,
  • progredující neutropenie → těžké bakteriální či plísňové infekce až s fatálním průběhem[3].

Diagnostika

  • Pancytopenie,
  • hypertriglyceridemie, zvýšená aktivita sérových aminotransferáz, snížený fibrinogen, zvýšený feritin, jen mírná elevaceCRP,
  • snížená aktivita NK buněk, pro- a protizánětlivé cytokiny v plazmě,
  • kostní dřeň: lymfohistiocytární infiltrace, hemofagocytóza,
  • likvor: mírná pleocytóza, zvýšená bílkovina,
  • MRI mozku: atrofie mozku a ložiska demyelinizace.[3]

Léčba

  • Steroidy a etoposid, event. cyklosporin A a antitymocytární globulin (ATG),
  • při postižení mozku intratékální léčba metotrexátem,
  • vyléčení je možné pouze transplantací kostní dřeně[3].

Prognóza

  • Neléčené onemocnění je smrtelné,
  • při transplantaci kostní dřeně je šance na vyléčení 50–70 %.[3]

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Reference

  1. KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 489. ISBN 80-7262-430-X.
  2. Skočit nahoru k: a b c d e f g ADAM, Z, J VANÍČEK a P ŠLAMPA, et al. Histiocytóza z Langerhansových buněk u osob dospělého věku. Vnitřní lékařství [online]. 2006, roč. 4, vol. 52, s. 355-370, dostupné také z <http://www.vnitrnilekarstvi.cz/pdf/vl_06_05_11.pdf>. ISSN 1801-7592. 
  3. Skočit nahoru k: a b c d e f g h i j k l m n o p MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 273-274. ISBN 978-80-247-2525-3.