Smrt: Porovnání verzí

Aktuální verze z 25. 1. 2025, 18:35

Definice[upravit | editovat zdroj]

Nevratná ztráta celovztaženého uspořádání organizmu (Šikl) – ireverzibilní, nevratná zástava všech funkcí organizmu.

Smrt je většinou způsobena porušením některého z řídících systémů (atria mortis – srdce, plíce, mozek).
Tkáně jsou v okamžiku smrti morfologicky nezměněny, ale postupně u nich dochází k vyrovnání fyzikálních a chemických potenciálů, jež v tkáni způsobují posmrtné (kadaverózní) změny.

Dělení[upravit | editovat zdroj]

Klinická – zástava dechu a cirkulace, CNS ještě funguje.
Biologická – zástava dechu a cirkulace, ireverzibilní poškození CNS.

Známky smrti[upravit | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že je umírání různě dlouhý proces, nemusí být smrt zřetelná a snadno odlišitelná od smrti zdánlivé (vita minima). K rozpoznání smrti slouží celá řada známek.

Nejisté známky smrti[upravit | editovat zdroj]

Nejisté známky smrti jsou takové známky, které jsou sice u mrtvých obvyklé, ale mohou se vyskytovat i u živých. Obecně platí, že přítomnost nejistých známek smrti sice činí smrt pravděpodobnou, ovšem ne jistou. Patří sem zejména:

bledost
chlad
neprůkaznost pulsové aktivity
neslyšitelná srdeční činnost
neslyšitelné dýchání
svalová slabost
areflexie
Tonelliho příznak (za 1-2 hodiny po smrti opět vymizí)

Jisté známky smrti[upravit | editovat zdroj]

Jisté známky smrti jsou takové známky, jejichž přítomnost jednoznačně znamená smrt. Patří sem zejména:

posmrtné skvny (livores mortis)
posmrtná ztuhlost (rigor mortis)
hnilobné změny

Mezi jisté známky smrti patří i výsledky diagnostických vyšetření:

izoelektrická linie na EKG
průkaz mozkové smrti radionuklidovými metodami - absence akumulace radiofarmaka v mozku
angiografický – neplní se mozkové cévy nad C1
EEG průkaz mozkové smrti


			Článek neobsahuje vše, co by měl.
			Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej.
			O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Posmrtné změny

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 2009]. <http://web.archive.org/web/20100326195753/https://langenbeck.webs.com/>.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-==Definice==
+== Definice ==
+Nevratná ztráta celovztaženého uspořádání organizmu (Šikl) – ireverzibilní, nevratná zástava všech funkcí organizmu.
+* Smrt je většinou způsobena porušením některého z řídících systémů (''atria mortis'' – [[srdce]], [[plíce]], [[mozek]]).
+* Tkáně jsou v okamžiku smrti morfologicky nezměněny, ale postupně u nich dochází k vyrovnání fyzikálních a chemických potenciálů, jež v tkáni způsobují posmrtné (kadaverózní) změny.
-Nevratná ztráta celovztaženého uspořádání organizmu (Šikl) &ndash; ireverzibilní, nevratná zástava všech  funkcí organizmu
+== Dělení ==
+# '''Klinická''' – zástava dechu a [[cirkulace]], [[CNS]] ještě funguje.
+# '''Biologická''' – zástava dechu a cirkulace, ireverzibilní poškození CNS.
-* smrt je většinou způsobena porušením některého z řídících systémů (''atrium mortis'' &ndash; [[srdce]], [[plíce]], [[mozek]])
+== Známky smrti ==
+Vzhledem k tomu, že je umírání různě dlouhý proces, nemusí být smrt zřetelná a snadno odlišitelná od smrti zdánlivé (vita minima). K rozpoznání smrti slouží celá řada známek.
-* tkáně jsou v okamžiku smrti morfologicky nezměněny, ale postupně u nich dochází k vyrovnání fyzikálních a chemických potenciálů, jež v tkáni způsobují posmrtné (kadaverózní) změny
+=== Nejisté známky smrti ===
+Nejisté známky smrti jsou takové známky, které jsou sice u mrtvých obvyklé, ale mohou se vyskytovat i u živých. Obecně platí, že přítomnost nejistých známek smrti sice činí smrt pravděpodobnou, ovšem ne jistou. Patří sem zejména:
+* bledost
+* chlad
+* neprůkaznost pulsové aktivity
+* neslyšitelná srdeční činnost
+* neslyšitelné dýchání
+* svalová slabost
+* areflexie
+* Tonelliho příznak (za 1-2 hodiny po smrti opět vymizí)
-==Dělení==
+=== Jisté známky smrti ===
+Jisté známky smrti jsou takové známky, jejichž přítomnost jednoznačně znamená smrt. Patří sem zejména:
+* posmrtné skvny (livores mortis)
+* posmrtná ztuhlost (rigor mortis)
+* hnilobné změny
+Mezi jisté známky smrti patří i výsledky diagnostických vyšetření:
+* izoelektrická linie na EKG
+* průkaz mozkové smrti radionuklidovými metodami - absence akumulace radiofarmaka v mozku
+* angiografický – neplní se mozkové cévy nad C1
+* EEG průkaz mozkové smrti
-#'''klinická''' &ndash; zástava dechu a [[cirkulace]], CNS ještě funguje
-#'''biologická''' &ndash; zástava dechu a [[cirkulace]], ireverzibilní poškození CNS
-==Kadaverózní změny==
+{{Pahýl}}
+<noinclude>
-;Fyzikální
+== Odkazy ==
+=== Externí odkazy ===
-#chlad (algor)
+* {{Akutně|339|Rozhodování na konci života z pohledu sestry – interaktivní algoritmus + test}}
-#bledost (palor) + posmrtné skvrny (livor)
+* [[wikipedia:cs:Smrt|Smrt (česká wikipedie)]]
-#hypostáza
+* [[wikipedia:en:Death|Death (anglická wikipedie)]]
-#posmrtná difuze tekutin
+=== Související články ===
-#posmrtná difuze plynů
+* [[Posmrtné změny]]
-#vysychání
+=== Zdroj ===
+* {{Citace
-;Chemické
-#ztuhlost (rigor)
-#srážení krve
-#autolýza
-;Bakteriálně-hnilobné
-===Fyzikální kadaverózní změny===
-====Chlad (algor mortis)====
-* vyrovnání teploty těla s okolím (určení doby smrti podle teploty v rektu)
-====Bledost (palor mortis) + posmrtné skvrny (livores mortis)====
-*zástava cirkulace a kontrakce cév &ndash; krev v cévách po smrti klesá především pod vlivem tíže, na kůži tak vznikají posmrtné skvrny (krev žilního charakteru, neboť přežívající orgány spotřebují kyslík &ndash; barva namodralá až červenofialové, objevují se asi 1 hodinu po smrti)
-*v nejníže položených částech těla (podle polohy umírajícího, většinou na zádech mezi lopatkami a na hýždích, do 24 hodin po smrti je lze vytlačit &ndash; na místech, které jsou přímo vystaveny tlaku podložky se nevyskytují)
-====Hypostáza====
-*změny na vnitřních orgánech, jejichž nejnižší části jsou více naplněné krví (např. paravertebrální oblasti plic)
-====Posmrtná difuze tekutin====
-*prosáknutí tkání vystavených tekutinách, které se projeví rozvolněním tkáňových struktur až macerací, kdy je pokožka rozvolněná a odlupuje se v cárech (např. při intrauterinním odumření plodu &ndash; fetus maceratus, u utopených)
-* v [[Močový měchýř|močovém měchýři]] odlupování sliznice projeví zkalením moči (jako by v ní byl hnis), difuze žluči do sliznice [[Žlučník|žlučníku]], únik krevního barviva z cév &ndash; posmrtné prosvítání cév
-====Posmrtná difuze plynů====
-*činností střevních bakterií vznikající H<sub>2</sub>S difunduje do okolních cév a působí na [[hemoglobin]] &ndash; vzniká zelený verdohemoglobin, který je příčinou zelenošedého zbarvení břišních orgánů a břišní stěny (pseudomelanóza)
-====Vysychání====
-*zejména na místech, kde byla porušena [[kůže]] (u plodu &ndash; fetus papyraceus) x suchá [[gangréna]] (vzniká zaživa)
-===Chemické kadaverózní změny===
-====Posmrtná ztuhlost (rigor mortis)====
-*dána vyčerpáním ATP nutného pro disociaci aktin-myosinových komplexů, nastupuje asi 2 hodiny po smrti směrem kraniokaudálním (obličej, trup, HK, DK &ndash; posmrtná ztuhlost se zjišťuje tak, že uchopíme DK pod kolenem a nadzvihneme &ndash; když se koleno neohne „je posmrtná ztuhlost vyznačena“)
-* trvá 2&ndash;3 dny (dokud nedojde k autolýze svalových vláken), pak ustupuje opět směrem kraniokaudálním
-*obdobně se mění též [[myokard]] &ndash; při pitvě brzo po smrti je srdce kontrahované, do 24 hod. kontrakce mizí a srdce se jeví jako ochablé
-====Posmrtné srážení krve====
-*vzniká důsledkem poškození [[endotel]]u a uvolněním tkáňového tromboplastinu
-* posmrtně vzniklé krevní sraženiny se označují jako koagula, mohou být červená nebo jantarová (sražená plasma poté, co došlo k [[Sedimentace|sedimentaci]] krvinek, hlavně v srdci), jsou lesklá, poddajná a z cévní stěny je lze snadno sloupnout
-*na rozdíl od trombů, které vznikají srážením krve intra vitam, které mají povrch matný, jsou tuhá a nelze je dobře sloupnout ze stěny cév
-====Posmrtné samonatrávení &ndash; autolýza====
-* je způsobeno uvolněnými lysozomálními enzymy, nejvíce v tkáních s vysokým obsahem proteáz ([[žaludek]], [[střevo]], [[pankreas]])
-* makroskopicky se projeví odlupováním sliznic, měknutím orgánů a stíráním jejich struktury
-* mikroskopicky je nejvíce patrná na jádru &ndash; ''pyknóza'' (svraštění a ztmavnutní jader), ''karyolýza'', ''nástěnná hyperchromatóza'' (chromatin se shlukuje na vnitřní straně jaderné membrány), ''karyorhexe'' (rozpad jádra na fragmenty), ''ribonukleázy štěpící RNA'' odbarvují původně bazofilní cytoplasmu, ''glykogenázy'' jsou příčinou vymizení zrn glykogenu z buněk
-* později se buňky rozpadají
-===Bakteriálně-hnilobné kadaverózní změny===
-* hnilobou nazýváme účast mikoorganizmů na posmrtné autolýze
-* důležité jsou zejména hnilobné bakterie produkující plyn &ndash; ve tkáních se hromadí plyn, vznikají dutinky, tkáň se stává křehkou a rozpadá se)
-* mikroskopicky lze prokázat bakterie v cévách
-== Reference ==
-{{Citace
 |typ = web
 |příjmení1 = Pastor
@@ Řádek 98: / Řádek 51: @@
 |název = Langenbeck's medical web page
 |rok =
-|citováno =
+|citováno = 2009
-|url = http://langenbeck.webs.com
+|url = http://web.archive.org/web/20100326195753/https://langenbeck.webs.com/
 }}
+</noinclude>
 [[Kategorie:Patologie]]
+[[Kategorie:Ošetřovatelství]]