Gilbertův syndrom: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

Vizuální
m (+)
m (→‎Diagnostika: Opravy formátování)
 
(Není zobrazeno 28 mezilehlých verzí od 16 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}
__TOC__
'''Gilbertův-Meulengrachtův syndrom''' (morbus Gilbert, juvenilní žloutenka, intermitentní hyperbilirubinémie) je benigní [[Autosomálně dominantní dědičnost|AD dědičná]] nekonjugovaná [[Juvenilní hyperbilirubinémie‎‎|hyperbilirubinémie]] s intermitentními projevy [[ikterus|ikteru]]. Je charakterizována chronickým nevelkým zvýšením nekonjugovaného bilirubinu v séru bez přítomnosti bilirubinu v moči, bez hyperhemolýzy a bez dalších známek jaterního onemocnění. Obvykle se diagnostikuje u [[adolescent]]ů, ale projevuje se celý život. Je častější u mužů než u žen.


Typickým projevem je zvýšení hladiny bilirubinu při hladovění, psychické zátěži, fyzické námaze, interkurentní infekci, operacích, úrazech, excesu alkoholu, u žen v premenstruu. Naopak ke snížení hladiny bilirubinu dochází při nadměrném energetickém přísunu a po enzymatických induktorech.<ref name="ppp">{{Citace|typ = článek|příjmení1 = Brodanová|jméno1 = Marie|článek = Nejčastější metabolicky podmíněná onemocnění jater u nemocného v adolescentním věku|časopis = Pediatrie pro praxi|rok = 2002|ročník = |strany = 175-179|issn = 1803-5264 |url = http://www.pediatriepropraxi.cz}}</ref>
 
'''Gilbertův-Meulengrachtův syndrom''' (''morbus Gilbert'', juvenilní [[žloutenka]], intermitentní hyperbilirubinémie) je benigní [[Autosomálně recesivní dědičnost|AR dědičná]] nekonjugovaná [[Juvenilní hyperbilirubinémie‎‎|hyperbilirubinémie]] s intermitentními projevy [[ikterus|ikteru]].  Je charakterizována chronickým nevelkým zvýšením nekonjugovaného [[bilirubin]]u v séru bez přítomnosti bilirubinu v [[moč]]i, bez hyperhemolýzy a bez dalších známek jaterního onemocnění. Obvykle se diagnostikuje u [[adolescent]]ů, ale projevuje se celý život. Je častější u mužů než u žen.
 
Typickým projevem je '''zvýšení hladiny [[bilirubin]]u''' při hladovění, psychické zátěži, fyzické námaze, interkurentní infekci, operacích, úrazech, excesu alkoholu, u žen v premenstruu. Naopak ke snížení hladiny bilirubinu dochází při nadměrném energetickém přísunu a po enzymatických induktorech.<ref name="ppp">{{Citace| typ = článek| příjmení1 = Brodanová| jméno1 = Marie| článek = Nejčastější metabolicky podmíněná onemocnění jater u nemocného '''v adolescentním věku'''. Pediatrie pro praxi| časopis = Pediatrie pro praxi| url = http://www.pediatriepropraxi.cz/artkey/ped-200204-0006.php| rok = 2002| ročník = 3| číslo = 4| strany = 175-179| issn = 1803-5264}}</ref><ref name="Klener"/>
 
Klinické projevy jsou definovány jako '''mírná izolovaná nekonjugovaná hyperbilirubinemie''', většinou do 80 μmol/l, málokdy do 100 μmol/l, bez manifestní hemolýzy a bez známek jiné poruchy jaterních funkcí (kromě glukuronidace). Jaterní parenchym je bez makroskopických či mikroskopických změn.<ref name="prolekare"/>


'''Incidence''': 3 % populace<ref name="muntau">{{Citace |typ = kniha |příjmení1 = Muntau |jméno1 = Ania Carolina
'''Incidence''': 3 % populace<ref name="muntau">{{Citace |typ = kniha |příjmení1 = Muntau |jméno1 = Ania Carolina
|kolektiv = ne |titul = Pediatrie |vydání = 4 |místo = Praha |vydavatel = Grada |rok = 2009 |strany =  386-388
|kolektiv = ne |titul = Pediatrie |vydání = 4 |místo = Praha |vydavatel = Grada |rok = 2009 |strany =  386-388
|isbn = 978-80-247-2525-3}}</ref>
|isbn = 978-80-247-2525-3}}</ref> (některé zdroje uvádí 5–10 %)<ref name="Klener">{{Citace
| typ = kniha | příjmení1 = Klener | jméno1 = Pavel | kolektiv = ano | titul = Vnitřní lékařství | vydání = 3 | místo = Praha    | vydavatel = Galén | rok = 2006 | strany = 635-636
| isbn = 80-7262-430-X }}</ref>
 
== Etiologie ==
Jedná se o geneticky podmíněný '''defekt glukuronizace bilirubinu''', na podkladě snížené aktivity jaterní glukuronyltransferázy UGTA1 (porucha TATAA boxu promotorové oblasti genu pro uridindifosfoglukuronosyltransferázu<ref name="prolekare">https://www.prolekare.cz/casopisy/casopis-lekaru-ceskych</ref>, snížená exprese, [[AR]], 10–12 % populace).


===Etiologie===
== Klinický obraz ==
* snížená aktivita jaterní UGTA1 (porucha TATAA boxu, snížená exprese, AR, 10-12% populace)
Většina postižených je zcela bez obtíží, část pacientů trpí '''nespecifickými příznaky''' – trávicí obtíže, slabost, zvýšená unavitelnost, špatná schopnost soustředit se – obtíže nejsou v korelaci s výší hyperbilirubinémie.<ref name="ppp"/>


===Klinický obraz===
== Diagnostika ==
* většina postižených je zcela bez obtíží
[[File:Bilirubin (CAS 635-65-4).svg|Bilirubin_(CAS_635-65-4)|thumb|250px|vpravo|Chemický vzorec bilirubinu]]
* část pacientů trpí nespecifickými příznaky – trávicí obtíže, slabost, zvýšená unavitelnost, špatná schopnost soustředit se – obtíže nejsou v koleraci s výší hyperbilirubinémie<ref name="ppp"/>
Diagnóza vychází z pečlivé [[anamnéza|anamnézy]], fyzikálního vyšetření a ze skutečnosti, že jedinci jsou prakticky asymptomatičtí. V laboratoři prokážeme opakovaně kolísavou, izolovanou, nekonjugovanou hyperbilirubinémii. Hodnoty [[bilirubin]]u bývají mezi 30–50 μmol/l
* Hyperbilirubinémie má být zjištěna opakovaně – nejméně 3×.
* Po dobu sledování se mění jen hodnoty [[bilirubin]]u a '''žádný jiný laboratorní nález'''.
* Asi u třetiny pacientů jsou období, kdy je bilirubin naprosto v normě.
* Vzestup je často spojen s infekcemi, tučnou stravou, hladověním, požitím alkoholu, fyzickou námahou či premenstruační tenzí.


===Diagnostika===
Během diagnostiky musíme vyloučit [[hemolýza|hemolýzu]], tj. musí být normální krevní obraz, včetně retikulocytů. Dále jsou [[jaterní testy]] v normě, negativní [[Hepatitida B|HBsAg]] a anti [[Hepatitida C|HCV]]. [[Biopsie]] nebývá přínosem.
* diagnóza vychází z pečlivé anamnézy, fyzikálního vyšetření a ze skutečnosti, že jedinci jsou prakticky asymptomatičtí
* laboratoř – opakovaně prokážeme kolísavou, izolovanou, nekonjugovanou hyperbilirubinémii
** hodnoty bilirubinu jsou mezi 30–50 μmol/l
** hyperbilirubinémie má být zjištěna opakovaně – nejméně 3×
** po dobu sledování se mění jen hodnoty bilirubinu a žádný jiný laboratorní nález
** asi u třetiny jsou období, kdy je bilirubin naprosto v normě
** vzestup je často spojen s infekcemi, tučnou stravou, hladověním, požitím alkoholu, fyzickou námahou či premenstruační tenzí
** musíme vyloučit hemolýzu (normální krevní obraz, včetně retikulocytů)
** musí být normální [[jaterní testy]], negativní HBsAg a anti HCV
* biopsie není přínosem


Test s hladověním a s {{HVLP|fenobarbitalem|vyhledej=fenobarbital}} se dnes již nepoužívá pro svou nespecificitu.<ref name="prolekare"/>
* '''test hladověním''':
* '''test hladověním''':
** po 2 dny snížíme energetický přísun na 400 kcal/den = 1680 J/den
** po 2 dny snížíme energetický přísun na 400 kcal/den = 1680 J/den
Řádek 32: Řádek 36:
* '''test s fenobarbitalem''':
* '''test s fenobarbitalem''':
** podání 200 mg fenobarbitalu/den
** podání 200 mg fenobarbitalu/den
** dojde ke snížení hladiny bilirubinu v séru<ref name="ppp"/>
** dojde ke snížení hladiny bilirubinu v séru (princip enzymové indukce)<ref name="ppp"/>


===Diferenciální diagnóza===
== Diferenciální diagnóza ==
* dif. dg mezi Gilbertem a jiným postižením hepatocytů
=== Dif. dg mezi Gilbertovým syndromem a jiným postižením hepatocytů ===
** anamnéza – prodělaná monokukleóza, kontakt s hepatitidou
* anamnéza – prodělaná [[infekční mononukleóza]], kontakt s hepatitidou
** sérologie, jaterní testy
* sérologie, [[jaterní testy]]
** přítomnost hepatosplenomegálie
* přítomnost hepatosplenomegálie
** stavy po infekci mají intermitentně zvýšený konjugovaný bilirubin (to Gilbert nemá)
* '''stavy po infekci''' mají intermitentně zvýšený konjugovaný bilirubin
** genetické vyšetření (už se to dá geneticky diagnostikovat)
* genetické vyšetření
** nutno též odlišit Wilsonovu chorobu (neurologické symptomy, Cu v moči, při pomyšlení na tuto diagnózu děláme ihned jaterní biopsii – najdeme steatózu, hodně mědi v jaterní sušině, molekulární diagnostika – postihuje asi 90%)
* nutno též odlišit [[Wilsonova choroba|Wilsonovu chorobu]], která má též neurologické symptomy, měď v moči, při pomyšlení na tuto diagnózu děláme ihned jaterní biopsii – najdeme [[Steatóza|steatózu]], hodně mědi v jaterní sušině, molekulární diagnostika – postihuje asi 90 %)
** a nebo defekt α1*antitrypsinu (u dětí se neprojeví typickým emfyzémem, spíš opakovanými respiračními infekty, zde je velmi výtěžná molekulární diagnostika)
* defekt [[Antitrypsin|α<sub>1</sub>-antitrypsinu]], který se u dětí ale neprojeví typickým emfyzémem, spíš opakovanými respiračními infekty, zde je velmi výtěžná molekulární diagnostika)<ref name="Benes">{{Citace|typ = web|příjmení1 = Beneš|jméno1 = Jiří|název = Studijní materiály|rok = 2007|citováno = 2009|url = http://www.jirben.wz.cz/}}</ref>


* algoritmus vyšetření – KO+retikulocyty
=== Algoritmus vyšetření===
** sérová biochemie
# [[krevní obraz]] + retikulocyty
** jaterní funkce – odráží je hlavně úroveň proteosyntézy – Quick, INR, aPTT
# sérová biochemie
*** citlivé – cholinesteráza (stupá i při toxickém postižení jater), prealbumin → jsou to ale také proteiny akutní fáze
# jaterní funkce – odráží je hlavně úroveň proteosyntézy – Quick, INR, aPTT,  citlivé jsou hlavně [[cholinesteráza]], která stoupá i při toxickém postižení jater, a prealbumin → jsou to ale také [[proteiny akutní fáze]]
** imunologie – může být chronická žloutenka, Ig, CIK, ANAb
# imunologie – může být chronická žloutenka, [[Protilátka|Ig]], CIK, ANAb
** ceruloplasmin, α1-antitrypsin, haptoglobin (marker hemolýzy)
# [[ceruloplasmin]], [[Antitrypsin|α<sub>1</sub>-antitrypsin]], [[haptoglobin]] (marker hemolýzy)
** serologie – VHA, VHB, VHC, EBV, CMV, HSV, toxoplasma
# serologie – VHA, VHB, VHC, [[EBV]], [[CMV]], [[HSV]], [[Toxoplazmóza|toxoplasma]]
** stolice na parazity
# stolice na parazity
** sono jater, sleziny, žlučníku
# sonografie jater, sleziny, žlučníku<ref name="Benes"/>


* dif.dg izolované nekonjugované hyperbilirubinémie hepatálního typu
=== Dif. dg izolované nekonjugované hyperbilirubinémie hepatálního typu===
**Chronická hepatitida nízkého skóre
* chronická hepatitida nízkého skóre – bez histologie obtížně odlišitelná, často vzestup aminotransferáz
*** bez histologie to jen těžko odlišíme
* [[Criglerův-Najjarův syndrom]] – AR dědičný
*** často ale u ní stoupají aminotransferázy
** typ I – těžká hyperbilirubinémie s nebezpečím [[Jádrový ikterus|jádrového ikteru]]
**Crigler-Najjar sy – vrozená vada
** typ II – mírná hyperbilirubinémie
*** typ I je provázen těžkou hyperbilirubinémií s nebezpečím jádrového ikteru
* posthepatická bilirubinémie<ref name="Benes"/>
*** typ II – hodnoty jsou nižší
**Posthepatická bilirubinémie


===Terapie===
== Terapie ==
* léčba není nutná
Léčba není nutná. Pacienta musíme upozornit, že jde o benigní stav s výbornou prognózou. Dále pak musí pacient dodržovat lehkou jaterní dietu.
* pacienta musíme upozornit, že jde o benigní stav s výbornou prognózou


==Odkazy==
== Odkazy ==
=== Související články ===
=== Související články ===
* [[Ikterus]]
* [[Ikterus]]
* [[Juvenilní hyperbilirubinémie]]
* [[Juvenilní hyperbilirubinémie]]
=== Zdroj ===
* [[Hyperbilirubinemie novorozenců a kojenců]]
* {{Citace|typ = web|příjmení1 = Beneš|jméno1 = Jiří|název = Studijní materiály|rok = 2007|citováno = 2009|url = http://www.jirben.wz.cz/}}
=== Reference ===
===Reference===
<references/>
<references/>


[[Kategorie: Pediatrie]]
[[Kategorie:Pediatrie]]
[[Kategorie:Gastroenterologie]]
[[Kategorie:Genetika]]

Aktuální verze z 5. 12. 2024, 12:51


Gilbertův-Meulengrachtův syndrom (morbus Gilbert, juvenilní žloutenka, intermitentní hyperbilirubinémie) je benigní AR dědičná nekonjugovaná hyperbilirubinémie s intermitentními projevy ikteru. Je charakterizována chronickým nevelkým zvýšením nekonjugovaného bilirubinu v séru bez přítomnosti bilirubinu v moči, bez hyperhemolýzy a bez dalších známek jaterního onemocnění. Obvykle se diagnostikuje u adolescentů, ale projevuje se celý život. Je častější u mužů než u žen.

Typickým projevem je zvýšení hladiny bilirubinu při hladovění, psychické zátěži, fyzické námaze, interkurentní infekci, operacích, úrazech, excesu alkoholu, u žen v premenstruu. Naopak ke snížení hladiny bilirubinu dochází při nadměrném energetickém přísunu a po enzymatických induktorech.[1][2]

Klinické projevy jsou definovány jako mírná izolovaná nekonjugovaná hyperbilirubinemie, většinou do 80 μmol/l, málokdy do 100 μmol/l, bez manifestní hemolýzy a bez známek jiné poruchy jaterních funkcí (kromě glukuronidace). Jaterní parenchym je bez makroskopických či mikroskopických změn.[3]

Incidence: 3 % populace[4] (některé zdroje uvádí 5–10 %)[2]

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o geneticky podmíněný defekt glukuronizace bilirubinu, na podkladě snížené aktivity jaterní glukuronyltransferázy UGTA1 (porucha TATAA boxu promotorové oblasti genu pro uridindifosfoglukuronosyltransferázu[3], snížená exprese, AR, 10–12 % populace).

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Většina postižených je zcela bez obtíží, část pacientů trpí nespecifickými příznaky – trávicí obtíže, slabost, zvýšená unavitelnost, špatná schopnost soustředit se – obtíže nejsou v korelaci s výší hyperbilirubinémie.[1]

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Chemický vzorec bilirubinu

Diagnóza vychází z pečlivé anamnézy, fyzikálního vyšetření a ze skutečnosti, že jedinci jsou prakticky asymptomatičtí. V laboratoři prokážeme opakovaně kolísavou, izolovanou, nekonjugovanou hyperbilirubinémii. Hodnoty bilirubinu bývají mezi 30–50 μmol/l

  • Hyperbilirubinémie má být zjištěna opakovaně – nejméně 3×.
  • Po dobu sledování se mění jen hodnoty bilirubinu a žádný jiný laboratorní nález.
  • Asi u třetiny pacientů jsou období, kdy je bilirubin naprosto v normě.
  • Vzestup je často spojen s infekcemi, tučnou stravou, hladověním, požitím alkoholu, fyzickou námahou či premenstruační tenzí.

Během diagnostiky musíme vyloučit hemolýzu, tj. musí být normální krevní obraz, včetně retikulocytů. Dále jsou jaterní testy v normě, negativní HBsAg a anti HCV. Biopsie nebývá přínosem.

Test s hladověním a s fenobarbitalemMediately: fenobarbital se dnes již nepoužívá pro svou nespecificitu.[3]

  • test hladověním:
    • po 2 dny snížíme energetický přísun na 400 kcal/den = 1680 J/den
    • dojde ke zvýšení hladiny bilirubinu (obvykle na dvoj- až trojnásobek), a to pouze nekonjugované frakce
  • test s fenobarbitalem:
    • podání 200 mg fenobarbitalu/den
    • dojde ke snížení hladiny bilirubinu v séru (princip enzymové indukce)[1]

Diferenciální diagnóza[upravit | editovat zdroj]

Dif. dg mezi Gilbertovým syndromem a jiným postižením hepatocytů[upravit | editovat zdroj]

  • anamnéza – prodělaná infekční mononukleóza, kontakt s hepatitidou
  • sérologie, jaterní testy
  • přítomnost hepatosplenomegálie
  • stavy po infekci mají intermitentně zvýšený konjugovaný bilirubin
  • genetické vyšetření
  • nutno též odlišit Wilsonovu chorobu, která má též neurologické symptomy, měď v moči, při pomyšlení na tuto diagnózu děláme ihned jaterní biopsii – najdeme steatózu, hodně mědi v jaterní sušině, molekulární diagnostika – postihuje asi 90 %)
  • defekt α1-antitrypsinu, který se u dětí ale neprojeví typickým emfyzémem, spíš opakovanými respiračními infekty, zde je velmi výtěžná molekulární diagnostika)[5]

Algoritmus vyšetření[upravit | editovat zdroj]

  1. krevní obraz + retikulocyty
  2. sérová biochemie
  3. jaterní funkce – odráží je hlavně úroveň proteosyntézy – Quick, INR, aPTT, citlivé jsou hlavně cholinesteráza, která stoupá i při toxickém postižení jater, a prealbumin → jsou to ale také proteiny akutní fáze
  4. imunologie – může být chronická žloutenka, Ig, CIK, ANAb
  5. ceruloplasmin, α1-antitrypsin, haptoglobin (marker hemolýzy)
  6. serologie – VHA, VHB, VHC, EBV, CMV, HSV, toxoplasma
  7. stolice na parazity
  8. sonografie jater, sleziny, žlučníku[5]

Dif. dg izolované nekonjugované hyperbilirubinémie hepatálního typu[upravit | editovat zdroj]

  • chronická hepatitida nízkého skóre – bez histologie obtížně odlišitelná, často vzestup aminotransferáz
  • Criglerův-Najjarův syndrom – AR dědičný
    • typ I – těžká hyperbilirubinémie s nebezpečím jádrového ikteru
    • typ II – mírná hyperbilirubinémie
  • posthepatická bilirubinémie[5]

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Léčba není nutná. Pacienta musíme upozornit, že jde o benigní stav s výbornou prognózou. Dále pak musí pacient dodržovat lehkou jaterní dietu.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ Skočit nahoru k: a b c BRODANOVÁ, Marie. Nejčastější metabolicky podmíněná onemocnění jater u nemocného v adolescentním věku. Pediatrie pro praxi. Pediatrie pro praxi [online]. 2002, roč. 3, no. 4, s. 175-179, dostupné také z <http://www.pediatriepropraxi.cz/artkey/ped-200204-0006.php>. ISSN 1803-5264. 
  2. ↑ Skočit nahoru k: a b KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 635-636. ISBN 80-7262-430-X.
  3. ↑ Skočit nahoru k: a b c https://www.prolekare.cz/casopisy/casopis-lekaru-ceskych
  4. ↑ MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 386-388. ISBN 978-80-247-2525-3.
  5. ↑ Skočit nahoru k: a b c BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Gilbertův_syndrom&oldid=490423“