Fibrilace komor: Porovnání verzí
m (úprava popisu - drobnost) |
m (Editace uživatele „89.24.70.37“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „DRobert“) značka: rychlé vrácení zpět |
||
(Není zobrazeno 22 mezilehlých verzí od 15 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Srdce fibrilace komor.png|thumb | __noTOC__ | ||
[[Soubor:Srdce fibrilace komor.png|thumb|Schéma chaoticky vznikajících vzruchů v myokardu srdečních komor při fibrilaci komor.]] | |||
'''Fibrilace komor''' (FK) a '''rychlá komorová tachykardie''' (KT) patří mezi tzv. maligní [[arytmie]]. Jedná se o [[poruchy srdečního rytmu]], které pacienta urgentně ohrožují na životě (je třeba je neodkladně řešit) a které jsou nejčastější příčinou [[Náhlá srdeční smrt|náhlé srdeční smrti]] (NSS).<ref name="Mlčochová">{{Citace | |||
'''Fibrilace komor''' (FK) a '''rychlá komorová tachykardie''' (KT) patří mezi tzv. maligní arytmie. Jedná se o poruchy srdečního rytmu, které pacienta urgentně ohrožují na životě (je třeba je neodkladně řešit) a které jsou nejčastější příčinou náhlé srdeční smrti (NSS).<ref name ="Mlčochová">{{Citace | |||
| typ = článek | | typ = článek | ||
| příjmení1 = Mlčochová | | příjmení1 = Mlčochová | ||
Řádek 15: | Řádek 14: | ||
| strany = 173-176 | | strany = 173-176 | ||
| issn = 1803-5302 | | issn = 1803-5302 | ||
}}</ref> | }}</ref> Relativně často vzniká komorová fibrilace v rámci akutního infarktu myokardu. | ||
==Etiologie== | == Etiologie == | ||
Mezi příčiny | Mezi příčiny fibrilace komor řadíme:<ref name="Mlčochová"/> <ref name="Haman">{{Citace | ||
| typ = web | | typ = web | ||
| příjmení1 = Haman | | příjmení1 = Haman | ||
Řádek 40: | Řádek 26: | ||
| citováno = 2010-11-21 | | citováno = 2010-11-21 | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
* | * Organické postižení srdce ('''[[Ischemická choroba srdeční|ICHS]]''' a '''[[infarkt myokardu|IM]]''', [[kardiomyopatie]], srdeční [[amyloidóza]], …), | ||
* syndrom dlouhého intervalu | * [[syndrom dlouhého QT intervalu]] (LQTS), [[Brugadův syndrom]], | ||
* idiopatická fibrilace komor | * idiopatická fibrilace komor. | ||
== Patogeneze == | |||
V případě komorové fibrilace se jednotlivé [[Myokard (histologický preparát, HE)|kardiomyocyty]] srdečních komor kontrahují zcela '''nesynchronizovaně'''. Tyto chaotické a rychlé kontrakce vedou k naprostému '''selhání funkce srdce jakožto pumpy'''. Jelikož srdce nepřečerpává žádnou krev ([[Stanovení srdečního výdeje|minutový výdej srdeční]] je téměř nulový), dochází k vážné '''poruše perfúze''' vitálních orgánů včetně [[mozek|mozku]] (→ ztráta [[Vědomí a jeho poruchy|vědomí]] nastává do 10 s) a bez okamžité [[Základní neodkladná resuscitace|kardiopulmonální resuscitace]] a [[defibrilace]] vede komorová fibrilace ke smrti (za 3–5 minut se rozvíjí irreverzibilní poškození mozku<ref>{{Citace | |||
| typ = kniha | |||
| příjmení1 = Češka | |||
| jméno1 = Richard | |||
| kolektiv = ano | |||
| titul = Interna | |||
| vydání = 1 | |||
| místo = Praha | |||
| vydavatel = Triton | |||
| rok = 2010 | |||
| rozsah = 855 | |||
| strany = 480-481 | |||
| isbn = 978-80-7387-423-0 | |||
}}</ref>). | |||
= | [[File:Ventricular fibrillation video.webm|upright=1.4|náhled|video v angličtině: definice, patogeneze, příznaky a komplikace, diagnostika, léčba]] | ||
Fyziologicky vzniká vlna | Fyziologicky vzniká depolarizační vlna v [[Převodní systém srdeční|SA uzlu]]. U komorové fibrilace dochází ke vzniku '''abnormálních elektrický impulzů přímo v srdečních komorách'''. Tyto abnormální impulzy mohou vznikat unifokálně či multifokálně, může se jednat o reentry mechanismus nebo o kombinace těchto mechanismů. | ||
==Klinická manifestace== | V komorovou fibrilaci může přejít komorová tachykardie, komorový flutter nebo časná komorová extrasystola. | ||
Klinicky se fibrilace komor projevuje:<ref name ="Haman" | |||
== Klinická manifestace == | |||
Klinicky se fibrilace komor projevuje:<ref name="Haman"/> | |||
* ztrátou vědomí; | * ztrátou vědomí; | ||
* [[csw:Lapavé dýchání|lapavým]], nebo žádným dýcháním | |||
* neslyšitelnými srdečními ozvami; | * neslyšitelnými srdečními ozvami; | ||
* nehmatným pulzem; | * nehmatným pulzem; | ||
* neměřitelným tlakem. | * neměřitelným tlakem. | ||
==Diagnostika== | == Diagnostika == | ||
[[Soubor: | [[Soubor:VF - scheme.png|thumb|right|300px|Komorová fibrilace – schéma.]] | ||
[[Soubor:Lead II rhythm generated ventricular fibrilation VF.JPG|thumb|300px|EKG obraz fibrilace komor.]] | |||
Diagnostika se opírá o''' EKG'''. | Diagnostika se opírá o''' EKG'''. | ||
Jednotlivé kardiomycyty se kontrahují zcela nezávisle a nesynchronizovaně, proto na EKG nemůžeme identifikovat žádné komplexy QRS. | Jednotlivé kardiomycyty se kontrahují zcela nezávisle a nesynchronizovaně, proto na [[EKG]] nemůžeme identifikovat žádné komplexy QRS. Vidíme nepravidelné vlnky s frekvencí 300/min a více. | ||
== Léčba == | |||
* Léčba spočívá v okamžitém zahájení '''kardiopulmonální resuscitace''' (názory na prekordiální úder se liší) a v co nejrychlejší '''zevní nebo vnitřní [[defibrilace|defibrilaci]]'''. | |||
= | * Některé typy komorových fibrilací lze léčit '''radiofrekvenční ablací''' fokální komorové ektopie.<ref name="Mlčochová"/> | ||
* | * V primární i sekundární prevenci lze využít některá '''antiarytmika''' a implantaci '''[[implantabilní kardioverter-defibrilátor|implantabilního kardioverteru-defibrilátoru]]''' (ICD). | ||
==Odkazy== | <gallery> | ||
===Související články=== | Soubor:Defibrillator Monitor.jpg|Přenosný manuální externí defibrilátor | ||
Soubor:ICD.jpg|Implantabilní kardioverter-defibrilátor | |||
Soubor:AICD.jpg|Schéma zavedeného ICD | |||
Soubor:Implantable cardioverter defibrillator chest X-ray.jpg|RTG snímek zavedeného ICD | |||
</gallery> | |||
== Odkazy == | |||
=== Související články === | |||
* [[Defibrilace]] | * [[Defibrilace]] | ||
* [[Fibrilace síní]] | * [[Fibrilace síní]] | ||
* [[Antiarytmika]] | * [[Antiarytmika]] | ||
* [[Převodní systém srdeční]] | * [[Převodní systém srdeční]] | ||
===Reference=== | === Externí odkazy === | ||
* [https://www.techmed.sk/komorova-fibrilacia/ Fibrilácia komôr (TECHmED)] | |||
=== Reference === | |||
<references/> | <references/> | ||
===Použitá literatura=== | === Použitá literatura === | ||
* {{Citace | * {{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
Řádek 126: | Řádek 117: | ||
[[Kategorie:Fyziologie]] | [[Kategorie:Fyziologie]] | ||
[[Kategorie:Patofyziologie]] | [[Kategorie:Patofyziologie]] | ||
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]] |
Aktuální verze z 28. 7. 2024, 19:31
Fibrilace komor (FK) a rychlá komorová tachykardie (KT) patří mezi tzv. maligní arytmie. Jedná se o poruchy srdečního rytmu, které pacienta urgentně ohrožují na životě (je třeba je neodkladně řešit) a které jsou nejčastější příčinou náhlé srdeční smrti (NSS).[1] Relativně často vzniká komorová fibrilace v rámci akutního infarktu myokardu.
Etiologie[upravit | editovat zdroj]
Mezi příčiny fibrilace komor řadíme:[1] [2]
- Organické postižení srdce (ICHS a IM, kardiomyopatie, srdeční amyloidóza, …),
- syndrom dlouhého QT intervalu (LQTS), Brugadův syndrom,
- idiopatická fibrilace komor.
Patogeneze[upravit | editovat zdroj]
V případě komorové fibrilace se jednotlivé kardiomyocyty srdečních komor kontrahují zcela nesynchronizovaně. Tyto chaotické a rychlé kontrakce vedou k naprostému selhání funkce srdce jakožto pumpy. Jelikož srdce nepřečerpává žádnou krev (minutový výdej srdeční je téměř nulový), dochází k vážné poruše perfúze vitálních orgánů včetně mozku (→ ztráta vědomí nastává do 10 s) a bez okamžité kardiopulmonální resuscitace a defibrilace vede komorová fibrilace ke smrti (za 3–5 minut se rozvíjí irreverzibilní poškození mozku[3]).
Fyziologicky vzniká depolarizační vlna v SA uzlu. U komorové fibrilace dochází ke vzniku abnormálních elektrický impulzů přímo v srdečních komorách. Tyto abnormální impulzy mohou vznikat unifokálně či multifokálně, může se jednat o reentry mechanismus nebo o kombinace těchto mechanismů.
V komorovou fibrilaci může přejít komorová tachykardie, komorový flutter nebo časná komorová extrasystola.
Klinická manifestace[upravit | editovat zdroj]
Klinicky se fibrilace komor projevuje:[2]
- ztrátou vědomí;
- lapavým, nebo žádným dýcháním
- neslyšitelnými srdečními ozvami;
- nehmatným pulzem;
- neměřitelným tlakem.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Diagnostika se opírá o EKG.
Jednotlivé kardiomycyty se kontrahují zcela nezávisle a nesynchronizovaně, proto na EKG nemůžeme identifikovat žádné komplexy QRS. Vidíme nepravidelné vlnky s frekvencí 300/min a více.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
- Léčba spočívá v okamžitém zahájení kardiopulmonální resuscitace (názory na prekordiální úder se liší) a v co nejrychlejší zevní nebo vnitřní defibrilaci.
- Některé typy komorových fibrilací lze léčit radiofrekvenční ablací fokální komorové ektopie.[1]
- V primární i sekundární prevenci lze využít některá antiarytmika a implantaci implantabilního kardioverteru-defibrilátoru (ICD).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Skočit nahoru k: a b c MLČOCHOVÁ, Hanka, et al. Katetrizační ablace fibrilace komor pomocí eliminace spouštěcí komorové ektopie. Interv Akut Kardiol [online]. 2007, roč. 5, vol. 5, s. 173-176, dostupné také z <http://www.solen.cz/pdfs/kar/2007/05/02.pdf>. ISSN 1803-5302.
- ↑ Skočit nahoru k: a b HAMAN, Petr. Výukový web EKG : Základy EKG [online]. [cit. 2010-11-21]. <http://www.ekg.kvalitne.cz/tvorba.htm#Fibrilace%20komor>.
- ↑ ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. s. 480-481. ISBN 978-80-7387-423-0.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HAMPTON, John R. EKG stručně, jasně, přehledně. 6. vydání. Grada, 2005. 149 s. ISBN 80-247-0960-0.
- HAMAN, Petr. Výukový web EKG : Základy EKG [online]. [cit. 2010-11-19]. <http://www.ekg.kvalitne.cz/tvorba.htm#Fibrilace%20komor>.
- HOLAJ, Robert. Kardiologický kroužek. III. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze, 2009.
- VILIKUS, Zdeněk. Interpretace EKG v klidu a při zátěži. Ústav tělovýchovného lékařství 1. LF UK a VFN; 2010.