Fibrilace komor: Porovnání verzí
(editing external links) |
m (Editace uživatele „89.24.70.37“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „DRobert“) značka: rychlé vrácení zpět |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__noTOC__ | |||
[[Soubor:Srdce fibrilace komor.png|thumb|Schéma chaoticky vznikajících vzruchů v myokardu srdečních komor při fibrilaci komor.]] | [[Soubor:Srdce fibrilace komor.png|thumb|Schéma chaoticky vznikajících vzruchů v myokardu srdečních komor při fibrilaci komor.]] | ||
'''Fibrilace komor''' (FK) a '''rychlá komorová tachykardie''' (KT) patří mezi tzv. maligní [[arytmie]]. Jedná se o [[poruchy srdečního rytmu]], které pacienta urgentně ohrožují na životě (je třeba je neodkladně řešit) a které jsou nejčastější příčinou [[Náhlá srdeční smrt|náhlé srdeční smrti]] (NSS).<ref name="Mlčochová">{{Citace | '''Fibrilace komor''' (FK) a '''rychlá komorová tachykardie''' (KT) patří mezi tzv. maligní [[arytmie]]. Jedná se o [[poruchy srdečního rytmu]], které pacienta urgentně ohrožují na životě (je třeba je neodkladně řešit) a které jsou nejčastější příčinou [[Náhlá srdeční smrt|náhlé srdeční smrti]] (NSS).<ref name="Mlčochová">{{Citace | ||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
== Etiologie == | == Etiologie == | ||
Mezi příčiny fibrilace komor řadíme:<ref name="Mlčochová" | Mezi příčiny fibrilace komor řadíme:<ref name="Mlčochová"/> <ref name="Haman">{{Citace | ||
| typ = web | | typ = web | ||
| příjmení1 = Haman | | příjmení1 = Haman | ||
| Řádek 58: | Řádek 45: | ||
| isbn = 978-80-7387-423-0 | | isbn = 978-80-7387-423-0 | ||
}}</ref>). | }}</ref>). | ||
[[File:Ventricular fibrillation video.webm|upright=1.4|náhled|video v angličtině: definice, patogeneze, příznaky a komplikace, diagnostika, léčba]] | |||
Fyziologicky vzniká depolarizační vlna v [[Převodní systém srdeční|SA uzlu]]. U komorové fibrilace dochází ke vzniku '''abnormálních elektrický impulzů přímo v srdečních komorách'''. Tyto abnormální impulzy mohou vznikat unifokálně či multifokálně, může se jednat o reentry mechanismus nebo o kombinace těchto mechanismů. | Fyziologicky vzniká depolarizační vlna v [[Převodní systém srdeční|SA uzlu]]. U komorové fibrilace dochází ke vzniku '''abnormálních elektrický impulzů přímo v srdečních komorách'''. Tyto abnormální impulzy mohou vznikat unifokálně či multifokálně, může se jednat o reentry mechanismus nebo o kombinace těchto mechanismů. | ||
| Řádek 64: | Řádek 53: | ||
== Klinická manifestace == | == Klinická manifestace == | ||
Klinicky se fibrilace komor projevuje:<ref name="Haman" | Klinicky se fibrilace komor projevuje:<ref name="Haman"/> | ||
* ztrátou vědomí; | * ztrátou vědomí; | ||
* [[csw:Lapavé dýchání|lapavým]], nebo žádným dýcháním | |||
* neslyšitelnými srdečními ozvami; | * neslyšitelnými srdečními ozvami; | ||
* nehmatným pulzem; | * nehmatným pulzem; | ||
| Řádek 88: | Řádek 70: | ||
* Léčba spočívá v okamžitém zahájení '''kardiopulmonální resuscitace''' (názory na prekordiální úder se liší) a v co nejrychlejší '''zevní nebo vnitřní [[defibrilace|defibrilaci]]'''. | * Léčba spočívá v okamžitém zahájení '''kardiopulmonální resuscitace''' (názory na prekordiální úder se liší) a v co nejrychlejší '''zevní nebo vnitřní [[defibrilace|defibrilaci]]'''. | ||
* Některé typy komorových fibrilací lze léčit '''radiofrekvenční ablací''' fokální komorové ektopie.<ref name="Mlčochová" | * Některé typy komorových fibrilací lze léčit '''radiofrekvenční ablací''' fokální komorové ektopie.<ref name="Mlčochová"/> | ||
* V primární i sekundární prevenci lze využít některá '''antiarytmika''' a implantaci '''[[implantabilní kardioverter-defibrilátor|implantabilního kardioverteru-defibrilátoru]]''' (ICD). | * V primární i sekundární prevenci lze využít některá '''antiarytmika''' a implantaci '''[[implantabilní kardioverter-defibrilátor|implantabilního kardioverteru-defibrilátoru]]''' (ICD). | ||
Aktuální verze z 28. 7. 2024, 19:31
Fibrilace komor (FK) a rychlá komorová tachykardie (KT) patří mezi tzv. maligní arytmie. Jedná se o poruchy srdečního rytmu, které pacienta urgentně ohrožují na životě (je třeba je neodkladně řešit) a které jsou nejčastější příčinou náhlé srdeční smrti (NSS).[1] Relativně často vzniká komorová fibrilace v rámci akutního infarktu myokardu.
Etiologie[upravit | editovat zdroj]
Mezi příčiny fibrilace komor řadíme:[1] [2]
- Organické postižení srdce (ICHS a IM, kardiomyopatie, srdeční amyloidóza, …),
- syndrom dlouhého QT intervalu (LQTS), Brugadův syndrom,
- idiopatická fibrilace komor.
Patogeneze[upravit | editovat zdroj]
V případě komorové fibrilace se jednotlivé kardiomyocyty srdečních komor kontrahují zcela nesynchronizovaně. Tyto chaotické a rychlé kontrakce vedou k naprostému selhání funkce srdce jakožto pumpy. Jelikož srdce nepřečerpává žádnou krev (minutový výdej srdeční je téměř nulový), dochází k vážné poruše perfúze vitálních orgánů včetně mozku (→ ztráta vědomí nastává do 10 s) a bez okamžité kardiopulmonální resuscitace a defibrilace vede komorová fibrilace ke smrti (za 3–5 minut se rozvíjí irreverzibilní poškození mozku[3]).
Fyziologicky vzniká depolarizační vlna v SA uzlu. U komorové fibrilace dochází ke vzniku abnormálních elektrický impulzů přímo v srdečních komorách. Tyto abnormální impulzy mohou vznikat unifokálně či multifokálně, může se jednat o reentry mechanismus nebo o kombinace těchto mechanismů.
V komorovou fibrilaci může přejít komorová tachykardie, komorový flutter nebo časná komorová extrasystola.
Klinická manifestace[upravit | editovat zdroj]
Klinicky se fibrilace komor projevuje:[2]
- ztrátou vědomí;
- lapavým, nebo žádným dýcháním
- neslyšitelnými srdečními ozvami;
- nehmatným pulzem;
- neměřitelným tlakem.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Diagnostika se opírá o EKG.
Jednotlivé kardiomycyty se kontrahují zcela nezávisle a nesynchronizovaně, proto na EKG nemůžeme identifikovat žádné komplexy QRS. Vidíme nepravidelné vlnky s frekvencí 300/min a více.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
- Léčba spočívá v okamžitém zahájení kardiopulmonální resuscitace (názory na prekordiální úder se liší) a v co nejrychlejší zevní nebo vnitřní defibrilaci.
- Některé typy komorových fibrilací lze léčit radiofrekvenční ablací fokální komorové ektopie.[1]
- V primární i sekundární prevenci lze využít některá antiarytmika a implantaci implantabilního kardioverteru-defibrilátoru (ICD).
Přenosný manuální externí defibrilátor
Implantabilní kardioverter-defibrilátor
Schéma zavedeného ICD
RTG snímek zavedeného ICD
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Skočit nahoru k: a b c MLČOCHOVÁ, Hanka, et al. Katetrizační ablace fibrilace komor pomocí eliminace spouštěcí komorové ektopie. Interv Akut Kardiol [online]. 2007, roč. 5, vol. 5, s. 173-176, dostupné také z <http://www.solen.cz/pdfs/kar/2007/05/02.pdf>. ISSN 1803-5302.
- ↑ Skočit nahoru k: a b HAMAN, Petr. Výukový web EKG : Základy EKG [online]. [cit. 2010-11-21]. <http://www.ekg.kvalitne.cz/tvorba.htm#Fibrilace%20komor>.
- ↑ ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. s. 480-481. ISBN 978-80-7387-423-0.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HAMPTON, John R. EKG stručně, jasně, přehledně. 6. vydání. Grada, 2005. 149 s. ISBN 80-247-0960-0.
- HAMAN, Petr. Výukový web EKG : Základy EKG [online]. [cit. 2010-11-19]. <http://www.ekg.kvalitne.cz/tvorba.htm#Fibrilace%20komor>.
- HOLAJ, Robert. Kardiologický kroužek. III. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze, 2009.
- VILIKUS, Zdeněk. Interpretace EKG v klidu a při zátěži. Ústav tělovýchovného lékařství 1. LF UK a VFN; 2010.
