Laxativa: Porovnání verzí
m (odkaz na wikipedii) |
(→Objemová laxativa: eliminace cholesterolu (z) těla) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 8 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Léčiva podporující odchod stolice'''. Původně určená k terapii [[zácpa|zácpy]] se stala široce používanou skupinou. Pravděpodobně tento jev souvisí se změnou životosprávy a smýšlení lidí, podle kterého každý „zdravý“ člověk by měl mít pravidelně alespoň | '''Léčiva podporující odchod stolice'''. Původně určená k terapii [[zácpa|zácpy]] se stala široce používanou skupinou. Pravděpodobně tento jev souvisí se změnou životosprávy a smýšlení lidí, podle kterého každý „zdravý“ člověk by měl mít pravidelně alespoň 1–3 stolice denně. Fyziologicky však mezi jedinci existují značné rozdíly. Za normální lze považovat počet 3x denně – 3x týdně. Diagnostická je u každého nemocného hlavně změna proti normálnímu rytmu. Nemocného je vždy potřeba poučit o dostatečném přívodu tekutin a vlákniny v potravě + tělesná aktivita. Všeobecně je lepší vyhnout se medikamentózní terapii. Tato naopak musí být zahájena je-li diagnostikována: | ||
# strangulující stolice (např. pooperačně); | # strangulující stolice (např. pooperačně); | ||
# [[hemoroidy]] | # [[hemoroidy]] – nutno změkčovat stolici; | ||
# [[jaterní selhání]] | # [[jaterní selhání]] – redukuje se množství vstřebaných neurotoxických látek; | ||
# úporná zácpa vyvolaná medikamentózně. | # úporná zácpa vyvolaná medikamentózně. | ||
Upozornění | Upozornění – laxativa jsou kontraindikována u mechanické obstrukce střeva. | ||
Podle mechanismu účinku je lze rozdělit do několika kategorií: | Podle mechanismu účinku je lze rozdělit do několika kategorií: | ||
== Kontaktní laxativa == | == Kontaktní laxativa == | ||
Podle mechanizmu účinku to jsou '''iritační''' nebo '''stimulační''' laxativa. Jsou vhodné pouze pro krátkodobé podávání. Chronická stimulace vede k atrofii sliznice, distenzi střeva a toleranci | Podle mechanizmu účinku to jsou '''iritační''' nebo '''stimulační''' laxativa. Jsou vhodné pouze pro krátkodobé podávání. Chronická stimulace vede k atrofii sliznice, distenzi střeva a toleranci – nutí nemocné zvyšovat dávku. Příčinou je poškození slizniční nervové pleteně, které obyčejně není plně reverzibilní. Kontraindikací je podání v [[těhotenství]] a laktaci. | ||
;Ricinový olej | ;Ricinový olej | ||
;Senna | ;Senna | ||
Rostlina obsahující glykosidy, které jsou činností střevní flóry hydrolyzovány na aktivní ''sennosid A'' a '' | Rostlina obsahující glykosidy, které jsou činností střevní flóry hydrolyzovány na aktivní ''sennosid A'' a ''sennosid B''. Tyto látky zvyšují odpověď střeva na normální stimuly, proto je důležité podávat současně objemová laxativa (která zde působí jako fyziologický stimulus). Pravděpodobně však mají i přímý stimulační vliv na stěnu střeva. Po podání jsou rychle absorbovány a do [[tlusté střevo|tlustého střeva]] se dostávají aktivní sekrecí. Účinek proto nastupuje asi s osmihodinovým zpožděním. | ||
Nežádoucí účinky | Nežádoucí účinky – kolika a [[průjem]] při předávkování. Barví moč do žluta nebo červeně. ''Melanosis coli'' – benigní pigmentace střevní sliznice způsobená ukládáním antrchinonových pigmentů (uvolněných z léčiva), do sliznice střeva. | ||
;Aloe, cascara | ;Aloe, cascara | ||
Obsahují ''emodin'' | Obsahují ''emodin'' – přirozený [[alkaloidy|alkaloid]], který je v [[tenké střevo|tenkém střevě]] vstřebáván a následně aktivně secernován do lumina tlustého střeva – stimuluje motilitu. Účinek nastupuje se zpožděním 6–8 hodin. | ||
;Fenolftalein, bisacodyl, pikosulfát | ;Fenolftalein, bisacodyl, pikosulfát | ||
Chemicky podobné syntetické látky. Výrazná enterohepatální cirkulace prodlužuje jejich účinek a zpožďuje jeho nástup o 10 hodin. | Chemicky podobné syntetické látky. Výrazná enterohepatální cirkulace prodlužuje jejich účinek a zpožďuje jeho nástup o 10 hodin. | ||
;Glycerinové čípky | [[Soubor:Glycerin suppositories.jpg|náhled|vpravo|250px|Glycerinové čípky]] | ||
Uvolnění [[glycerin]] dráždí sliznici rekta. Účinek je prakticky okamžitý. | ;Glycerinové čípky | ||
Uvolnění [[glycerin|glycerinu]] dráždí sliznici rekta. Účinek je prakticky okamžitý. | |||
== Objemová laxativa == | == Objemová laxativa == | ||
;Hydrofilní koloidy, agar, tragant, methylcelulóza, otruby | ;Hydrofilní koloidy, agar, tragant, methylcelulóza, otruby | ||
Obsahují nestravitelné částí ovoce, zeleniny a obilovin. Ve střevě při kontaktu s obsahem bobtnají a vytvoří objemnou gelovitou hmotu, což vede k distenzi střeva a stimulaci motility. Současně vážou organické látky (např. soli žlučových kyselin | Obsahují nestravitelné částí ovoce, zeleniny a obilovin. Ve střevě při kontaktu s obsahem bobtnají a vytvoří objemnou gelovitou hmotu, což vede k distenzi střeva a stimulaci motility. Současně vážou organické látky (např. soli žlučových kyselin – eliminace [[cholesterol]]u z těla, [[karcinogen]]ů atd.). Otruby jsou kontraindikovany u [[celiakie|glutenové enteropatie]]. | ||
== Osmotická laxativa == | == Osmotická laxativa == | ||
Osmoticky aktivní neresorbovatelné látky | Osmoticky aktivní neresorbovatelné látky – zadržují vodu ve střevě a následnou distenzí střeva a stimulací motility. | ||
;Síran hořečnatý, hydroxid horečnatý, síran sodný | ;Síran hořečnatý, hydroxid horečnatý, síran sodný | ||
Neabsorbovatelné anorganické soli. U solí obsahujících [[hořčík]] do dochází k jeho částečnému vstřebání (jsou kontraindikovány u [[selhání ledvin]]) a následnému uvolnění cholecystokininu, což facilituje prokinetický účinek na střevo. | Neabsorbovatelné anorganické soli. U solí obsahujících [[hořčík]] do dochází k jeho částečnému vstřebání (jsou kontraindikovány u [[Renální selhání|selhání ledvin]]) a následnému uvolnění cholecystokininu, což facilituje prokinetický účinek na střevo. | ||
;Laktulóza | ;Laktulóza | ||
Syntetický nevstřebatelný disacharid (galaktóza-fruktóza). V tlustém střevě je činností kvasné mikroflóry přeměňován na nevstřebatelné anionty (většinou octovou a mléčnou kyselinu), které udržují vodu v luminu střeva. Současně klesá pH střevního obsahu. Tato vlastnost je výhodná v terapii selhání jater, kde pokles pH inhibuje proliferaci mikroorganizmů produkujících amoniak. Kyselelé pH prostředí rovněž zabraňuje vstřebání již vzniklého amoniaku a jeho odchod stolicí. Podává se perorálně 1x denně po snídani. Účinek nastupuje do | Syntetický nevstřebatelný disacharid (galaktóza-fruktóza). V tlustém střevě je činností kvasné mikroflóry přeměňován na nevstřebatelné anionty (většinou octovou a mléčnou kyselinu), které udržují vodu v luminu střeva. Současně klesá pH střevního obsahu. Tato vlastnost je výhodná v terapii selhání jater, kde pokles pH inhibuje proliferaci mikroorganizmů produkujících amoniak. Kyselelé pH prostředí rovněž zabraňuje vstřebání již vzniklého amoniaku a jeho odchod stolicí. Podává se perorálně 1x denně po snídani. Účinek nastupuje do 2–3 dnů. | ||
;Sorbitol | ;Sorbitol | ||
== Laxativa změkčující stolici == | == Laxativa změkčující stolici == | ||
Měkké emulgující | Měkké emulgující látky– usnadňují pasáž střevem a defekaci. | ||
;Minerální oleje (parafinový olej) | ;Minerální oleje (parafinový olej) | ||
Dnes již | Dnes již obsoletní skupina léčiv – jedinou indikací je intoxikace silně lipofilními látkami (benzín, petrolej, organofosfáty) – zabrání jejich absorpci a urychlením pasáže akceleruje eliminaci stolicí. | ||
== Laxativa stimulující motilitu == | == Laxativa stimulující motilitu == | ||
Léčiva přímo stimulující hladkou svalovinu střeva. Využívaná hlavně v terapii funkční zácpy na podkladě hypomotility a náhle vzniklých poruch pasáže (paralytických | Léčiva přímo stimulující hladkou svalovinu střeva. Využívaná hlavně v terapii funkční zácpy na podkladě hypomotility a náhle vzniklých poruch pasáže (paralytických – např. pooperační paréza) | ||
;Metoclopramid, alizaprid, domperidon, cisaprid | ;Metoclopramid, alizaprid, domperidon, cisaprid | ||
Řádek 56: | Řádek 57: | ||
<noinclude> | <noinclude> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Související články === | |||
* [[Zácpa]] | |||
* [[Průjem]] | |||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
* [[wikipedia:cs:Laxativa|Laxativa (česká wikipedie)]] | * [[wikipedia:cs:Laxativa|Laxativa (česká wikipedie)]] | ||
* [[wikipedia:en:Laxative|Laxative (anglická wikipedie)]] | * [[wikipedia:en:Laxative|Laxative (anglická wikipedie)]] | ||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
{{Citace | * {{Citace | ||
| typ = web | | typ = web | ||
| příjmení1 = Martínková | | příjmení1 = Martínková | ||
Řádek 69: | Řádek 74: | ||
| příjmení3 = Čermáková | | příjmení3 = Čermáková | ||
| jméno3 = Jolana | | jméno3 = Jolana | ||
| url = | | url = https://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/bak/kapitoly/git-bak.doc/ | ||
| název = Vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium | | název = Vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium | ||
| podnázev = Terapie peptického vředu, zvracení, zácpy a průjmu | | podnázev = Terapie peptického vředu, zvracení, zácpy a průjmu | ||
Řádek 75: | Řádek 80: | ||
| citováno = 2010-07-16 | | citováno = 2010-07-16 | ||
}} | }} | ||
</noinclude> | </noinclude> | ||
Aktuální verze z 13. 5. 2024, 11:59
Léčiva podporující odchod stolice. Původně určená k terapii zácpy se stala široce používanou skupinou. Pravděpodobně tento jev souvisí se změnou životosprávy a smýšlení lidí, podle kterého každý „zdravý“ člověk by měl mít pravidelně alespoň 1–3 stolice denně. Fyziologicky však mezi jedinci existují značné rozdíly. Za normální lze považovat počet 3x denně – 3x týdně. Diagnostická je u každého nemocného hlavně změna proti normálnímu rytmu. Nemocného je vždy potřeba poučit o dostatečném přívodu tekutin a vlákniny v potravě + tělesná aktivita. Všeobecně je lepší vyhnout se medikamentózní terapii. Tato naopak musí být zahájena je-li diagnostikována:
- strangulující stolice (např. pooperačně);
- hemoroidy – nutno změkčovat stolici;
- jaterní selhání – redukuje se množství vstřebaných neurotoxických látek;
- úporná zácpa vyvolaná medikamentózně.
Upozornění – laxativa jsou kontraindikována u mechanické obstrukce střeva. Podle mechanismu účinku je lze rozdělit do několika kategorií:
Kontaktní laxativa[upravit | editovat zdroj]
Podle mechanizmu účinku to jsou iritační nebo stimulační laxativa. Jsou vhodné pouze pro krátkodobé podávání. Chronická stimulace vede k atrofii sliznice, distenzi střeva a toleranci – nutí nemocné zvyšovat dávku. Příčinou je poškození slizniční nervové pleteně, které obyčejně není plně reverzibilní. Kontraindikací je podání v těhotenství a laktaci.
- Ricinový olej
- Senna
Rostlina obsahující glykosidy, které jsou činností střevní flóry hydrolyzovány na aktivní sennosid A a sennosid B. Tyto látky zvyšují odpověď střeva na normální stimuly, proto je důležité podávat současně objemová laxativa (která zde působí jako fyziologický stimulus). Pravděpodobně však mají i přímý stimulační vliv na stěnu střeva. Po podání jsou rychle absorbovány a do tlustého střeva se dostávají aktivní sekrecí. Účinek proto nastupuje asi s osmihodinovým zpožděním.
Nežádoucí účinky – kolika a průjem při předávkování. Barví moč do žluta nebo červeně. Melanosis coli – benigní pigmentace střevní sliznice způsobená ukládáním antrchinonových pigmentů (uvolněných z léčiva), do sliznice střeva.
- Aloe, cascara
Obsahují emodin – přirozený alkaloid, který je v tenkém střevě vstřebáván a následně aktivně secernován do lumina tlustého střeva – stimuluje motilitu. Účinek nastupuje se zpožděním 6–8 hodin.
- Fenolftalein, bisacodyl, pikosulfát
Chemicky podobné syntetické látky. Výrazná enterohepatální cirkulace prodlužuje jejich účinek a zpožďuje jeho nástup o 10 hodin.
- Glycerinové čípky
Uvolnění glycerinu dráždí sliznici rekta. Účinek je prakticky okamžitý.
Objemová laxativa[upravit | editovat zdroj]
- Hydrofilní koloidy, agar, tragant, methylcelulóza, otruby
Obsahují nestravitelné částí ovoce, zeleniny a obilovin. Ve střevě při kontaktu s obsahem bobtnají a vytvoří objemnou gelovitou hmotu, což vede k distenzi střeva a stimulaci motility. Současně vážou organické látky (např. soli žlučových kyselin – eliminace cholesterolu z těla, karcinogenů atd.). Otruby jsou kontraindikovany u glutenové enteropatie.
Osmotická laxativa[upravit | editovat zdroj]
Osmoticky aktivní neresorbovatelné látky – zadržují vodu ve střevě a následnou distenzí střeva a stimulací motility.
- Síran hořečnatý, hydroxid horečnatý, síran sodný
Neabsorbovatelné anorganické soli. U solí obsahujících hořčík do dochází k jeho částečnému vstřebání (jsou kontraindikovány u selhání ledvin) a následnému uvolnění cholecystokininu, což facilituje prokinetický účinek na střevo.
- Laktulóza
Syntetický nevstřebatelný disacharid (galaktóza-fruktóza). V tlustém střevě je činností kvasné mikroflóry přeměňován na nevstřebatelné anionty (většinou octovou a mléčnou kyselinu), které udržují vodu v luminu střeva. Současně klesá pH střevního obsahu. Tato vlastnost je výhodná v terapii selhání jater, kde pokles pH inhibuje proliferaci mikroorganizmů produkujících amoniak. Kyselelé pH prostředí rovněž zabraňuje vstřebání již vzniklého amoniaku a jeho odchod stolicí. Podává se perorálně 1x denně po snídani. Účinek nastupuje do 2–3 dnů.
- Sorbitol
Laxativa změkčující stolici[upravit | editovat zdroj]
Měkké emulgující látky– usnadňují pasáž střevem a defekaci.
- Minerální oleje (parafinový olej)
Dnes již obsoletní skupina léčiv – jedinou indikací je intoxikace silně lipofilními látkami (benzín, petrolej, organofosfáty) – zabrání jejich absorpci a urychlením pasáže akceleruje eliminaci stolicí.
Laxativa stimulující motilitu[upravit | editovat zdroj]
Léčiva přímo stimulující hladkou svalovinu střeva. Využívaná hlavně v terapii funkční zácpy na podkladě hypomotility a náhle vzniklých poruch pasáže (paralytických – např. pooperační paréza)
- Metoclopramid, alizaprid, domperidon, cisaprid
Prokinetika používaná v terapii poruch pasáže v oblasti žaludku.
- Distigmin, neostigmin, pyridostigmin
Inhibitory cholinesterázy. Indikovány v terapii a profylaxi pooperační atonie střev
- Naloxon
V terapii zácpy provázející nadprodukci endorfinů.
- Yohimbin
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- MARTÍNKOVÁ, Jiřina, Stanislav MIČUDA a Jolana ČERMÁKOVÁ. Vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium : Terapie peptického vředu, zvracení, zácpy a průjmu [online]. ©2001. [cit. 2010-07-16]. <https://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/bak/kapitoly/git-bak.doc/>.