Cizorodé látky v potravinách: Porovnání verzí
m (úprava textu) |
|||
(Není zobrazeno 44 mezilehlých verzí od 25 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
''' | == '''Toxikologie ve výživě''' == | ||
Do našeho organismu mohou vstoupit látky, které se vyznačují '''toxickým potenciálem.''' Takové látky označujeme jako '''xenobiotika''' (cizorodé látky). Do potravy se dostávají prostřednictvím znečistěného ovzduší, kontaminované vody, půdy, v důsledku aplikace agrochemie, při výrobě, skladování, zpracovávání či balení potravin. O jejich toxickém efektu rozhoduje nejen jejich přítomnost v potravě, ale hlavně '''množství (dávka)'''. Mají '''genotoxické, karcinogenní, embryotoxické a teratogenní účinky.''' Mohou mít závažný dopad na specifické orgány, mohou ovlivňovat [[Imunitní systém|imunitní reakce]] a vyvolávat interakce s dalšími nutričními složkami. Patří sem '''anorganické i organické látky.''' | |||
Dříve se cizorodé látky v potravinách dělily na aditivní (přidávané do potravin záměrně) a kontaminující (z prostředí). Dnes již takové dělení neplatí a limity pro nejnebezpečnější cizorodé látky bychom hledali ve '''''Vyhlášce MZ ČR.''''' | |||
== Toxické látky podle chemického profilu == | |||
''' | === Anorganické kontaminanty === | ||
'''Kadmium (Cd)''' | |||
Patří mezi [[Toxické kovy|těžké kovy,]] dostává se do půdy z '''průmyslových fosfátových hnojiv, zplodin či ze znečištěné vody.''' Našli bychom ho kromě půdy i v živočišných a rostlinných produktech. Některé druhy zeleniny (hlavně kořenová zelenina a obilí) absorbují kadmium. Po požití se kumuluje v [[Játra|játrech]] a [[Ledviny|ledvinách]], zasahuje i do procesu angiogeneze produkcí [[Prostaglandiny|prostacyklinu]] v endotelových buňkách, zvyšuje shlukování [[Trombocyty|trombocytů]] a krevní tlak, blokuje účinky [[Selen|selenu]] a [[Zinek|zinku]]. K celkové expozici přispívá i kouření cigaret (Cd v tabáku). '''Akutní otrava''' se projevuje silnými '''bolestmi, [[Proteinurie|proteinurií,]] hyperkalciurií, vyplavováním Ca z kostí a [[Osteomalacie|osteomalácií]]''' ''(nemoc [[Itai-itai|Itai-Itai]] v Japonsku po konzumaci rýže s Cd)'' Podle '''IARC''' (Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny) byl tento prvek zařazen do skupiny 1 (=dokázané karcinogeny člověka) a je nebezpečný i v malém množství. Biologický monitoring informuje o hladině Cd v krvi, což popisuje aktuální zátěž, a v moči popisuje kumulaci v organismu. | |||
'''Olovo (Pb)''' | |||
''' | |||
Hlavní cestou expozice je '''znečištěné ovzduší''' v důsledku používání benzínu s přídavkem '''tetraetylolova.''' Alimentární cesta je prostřednictvím kontaminovaného prachu v okolí metalurgických závodů, vody z olověného potrubí a nebo přechodem olova z konzervovaných plechovek nebo nádob. V trávícím traktu se absorbuje asi 5-10% olova, ukládá se především do [[Kosti horní končetiny|kostí]] a v menší míře do krve a ostatních tkání. Ohrožené jsou především malé děti, které mohou mít po kontaminaci relativně nízkých dávek (od 100 μg/l) ovlivněn mentální vývoj či percepční schopnosti. '''[[Intoxikace olovem a jeho sloučeninami|Akutní otrava]]''' se projevuje křečovitými bolestmi břicha, zvracením a průjmem.<ref>[[Intoxikace olovem a jeho sloučeninami]]</ref> '''[[Intoxikace olovem a jeho sloučeninami|Chronická otrava]]''' se vyznačuje rozvojem anémie.. | |||
'''Rtuť (Hg)''' | |||
Může být přítomna v '''anorganické formě i organické (alkylortuť)''', která se vyznačuje toxicitou a schopností pronikat přes placentu. Zdrojem potravinové intoxikace jsou kontaminované potraviny - ryby, maso, vejce (prostřednictvím zamořeného obilí). '''Akutní otrava''' se vyskytuje vzácně, je podmíněna buď inhalací (kašel, dušnost, febrilie, pneumonie, [[plicní edém]]) nebo příjmem soli per os (zvracení, [[Tenesmus|tenesmy]], nekrózy sliznice GIT, průjmy s cáry sliznice, [[Proteinurie|proteinurie,]] [[Hematurie|hematurie,]] [[oligurie]], selhání ledvin).<ref>[[Intoxikace rtutí a jejími sloučeninami]]</ref> '''Chronická otrava''' - společný znak tzv. triáda ( [[gingivitis]], [[tremor]], erethismus). | |||
'''Arzen (As)''' | |||
Patři mezi '''metaliody'''. Do prostředí se dostává spalováním hnědého uhlí a prostřednictvím průmyslové výroby, je součástí některých prostředků s pesticidy, to přispívá alimentární expozici stejně jako konzumace mořských živočichů. Anorganická forma je velmi toxická - vyvolává kožní, neurologické a hematologické změny. Podle IARC je zařazený mezi '''dokázané [[karcinogeny]]'''. | |||
'''Dušičnany''' | |||
Patří mezi '''běžnou součást stravy''', zdrojem je zelenina, pitná voda a uzeniny. Samy o sobě jsou netoxické, jejich zdravotní riziko spočívá v '''redukci bakteriálními nitroreduktázami na dusitany''' - podílejí se na vzniku kojenecké [[Methemoglobinémie|methemoglobinémie.]] Reakcí dusitanových iontů se sekundárními či terciárními aminy dochází k tvorbě '''nitrosaminů''' s potenciálně '''karcinogenními účinky''' (karcinom jícnu, žaludku, močového měchýře). Tento proces probíhá i '''endogenně''' - může být blokován látkami v potravě - [[Kyselina askorbová|vitamín C,]] [[Vitamin E|vitamín E]] a rostlinné fenoly. | |||
=== Organické kontaminanty === | |||
'''Polychlorované bifenyly (PCB)''' | |||
= | Dříve byly používány jako teplovodní média a byly součástí nátěrových hmot, jejich výroba byla v 70. letech zastavena. V prostředí ale přetrvávají, přestože jejich perzistence klesá. K expozici dojde po proniknutí do potravinového řetězce, nejčastěji do potravin s vyšším obsahem tuku. PCB jsou ukládány do '''tukových tkání, prochází placentou a vylučují se i do mateřského mléka.''' Vysoké dávky mohou způsobit kožní projevy (chlorakné = trvalém poškození pokožky), poškození očí, jater, zvýšení cholesterolu a triacylglycerolu v krvi či neurologické příznaky. Významné je zejména jejich imunotoxické působení, zvyšují cholesterolémii a indukují vznik kyslíkových radikálů. V roce 1968 se v Japonsku vyskytla choroba Yusho''',''' hromadná otrava po požití kontaminovaného rýžového oleje. Podle IARC jsou PCB zařazené do '''skupiny 2A''' – '''karcinogenů působících na člověka''' (enzymy aktivující radikály). | ||
'''Polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDD)''' | |||
Do prostředí se uvolňují při spalování. Mají podobné účinky jako PCB - '''karcinogenita negenotoxického typu,''' [[poruchy reprodukce]], vývoje plodu, estrogenní účinky. | |||
'''Chlórované dioxiny''' | |||
Vznikají jakožto vedlejší produkty při výrobě chemických látek, jejich rozklad v přírodě je velmi pomalý. Jsou karcinogenní. Ve vysokých dávkách způsobují chlorakné''. V roce 2008 a 2010 se vyskytovaly v krmivu dováženého z Německa a Irska.'' | |||
'''Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)''' | |||
Skupina více než 100 chemických látek vyskytujících se ve všech složkách životního prostředí. Vznikají především při '''nedokonalém spalování organického materiálu - grilování, pečení, pražení.''' Mají výrazný '''karcinogenní potenciál''' - karcinogenem se stávají po metabolické aktivaci v organismu, tento proces je individuální a výsledným metabolitem může být i neškodný konjugát vyloučený močí. Mohou se podílet na mechanismech aterogeneze a zvyšují oxidační stresovou zátěž organismu. Inhalace souvisí se vznikem [[Nádory plic|karcinomu plic]] a [[Karcinom močového měchýře|karcinomu močového měchýře.]] | |||
'''Estery kyseliny ftalové''' | |||
Do prostředí se dostávají v důsledku '''spalování plastických hmot''', ftaláty se totiž využívají jako změkčovadla a někdy je můžeme nalézt i v obalech potravin nebo balených nápojích. '''Mají karcinogenní potenciál (negenotoxický typ)''', jsou schopné indukovat peroxizomy v ledvinách a tvořit tak kyslíkové radikály, snižují mužskou plodnost. Jejich používání ve formě změkčovadla je v současné době regulováno legislativně. <br /> | |||
== Toxické látky podle vzniku == | |||
'''Toxické látky vznikající technologickými procesy''' | |||
Výroba, skladování a tepelná úprava mohou být příčinou tvorby toxických produktů v organismu. Tepelná úprava (grilování, pečení, uzení) - vznik polycyklických aromatických uhlovodíků. Pyrolýzou živočišných bílkovin vznikají '''pyrolyzáty''' AMK (heterocyklické aminy) s vysokou mutagenitou a karcinogenitou. '''Akrylamid''' vzniká v celé řadě potravin (chléb, brambory) při jejich tepelné úpravě. EU vypracovala postupy mající za cíl snížení obsahu akrylamidu a dalších toxinů. [[Mykotoxiny (1. LF UK, NT)|Mykotoxiny]], reziduální [[Antibiotika|antibiotika,]] [[Hormon|hormony,]] či dezinfekční prostředky to vše se může objevit v potravinách. | |||
'''Toxické látky vznikající v důsledky působení plísní''' | |||
'''[[Mykotoxiny (1. LF UK, NT)|Mykotoxiny,]]''' produkty plísní jsou závažnou skupinou vyskytující se v potravinách. Jejich tvorbu '''podmiňuje vlhkost a teplo v plesnivých potravinách.''' Rizikové jsou zejména ořechy nebo cereálie. [[Aflatoxín|Aflatoxiny]] jsou látky produkované plísní [[Aspergillus]] flavus a Aspergillus paraziticus, patří mezi nejúčinnější hepatotoxiny a hepatokarcinogeny, kromě toho mají i imunosupresivní působení. Aflatoxiny se mohou vyskytovat v mléce, mléčných výrobcích poté, co jsou mytotoxiny vystaveny hospodářským zvířatům. Předpokládá se, že tento toxin je jedním z faktorů vzniku Reyova syndromu u dětí. '''Ochratoxiny''' jsou mykotoxiny produkované rody [[Aspergillus]] a [[Peniciliny|Penicilum.]] Jejich kontaminace způsobuje onemocnění jater a ledvin. Dalšími představiteli jsou např. '''Patulin''' vyskytující se v nesprávně uskladněném ovoci. Prevence proti vzniku mykotoxinů je správné uskladňování a v případě zaplísnění zabránění konzumace napadených potravin. | |||
'''Toxické látky vznikající endogenně v organismu''' | |||
==Odkazy== | |||
===Použitá | Řadíme sem '''nitrosaminy''' žaludku, močového měchýře vznikající při zátěži organismu dusičnany. Podněcují vznik aktivního kyslíku a kyslíkových radikálů v důsledku peroxidace lipidů buněčných membrán, vznik toxických látek ve střevní mikroflóře a vznik karcinogenních produktů. | ||
*{{Citace | |||
'''Toxické látky vznikající v přírodě''' | |||
* Z jedovatých potravin jsou na prvním místě '''houby.''' Toxické látky obsažené v jedovatých houbách mohou vyvolat hepato- a nefro-toxické změny. Patří sem například ''muchomůrka zelená, muchomůrka červená, hřib satan'' | |||
* '''Lilkovité rostliny''' obsahují solanin, který se vyznačuje inhibicí cholinesterázy | |||
* '''Hořké mandle''' obsahují glykozidy odštěpující kyanovodík | |||
* '''Jádra peckovic''' obsahují furokumariny vyvolávající fotodermatózy v některých druzích zeleniny a léčivých rostlinách. Mnoho tropických plodů má toxické účinky. | |||
* Rostliny obsahující pyrrolizidinové řetězce - alkaloidy jsou genotoxické látky obsažené v čajích | |||
* Druhy koření, velmi zanedbatelné množství (safrol, eugenol, estragol) ''například černé koření, zázvor, muškátový ořech'' | |||
* Některé druhy ryb (uhořovité ryby - jed ichthyotoxin), japonské ryby tetrodotoxin | |||
== Odkazy == | |||
=== Související články === | |||
* [[Potravinářská toxikologie]] | |||
* [[Toxické kovy]] | |||
* [[Intoxikace rtutí a jejími sloučeninami|Intoxikace rtutí a jejími sloučeninami]] | |||
* [[Mykotoxiny (1. LF UK, NT)|Mykotoxiny]] | |||
=== Použitá literatura === | |||
* {{Citace | |||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
| příjmení1 = Bencko | | příjmení1 = Bencko | ||
Řádek 111: | Řádek 94: | ||
| isbn = 80-7184-551-5 | | isbn = 80-7184-551-5 | ||
}} | }} | ||
*{{Citace | * {{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
| příjmení1 = PODSTATOVÁ | | příjmení1 = PODSTATOVÁ | ||
Řádek 125: | Řádek 108: | ||
}} | }} | ||
</noinclude> | </noinclude> | ||
[[Kategorie:Hygiena]] | [[Kategorie:Hygiena]] | ||
[[Kategorie:Epidemiologie]] | [[Kategorie:Epidemiologie]] | ||
[[Kategorie:Významně pozměněné zkontrolované články]] |
Aktuální verze z 16. 9. 2023, 21:24
Toxikologie ve výživě[upravit | editovat zdroj]
Do našeho organismu mohou vstoupit látky, které se vyznačují toxickým potenciálem. Takové látky označujeme jako xenobiotika (cizorodé látky). Do potravy se dostávají prostřednictvím znečistěného ovzduší, kontaminované vody, půdy, v důsledku aplikace agrochemie, při výrobě, skladování, zpracovávání či balení potravin. O jejich toxickém efektu rozhoduje nejen jejich přítomnost v potravě, ale hlavně množství (dávka). Mají genotoxické, karcinogenní, embryotoxické a teratogenní účinky. Mohou mít závažný dopad na specifické orgány, mohou ovlivňovat imunitní reakce a vyvolávat interakce s dalšími nutričními složkami. Patří sem anorganické i organické látky.
Dříve se cizorodé látky v potravinách dělily na aditivní (přidávané do potravin záměrně) a kontaminující (z prostředí). Dnes již takové dělení neplatí a limity pro nejnebezpečnější cizorodé látky bychom hledali ve Vyhlášce MZ ČR.
Toxické látky podle chemického profilu[upravit | editovat zdroj]
Anorganické kontaminanty[upravit | editovat zdroj]
Kadmium (Cd)
Patří mezi těžké kovy, dostává se do půdy z průmyslových fosfátových hnojiv, zplodin či ze znečištěné vody. Našli bychom ho kromě půdy i v živočišných a rostlinných produktech. Některé druhy zeleniny (hlavně kořenová zelenina a obilí) absorbují kadmium. Po požití se kumuluje v játrech a ledvinách, zasahuje i do procesu angiogeneze produkcí prostacyklinu v endotelových buňkách, zvyšuje shlukování trombocytů a krevní tlak, blokuje účinky selenu a zinku. K celkové expozici přispívá i kouření cigaret (Cd v tabáku). Akutní otrava se projevuje silnými bolestmi, proteinurií, hyperkalciurií, vyplavováním Ca z kostí a osteomalácií (nemoc Itai-Itai v Japonsku po konzumaci rýže s Cd) Podle IARC (Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny) byl tento prvek zařazen do skupiny 1 (=dokázané karcinogeny člověka) a je nebezpečný i v malém množství. Biologický monitoring informuje o hladině Cd v krvi, což popisuje aktuální zátěž, a v moči popisuje kumulaci v organismu.
Olovo (Pb)
Hlavní cestou expozice je znečištěné ovzduší v důsledku používání benzínu s přídavkem tetraetylolova. Alimentární cesta je prostřednictvím kontaminovaného prachu v okolí metalurgických závodů, vody z olověného potrubí a nebo přechodem olova z konzervovaných plechovek nebo nádob. V trávícím traktu se absorbuje asi 5-10% olova, ukládá se především do kostí a v menší míře do krve a ostatních tkání. Ohrožené jsou především malé děti, které mohou mít po kontaminaci relativně nízkých dávek (od 100 μg/l) ovlivněn mentální vývoj či percepční schopnosti. Akutní otrava se projevuje křečovitými bolestmi břicha, zvracením a průjmem.[1] Chronická otrava se vyznačuje rozvojem anémie..
Rtuť (Hg)
Může být přítomna v anorganické formě i organické (alkylortuť), která se vyznačuje toxicitou a schopností pronikat přes placentu. Zdrojem potravinové intoxikace jsou kontaminované potraviny - ryby, maso, vejce (prostřednictvím zamořeného obilí). Akutní otrava se vyskytuje vzácně, je podmíněna buď inhalací (kašel, dušnost, febrilie, pneumonie, plicní edém) nebo příjmem soli per os (zvracení, tenesmy, nekrózy sliznice GIT, průjmy s cáry sliznice, proteinurie, hematurie, oligurie, selhání ledvin).[2] Chronická otrava - společný znak tzv. triáda ( gingivitis, tremor, erethismus).
Arzen (As)
Patři mezi metaliody. Do prostředí se dostává spalováním hnědého uhlí a prostřednictvím průmyslové výroby, je součástí některých prostředků s pesticidy, to přispívá alimentární expozici stejně jako konzumace mořských živočichů. Anorganická forma je velmi toxická - vyvolává kožní, neurologické a hematologické změny. Podle IARC je zařazený mezi dokázané karcinogeny.
Dušičnany
Patří mezi běžnou součást stravy, zdrojem je zelenina, pitná voda a uzeniny. Samy o sobě jsou netoxické, jejich zdravotní riziko spočívá v redukci bakteriálními nitroreduktázami na dusitany - podílejí se na vzniku kojenecké methemoglobinémie. Reakcí dusitanových iontů se sekundárními či terciárními aminy dochází k tvorbě nitrosaminů s potenciálně karcinogenními účinky (karcinom jícnu, žaludku, močového měchýře). Tento proces probíhá i endogenně - může být blokován látkami v potravě - vitamín C, vitamín E a rostlinné fenoly.
Organické kontaminanty[upravit | editovat zdroj]
Polychlorované bifenyly (PCB)
Dříve byly používány jako teplovodní média a byly součástí nátěrových hmot, jejich výroba byla v 70. letech zastavena. V prostředí ale přetrvávají, přestože jejich perzistence klesá. K expozici dojde po proniknutí do potravinového řetězce, nejčastěji do potravin s vyšším obsahem tuku. PCB jsou ukládány do tukových tkání, prochází placentou a vylučují se i do mateřského mléka. Vysoké dávky mohou způsobit kožní projevy (chlorakné = trvalém poškození pokožky), poškození očí, jater, zvýšení cholesterolu a triacylglycerolu v krvi či neurologické příznaky. Významné je zejména jejich imunotoxické působení, zvyšují cholesterolémii a indukují vznik kyslíkových radikálů. V roce 1968 se v Japonsku vyskytla choroba Yusho, hromadná otrava po požití kontaminovaného rýžového oleje. Podle IARC jsou PCB zařazené do skupiny 2A – karcinogenů působících na člověka (enzymy aktivující radikály).
Polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDD)
Do prostředí se uvolňují při spalování. Mají podobné účinky jako PCB - karcinogenita negenotoxického typu, poruchy reprodukce, vývoje plodu, estrogenní účinky.
Chlórované dioxiny
Vznikají jakožto vedlejší produkty při výrobě chemických látek, jejich rozklad v přírodě je velmi pomalý. Jsou karcinogenní. Ve vysokých dávkách způsobují chlorakné. V roce 2008 a 2010 se vyskytovaly v krmivu dováženého z Německa a Irska.
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)
Skupina více než 100 chemických látek vyskytujících se ve všech složkách životního prostředí. Vznikají především při nedokonalém spalování organického materiálu - grilování, pečení, pražení. Mají výrazný karcinogenní potenciál - karcinogenem se stávají po metabolické aktivaci v organismu, tento proces je individuální a výsledným metabolitem může být i neškodný konjugát vyloučený močí. Mohou se podílet na mechanismech aterogeneze a zvyšují oxidační stresovou zátěž organismu. Inhalace souvisí se vznikem karcinomu plic a karcinomu močového měchýře.
Estery kyseliny ftalové
Do prostředí se dostávají v důsledku spalování plastických hmot, ftaláty se totiž využívají jako změkčovadla a někdy je můžeme nalézt i v obalech potravin nebo balených nápojích. Mají karcinogenní potenciál (negenotoxický typ), jsou schopné indukovat peroxizomy v ledvinách a tvořit tak kyslíkové radikály, snižují mužskou plodnost. Jejich používání ve formě změkčovadla je v současné době regulováno legislativně.
Toxické látky podle vzniku[upravit | editovat zdroj]
Toxické látky vznikající technologickými procesy
Výroba, skladování a tepelná úprava mohou být příčinou tvorby toxických produktů v organismu. Tepelná úprava (grilování, pečení, uzení) - vznik polycyklických aromatických uhlovodíků. Pyrolýzou živočišných bílkovin vznikají pyrolyzáty AMK (heterocyklické aminy) s vysokou mutagenitou a karcinogenitou. Akrylamid vzniká v celé řadě potravin (chléb, brambory) při jejich tepelné úpravě. EU vypracovala postupy mající za cíl snížení obsahu akrylamidu a dalších toxinů. Mykotoxiny, reziduální antibiotika, hormony, či dezinfekční prostředky to vše se může objevit v potravinách.
Toxické látky vznikající v důsledky působení plísní
Mykotoxiny, produkty plísní jsou závažnou skupinou vyskytující se v potravinách. Jejich tvorbu podmiňuje vlhkost a teplo v plesnivých potravinách. Rizikové jsou zejména ořechy nebo cereálie. Aflatoxiny jsou látky produkované plísní Aspergillus flavus a Aspergillus paraziticus, patří mezi nejúčinnější hepatotoxiny a hepatokarcinogeny, kromě toho mají i imunosupresivní působení. Aflatoxiny se mohou vyskytovat v mléce, mléčných výrobcích poté, co jsou mytotoxiny vystaveny hospodářským zvířatům. Předpokládá se, že tento toxin je jedním z faktorů vzniku Reyova syndromu u dětí. Ochratoxiny jsou mykotoxiny produkované rody Aspergillus a Penicilum. Jejich kontaminace způsobuje onemocnění jater a ledvin. Dalšími představiteli jsou např. Patulin vyskytující se v nesprávně uskladněném ovoci. Prevence proti vzniku mykotoxinů je správné uskladňování a v případě zaplísnění zabránění konzumace napadených potravin.
Toxické látky vznikající endogenně v organismu
Řadíme sem nitrosaminy žaludku, močového měchýře vznikající při zátěži organismu dusičnany. Podněcují vznik aktivního kyslíku a kyslíkových radikálů v důsledku peroxidace lipidů buněčných membrán, vznik toxických látek ve střevní mikroflóře a vznik karcinogenních produktů.
Toxické látky vznikající v přírodě
- Z jedovatých potravin jsou na prvním místě houby. Toxické látky obsažené v jedovatých houbách mohou vyvolat hepato- a nefro-toxické změny. Patří sem například muchomůrka zelená, muchomůrka červená, hřib satan
- Lilkovité rostliny obsahují solanin, který se vyznačuje inhibicí cholinesterázy
- Hořké mandle obsahují glykozidy odštěpující kyanovodík
- Jádra peckovic obsahují furokumariny vyvolávající fotodermatózy v některých druzích zeleniny a léčivých rostlinách. Mnoho tropických plodů má toxické účinky.
- Rostliny obsahující pyrrolizidinové řetězce - alkaloidy jsou genotoxické látky obsažené v čajích
- Druhy koření, velmi zanedbatelné množství (safrol, eugenol, estragol) například černé koření, zázvor, muškátový ořech
- Některé druhy ryb (uhořovité ryby - jed ichthyotoxin), japonské ryby tetrodotoxin
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena : Učební texty k seminářům a praktickým cvičením. 2. přepracované a doplněné vydání vydání. Praha : Karolinum, 2002. 205 s. s. 86 – 90. ISBN 80-7184-551-5.
- PODSTATOVÁ, Hana. Základy epidemiologie a hygieny. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 158 s. s. 122. ISBN 978-80-7262-597-0.