Anestézie a analgézie u novorozenců: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

(pracuje se)
m (typo)
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}
'''[[Bolest]]''' je definována jako nepříjemná senzorická nebo emocionální zkušenost spojená s okamžitým či potencionálním poškozením tkání nebo popisovaná na základě tohoto poškození (podle ''International Assosiation for Study of Pain'', IASP). Tuto definici však nelze použít pro novorozence (nonverbální a preverbální jedince). Podle jiné definice (Anand a Craig, 1991) je bolest dědičná kvalita života, projevující se již po narození, sloužící jako signál a prevence před poškozením tkání.<ref name="Stranak2015"/>
'''[[Bolest]]''' je definována jako nepříjemná senzorická nebo emocionální zkušenost spojená s okamžitým či potencionálním poškozením tkání nebo popisovaná na základě tohoto poškození (podle ''International Assosiation for Study of Pain'', IASP). Tuto definici však nelze použít pro novorozence (nonverbální a preverbální jedince). Podle jiné definice (Anand a Craig, 1991) je bolest dědičná kvalita života, projevující se již po narození, sloužící jako signál a prevence před poškozením tkání.


I předčasně narozený novorozenec má anatomické, neurochemické a hormonální systémy dostatečně zralé na to, aby percipoval a zpracovával bolest a odpovídal na ni. Plod po 20. týdnu gestace má morfologické, neurochemické a funkční předpoklady pro percepci bolesti.
I předčasně narozený novorozenec má anatomické, neurochemické a hormonální systémy dostatečně zralé na to, aby percipoval a zpracovával bolest a odpovídal na ni. Předčasně narození novorozenci jsou citlivější na bolestivé podněty díky zvýšené excitabilitě senzorických drah a opožděné maturaci descendentních inhibičních drah a endogenního opioidního systému. U novorozenců je 3–5krát silnější odpověď na stres než u dospělých. Podle [[Funkční MR|funkční MRI]] a [[NIRS]] reagují novorozenci na slabší podněty než dospělí. Plod po 20. týdnu gestace má morfologické, neurochemické a funkční předpoklady pro percepci bolesti.<ref name="Gomella2020"/><ref name="Stranak2015"/>


Druhy bolesti:
'''Analgezie''' je ztráta schopnosti cítit bolest bez ztráty vědomí. '''[[Anestezie (rozcestník)|Anestezie]]''' je vyřazení veškerého vnímání, jak smyslového, tak vnímání bolesti (celková anestezie), nebo znecitlivění určité části jeho těla (regionální, lokální anestezie).<ref name="dp">{{Citace| typ = článek| příjmení1 = Bláha| jméno1 = J| kolektiv = ano| článek = ANALGEZIE U VAGINÁLNÍHO PORODU| časopis = Česká gynekologie| url = https://www.gynultrazvuk.cz/data/clanky/6/dokumenty/p-2018-analgezie-u-vaginalniho-porodu.pdf| rok = 2008| ročník = -| svazek = 82| číslo = 2| strany = 145-149| issn = -}}</ref>
* nociceptivní – začíná na receptorech bolesti (neciceptorech/nocisenzorech);
* neuropatická – vzniká v průběhu vedení bolesti na nervových vláknech.


Základní složky bolesti:
=== Druhy bolesti ===
* nociceptivní – začíná na receptorech bolesti (nociceptorech/nocisenzorech);
* neuropatická – vzniká v průběhu vedení bolesti na nervových vláknech.<ref name="Stranak2015"/>
 
=== Základní složky bolesti ===
* senzorická (senzoricko-diskriminační);
* senzorická (senzoricko-diskriminační);
* afektivní (emocionální);
* afektivní (emocionální);
Řádek 28: Řádek 29:
</ref>
</ref>


 
=== Druhy bolesti u novorozenců ===
Druhy bolesti u novorozenců:
* [[Porodní traumatismus|porodní trauma]] – zejm. při porodu vakuumextrakcí či kleštěmi;
* [[Porodní traumatismus|porodní trauma]] – zejm. při porodu vakuumextrakcí či kleštěmi;
* akutní bolest při procedurách – endotracheální intubace, odsávání, [[Umělá plicní ventilace (neonatologie)|umělá plicní ventilace]], zavádění hrudních drénů, vyšetření [[retinopatie z nezralosti]], zavádění centrálních žilních katetrů, lumbální punkce, odběr krve z paty (heel prick) atd.;
* akutní bolest při procedurách – endotracheální intubace, odsávání, [[Umělá plicní ventilace (neonatologie)|umělá plicní ventilace]], zavádění hrudních drénů, vyšetření [[retinopatie z nezralosti]], zavádění centrálních žilních katetrů, lumbální punkce, odběr krve z paty (heel prick) atd.;
* akutní pooperační bolest;
* akutní pooperační bolest;
* chronická bolest.  
* chronická bolest.<ref name="Gomella2020"/>
 
 


 
=== Hodnocení bolesti u novorozenců ===
Hodnocení bolesti u novorozenců:
* existuje celá řada různých škálovacích systémů, např.:
* existuje celá řada různých škálovacích systémů, např.:
** Premature Infant Pain Profile - Revised (PIPP-R);
** Premature Infant Pain Profile - Revised (PIPP-R);
Řádek 47: Řádek 44:
* hodnocení fyziologických a behaviorálních parametrů;
* hodnocení fyziologických a behaviorálních parametrů;
* obvyklé projevy bolesti:
* obvyklé projevy bolesti:
** zvýšení srdeční frekvence, změna dechové frekvence, vývyky krevního tlaku, bolestivý  výraz ve tváři, motorický neklid, pláč, pocení dlaní;
** zvýšení srdeční frekvence, změna dechové frekvence, výkyvy krevního tlaku, bolestivý  výraz ve tváři, motorický neklid, pláč, pocení dlaní;
* fyziologické změny při bolesti:
* fyziologické změny při bolesti:
** zvýšená potřeba kyslíku, ventilačně-perfuzní mismatch, zvýšená kyselost žaludku, narušení cyklu spánku a bdění; při dlouhotrvající bolesti pak zpomalená srdeční frekvence, zpomalená dechová frekvence, letargie, zhoršené prokrvení, chladná akra;
** zvýšená potřeba kyslíku, ventilačně-perfuzní mismatch, zvýšená kyselost žaludku, narušení cyklu spánku a bdění; při dlouhotrvající bolesti pak zpomalená srdeční frekvence, zpomalená dechová frekvence, letargie, zhoršené prokrvení, chladná akra;
* metabolické a hormonální změny:
* metabolické a hormonální změny:
** zvýšení plazmatické hladiny reninu, adrenalinu a noradrenalinu, kortizolu, uvolňování růstového hormonu, glukagonu, kortizolu a aldosteronu; snížená sekrece inzulinu;
** zvýšení plazmatické hladiny reninu, adrenalinu a noradrenalinu, kortizolu, uvolňování růstového hormonu, glukagonu, kortizolu a aldosteronu; snížená sekrece inzulinu.<ref name="Gomella2020"/>
* vnímání bolesti:
** u novorozenců je 3–5krát větší odpověď na stres než u dospělých; podle funkční MRI a NIRS novorozenci reagují na slabší podněty než dospělí;
** předčasně narození novorozenci jsou citlivější na bolestivé podněty díky zvýšené excitabilitě senzorických drah a opožděné maturaci descendentních inhibičních drah a endogenního opioidního systému.


 
=== Důsledky neléčené bolesti ===
Důsledky neléčené bolesti:
* zvýšený katabolismus a hypermetabolismus;
* zvýšený katabolismus a hypermetabolismus;
* prohloubení hypoxie, acidózy, hyperkapnie, dechové tísně a hyperglykémie;
* prohloubení hypoxie, acidózy, hyperkapnie, dechové tísně a hyperglykémie;
* zvýšenáá náchylnost k infekcím, zvýšená morbidita a suboptimální outcome;
* zvýšená náchylnost k infekcím, zvýšená morbidita a suboptimální outcome;
* alterované vnímání bolesti (neschopnost reagovat na bolest nebo naopak přehnaná fyziologická reakce na bolest) s trvalými neuroanatomickými a behaviorálními důsledky.
* alterované vnímání bolesti (neschopnost reagovat na bolest nebo naopak přehnaná fyziologická reakce na bolest) s trvalými neuroanatomickými a behaviorálními důsledky.<ref name="Gomella2020"/>


 
== Léčba bolesti ==
Léčba bolesti:
* '''nefarmakologické intervence''': klokánkování, kojení, podávání mateřského mléka, glukózy či sacharózy, nenutritivní sání, svazování/zavinování, polohování - do klubíčka, snížení světelné úrovně a snížení hladiny hluku, hudba (po 31. týdnu gestace), masáž atd.
* nefarmakologické intervence: klokánkování, kojení, podávání mateřského mléka, glukózy či sacharózy, nenutritivní sání, svazování/zavinování, polohování - do klubíčka, hudba (po 31. týdnu gestace), snížení světelné úrovně a snížení hladiny hluku, masáž atd.
* '''farmakologická léčba''':
* farmakologická léčba:
** sacharóza per os, ev. 20–30% glukóza (od 25. týdne gestace; 0,2 – 0,5 ml/kg 24% sacharózy p. o. 2 minuty před procedurou) – např. před odběrem krve z paty, před venepunkcí či intramuskulární injekcí;
** sacharóza per os, ev. 20–30% glukóza (od 25. týdne gestace; 0,2 – 0,5 ml/kg 24% sacharózy p. o. 2 minuty před procedurou) – např. před odběrem krve z paty, před venepunkcí či intramuskulární injekcí;
** topická anestetika – EMLA krém (eutetická směs 2,5% lidokainu a 2,5% prilokainu) atd. – před venepunkcí, zavedením centrálního žilního katetru či punkcí periferní arterie;
** topická anestetika – EMLA krém (eutetická směs 2,5% lidokainu a 2,5% prilokainu) atd. – před venepunkcí, zavedením centrálního žilního katetru či punkcí periferní arterie;
** subkutánní infiltrace [[lidokain]]em;
** subkutánní infiltrace [[lidokain]]em;
** systémová analgézie.
** systémová analgézie.<ref name="Gomella2020"/>


 
=== Analgetika ===
Analgetika:
* [[Opioidní analgetika|opioidy]] – nejčastěji používané, silný analgetický účinek, ale provázený útlumem dýchání
* [[Opioidní analgetika|opioidy]] – nejčastěji používané, silný analgetický účinek, ale provázený útlumem dýchání
** morfin – v neonatologii nejčastěji používaný opioid; nežádoucí účinky: útlum dýchání a CNS, arteriální hypotenze, retence moči, tolerance, závislost, zácpa;
** morfin – v neonatologii nejčastěji používaný opioid;  
*** nežádoucí účinky: útlum dýchání a CNS, arteriální hypotenze, retence moči, tolerance, závislost, zácpa;
** fentanyl;
** fentanyl;
** alfentanil, sufentanil, remifentanil – rychle působící, používají se pro kratší procedury;
** alfentanil, sufentanil, remifentanil – rychle působící, používají se pro kratší procedury;
* [[paracetamol]] – k léčbě mírné a středně silné bolesti; při podávání po operacích umožňuje snížit dávku opioidů;
* [[paracetamol]] – k léčbě mírné a středně silné bolesti; při podávání po operacích umožňuje snížit dávku opioidů;
* [[nesteroidní antirevmatika]] – používají se k farmakologickému uzávěru [[Otevřená Botallova dučej|perzistující Botallovy dučeje]] (PDA); k léčbě bolesti nejsou vhodná pro velké množství nežádoucích účinků (plicní hypertenze, renální insuficience, dysfunkce trombocytů);
* [[nesteroidní antirevmatika]] – používají se k farmakologickému uzávěru [[Otevřená Botallova dučej|perzistující Botallovy dučeje]] (PDA); k léčbě bolesti nejsou vhodná pro velké množství nežádoucích účinků (plicní hypertenze, renální insuficience, dysfunkce trombocytů);
* další možné léky, které všach nejsou u novorozenců dostatečně probádané:
* další možné léky, které však nejsou u novorozenců dostatečně probádané:
** metadon – uspokojivý analgetický efekt, ale nejasné dávkování;
** [[metadon]] – uspokojivý analgetický efekt, ale nejasné dávkování;
** propofol – nebarbiturátové anestetikum ke krátkodobé sedaci a anestezii; nežádoucí účinky: protrahovaná hypotenze, bradykardie, desaturace a signifikantní variabilita ve farmakokinetice;
** propofol – nebarbiturátové anestetikum ke krátkodobé sedaci a anestezii; nežádoucí účinky: protrahovaná hypotenze, bradykardie, desaturace a signifikantní variabilita ve farmakokinetice;
** gabapentin – selektivní alfa-2-adrenergní agonista; sedace a analgezie s minimálním útlumem dechu;
** gabapentin – selektivní alfa-2-adrenergní agonista; sedace a analgezie s minimálním útlumem dechu;
** ketamin – agonista N-metyl-D-aspartátátových receptorů; sedace, analgezie a amnézie.
** ketamin – agonista N-metyl-D-aspartátátových receptorů; sedace, analgezie a amnézie.<ref name="Gomella2020"/>


 
=== Sedativa (bez analgetického efektu) ===
Sedativa (bez analgetického efektu):
* používají v kombinaci s analgetiky při neklidu spojeném s bolestí;
* používají v kombinaci s analgetiky při neklidu spojeném s bolestí;
* [[benzodiazepiny]] – sedace, svalová relaxace a anxiolytikum; při podání s opioidy prohlubují dechový útlum a hypotenzi;
* [[benzodiazepiny]] – sedace, svalová relaxace a anxiolytikum; při podání s opioidy prohlubují dechový útlum a hypotenzi;
Řádek 108: Řádek 99:
}}</ref>  
}}</ref>  


Žebřík bolesti (''ladder of pain''):
=== Žebřík bolesti (''ladder of pain'') ===
* vynechání bolestivých procedur, pokud to lze;
* vynechání bolestivých procedur, pokud to lze;
* nefarmakologické intervence;
* nefarmakologické intervence;
Řádek 116: Řádek 107:
* lokální anestetika;
* lokální anestetika;
* celková anestezie.<ref name="Stranak2015"/>
* celková anestezie.<ref name="Stranak2015"/>
<noinclude>== Odkazy ==
<noinclude>== Odkazy ==
=== Související články ===
=== Související články ===
* [[Porodní analgezie a anestezie]] • [[Opioidy (pediatrie)]]
* [[Porodní analgezie a anestezie]] • [[Opioidy (pediatrie)]]
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* [https://pediatrics.aappublications.org/content/137/2/e20154271 Prevention and Management of Procedural Pain in the Neonate: An Update]
* [https://www.clinicalguidelines.scot.nhs.uk/ggc-paediatric-guidelines/ggc-guidelines/neonatology/neonatal-pain-guideline/ Neonatal pain guideline - GG&C NHS]
=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />
</noinclude>
</noinclude>
[[Kategorie: Neonatologie]]
[[Kategorie: Neonatologie]]

Aktuální verze z 19. 5. 2022, 21:54

Bolest je definována jako nepříjemná senzorická nebo emocionální zkušenost spojená s okamžitým či potencionálním poškozením tkání nebo popisovaná na základě tohoto poškození (podle International Assosiation for Study of Pain, IASP). Tuto definici však nelze použít pro novorozence (nonverbální a preverbální jedince). Podle jiné definice (Anand a Craig, 1991) je bolest dědičná kvalita života, projevující se již po narození, sloužící jako signál a prevence před poškozením tkání.[1]

I předčasně narozený novorozenec má anatomické, neurochemické a hormonální systémy dostatečně zralé na to, aby percipoval a zpracovával bolest a odpovídal na ni. Předčasně narození novorozenci jsou citlivější na bolestivé podněty díky zvýšené excitabilitě senzorických drah a opožděné maturaci descendentních inhibičních drah a endogenního opioidního systému. U novorozenců je 3–5krát silnější odpověď na stres než u dospělých. Podle funkční MRI a NIRS reagují novorozenci na slabší podněty než dospělí. Plod po 20. týdnu gestace má morfologické, neurochemické a funkční předpoklady pro percepci bolesti.[2][1]

Analgezie je ztráta schopnosti cítit bolest bez ztráty vědomí. Anestezie je vyřazení veškerého vnímání, jak smyslového, tak vnímání bolesti (celková anestezie), nebo znecitlivění určité části jeho těla (regionální, lokální anestezie).[3]

Druhy bolesti[upravit | editovat zdroj]

  • nociceptivní – začíná na receptorech bolesti (nociceptorech/nocisenzorech);
  • neuropatická – vzniká v průběhu vedení bolesti na nervových vláknech.[1]

Základní složky bolesti[upravit | editovat zdroj]

  • senzorická (senzoricko-diskriminační);
  • afektivní (emocionální);
  • vegetativní (autonomní; aktivace sympatiku);
  • motorická (fight or flight chování u akutní bolesti).[1]

Druhy bolesti u novorozenců[upravit | editovat zdroj]

  • porodní trauma – zejm. při porodu vakuumextrakcí či kleštěmi;
  • akutní bolest při procedurách – endotracheální intubace, odsávání, umělá plicní ventilace, zavádění hrudních drénů, vyšetření retinopatie z nezralosti, zavádění centrálních žilních katetrů, lumbální punkce, odběr krve z paty (heel prick) atd.;
  • akutní pooperační bolest;
  • chronická bolest.[2]

Hodnocení bolesti u novorozenců[upravit | editovat zdroj]

  • existuje celá řada různých škálovacích systémů, např.:
    • Premature Infant Pain Profile - Revised (PIPP-R);
    • CRIES Neonatal Pain Assessment Tool (Cry, Requires oxygen, Increased vital signs, Expression, Sleeplessness;
    • Neonatal Infant Pain Scale (NIPS);
    • Neonatal Pain, Agitation, and Sedation Scale (N-PASS);
    • COMFORT scale.
  • hodnocení fyziologických a behaviorálních parametrů;
  • obvyklé projevy bolesti:
    • zvýšení srdeční frekvence, změna dechové frekvence, výkyvy krevního tlaku, bolestivý výraz ve tváři, motorický neklid, pláč, pocení dlaní;
  • fyziologické změny při bolesti:
    • zvýšená potřeba kyslíku, ventilačně-perfuzní mismatch, zvýšená kyselost žaludku, narušení cyklu spánku a bdění; při dlouhotrvající bolesti pak zpomalená srdeční frekvence, zpomalená dechová frekvence, letargie, zhoršené prokrvení, chladná akra;
  • metabolické a hormonální změny:
    • zvýšení plazmatické hladiny reninu, adrenalinu a noradrenalinu, kortizolu, uvolňování růstového hormonu, glukagonu, kortizolu a aldosteronu; snížená sekrece inzulinu.[2]

Důsledky neléčené bolesti[upravit | editovat zdroj]

  • zvýšený katabolismus a hypermetabolismus;
  • prohloubení hypoxie, acidózy, hyperkapnie, dechové tísně a hyperglykémie;
  • zvýšená náchylnost k infekcím, zvýšená morbidita a suboptimální outcome;
  • alterované vnímání bolesti (neschopnost reagovat na bolest nebo naopak přehnaná fyziologická reakce na bolest) s trvalými neuroanatomickými a behaviorálními důsledky.[2]

Léčba bolesti[upravit | editovat zdroj]

  • nefarmakologické intervence: klokánkování, kojení, podávání mateřského mléka, glukózy či sacharózy, nenutritivní sání, svazování/zavinování, polohování - do klubíčka, snížení světelné úrovně a snížení hladiny hluku, hudba (po 31. týdnu gestace), masáž atd.
  • farmakologická léčba:
    • sacharóza per os, ev. 20–30% glukóza (od 25. týdne gestace; 0,2 – 0,5 ml/kg 24% sacharózy p. o. 2 minuty před procedurou) – např. před odběrem krve z paty, před venepunkcí či intramuskulární injekcí;
    • topická anestetika – EMLA krém (eutetická směs 2,5% lidokainu a 2,5% prilokainu) atd. – před venepunkcí, zavedením centrálního žilního katetru či punkcí periferní arterie;
    • subkutánní infiltrace lidokainem;
    • systémová analgézie.[2]

Analgetika[upravit | editovat zdroj]

  • opioidy – nejčastěji používané, silný analgetický účinek, ale provázený útlumem dýchání
    • morfin – v neonatologii nejčastěji používaný opioid;
      • nežádoucí účinky: útlum dýchání a CNS, arteriální hypotenze, retence moči, tolerance, závislost, zácpa;
    • fentanyl;
    • alfentanil, sufentanil, remifentanil – rychle působící, používají se pro kratší procedury;
  • paracetamol – k léčbě mírné a středně silné bolesti; při podávání po operacích umožňuje snížit dávku opioidů;
  • nesteroidní antirevmatika – používají se k farmakologickému uzávěru perzistující Botallovy dučeje (PDA); k léčbě bolesti nejsou vhodná pro velké množství nežádoucích účinků (plicní hypertenze, renální insuficience, dysfunkce trombocytů);
  • další možné léky, které však nejsou u novorozenců dostatečně probádané:
    • metadon – uspokojivý analgetický efekt, ale nejasné dávkování;
    • propofol – nebarbiturátové anestetikum ke krátkodobé sedaci a anestezii; nežádoucí účinky: protrahovaná hypotenze, bradykardie, desaturace a signifikantní variabilita ve farmakokinetice;
    • gabapentin – selektivní alfa-2-adrenergní agonista; sedace a analgezie s minimálním útlumem dechu;
    • ketamin – agonista N-metyl-D-aspartátátových receptorů; sedace, analgezie a amnézie.[2]

Sedativa (bez analgetického efektu)[upravit | editovat zdroj]

  • používají v kombinaci s analgetiky při neklidu spojeném s bolestí;
  • benzodiazepiny – sedace, svalová relaxace a anxiolytikum; při podání s opioidy prohlubují dechový útlum a hypotenzi;
    • midazolam – nejčastěji používaný benzodiazepin v neonatologii; rychlý nástup účinku; potenciální neurotoxicita (abnormální růst hipokampu a neurologický vývoj);
  • chloral hydrát.[2]

Žebřík bolesti (ladder of pain)[upravit | editovat zdroj]

  • vynechání bolestivých procedur, pokud to lze;
  • nefarmakologické intervence;
  • topické gely;
  • orální či rektální analgetika;
  • pomalá infuze opiátů;
  • lokální anestetika;
  • celková anestezie.[1]

Odkazy

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. Skočit nahoru k: a b c d e STRAŇÁK, Zbyněk a Jan JANOTA, et al. Neonatologie. 2. vydání. Mladá fronta a. s, 2015. s. 96-102. ISBN 978-80-204-3861-4.
  2. Skočit nahoru k: a b c d e f g GOMELLA, Tricia, Fabien EYAL a Fayez BANY-MOHAMMED. Gomella's Neonatology, Eighth Edition. 8. vydání. McGraw-Hill Education, 2020. 1472 s. s. 211-223. ISBN 9781259644818.
  3. BLÁHA, J, et al. ANALGEZIE U VAGINÁLNÍHO PORODU. Česká gynekologie [online]. 2008, roč. -, vol. 82, no. 2, s. 145-149, dostupné také z <https://www.gynultrazvuk.cz/data/clanky/6/dokumenty/p-2018-analgezie-u-vaginalniho-porodu.pdf>.