Lidokain
Lidokain je využíván jako lokální anestetikum ke svodné anestézii středně dlouhého účinku, nebo jako antiarytmikum. Svým chemickým složením patří mezi amino-amidy.
Užití[upravit | editovat zdroj]
Lidokain je užívan jako lokální anestetikum především ve stomatologii ve formě 2% roztoku hydrochloridu. Má vazodilatační účinek. Jako povrchové anestetikum účinkuje na sliznici (ke kožnímu znecitlivění je kombinován s prilokainem). Ve stomatologii se využívá forma s přísadou adrenalinu, který zpomalí vstřebávání, sníží prokrvení tkáně (vazokonstrikce). Taky pro chirurgické výkony na měkkých tkání (parodontologie, excize, dekapsulace,…). Dále se může užívat jako antiarytmikum – druhá volba v terapii komorových extrasystol (1. volba amiodaron), antiepileptikum, u terapie migrenózní cefalgie (intranazálně) a na test funkce jaterní tkáně.
Metabolizmus[upravit | editovat zdroj]
Lidokain je metabolizován v játrech pomocí mikrosomální oxidázy na monoetylglycinxylidid (MEGX). Vylučuje se ledvinami: 10 % nezměněn, 80 % metabolity.
Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]
Mezi kontraidikace patří:
- přecitlivělost na danou látku;
- jaterní či ledvinové selhání v těžkých stádiích;
- nepodávat roztoky s adrenalinem rizikovým pacientům (kardiaci, abúzus kokainu…).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Antirytmikum (komorové arytmie)
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- ŠČIGEL, Vladimír. Lokální anestezie v praxi zubního lékaře. 1. vydání. Praha : Quintessenz, spol. s.r.o, 0000. 0 s. ISBN 80-903181-4-2.