Produkční systém buňky: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (kat.) |
(→Hladké endoplazmatické retikulum (HER): oprava slova sarkopalsmatické na sarkoplasmatické a oprava slova agranulární) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 9 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== | == Ribozomy == | ||
'''Ribozomy''' jsou malé elektrodenzní částice o rozměrech 20 x 30 nm. | |||
* složeny z malé (40S) a velké (60S) '''''podjednotky''''' | |||
* | * ze 4 typů [[rRNA]] a asi 80 různých [[protein]]ů | ||
* | * ''dvě třídy ribozomů:'' | ||
* | # u [[prokaryota|prokaryot]], [[chloroplast]]ů a [[mitochondrie|mitochondrií]] a | ||
* | # u [[eukaryota|eukaryot]] | ||
* vznikají v nukleolu jádra, jejich proteiny jsou syntetizovány v [[cytoplazma|cytoplazmě]] | |||
*'' | * silně ''bazofilní'' → reakce s bazickými barvivy | ||
* | * výskyt buď jako individuální granula nebo ve shlucích = '''polyribozomy''' (drženy pohromadě mRNA) | ||
* | * bílkoviny tvořené pro vlastní potřebu buňky jsou syntetizovány na nevázaných polyribosomech | ||
* ke spojení rRNA a ribozomu dochází v ''[[jádro|jádře]]'', kompletní ribozomální podjednotky vycestují z jádra jadernými póry | |||
* | |||
== Endoplazmatické retikulum == | == Endoplazmatické retikulum == | ||
* místo syntézy [[lipidy|lipidů]] a [[sacharidy|sacharidů]] | |||
* dochází zde k segregaci proteinů z cytoplazmy a k jejich počáteční [[posttranslační modifikace proteinů|posttranslační modifikaci]] (příprava pro specifické funkce) | |||
* v plně diferenciovaných buňkách jsou v 2 typy endoplazmatického retikula: | |||
# '''''drsné ER''''' | |||
# '''''hladké ER''''' | |||
=== Drsné endoplazmatické retikulum (GER) === | |||
* též '''''granulární; rought''''' | |||
* v buňkách specializovaných na ''sekreci proteinů'' ([[pancreas|pankreatické]], fibroblasty, [[plazmatické buňky]]) | |||
* '''složeno z''' ''tubulů'' a rovnoběžně uskupených plochých ''cisteren'' tvořených membránami, které někdy souvisí se zevním obalem jádra | |||
* přítomnost [[ribozom]]ů a polyribozomů na cytoplazmatickém povrchu membrány retikula, které ji propůjčují granulární vzhled | |||
= | * Ribozomy jsou odpovědny za bazofilní vlastnosti | ||
* hlavním '''úkolem''' je segregace proteinů určených pro export nebo předání jiným komponentám cytoplazmy | |||
*''' | ** počáteční [[glykosylace]] glykoproteinů obsahující dusíkaté oligosacharidy, syntéza fosfolipidů, postranslační modifikace novotvořených polypeptidů | ||
* | ** proteiny syntetizované v GER mají místa určení různá, mohou zůstávat v cytoplazmě, nebo jsou z ní segregovány a podílejí se na různých buněčných aktivitách | ||
* | |||
* | |||
* | |||
* | |||
* | |||
* | |||
== | === Hladké endoplazmatické retikulum (HER) === | ||
* též '''''agranulární; smooth''''' | |||
* rovněž vytváří nitrobuněčnou síť | |||
* bez přidružených [[ribozom]]ů | |||
* cisterny jsou ''tubulární''; obrovské množství propojených kanálků různých tvarů a velikostí | |||
* membrány HER vznikají z drsného ER → často v sebe přecházejí | |||
* '''syntéza''' lipidů, fosfolipidů, sacharidů a [[steroidy|steroidních]] [[hormony|hormonů]] | |||
* '''sarkoplasmatické retikulum''': specializovaná forma HER, které je angažováno v procesu kontrakce svalových buněk (zásobárna [[vápník]]u) | |||
* často v buňkách syntetizující steroidní hormony ([[vaječník|ovaria]], [[testes]], kůra [[nadledviny|nadledvin]]), a v [[játra|hepatocytech]] (detoxikační reakce) | |||
* | == Golgiho komplex (GK) == | ||
* | * dovršuje [[posttranslační modifikace proteinů|posttranslační modifikaci]] produktů syntetizovaných buňkou, zaobaluje je a označuje adresou místa určení | ||
* | * ze tří zřetelných oddílů ohraničených hladkou membránou: | ||
*ER → novotvořený protein → cisterny GK (nejbližší cisterna se nazývá produkční = konvexní = | # mírně zakřivené nakupení oploštělých cisteren, | ||
# velké množství malých váčků a | |||
* | # několik větších vakuol umístěných na jednom pólu GK | ||
* funkční spojení mezi [[endoplazmatické retikulum|ER]] a zbytkem buňky (obtížné určení jeho hranic) | |||
* ER → novotvořený protein → cisterny GK (nejbližší cisterna se nazývá produkční = konvexní = ''cis oblast''), v '''trans oblasti''' (konkávní = maturační) se shromažďují váčky → kondenzační vakuoly (tyto struktury pučí z Golgiho cisteren a odštěpují se jako váčky dopravující proteiny do nejrůznějších míst) | |||
* má důležitou roli při glykosylaci, sulfataci, fosforylaci a selektivní [[proteolýza|proteolýze]] bílkovin | |||
<noinclude> | |||
== Odkazy == | |||
=== Použitá literatura === | |||
* {{Citace | |||
|typ = kniha | |||
|korporace = | |||
|příjmení1 = Junquiera | |||
|jméno1 = L. Carlos | |||
|příjmení2 = Carneiro | |||
|jméno2 = José | |||
|příjmení3 = Kelley | |||
|jméno3 = Robert O. | |||
|kolektiv = | |||
|titul = Základy histologie | |||
|vydání = 1 | |||
|místo = Jinočany | |||
|vydavatel = H & H 1997 | |||
|rok = 1997 | |||
|rozsah= 502 | |||
|edice = | |||
|svazek = | |||
|isbn = 80-85787-37-7 | |||
|strany = | |||
|url = | |||
}} | |||
</noinclude> | |||
[[Kategorie:Histologie]] | [[Kategorie:Histologie]] |
Aktuální verze z 9. 1. 2022, 16:58
Ribozomy[upravit | editovat zdroj]
Ribozomy jsou malé elektrodenzní částice o rozměrech 20 x 30 nm.
- složeny z malé (40S) a velké (60S) podjednotky
- ze 4 typů rRNA a asi 80 různých proteinů
- dvě třídy ribozomů:
- u prokaryot, chloroplastů a mitochondrií a
- u eukaryot
- vznikají v nukleolu jádra, jejich proteiny jsou syntetizovány v cytoplazmě
- silně bazofilní → reakce s bazickými barvivy
- výskyt buď jako individuální granula nebo ve shlucích = polyribozomy (drženy pohromadě mRNA)
- bílkoviny tvořené pro vlastní potřebu buňky jsou syntetizovány na nevázaných polyribosomech
- ke spojení rRNA a ribozomu dochází v jádře, kompletní ribozomální podjednotky vycestují z jádra jadernými póry
Endoplazmatické retikulum[upravit | editovat zdroj]
- místo syntézy lipidů a sacharidů
- dochází zde k segregaci proteinů z cytoplazmy a k jejich počáteční posttranslační modifikaci (příprava pro specifické funkce)
- v plně diferenciovaných buňkách jsou v 2 typy endoplazmatického retikula:
- drsné ER
- hladké ER
Drsné endoplazmatické retikulum (GER)[upravit | editovat zdroj]
- též granulární; rought
- v buňkách specializovaných na sekreci proteinů (pankreatické, fibroblasty, plazmatické buňky)
- složeno z tubulů a rovnoběžně uskupených plochých cisteren tvořených membránami, které někdy souvisí se zevním obalem jádra
- přítomnost ribozomů a polyribozomů na cytoplazmatickém povrchu membrány retikula, které ji propůjčují granulární vzhled
- Ribozomy jsou odpovědny za bazofilní vlastnosti
- hlavním úkolem je segregace proteinů určených pro export nebo předání jiným komponentám cytoplazmy
- počáteční glykosylace glykoproteinů obsahující dusíkaté oligosacharidy, syntéza fosfolipidů, postranslační modifikace novotvořených polypeptidů
- proteiny syntetizované v GER mají místa určení různá, mohou zůstávat v cytoplazmě, nebo jsou z ní segregovány a podílejí se na různých buněčných aktivitách
Hladké endoplazmatické retikulum (HER)[upravit | editovat zdroj]
- též agranulární; smooth
- rovněž vytváří nitrobuněčnou síť
- bez přidružených ribozomů
- cisterny jsou tubulární; obrovské množství propojených kanálků různých tvarů a velikostí
- membrány HER vznikají z drsného ER → často v sebe přecházejí
- syntéza lipidů, fosfolipidů, sacharidů a steroidních hormonů
- sarkoplasmatické retikulum: specializovaná forma HER, které je angažováno v procesu kontrakce svalových buněk (zásobárna vápníku)
- často v buňkách syntetizující steroidní hormony (ovaria, testes, kůra nadledvin), a v hepatocytech (detoxikační reakce)
Golgiho komplex (GK)[upravit | editovat zdroj]
- dovršuje posttranslační modifikaci produktů syntetizovaných buňkou, zaobaluje je a označuje adresou místa určení
- ze tří zřetelných oddílů ohraničených hladkou membránou:
- mírně zakřivené nakupení oploštělých cisteren,
- velké množství malých váčků a
- několik větších vakuol umístěných na jednom pólu GK
- funkční spojení mezi ER a zbytkem buňky (obtížné určení jeho hranic)
- ER → novotvořený protein → cisterny GK (nejbližší cisterna se nazývá produkční = konvexní = cis oblast), v trans oblasti (konkávní = maturační) se shromažďují váčky → kondenzační vakuoly (tyto struktury pučí z Golgiho cisteren a odštěpují se jako váčky dopravující proteiny do nejrůznějších míst)
- má důležitou roli při glykosylaci, sulfataci, fosforylaci a selektivní proteolýze bílkovin
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- JUNQUIERA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O. KELLEY. Základy histologie. 1. vydání. Jinočany : H & H 1997, 1997. 502 s. ISBN 80-85787-37-7.