Ependymom: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

Vizuální
(formátování, přidání podnadpisu "reference" pro přehlednost)
(typografie, úprava citací)
Řádek 11: Řádek 11:
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Soubor:Ependymoma EMA.jpg|thumb|right| Ependymom – imunohistochemický preparát]]
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Soubor:Ependymoma EMA.jpg|thumb|right| Ependymom – imunohistochemický preparát]]
'''Ependymom''' je [[gliomy mozku|neuroepiteliální nádor mozku]], který se vyskytuje po celé délce nervové osy v komorovém prostoru. Může vyrůstat kdekoliv v [[Komorový systém mozku|komorovém systému]] a míše, primárně z '''výstelky komorového systému'''. Spinální léze jsou častěji u dospělých, intrakraniální léze převládají u dětí (zejména IV. komora).<ref>[https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16551982/ Wippold FJ 2nd, Perry A. Neuropathology for the neuroradiologist: rosettes and pseudorosettes. AJNR Am J Neuroradiol. 2006 Mar;27(3):488-92. PMID: 16551982.]</ref> Nejčastěji vzniká mezi 0-4 rokem života.<ref>[https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23660944/ Villano JL, Parker CK, Dolecek TA. Descriptive epidemiology of ependymal tumours in the United States. ''Br J Cancer''. 2013;108(11):2367-2371. doi:10.1038/bjc.2013.221]</ref>
'''Ependymom''' je [[gliomy mozku|neuroepiteliální nádor mozku]], který se vyskytuje po celé délce nervové osy v komorovém prostoru. Může vyrůstat kdekoliv v [[Komorový systém mozku|komorovém systému]] a míše, primárně z '''výstelky komorového systému'''. Spinální léze jsou častěji u dospělých, intrakraniální léze převládají u dětí (zejména IV. komora) <ref>{{Citace
  | typ = článek
  | příjmení1 = Wippold
  | jméno1 = F J
  | příjmení2 = Perry
  | jméno2 = A
  | článek = Neuropathology for the neuroradiologist: rosettes and pseudorosettes
  | časopis = AJNR Am J Neuroradiol
  | rok = 2006
  | číslo = 3
  | svazek = 27
  | strany = 488-92
  | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16551982
  | issn = 0195-6108
}}</ref>. Nejčastěji vzniká mezi 0–4 rokem života <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Villano
| jméno1 = J L
| příjmení2 = Parker
| jméno2 = C K
| příjmení3 = Dolecek
| jméno3 = T A
| článek = Descriptive epidemiology of ependymal tumours in the United States
| časopis = British Journal of Cancer
| rok = 2013
| ročník = 11
| svazek = 108
| strany = 2367-2371
| issn = 0007-0920
| doi = 10.1038/bjc.2013.221}}</ref>.


Je '''[[benigní]]''', '''semimaligní''', existuje i '''anaplastická forma'''. Bývá dobře ohraničený, může obsahovat fokální kalcifikaci, může zakrvácet. Nevyrůstá z ependymocytů, ale z '''radiálních glií'''.<ref>[https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17179988/ Poppleton H, Gilbertson RJ. Stem cells of ependymoma. Br J Cancer. 2007 Jan 15;96(1):6-10. doi: 10.1038/sj.bjc.6603519. Epub 2006 Dec 19. PMID: 17179988; PMCID: PMC2360214.]</ref><ref>[https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16226707/ Taylor MD, Poppleton H, Fuller C, Su X, Liu Y, Jensen P, Magdaleno S, Dalton J, Calabrese C, Board J, Macdonald T, Rutka J, Guha A, Gajjar A, Curran T, Gilbertson RJ. Radial glia cells are candidate stem cells of ependymoma. Cancer Cell. 2005 Oct;8(4):323-35. doi: 10.1016/j.ccr.2005.09.001. Erratum in: Cancer Cell. 2006 Jan;9(1):70. PMID: 16226707.]</ref>
Je '''[[benigní]]''', '''semimaligní''', existuje i '''anaplastická forma'''. Bývá dobře ohraničený, může obsahovat fokální kalcifikaci, může zakrvácet. Nevyrůstá z ependymocytů, ale z '''radiálních glií''' <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Poppleton
| jméno1 = H
| příjmení2 = Gilbertson
| jméno2 = R J
| článek = Stem cells of ependymoma
| časopis = British Journal of Cancer
| rok = 2006
| ročník = 1
| svazek = 96
| strany = 6-10
| issn = 0007-0920
| doi = 10.1038/sj.bjc.6603519}}</ref><ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Taylor
| jméno1 = Michael D.
| příjmení2 = Poppleton
| jméno2 = Helen
| příjmení3 = Fuller
| jméno3 = Christine
| článek = Radial glia cells are candidate stem cells of ependymoma
| časopis = Cancer Cell
| rok = 2005
| ročník = 4
| svazek = 8
| strany = 323-335
| issn = 1535-6108
| doi = 10.1016/j.ccr.2005.09.001}}</ref>.


==Lokalizace==
==Lokalizace==
1) '''60%''' posterior fossa
1) '''60 %''' posterior fossa


2) '''30%''' supratentoriálně
2) '''30 %''' supratentoriálně
[[Soubor:Subependymom v laterální komoře.jpg|náhled|MRI - '''supratentoriální subependymom''' v laterální komoře]]
[[Soubor:Subependymom v laterální komoře.jpg|náhled|MRI - '''supratentoriální subependymom''' v laterální komoře]]


3) '''10%''' [[mícha]]
3) '''10 %''' [[mícha]]


==Diagnostika==
==Diagnostika==
Řádek 30: Řádek 87:
<br />
<br />
==Klasifikace dle WHO==
==Klasifikace dle WHO==
Dle WHO dělíme ependymomy do tří skupin, od tzv. ''low-grade'' po ''high-grade'' ependymomy. '''''Low-grade''''' ependymomy jsou ve své biologické podstatě '''benigní''', rostou pomalu. '''''High-grade''''' ependymomy, do kterých řadíme anaplastický ependymom (WHO grade III), jsou '''maligní''', rychle rostou a prognóza pacientů s tímto tumorem není dobrá.
Dle WHO dělíme ependymomy do tří skupin, od tzv. ''low-grade'' po ''high-grade'' ependymomy. '''''Low-grade''''' ependymomy jsou ve své biologické podstatě '''benigní''', rostou pomalu. '''''High-grade''''' ependymomy, do kterých řadíme anaplastický ependymom (WHO grade III), jsou '''maligní''', rychle rostou a prognóza pacientů s tímto tumorem není dobrá.<ref>{{Citace
  | typ = článek
  | příjmení1 = Hübner
  | jméno1 = Jens-Martin
  | příjmení2 = Kool
  | jméno2 = Marcel
  | příjmení3 = Pfister
  | jméno3 = Stefan M
  | kolektiv = ano
  | článek = Epidemiology, molecular classification and WHO grading of ependymoma
  | časopis = J Neurosurg Sci
  | rok = 2018
  | číslo = 1
  | svazek = 62
  | strany = 46-50
  | url = https://doi.org/10.23736/S0390-5616.17.04152-2
  | issn = 0390-5616 (print), 1827-1855
}}</ref>


===1) WHO grade I===
===1) WHO grade I===
 
Dělení:
*'''''subependymom''''' = non-invazivní, roste pomalu, většinou se vyskytuje u pacientů středního věku a starších, často je diagnostikován incidentálně
*'''''subependymom''''' = non-invazivní, roste pomalu, většinou se vyskytuje u pacientů středního věku a starších, často je diagnostikován incidentálně,
*'''''myxopapilární ependymom''''' = primárně se vyskytuje ve ''filum terminale'' a/nebo v ''conus medullaris'', reprezentuje až 13% spinální ependymomů, nejčastější tumor v ''cauda equina''
*'''''myxopapilární ependymom''''' = primárně se vyskytuje ve ''filum terminale'' a/nebo v ''conus medullaris'', reprezentuje až 13% spinální ependymomů, nejčastější tumor v ''cauda equina''.


<br />[[Soubor:Myxo spinal.jpg|náhled|MRI - '''myxopapilární ependymom'''|alt=]]
<br />[[Soubor:Myxo spinal.jpg|náhled|MRI - '''myxopapilární ependymom'''|alt=]]


===2) WHO grade II===
===2) WHO grade II===
'''"Klasický" ependymom''', je ze všech typů ependymomů nejčastější. Primárně se vyskytuje intrakraniálně.
'''"Klasický" ependymom''', je ze všech typů ependymomů nejčastější. Primárně se vyskytuje intrakraniálně. Rozdělujeme na:


*''papilární ependymom''
*''papilární ependymom'',
*''clear cell ependymom''
*''clear cell ependymom'',
*''tanycytic ependymom''
*''tanycytic ependymom'',
*''RELA fusion-positive ependymom'' (nové zařazení z roku 2016)
*''RELA fusion-positive ependymom'' (nové zařazení z roku 2016).


<br />
<br />
===3) WHO grade III===
===3) WHO grade III===
 
Pouze jediná forma:
*'''''anaplastický ependymom''''' = vyšší tendence proliferace, infiltruje okolní mozkovou tkáň a metastázuje díky šíření [[Mozkomíšní mok|likvorem]]
*'''''anaplastický ependymom''''' = má vyšší tendenci proliferace, infiltruje okolní mozkovou tkáň a metastázuje díky šíření [[Mozkomíšní mok|likvorem]].


<br />[[Soubor:Anaplas mri.jpg|náhled|MRI - '''anaplastický ependymom'''|alt=]]
<br />[[Soubor:Anaplas mri.jpg|náhled|MRI - '''anaplastický ependymom'''|alt=]]
Řádek 57: Řádek 131:
Primárně '''záleží na lokalizaci'''. U intrakraniálních lézí jako iniciální prezentace převládá '''[[Intrakraniální hypertenze|zvýšený intrakraniální tlak]]''', '''[[Bolesti hlavy|cefalea]]''' a s ním spojené další projevy onemocnění.
Primárně '''záleží na lokalizaci'''. U intrakraniálních lézí jako iniciální prezentace převládá '''[[Intrakraniální hypertenze|zvýšený intrakraniální tlak]]''', '''[[Bolesti hlavy|cefalea]]''' a s ním spojené další projevy onemocnění.


V rámci posterior fossa je obvyklá '''[[Ataxie/PGS/diagnostika|ataxie]],''' mezi další symptomy se ale řadí i [[diplopie]], [[nystagmus]] aj. Supratentoriálně se ependymomy projevují nejčastěji '''[[Epilepsie|epilepsií]]''', popř. '''fokálními neurologickými deficity'''.<ref>[https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/1950882/ Prince MR, Chew FS. Ependymoma of the fourth ventricle. AJR Am J Roentgenol. 1991 Dec;157(6):1278. doi: 10.2214/ajr.157.6.1950882. PMID: 1950882.]</ref>
V rámci posterior fossa je obvyklá '''[[Ataxie/PGS/diagnostika|ataxie]],''' mezi další symptomy se ale řadí i [[diplopie]], [[nystagmus]] aj. Supratentoriálně se ependymomy projevují nejčastěji '''[[Epilepsie|epilepsií]]''', popř. '''fokálními neurologickými deficity'''.<ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Prince
| jméno1 = M R
| příjmení2 = Chew
| jméno2 = F S
| článek = Ependymoma of the fourth ventricle.
| časopis = American Journal of Roentgenology
| rok = 1991
| ročník = 6
| svazek = 157
| strany = 1278-1278
| issn = 0361-803X
| doi = 10.2214/ajr.157.6.1950882}}</ref>


Spinální ependymomy se většinou prezentují bolestmi zad v místě výskytu tumoru, přílušnými neurologickými deficity.<ref>[https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29548057/ Gerstner ER, Pajtler KW. Ependymoma. Semin Neurol. 2018 Feb;38(1):104-111. doi: 10.1055/s-0038-1636503. Epub 2018 Mar 16. PMID: 29548057.]</ref>
Spinální ependymomy se většinou prezentují bolestmi zad v místě výskytu tumoru, přílušnými neurologickými deficity <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Pajtler
| jméno1 = Kristian
| příjmení2 = Gerstner
| jméno2 = Elizabeth
| článek = Ependymoma
| časopis = Seminars in Neurology
| rok = 2018
| ročník = 01
| svazek = 38
| strany = 104-111
| issn = 0271-8235
| doi = 10.1055/s-0038-1636503}}</ref>.


==Terapie==
==Terapie==
Řádek 69: Řádek 169:
Na prognóze se primárně podílí '''lokalizace''' (nejvíce chirurgicky náročné jsou ty ve IV. komoře), '''anaplastická forma onemocnění''', '''parciální resekce'''.
Na prognóze se primárně podílí '''lokalizace''' (nejvíce chirurgicky náročné jsou ty ve IV. komoře), '''anaplastická forma onemocnění''', '''parciální resekce'''.


Pravděpodobnost přežití 5. let se u dětí pohybuje kolem 50-70%, ovšem v případě dostavení '''rekurence je mortalita až 90%'''.<ref>[https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23322825/ Smith AB, Smirniotopoulos JG, Horkanyne-Szakaly I. From the radiologic pathology archives: intraventricular neoplasms: radiologic-pathologic correlation. Radiographics. 2013 Jan-Feb;33(1):21-43. doi: 10.1148/rg.331125192. PMID: 23322825.]</ref>  
Pravděpodobnost přežití 5. let se u dětí pohybuje kolem 50-70 %, ovšem v případě dostavení '''rekurence je mortalita až 90 %''' <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Smith
| jméno1 = Alice Boyd
| příjmení2 = Smirniotopoulos
| jméno2 = James G.
| příjmení3 = Horkanyne-Szakaly
| jméno3 = Iren
| článek = From the Radiologic Pathology Archives: Intraventricular Neoplasms: Radiologic-Pathologic Correlation
| časopis = RadioGraphics
| rok = 2013
| ročník = 1
| svazek = 33
| strany = 21-43
| issn = 0271-5333
| doi = 10.1148/rg.331125192}}</ref>.
<gallery perrow="3" caption="Ependymom IV. komory mozkové (MR)">
<gallery perrow="3" caption="Ependymom IV. komory mozkové (MR)">
Soubor:Ependymom cor T1KM.jpg
Soubor:Ependymom cor T1KM.jpg
Řádek 78: Řádek 193:


==Diferenciální diagnostika==
==Diferenciální diagnostika==
Následujích pět onemocnění se často s ependymomem zaměňují, jsou tedy předeslány základní rozdíly v jejich diagnostice. Je zároveň nutné zmínit, že zejména u pediatrických ependymomů vyskytujících se supratentoriálně je poměrně obvyklá jejich značná '''parenchymální část'''.
Následujících pět onemocnění se často s ependymomem zaměňují, jsou tedy předeslány základní rozdíly v jejich diagnostice:


#'''medulloblastom''' - velmi podobný ependymomu, obzvláště vzhledem k lokalizaci (IV. komora). Medulloblastom vyrůstá z vermis, není tolik plastický, není u něj tak častá kalcifikace.<ref>[https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21887168/ Jaiswal AK, Jaiswal S, Sahu RN, Das KB, Jain VK, Behari S. Choroid plexus papilloma in children: Diagnostic and surgical considerations. J Pediatr Neurosci. 2009 Jan;4(1):10-6. doi: 10.4103/1817-1745.49100. PMID: 21887168; PMCID: PMC3162829.]</ref>
#'''medulloblastom''' - je velmi podobný ependymomu, obzvláště vzhledem k lokalizaci (IV. komora), vyrůstá z vermis, není tolik plastický, není tak častá kalcifikace <ref>{{Citace
#'''papilom choridního plexu''' - u dětí se vyskytuje zejména u trigonu laterálních komor a u dospělých nejčastěji ve IV. komoře (jedná se tedy o opačnou typickou lokalizaci než je tomu u ependymomu)<ref>[https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/8934397/ Park SH, Park HR, Chi JG. Papillary ependymoma: its differential diagnosis from choroid plexus papilloma. J Korean Med Sci. 1996 Oct;11(5):415-21. doi: 10.3346/jkms.1996.11.5.415. PMID: 8934397; PMCID: PMC3054185.]</ref>
| typ = článek
#'''metastáza choroidního plexu''' - na MR velmi podobné, v případě metasázy choroidního plexu je ale výskyt častější u staších pacientů s historií malignity<ref>[https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11353111/ Escott EJ. A variety of appearances of malignant melanoma in the head: a review. Radiographics. 2001 May-Jun;21(3):625-39. doi: 10.1148/radiographics.21.3.g01ma19625. PMID: 11353111.]</ref>
| příjmení1 = Behari
#'''[[Glioblastoma multiforme|glioblastom]]''' - těžko se rozlišuje zejména od intraparenchymálního supratentoriálního ependymomu, glioblastom se častěji vyskytuje u starších pacientů a epicentrem tumoru je bílá hmota mozková<ref>[https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27157931/ Louis DN, Perry A, Reifenberger G, von Deimling A, Figarella-Branger D, Cavenee WK, Ohgaki H, Wiestler OD, Kleihues P, Ellison DW. The 2016 World Health Organization Classification of Tumors of the Central Nervous System: a summary. Acta Neuropathol. 2016 Jun;131(6):803-20. doi: 10.1007/s00401-016-1545-1. Epub 2016 May 9. PMID: 27157931.]</ref>
| jméno1 = Sanjay
#'''centrální neurocytom''' - většinou roste ze ''septum pellucidum''<ref>[https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12432118/ Koeller KK, Sandberg GD; Armed Forces Institute of Pathology. From the archives of the AFIP. Cerebral intraventricular neoplasms: radiologic-pathologic correlation. Radiographics. 2002 Nov-Dec;22(6):1473-505. doi: 10.1148/rg.226025118. PMID: 12432118.]</ref>
| příjmení2 = Jaiswal
| jméno2 = AwadheshKumar
| příjmení3 = Jaiswal
| jméno3 = Sushila
| článek = Choroid plexus papilloma in children: Diagnostic and surgical considerations
| časopis = Journal of Pediatric Neurosciences
| rok = 2009
| ročník = 1
| svazek = 4
| strany = 10
| issn = 1817-1745
| doi = 10.4103/1817-1745.49100}}</ref>,
#'''papilom choridního plexu''' - se u dětí vyskytuje zejména u trigonu laterálních komor a u dospělých nejčastěji ve IV. komoře (jedná se tedy o opačnou typickou lokalizaci než je tomu u ependymomu) <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Park
| jméno1 = Sung Hye
| příjmení2 = Park
| jméno2 = Heum Rye
| příjmení3 = Chi
| jméno3 = Je G
| článek = Papillary ependymoma: its differential diagnosis from choroid plexus papilloma
| časopis = Journal of Korean Medical Science
| rok = 1996
| ročník = 5
| svazek = 11
| strany = 415
| issn = 1011-8934
| doi = 10.3346/jkms.1996.11.5.415}}</ref>,
#'''metastáza choroidního plexu''' - na MR velmi podobné, v případě metasázy choroidního plexu je ale výskyt častější u staších pacientů s historií malignity <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Escott
| jméno1 = Edward J.
| článek = A Variety of Appearances of Malignant Melanoma in the Head: A Review
| časopis = RadioGraphics
| rok = 2001
| ročník = 3
| svazek = 21
| strany = 625-639
| issn = 0271-5333
| doi = 10.1148/radiographics.21.3.g01ma19625}}</ref>,
#'''[[Glioblastoma multiforme|glioblastom]]''' - se hůře rozlišuje zejména od intraparenchymálního supratentoriálního ependymomu, glioblastom se častěji vyskytuje u starších pacientů a epicentrem tumoru je bílá hmota mozková <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Louis
| jméno1 = David N.
| příjmení2 = Perry
| jméno2 = Arie
| příjmení3 = Reifenberger
| jméno3 = Guido
| článek = The 2016 World Health Organization Classification of Tumors of the Central Nervous System: a summary
| časopis = Acta Neuropathologica
| rok = 2016
| ročník = 6
| svazek = 131
| strany = 803-820
| issn = 0001-6322
| doi = 10.1007/s00401-016-1545-1}}</ref>,
#'''centrální neurocytom''' - většinou roste ze ''septum pellucidum''<ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Koeller
| jméno1 = Kelly K.
| příjmení2 = Sandberg
| jméno2 = Glenn D.
| článek = From the Archives of the AFIP
| časopis = RadioGraphics
| rok = 2002
| ročník = 6
| svazek = 22
| strany = 1473-1505
| issn = 0271-5333
| doi = 10.1148/rg.226025118}}</ref>.


<br />
<br />
Řádek 95: Řádek 279:
*[[Oligodendrogliom]]
*[[Oligodendrogliom]]


===Zdroj===
* {{Citace|typ = web|
příjmení1 = Beneš|
jméno1 = Jiří|
název = Studijní materiály|
rok = 2007|
citováno = 2009|
url = http://www.jirben.wz.cz/}}
===Použitá literatura===
===Použitá literatura===


Řádek 119: Řádek 294:
|isbn = 80-7262-260-9
|isbn = 80-7262-260-9
}}
}}
=== Reference ===
=== Reference ===
<references /></noinclude>
<references /></noinclude>

Verze z 17. 4. 2021, 21:35

Ependymom – imunohistochemický preparát

Ependymom je neuroepiteliální nádor mozku, který se vyskytuje po celé délce nervové osy v komorovém prostoru. Může vyrůstat kdekoliv v komorovém systému a míše, primárně z výstelky komorového systému. Spinální léze jsou častěji u dospělých, intrakraniální léze převládají u dětí (zejména IV. komora) [1]. Nejčastěji vzniká mezi 0–4 rokem života [2].

Je benigní, semimaligní, existuje i anaplastická forma. Bývá dobře ohraničený, může obsahovat fokální kalcifikaci, může zakrvácet. Nevyrůstá z ependymocytů, ale z radiálních glií [3][4].

Lokalizace

1) 60 % posterior fossa

2) 30 % supratentoriálně

MRI - supratentoriální subependymom v laterální komoře

3) 10 % mícha

Diagnostika


Klasifikace dle WHO

Dle WHO dělíme ependymomy do tří skupin, od tzv. low-grade po high-grade ependymomy. Low-grade ependymomy jsou ve své biologické podstatě benigní, rostou pomalu. High-grade ependymomy, do kterých řadíme anaplastický ependymom (WHO grade III), jsou maligní, rychle rostou a prognóza pacientů s tímto tumorem není dobrá.[5]

1) WHO grade I

Dělení:

  • subependymom = non-invazivní, roste pomalu, většinou se vyskytuje u pacientů středního věku a starších, často je diagnostikován incidentálně,
  • myxopapilární ependymom = primárně se vyskytuje ve filum terminale a/nebo v conus medullaris, reprezentuje až 13% spinální ependymomů, nejčastější tumor v cauda equina.


MRI - myxopapilární ependymom

2) WHO grade II

"Klasický" ependymom, je ze všech typů ependymomů nejčastější. Primárně se vyskytuje intrakraniálně. Rozdělujeme na:

  • papilární ependymom,
  • clear cell ependymom,
  • tanycytic ependymom,
  • RELA fusion-positive ependymom (nové zařazení z roku 2016).


3) WHO grade III

Pouze jediná forma:

  • anaplastický ependymom = má vyšší tendenci proliferace, infiltruje okolní mozkovou tkáň a metastázuje díky šíření likvorem.


MRI - anaplastický ependymom

Symptomatologie

Primárně záleží na lokalizaci. U intrakraniálních lézí jako iniciální prezentace převládá zvýšený intrakraniální tlak, cefalea a s ním spojené další projevy onemocnění.

V rámci posterior fossa je obvyklá ataxie, mezi další symptomy se ale řadí i diplopie, nystagmus aj. Supratentoriálně se ependymomy projevují nejčastěji epilepsií, popř. fokálními neurologickými deficity.[6]

Spinální ependymomy se většinou prezentují bolestmi zad v místě výskytu tumoru, přílušnými neurologickými deficity [7].

Terapie

Co nejradikálnější chirurgická resekce, při parciální resekci se případně může reziduum ozářit radiochirurgicky.

Prognóza

Není příliš dobrá, zejména vzhledem k lokalizaci tumoru, která je často chirurgicky těžce dostupná.

Na prognóze se primárně podílí lokalizace (nejvíce chirurgicky náročné jsou ty ve IV. komoře), anaplastická forma onemocnění, parciální resekce.

Pravděpodobnost přežití 5. let se u dětí pohybuje kolem 50-70 %, ovšem v případě dostavení rekurence je mortalita až 90 % [8].

  • Ependymom IV. komory mozkové (MR)
  • Ependymom cor T1KM.jpg
  • Ependymom ax T2.jpg
  • Ependymom sag FLAIR.jpg


Diferenciální diagnostika

Následujících pět onemocnění se často s ependymomem zaměňují, jsou tedy předeslány základní rozdíly v jejich diagnostice:

  1. medulloblastom - je velmi podobný ependymomu, obzvláště vzhledem k lokalizaci (IV. komora), vyrůstá z vermis, není tolik plastický, není tak častá kalcifikace [9],
  2. papilom choridního plexu - se u dětí vyskytuje zejména u trigonu laterálních komor a u dospělých nejčastěji ve IV. komoře (jedná se tedy o opačnou typickou lokalizaci než je tomu u ependymomu) [10],
  3. metastáza choroidního plexu - na MR velmi podobné, v případě metasázy choroidního plexu je ale výskyt častější u staších pacientů s historií malignity [11],
  4. glioblastom - se hůře rozlišuje zejména od intraparenchymálního supratentoriálního ependymomu, glioblastom se častěji vyskytuje u starších pacientů a epicentrem tumoru je bílá hmota mozková [12],
  5. centrální neurocytom - většinou roste ze septum pellucidum[13].


Odkazy

Související články

Použitá literatura

  • ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2004. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.

Reference

  1. ↑ WIPPOLD, F J a A PERRY. Neuropathology for the neuroradiologist: rosettes and pseudorosettes. AJNR Am J Neuroradiol [online]. 2006, vol. 27, no. 3, s. 488-92, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16551982>. ISSN 0195-6108. 
  2. ↑ VILLANO, J L, C K PARKER a T A DOLECEK. Descriptive epidemiology of ependymal tumours in the United States. British Journal of Cancer. 2013, roč. 11, vol. 108, s. 2367-2371, ISSN 0007-0920. DOI: 10.1038/bjc.2013.221.
  3. ↑ POPPLETON, H a R J GILBERTSON. Stem cells of ependymoma. British Journal of Cancer. 2006, roč. 1, vol. 96, s. 6-10, ISSN 0007-0920. DOI: 10.1038/sj.bjc.6603519.
  4. ↑ TAYLOR, Michael D., Helen POPPLETON a Christine FULLER. Radial glia cells are candidate stem cells of ependymoma. Cancer Cell. 2005, roč. 4, vol. 8, s. 323-335, ISSN 1535-6108. DOI: 10.1016/j.ccr.2005.09.001.
  5. ↑ HÜBNER, Jens-Martin, Marcel KOOL a Stefan M PFISTER, et al. Epidemiology, molecular classification and WHO grading of ependymoma. J Neurosurg Sci [online]. 2018, vol. 62, no. 1, s. 46-50, dostupné také z <https://doi.org/10.23736/S0390-5616.17.04152-2>. ISSN 0390-5616 (print), 1827-1855. 
  6. ↑ PRINCE, M R a F S CHEW. Ependymoma of the fourth ventricle.. American Journal of Roentgenology. 1991, roč. 6, vol. 157, s. 1278-1278, ISSN 0361-803X. DOI: 10.2214/ajr.157.6.1950882.
  7. ↑ PAJTLER, Kristian a Elizabeth GERSTNER. Ependymoma. Seminars in Neurology. 2018, roč. 01, vol. 38, s. 104-111, ISSN 0271-8235. DOI: 10.1055/s-0038-1636503.
  8. ↑ SMITH, Alice Boyd, James G. SMIRNIOTOPOULOS a Iren HORKANYNE-SZAKALY. From the Radiologic Pathology Archives: Intraventricular Neoplasms: Radiologic-Pathologic Correlation. RadioGraphics. 2013, roč. 1, vol. 33, s. 21-43, ISSN 0271-5333. DOI: 10.1148/rg.331125192.
  9. ↑ BEHARI, Sanjay, AwadheshKumar JAISWAL a Sushila JAISWAL. Choroid plexus papilloma in children: Diagnostic and surgical considerations. Journal of Pediatric Neurosciences. 2009, roč. 1, vol. 4, s. 10, ISSN 1817-1745. DOI: 10.4103/1817-1745.49100.
  10. ↑ PARK, Sung Hye, Heum Rye PARK a Je G CHI. Papillary ependymoma: its differential diagnosis from choroid plexus papilloma. Journal of Korean Medical Science. 1996, roč. 5, vol. 11, s. 415, ISSN 1011-8934. DOI: 10.3346/jkms.1996.11.5.415.
  11. ↑ ESCOTT, Edward J.. A Variety of Appearances of Malignant Melanoma in the Head: A Review. RadioGraphics. 2001, roč. 3, vol. 21, s. 625-639, ISSN 0271-5333. DOI: 10.1148/radiographics.21.3.g01ma19625.
  12. ↑ LOUIS, David N., Arie PERRY a Guido REIFENBERGER. The 2016 World Health Organization Classification of Tumors of the Central Nervous System: a summary. Acta Neuropathologica. 2016, roč. 6, vol. 131, s. 803-820, ISSN 0001-6322. DOI: 10.1007/s00401-016-1545-1.
  13. ↑ KOELLER, Kelly K. a Glenn D. SANDBERG. From the Archives of the AFIP. RadioGraphics. 2002, roč. 6, vol. 22, s. 1473-1505, ISSN 0271-5333. DOI: 10.1148/rg.226025118.
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Ependymom&oldid=446929“