Anestézie a analgézie u novorozenců: Porovnání verzí
Z WikiSkript
(pracuje se) |
m (členění; citace) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Pracuje se}} | {{Pracuje se}} | ||
'''[[Bolest]]''' je definována jako nepříjemná senzorická nebo emocionální zkušenost spojená s okamžitým či potencionálním poškozením tkání nebo popisovaná na základě tohoto poškození (podle ''International Assosiation for Study of Pain'', IASP). Tuto definici však nelze použít pro novorozence (nonverbální a preverbální jedince). Podle jiné definice (Anand a Craig, 1991) je bolest dědičná kvalita života, projevující se již po narození, sloužící jako signál a prevence před poškozením tkání. | '''[[Bolest]]''' je definována jako nepříjemná senzorická nebo emocionální zkušenost spojená s okamžitým či potencionálním poškozením tkání nebo popisovaná na základě tohoto poškození (podle ''International Assosiation for Study of Pain'', IASP). Tuto definici však nelze použít pro novorozence (nonverbální a preverbální jedince). Podle jiné definice (Anand a Craig, 1991) je bolest dědičná kvalita života, projevující se již po narození, sloužící jako signál a prevence před poškozením tkání.<ref name="Stranak2015"/> | ||
I předčasně narozený novorozenec má anatomické, neurochemické a hormonální systémy dostatečně zralé na to, aby percipoval a zpracovával bolest a odpovídal na ni. Plod po 20. týdnu gestace má morfologické, neurochemické a funkční předpoklady pro percepci bolesti. | I předčasně narozený novorozenec má anatomické, neurochemické a hormonální systémy dostatečně zralé na to, aby percipoval a zpracovával bolest a odpovídal na ni. Plod po 20. týdnu gestace má morfologické, neurochemické a funkční předpoklady pro percepci bolesti.<ref name="Stranak2015"/> | ||
Druhy bolesti | === Druhy bolesti === | ||
* nociceptivní – začíná na receptorech bolesti (neciceptorech/nocisenzorech); | * nociceptivní – začíná na receptorech bolesti (neciceptorech/nocisenzorech); | ||
* neuropatická – vzniká v průběhu vedení bolesti na nervových vláknech. | * neuropatická – vzniká v průběhu vedení bolesti na nervových vláknech.<ref name="Stranak2015"/> | ||
Základní složky bolesti | === Základní složky bolesti === | ||
* senzorická (senzoricko-diskriminační); | * senzorická (senzoricko-diskriminační); | ||
* afektivní (emocionální); | * afektivní (emocionální); | ||
| Řádek 28: | Řádek 28: | ||
</ref> | </ref> | ||
=== Druhy bolesti u novorozenců === | |||
Druhy bolesti u novorozenců | |||
* [[Porodní traumatismus|porodní trauma]] – zejm. při porodu vakuumextrakcí či kleštěmi; | * [[Porodní traumatismus|porodní trauma]] – zejm. při porodu vakuumextrakcí či kleštěmi; | ||
* akutní bolest při procedurách – endotracheální intubace, odsávání, [[Umělá plicní ventilace (neonatologie)|umělá plicní ventilace]], zavádění hrudních drénů, vyšetření [[retinopatie z nezralosti]], zavádění centrálních žilních katetrů, lumbální punkce, odběr krve z paty (heel prick) atd.; | * akutní bolest při procedurách – endotracheální intubace, odsávání, [[Umělá plicní ventilace (neonatologie)|umělá plicní ventilace]], zavádění hrudních drénů, vyšetření [[retinopatie z nezralosti]], zavádění centrálních žilních katetrů, lumbální punkce, odběr krve z paty (heel prick) atd.; | ||
* akutní pooperační bolest; | * akutní pooperační bolest; | ||
* chronická bolest. | * chronická bolest.<ref name="Gomella2020"/> | ||
=== Hodnocení bolesti u novorozenců === | |||
Hodnocení bolesti u novorozenců | |||
* existuje celá řada různých škálovacích systémů, např.: | * existuje celá řada různých škálovacích systémů, např.: | ||
** Premature Infant Pain Profile - Revised (PIPP-R); | ** Premature Infant Pain Profile - Revised (PIPP-R); | ||
| Řádek 54: | Řádek 50: | ||
* vnímání bolesti: | * vnímání bolesti: | ||
** u novorozenců je 3–5krát větší odpověď na stres než u dospělých; podle funkční MRI a NIRS novorozenci reagují na slabší podněty než dospělí; | ** u novorozenců je 3–5krát větší odpověď na stres než u dospělých; podle funkční MRI a NIRS novorozenci reagují na slabší podněty než dospělí; | ||
** předčasně narození novorozenci jsou citlivější na bolestivé podněty díky zvýšené excitabilitě senzorických drah a opožděné maturaci descendentních inhibičních drah a endogenního opioidního systému. | ** předčasně narození novorozenci jsou citlivější na bolestivé podněty díky zvýšené excitabilitě senzorických drah a opožděné maturaci descendentních inhibičních drah a endogenního opioidního systému.<ref name="Gomella2020"/> | ||
=== Důsledky neléčené bolesti === | |||
Důsledky neléčené bolesti | |||
* zvýšený katabolismus a hypermetabolismus; | * zvýšený katabolismus a hypermetabolismus; | ||
* prohloubení hypoxie, acidózy, hyperkapnie, dechové tísně a hyperglykémie; | * prohloubení hypoxie, acidózy, hyperkapnie, dechové tísně a hyperglykémie; | ||
* | * zvýšená náchylnost k infekcím, zvýšená morbidita a suboptimální outcome; | ||
* alterované vnímání bolesti (neschopnost reagovat na bolest nebo naopak přehnaná fyziologická reakce na bolest) s trvalými neuroanatomickými a behaviorálními důsledky. | * alterované vnímání bolesti (neschopnost reagovat na bolest nebo naopak přehnaná fyziologická reakce na bolest) s trvalými neuroanatomickými a behaviorálními důsledky.<ref name="Gomella2020"/> | ||
== Léčba bolesti == | |||
Léčba bolesti | |||
* nefarmakologické intervence: klokánkování, kojení, podávání mateřského mléka, glukózy či sacharózy, nenutritivní sání, svazování/zavinování, polohování - do klubíčka, hudba (po 31. týdnu gestace), snížení světelné úrovně a snížení hladiny hluku, masáž atd. | * nefarmakologické intervence: klokánkování, kojení, podávání mateřského mléka, glukózy či sacharózy, nenutritivní sání, svazování/zavinování, polohování - do klubíčka, hudba (po 31. týdnu gestace), snížení světelné úrovně a snížení hladiny hluku, masáž atd. | ||
* farmakologická léčba: | * farmakologická léčba: | ||
| Řádek 70: | Řádek 64: | ||
** topická anestetika – EMLA krém (eutetická směs 2,5% lidokainu a 2,5% prilokainu) atd. – před venepunkcí, zavedením centrálního žilního katetru či punkcí periferní arterie; | ** topická anestetika – EMLA krém (eutetická směs 2,5% lidokainu a 2,5% prilokainu) atd. – před venepunkcí, zavedením centrálního žilního katetru či punkcí periferní arterie; | ||
** subkutánní infiltrace [[lidokain]]em; | ** subkutánní infiltrace [[lidokain]]em; | ||
** systémová analgézie. | ** systémová analgézie.<ref name="Gomella2020"/> | ||
Analgetika | === Analgetika === | ||
* [[Opioidní analgetika|opioidy]] – nejčastěji používané, silný analgetický účinek, ale provázený útlumem dýchání | * [[Opioidní analgetika|opioidy]] – nejčastěji používané, silný analgetický účinek, ale provázený útlumem dýchání | ||
** morfin – v neonatologii nejčastěji používaný opioid; nežádoucí účinky: útlum dýchání a CNS, arteriální hypotenze, retence moči, tolerance, závislost, zácpa; | ** morfin – v neonatologii nejčastěji používaný opioid; nežádoucí účinky: útlum dýchání a CNS, arteriální hypotenze, retence moči, tolerance, závislost, zácpa; | ||
| Řádek 84: | Řádek 77: | ||
** propofol – nebarbiturátové anestetikum ke krátkodobé sedaci a anestezii; nežádoucí účinky: protrahovaná hypotenze, bradykardie, desaturace a signifikantní variabilita ve farmakokinetice; | ** propofol – nebarbiturátové anestetikum ke krátkodobé sedaci a anestezii; nežádoucí účinky: protrahovaná hypotenze, bradykardie, desaturace a signifikantní variabilita ve farmakokinetice; | ||
** gabapentin – selektivní alfa-2-adrenergní agonista; sedace a analgezie s minimálním útlumem dechu; | ** gabapentin – selektivní alfa-2-adrenergní agonista; sedace a analgezie s minimálním útlumem dechu; | ||
** ketamin – agonista N-metyl-D-aspartátátových receptorů; sedace, analgezie a amnézie. | ** ketamin – agonista N-metyl-D-aspartátátových receptorů; sedace, analgezie a amnézie.<ref name="Gomella2020"/> | ||
Sedativa (bez analgetického efektu) | === Sedativa (bez analgetického efektu) === | ||
* používají v kombinaci s analgetiky při neklidu spojeném s bolestí; | * používají v kombinaci s analgetiky při neklidu spojeném s bolestí; | ||
* [[benzodiazepiny]] – sedace, svalová relaxace a anxiolytikum; při podání s opioidy prohlubují dechový útlum a hypotenzi; | * [[benzodiazepiny]] – sedace, svalová relaxace a anxiolytikum; při podání s opioidy prohlubují dechový útlum a hypotenzi; | ||
| Řádek 108: | Řádek 100: | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
Žebřík bolesti (''ladder of pain'') | === Žebřík bolesti (''ladder of pain'') === | ||
* vynechání bolestivých procedur, pokud to lze; | * vynechání bolestivých procedur, pokud to lze; | ||
* nefarmakologické intervence; | * nefarmakologické intervence; | ||
| Řádek 116: | Řádek 108: | ||
* lokální anestetika; | * lokální anestetika; | ||
* celková anestezie.<ref name="Stranak2015"/> | * celková anestezie.<ref name="Stranak2015"/> | ||
<noinclude>== Odkazy == | <noinclude>== Odkazy == | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
Verze z 28. 10. 2020, 23:56
 | Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | |||
| Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
| Stránka byla naposledy aktualizována ve středu 28. října 2020 v 23:56. | ||||
Bolest je definována jako nepříjemná senzorická nebo emocionální zkušenost spojená s okamžitým či potencionálním poškozením tkání nebo popisovaná na základě tohoto poškození (podle International Assosiation for Study of Pain, IASP). Tuto definici však nelze použít pro novorozence (nonverbální a preverbální jedince). Podle jiné definice (Anand a Craig, 1991) je bolest dědičná kvalita života, projevující se již po narození, sloužící jako signál a prevence před poškozením tkání.[1]
I předčasně narozený novorozenec má anatomické, neurochemické a hormonální systémy dostatečně zralé na to, aby percipoval a zpracovával bolest a odpovídal na ni. Plod po 20. týdnu gestace má morfologické, neurochemické a funkční předpoklady pro percepci bolesti.[1]
Druhy bolesti
- nociceptivní – začíná na receptorech bolesti (neciceptorech/nocisenzorech);
- neuropatická – vzniká v průběhu vedení bolesti na nervových vláknech.[1]
Základní složky bolesti
- senzorická (senzoricko-diskriminační);
- afektivní (emocionální);
- vegetativní (autonomní; aktivace sympatiku);
- motorická (fight or flight chování u akutní bolesti).[1]
Druhy bolesti u novorozenců
- porodní trauma – zejm. při porodu vakuumextrakcí či kleštěmi;
- akutní bolest při procedurách – endotracheální intubace, odsávání, umělá plicní ventilace, zavádění hrudních drénů, vyšetření retinopatie z nezralosti, zavádění centrálních žilních katetrů, lumbální punkce, odběr krve z paty (heel prick) atd.;
- akutní pooperační bolest;
- chronická bolest.[2]
Hodnocení bolesti u novorozenců
- existuje celá řada různých škálovacích systémů, např.:
- Premature Infant Pain Profile - Revised (PIPP-R);
- CRIES Neonatal Pain Assessment Tool (Cry, Requires oxygen, Increased vital signs, Expression, Sleeplessness;
- Neonatal Infant Pain Scale (NIPS);
- Neonatal Pain, Agitation, and Sedation Scale (N-PASS);
- COMFORT scale.
- hodnocení fyziologických a behaviorálních parametrů;
- obvyklé projevy bolesti:
- zvýšení srdeční frekvence, změna dechové frekvence, vývyky krevního tlaku, bolestivý výraz ve tváři, motorický neklid, pláč, pocení dlaní;
- fyziologické změny při bolesti:
- zvýšená potřeba kyslíku, ventilačně-perfuzní mismatch, zvýšená kyselost žaludku, narušení cyklu spánku a bdění; při dlouhotrvající bolesti pak zpomalená srdeční frekvence, zpomalená dechová frekvence, letargie, zhoršené prokrvení, chladná akra;
- metabolické a hormonální změny:
- zvýšení plazmatické hladiny reninu, adrenalinu a noradrenalinu, kortizolu, uvolňování růstového hormonu, glukagonu, kortizolu a aldosteronu; snížená sekrece inzulinu;
- vnímání bolesti:
- u novorozenců je 3–5krát větší odpověď na stres než u dospělých; podle funkční MRI a NIRS novorozenci reagují na slabší podněty než dospělí;
- předčasně narození novorozenci jsou citlivější na bolestivé podněty díky zvýšené excitabilitě senzorických drah a opožděné maturaci descendentních inhibičních drah a endogenního opioidního systému.[2]
Důsledky neléčené bolesti
- zvýšený katabolismus a hypermetabolismus;
- prohloubení hypoxie, acidózy, hyperkapnie, dechové tísně a hyperglykémie;
- zvýšená náchylnost k infekcím, zvýšená morbidita a suboptimální outcome;
- alterované vnímání bolesti (neschopnost reagovat na bolest nebo naopak přehnaná fyziologická reakce na bolest) s trvalými neuroanatomickými a behaviorálními důsledky.[2]
Léčba bolesti
- nefarmakologické intervence: klokánkování, kojení, podávání mateřského mléka, glukózy či sacharózy, nenutritivní sání, svazování/zavinování, polohování - do klubíčka, hudba (po 31. týdnu gestace), snížení světelné úrovně a snížení hladiny hluku, masáž atd.
- farmakologická léčba:
- sacharóza per os, ev. 20–30% glukóza (od 25. týdne gestace; 0,2 – 0,5 ml/kg 24% sacharózy p. o. 2 minuty před procedurou) – např. před odběrem krve z paty, před venepunkcí či intramuskulární injekcí;
- topická anestetika – EMLA krém (eutetická směs 2,5% lidokainu a 2,5% prilokainu) atd. – před venepunkcí, zavedením centrálního žilního katetru či punkcí periferní arterie;
- subkutánní infiltrace lidokainem;
- systémová analgézie.[2]
Analgetika
- opioidy – nejčastěji používané, silný analgetický účinek, ale provázený útlumem dýchání
- morfin – v neonatologii nejčastěji používaný opioid; nežádoucí účinky: útlum dýchání a CNS, arteriální hypotenze, retence moči, tolerance, závislost, zácpa;
- fentanyl;
- alfentanil, sufentanil, remifentanil – rychle působící, používají se pro kratší procedury;
- paracetamol – k léčbě mírné a středně silné bolesti; při podávání po operacích umožňuje snížit dávku opioidů;
- nesteroidní antirevmatika – používají se k farmakologickému uzávěru perzistující Botallovy dučeje (PDA); k léčbě bolesti nejsou vhodná pro velké množství nežádoucích účinků (plicní hypertenze, renální insuficience, dysfunkce trombocytů);
- další možné léky, které všach nejsou u novorozenců dostatečně probádané:
- metadon – uspokojivý analgetický efekt, ale nejasné dávkování;
- propofol – nebarbiturátové anestetikum ke krátkodobé sedaci a anestezii; nežádoucí účinky: protrahovaná hypotenze, bradykardie, desaturace a signifikantní variabilita ve farmakokinetice;
- gabapentin – selektivní alfa-2-adrenergní agonista; sedace a analgezie s minimálním útlumem dechu;
- ketamin – agonista N-metyl-D-aspartátátových receptorů; sedace, analgezie a amnézie.[2]
Sedativa (bez analgetického efektu)
- používají v kombinaci s analgetiky při neklidu spojeném s bolestí;
- benzodiazepiny – sedace, svalová relaxace a anxiolytikum; při podání s opioidy prohlubují dechový útlum a hypotenzi;
- midazolam – nejčastěji používaný benzodiazepin v neonatologii; rychlý nástup účinku; potenciální neurotoxicita (abnormální růst hipokampu a neurologický vývoj);
- chloral hydrát.[2]
Žebřík bolesti (ladder of pain)
- vynechání bolestivých procedur, pokud to lze;
- nefarmakologické intervence;
- topické gely;
- orální či rektální analgetika;
- pomalá infuze opiátů;
- lokální anestetika;
- celková anestezie.[1]
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Reference
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d e STRAŇÁK, Zbyněk a Jan JANOTA, et al. Neonatologie. 2. vydání. Mladá fronta a. s, 2015. s. 96-102. ISBN 978-80-204-3861-4.
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d e f GOMELLA, Tricia, Fabien EYAL a Fayez BANY-MOHAMMED. Gomella's Neonatology, Eighth Edition. 8. vydání. McGraw-Hill Education, 2020. 1472 s. s. 211-223. ISBN 9781259644818.
