Anestézie a analgézie u novorozenců: Porovnání verzí
Z WikiSkript
(pracuje se) |
(pracuje se) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Pracuje se}} | {{Pracuje se}} | ||
'''[[Bolest]]''' je definována jako nepříjemná senzorická nebo emocionální zkušenost spojená s okamžitým či potencionálním poškozením tkání nebo popisovaná na základě tohoto poškození (podle ''International Assosiation for Study of Pain'', IASP). Tuto definici však nelze použít pro novorozence (nonverbální a preverbální jedince). Podle jiné definice (Anand a Craig, 1991) je bolest dědičná kvalita života, projevující se již po narození, sloužící jako signál a prevence před poškozením tkání. | |||
I předčasně narozený novorozenec má anatomické, neurochemické a hormonální systémy dostatečně zralé na to, aby percipoval a zpracovával bolest a odpovídal na ni. Plod po 20. týdnu gestace má morfologické, neurochemické a funkční předpoklady pro percepci bolesti. | |||
Druhy bolesti: | |||
* nociceptivní – začíná na receptorech bolesti (neciceptorech/nocisenzorech); | |||
* neuropatická – vzniká v průběhu vedení bolesti na nervových vláknech. | |||
Základní složky bolesti: | |||
* senzorická (senzoricko-diskriminační); | |||
* afektivní (emocionální); | |||
* vegetativní (autonomní; aktivace [[Sympaticus|sympatiku]]); | |||
* motorická (fight or flight chování u akutní bolesti).<ref name="Stranak2015">{{Citace | |||
| typ = kniha | |||
| příjmení1 = Straňák | |||
| jméno1 = Zbyněk | |||
| příjmení2 = Janota | |||
| jméno2 = Jan | |||
| kolektiv = ano | |||
| titul = Neonatologie | |||
| vydání = 2 | |||
| vydavatel = Mladá fronta a. s | |||
| rok = 2015 | |||
| strany = 96-102 | |||
| isbn = 978-80-204-3861-4 | |||
}} | |||
</ref> | |||
Druhy bolesti u novorozenců: | Druhy bolesti u novorozenců: | ||
* [[Porodní traumatismus|porodní trauma]] – zejm. při porodu vakuumextrakcí či kleštěmi; | * [[Porodní traumatismus|porodní trauma]] – zejm. při porodu vakuumextrakcí či kleštěmi; | ||
| Řádek 5: | Řádek 34: | ||
* akutní pooperační bolest; | * akutní pooperační bolest; | ||
* chronická bolest. | * chronická bolest. | ||
| Řádek 10: | Řádek 41: | ||
* existuje celá řada různých škálovacích systémů, např.: | * existuje celá řada různých škálovacích systémů, např.: | ||
** Premature Infant Pain Profile - Revised (PIPP-R); | ** Premature Infant Pain Profile - Revised (PIPP-R); | ||
** CRIES Neonatal Pain Assessment Tool; | ** CRIES Neonatal Pain Assessment Tool (Cry, Requires oxygen, Increased vital signs, Expression, Sleeplessness; | ||
** Neonatal Infant Pain Scale (NIPS); | ** Neonatal Infant Pain Scale (NIPS); | ||
** Neonatal Pain, Agitation, and Sedation Scale (N-PASS); | ** Neonatal Pain, Agitation, and Sedation Scale (N-PASS); | ||
** COMFORT scale. | |||
* hodnocení fyziologických a behaviorálních parametrů; | * hodnocení fyziologických a behaviorálních parametrů; | ||
* obvyklé projevy bolesti: | * obvyklé projevy bolesti: | ||
| Řádek 33: | Řádek 65: | ||
Léčba bolesti: | Léčba bolesti: | ||
* nefarmakologické intervence: klokánkování, kojení, podávání mateřského mléka, glukózy či sacharózy, svazování, polohování - do klubíčka, hudba (po 31. týdnu gestace), masáž atd. | * nefarmakologické intervence: klokánkování, kojení, podávání mateřského mléka, glukózy či sacharózy, nenutritivní sání, svazování/zavinování, polohování - do klubíčka, hudba (po 31. týdnu gestace), snížení světelné úrovně a snížení hladiny hluku, masáž atd. | ||
* farmakologická léčba: | * farmakologická léčba: | ||
** sacharóza per os, ev. 20–30% glukóza (od 25. týdne gestace; 0,2 – 0,5 ml/kg 24% sacharózy p. o. 2 minuty před procedurou) – např. před odběrem krve z paty, před venepunkcí či intramuskulární injekcí; | ** sacharóza per os, ev. 20–30% glukóza (od 25. týdne gestace; 0,2 – 0,5 ml/kg 24% sacharózy p. o. 2 minuty před procedurou) – např. před odběrem krve z paty, před venepunkcí či intramuskulární injekcí; | ||
** topická anestetika – EMLA krém ( | ** topická anestetika – EMLA krém (eutetická směs 2,5% lidokainu a 2,5% prilokainu) atd. – před venepunkcí, zavedením centrálního žilního katetru či punkcí periferní arterie; | ||
** subkutánní infiltrace [[lidokain]]em; | ** subkutánní infiltrace [[lidokain]]em; | ||
** systémová analgézie. | ** systémová analgézie. | ||
| Řádek 76: | Řádek 108: | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
Žebřík bolesti (''ladder of pain''): | |||
* vynechání bolestivých procedur, pokud to lze; | |||
* nefarmakologické intervence; | |||
* topické gely; | |||
* orální či rektální analgetika; | |||
* pomalá infuze opiátů; | |||
* lokální anestetika; | |||
* celková anestezie.<ref name="Stranak2015"/> | |||
<noinclude>== Odkazy == | <noinclude>== Odkazy == | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
Verze z 28. 10. 2020, 23:49
 | Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | |||
| Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
| Stránka byla naposledy aktualizována ve středu 28. října 2020 v 23:49. | ||||
Bolest je definována jako nepříjemná senzorická nebo emocionální zkušenost spojená s okamžitým či potencionálním poškozením tkání nebo popisovaná na základě tohoto poškození (podle International Assosiation for Study of Pain, IASP). Tuto definici však nelze použít pro novorozence (nonverbální a preverbální jedince). Podle jiné definice (Anand a Craig, 1991) je bolest dědičná kvalita života, projevující se již po narození, sloužící jako signál a prevence před poškozením tkání.
I předčasně narozený novorozenec má anatomické, neurochemické a hormonální systémy dostatečně zralé na to, aby percipoval a zpracovával bolest a odpovídal na ni. Plod po 20. týdnu gestace má morfologické, neurochemické a funkční předpoklady pro percepci bolesti.
Druhy bolesti:
- nociceptivní – začíná na receptorech bolesti (neciceptorech/nocisenzorech);
- neuropatická – vzniká v průběhu vedení bolesti na nervových vláknech.
Základní složky bolesti:
- senzorická (senzoricko-diskriminační);
- afektivní (emocionální);
- vegetativní (autonomní; aktivace sympatiku);
- motorická (fight or flight chování u akutní bolesti).[1]
Druhy bolesti u novorozenců:
- porodní trauma – zejm. při porodu vakuumextrakcí či kleštěmi;
- akutní bolest při procedurách – endotracheální intubace, odsávání, umělá plicní ventilace, zavádění hrudních drénů, vyšetření retinopatie z nezralosti, zavádění centrálních žilních katetrů, lumbální punkce, odběr krve z paty (heel prick) atd.;
- akutní pooperační bolest;
- chronická bolest.
Hodnocení bolesti u novorozenců:
- existuje celá řada různých škálovacích systémů, např.:
- Premature Infant Pain Profile - Revised (PIPP-R);
- CRIES Neonatal Pain Assessment Tool (Cry, Requires oxygen, Increased vital signs, Expression, Sleeplessness;
- Neonatal Infant Pain Scale (NIPS);
- Neonatal Pain, Agitation, and Sedation Scale (N-PASS);
- COMFORT scale.
- hodnocení fyziologických a behaviorálních parametrů;
- obvyklé projevy bolesti:
- zvýšení srdeční frekvence, změna dechové frekvence, vývyky krevního tlaku, bolestivý výraz ve tváři, motorický neklid, pláč, pocení dlaní;
- fyziologické změny při bolesti:
- zvýšená potřeba kyslíku, ventilačně-perfuzní mismatch, zvýšená kyselost žaludku, narušení cyklu spánku a bdění; při dlouhotrvající bolesti pak zpomalená srdeční frekvence, zpomalená dechová frekvence, letargie, zhoršené prokrvení, chladná akra;
- metabolické a hormonální změny:
- zvýšení plazmatické hladiny reninu, adrenalinu a noradrenalinu, kortizolu, uvolňování růstového hormonu, glukagonu, kortizolu a aldosteronu; snížená sekrece inzulinu;
- vnímání bolesti:
- u novorozenců je 3–5krát větší odpověď na stres než u dospělých; podle funkční MRI a NIRS novorozenci reagují na slabší podněty než dospělí;
- předčasně narození novorozenci jsou citlivější na bolestivé podněty díky zvýšené excitabilitě senzorických drah a opožděné maturaci descendentních inhibičních drah a endogenního opioidního systému.
Důsledky neléčené bolesti:
- zvýšený katabolismus a hypermetabolismus;
- prohloubení hypoxie, acidózy, hyperkapnie, dechové tísně a hyperglykémie;
- zvýšenáá náchylnost k infekcím, zvýšená morbidita a suboptimální outcome;
- alterované vnímání bolesti (neschopnost reagovat na bolest nebo naopak přehnaná fyziologická reakce na bolest) s trvalými neuroanatomickými a behaviorálními důsledky.
Léčba bolesti:
- nefarmakologické intervence: klokánkování, kojení, podávání mateřského mléka, glukózy či sacharózy, nenutritivní sání, svazování/zavinování, polohování - do klubíčka, hudba (po 31. týdnu gestace), snížení světelné úrovně a snížení hladiny hluku, masáž atd.
- farmakologická léčba:
- sacharóza per os, ev. 20–30% glukóza (od 25. týdne gestace; 0,2 – 0,5 ml/kg 24% sacharózy p. o. 2 minuty před procedurou) – např. před odběrem krve z paty, před venepunkcí či intramuskulární injekcí;
- topická anestetika – EMLA krém (eutetická směs 2,5% lidokainu a 2,5% prilokainu) atd. – před venepunkcí, zavedením centrálního žilního katetru či punkcí periferní arterie;
- subkutánní infiltrace lidokainem;
- systémová analgézie.
Analgetika:
- opioidy – nejčastěji používané, silný analgetický účinek, ale provázený útlumem dýchání
- morfin – v neonatologii nejčastěji používaný opioid; nežádoucí účinky: útlum dýchání a CNS, arteriální hypotenze, retence moči, tolerance, závislost, zácpa;
- fentanyl;
- alfentanil, sufentanil, remifentanil – rychle působící, používají se pro kratší procedury;
- paracetamol – k léčbě mírné a středně silné bolesti; při podávání po operacích umožňuje snížit dávku opioidů;
- nesteroidní antirevmatika – používají se k farmakologickému uzávěru perzistující Botallovy dučeje (PDA); k léčbě bolesti nejsou vhodná pro velké množství nežádoucích účinků (plicní hypertenze, renální insuficience, dysfunkce trombocytů);
- další možné léky, které všach nejsou u novorozenců dostatečně probádané:
- metadon – uspokojivý analgetický efekt, ale nejasné dávkování;
- propofol – nebarbiturátové anestetikum ke krátkodobé sedaci a anestezii; nežádoucí účinky: protrahovaná hypotenze, bradykardie, desaturace a signifikantní variabilita ve farmakokinetice;
- gabapentin – selektivní alfa-2-adrenergní agonista; sedace a analgezie s minimálním útlumem dechu;
- ketamin – agonista N-metyl-D-aspartátátových receptorů; sedace, analgezie a amnézie.
Sedativa (bez analgetického efektu):
- používají v kombinaci s analgetiky při neklidu spojeném s bolestí;
- benzodiazepiny – sedace, svalová relaxace a anxiolytikum; při podání s opioidy prohlubují dechový útlum a hypotenzi;
- midazolam – nejčastěji používaný benzodiazepin v neonatologii; rychlý nástup účinku; potenciální neurotoxicita (abnormální růst hipokampu a neurologický vývoj);
- chloral hydrát.[2]
Žebřík bolesti (ladder of pain):
- vynechání bolestivých procedur, pokud to lze;
- nefarmakologické intervence;
- topické gely;
- orální či rektální analgetika;
- pomalá infuze opiátů;
- lokální anestetika;
- celková anestezie.[1]
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Reference
- ↑ Skočit nahoru k: a b STRAŇÁK, Zbyněk a Jan JANOTA, et al. Neonatologie. 2. vydání. Mladá fronta a. s, 2015. s. 96-102. ISBN 978-80-204-3861-4.
- ↑ GOMELLA, Tricia, Fabien EYAL a Fayez BANY-MOHAMMED. Gomella's Neonatology, Eighth Edition. 8. vydání. McGraw-Hill Education, 2020. 1472 s. s. 211-223. ISBN 9781259644818.
