Abúzus návykových látek

			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována ve středu 23. října 2019 v 01:56.

Omamné a psychotropní látky (dále jen OPL), je označení pro řadu látek, označovaných též návykové látky (NL) či drogy. Při užití způsobují kvalitativní či kvantitativní změny myšlení, chování, prožívání aj. Užívání OPL může vést ke vzniku závislosti, syndromu z vysazení (abstinenční příznaky) a četným somatickým onemocněním (a to buď účinkem aktivní substance přímo, či nevhodnou aplikací). Vedle závislosti samotné může člověka omezovat i dalších oblastech (zhoršení pracovních výkonů a vztahů, páchání trestných činů pod vlivem OPL aj.)

Charakteristické vlastnosti drog

OPL jsou často děleny na různé skupiny. Toto dělení je však problematické a v často nepřesné.

Dle původu:

• Syntetické (pervitin, LSD)
• Přírodní - typicky rostlinného původu (kokain, marihuana), ale i živočišného (výměšky některých ropuch obsahující bufotenin), či pocházející z hub (lysohlávky, muchomůrka červená).
  

Označení "polosyntetické" (typicky výroba heroinu z morfinu či kokainu z koky) není vhodné, neboť základním prekurzorem každé syntetické drogy je vždy přírodní látka.

Dle rizika spojených s užíváním:

• Měkké (obvykle tabák, alkohol, kofein, někdy konopí)
• Tvrdé (pervitin, heroin, kokain)

Dle účinku:

• Stimulancia (např. amfetamin a jeho deriváty, resp. analogy, kokain, methylfenidát, kofein) zvyšují vigilitu, oddalují únavu, dochází k subjektivnímu pocitu zvýšení výkonu. Zkracuje se reakční doba, často však na úkor přednosti. Somatická komponenta představuje obvykle tachykardii, neklid, při předávkování úzkost, paranoia či halucinace (toxická psychóza). Obvykle se zde zařazuje také nikotin, resp. tabák.
• Sedativa (alkohol, opiáty, benzodiazepiny, barbituráty) - často označovány také narkotika či hypnotika. Patři mezi ně i léčiva (především benzodiazepinová anxiolytika - alprazolam, bromazepam, clonazepam). Obecně se vyznačují rychlým vznikem závislosti (a to jak psychickou, tak fyzickou) a odvykací stavy mohou být život ohrožující (delirium tremens u alkoholu, status epilepticus u benzodiazepinů).
• Halucinogeny (LSD, lysohlávky, DMT, šalvěj divotvorná) - způsobují výrazné kvalitativní změny vnímání. Halucinogeny jsou značně nebezpečné rizikem vzniku toxické psychózy (slangově bad trip). V takových případech může dojít k rozvoji paranoidních bludů, masivní anxiety apod., na což intoxikovaný může nepřiměřeně reagovat pro nedostatek náhledu útěkem ze situace (skok z okna, přeběhnutí frekventované silnice). Naproti tomu je riziko vzniku závislosti (zejméně u uvedených zástupců) takřka minimální - dochází k prudkému nárustu tolerance. Většina konvenčně užívaných halucinogenů je rovněž jen minimálně toxická. Mezi halucinogeny se obvykle řadí také marihuana.
  

I toto rozdělení není jednoznačné - tabák je obvykle kladen na pomezí stimulantů a sedativ, konopí zase mezi sedativa a halucinogeny.

Aby mohla být látka označena za drogu, musí splňovat minimálně jednu z následujících vlastností. Téměř všechny však splňují kritérií hned několik.

Drogou je látka, která má obecně schopnost odstranit nepříjemné psychické stavy, případně navodit příjemné. Obecněji vzato navodit pocity euforie, přílivu energie, zmírnění úzkostí a strachu, psychospiirtuální zážitek (halucinace) přičemž drogou se zde nerozumí běžná potravina.

Typické vlastnosti drog
kvalitativní změny vnímání, typicky halucinace (např. LSD)
změna způsobu prožívání či chování (depersonalizace, derealizace) či chování (agrese, netečnost)
pozměnění myšlenkových obsahů, případně urychlení či zpomalení toku myšlenek
vyvolání útlumu CNS (ethanol, benzodiazepiny)
způsobení excitace CNS - stimulancia obecně (kokain, pervitin, kofein, nikotin)
způsobení abstinečních příznakyů při přerušení užívání (vyjma psychedelik takřka všechny drogy)
vznik bažení (cravingu), tedy silnou touhu znova užít drogu

Související články

Detoxifikace

Intoxikace

Abstinenční syndrom

Zdroje

Papežová a kol., Naléhavé stavy v psychiatrii (1.st ed., pp. 430-447). Praha: Maxdorf.

RABOCH, Jiří a Petr ZVOLSKÝ, c2001. Psychiatrie. Praha: Galén. ISBN 80-726-2140-8.

KALINA, Kamil, 2015. Klinická adiktologie 1 - Klinická farmakologie návykových látek. Praha.