Detoxifikace
Detoxifikace je proces zvládání odvykacího stavu, který probíhá buď během hospitalizace pacienta, nebo ambulantní formou (pravidelná denní docházka pacienta do ambulance podle dohodnutého plánu). Přítomnost detoxifikace je jedním ze základních znaků při vysazení návykové látky. Tyto znaky rozdělujeme na tělesné a duševní. U různých návykových látek se detoxifikace projevuje různě závažně, někdy může jít až o život ohrožující stav. Zvládáním odvykacího stavu myslíme především akutní fázi. Tu poznáme podle nejnápadnějších znaků. Během dalších týdnů či měsíců již můžeme zaznamenat chronické znaky. Ty však většinou speciální léčbu nevyžadují. Mezi chronické znaky řadíme například úzkost, nespavost, nechutenství atd.
Přístupy používané při detoxifikaci[upravit | editovat zdroj]
V různých zdravotnických zařízeních se uspořádání odvykacích programů může lišit. Vždy však uplatňujeme kombinaci tří přístupů - zdravotnického, psychoterapeutického a přístupu sociální práce.
Zdravotnický přístup[upravit | editovat zdroj]
Zdravotnickým přístupem rozumíme např. ošetřovatelskou péči, farmakoterapii, laboratorní vyšetření apod. Zaměřuje se především na provedení základního vyšetření pacienta a zmírnění jeho odvykací znaků a příznaků. Zdravotnický přístup se dále snaží zabránit rozvoji komplikací při detoxifikaci a zahajuje terapie při léčbě ostatních zdravotních problémů.
Psychoterapeutický přístup[upravit | editovat zdroj]
Psychoterapeutický přístup se orientuje především na vztah mezi pacientem a terapeutem. Rovněž se zaměřuje na podporu motivace k pokračování terapeutického programu i po odeznění nejtěžších odvykacích stavů.
Sociální práce[upravit | editovat zdroj]
Postupy sociální práce řeší zejména nejnaléhavější sociální potíže v důsledku destabilizace situace pacienta. Dále dojednává pokračující léčebnou péči po detoxifikaci.
Metody detoxifikace[upravit | editovat zdroj]
Smyslem detoxifikace je učinit odvykací stav lépe zvládnutelný, nikoliv nutně potlačit všechny jeho příznaky. Existuje mnoho způsobů a schémat detoxifikace. Mohou být dlouhodobé (vícetýdenní), střednědobé, nebo ultrakrátké (kombinovaná detoxifikace). Mezi nejvyužívanější metody patří např. detoxifikace metadonem, clonidinem, bufrenorfinem, symptomatické detoxifikace, nebo detoxifikace bez medikace .
Příznaky detoxifikace u návykových látek[upravit | editovat zdroj]
Alkohol[upravit | editovat zdroj]
Odvykací stav po odnětí alkoholu může být velmi vážný a život ohrožující. Dostavuje se již po několika hodinách absence alkoholu, vrcholí druhým dnem a odeznívá v následujících pěti dnech. U 3-5% pacientů se rozvinou křeče nebo delirium.
Příznaky detoxifikace: třes jazyka, očních víček nebo rukou, pocení, nespavost, bolesti hlavy, nauzea či zvracení, tachykardie nebo hypertenze, neklid, malátnost, slabost, zrakové, sluchové, nebo hmatové halucinace a iluze, grand mal křeče
Opiáty a opioidy[upravit | editovat zdroj]
Odvykací stav po odnětí opiátů a opioidů vypadá mnohdy dramaticky. Pacient má silnou touhu po droze, znaky a příznaky často přehrává, ve snaze získat silnější dávky léčiv. Odvykací stav by ale v zásadě neměl představovat ohrožení života.
Příznaky detoxifikace: neodolatelná touha po droze, sekrece z nosu, kýchání, slzení, bolesti svalů nebo křeče, nauzea nebo zvracení, průjem, rozšíření zornic, neklid, spánek, tachykardie nebo hypotenze
Sedativita a hypnotika[upravit | editovat zdroj]
Odvykací syndrom po odnětí sedativ a hypnotik je velice podobný alkoholovému odvykacímu stavu.
Příznaky detoxifikace: třes jazyka, očních víček, nebo rukou, nauzea či zvracení, neklid, bolest hlavy, nespavost, malátnost, slabost, sluchové, zrakové či hmatové halucinace, tachykardie, grand mal záchvaty
Stimulancia[upravit | editovat zdroj]
Odvykací stavy po odnětí stimulancií (převážně pervitinu nebo kokainu) bývají méně výrazné, než detoxifikační stavy po alkoholu či opioidech. Největší hrozbu představují deprese, při kterých se mohou projevit sebevražedné tendence. Při delších depresích je indikována antidepresivní terapie.
Příznaky detoxifikace: letargie, únava, zvýšená chuť k jídlu, nespavost nebo hypersomnie, neklid, nepříjemné sny, neodolatelná chuť po droze
Ostatní návykové látky[upravit | editovat zdroj]
K ostatním, nepříliš často užívaným látkám, u kterých je detoxifikace využívána patří : benzodiazepiny, barbituráty, kanabinoidy a halucinogeny. Hlavním principem detoxifikace těchto látek je jejich postupné vysazování. Rizika při odvykacích stavech nebývají natolik závažná, aby uživatelé vyhledávali odbornou pomoc. Konkrétní detoxifikace se samozřejmě vždy řídí dle aktuálního klinického stavu pacienta.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KALINA, Kamil, et al. Drogy a drogové závislosti 1 : mezioborový přístup. 1. vydání. Praha : Úřad vlády České republiky, 2003. 0 s. ISBN 80-86734-05-6.