Vyšetření stavu výživy (patobiochemie)
Výpočty[upravit | editovat zdroj]
- Queteletův index = BMI (body mass index) = hmotnost v kg /(výška v m)2
- Výpočet dle Harrisových a Benedictových rovnic – výdej energie v klidu (REE) v kcal/den
- pro ženy = 655 + 9,6 × (hmotnost v kg) + 1,7 × (výška v cm) − 4,7 × (věk v rocích)
- pro muže = 66 + 13,7 × (hmotnost v kg) + 5,0 × (výška v cm) − 6,8 × (věk v rocích)
- faktory ovlivňující klidový výdej energie:
- Stresové faktory:
- hladovění: 0,85
- chirurgický zákrok: 1,0–1,2
- sepse: 1,4–1,8
- horečka: 1,0 + 0,13 na každý stupeň Celsia
- peritonitida: 1,2–1,5
- nádorové onemocnění: 1,1 – 1,45
- Faktory fyzické aktivity:
- pacient celodenně na lůžku – 1,15
- pacient ležící, který si dojde na WC – 1,20
- pacient chodící po pokoji – 1,25
- pacient chodící po oddělení – 1,30
- Stresové faktory:
- Výpočet celkového výdeje energie = REE × stres × aktivita
Tělesná hmotnost (v kg) | Výdej (potřeba energie) v kcal/kg/den |
---|---|
Do 10 | 100 kcal/kg |
10–20 | 1000 kcal + 50 kcal/na každý 1 kg nad 10 kg hmotnosti |
Více než 20 | 1500 kcal + 20 kcal/na každý 1 kg nad 20 kg hmotnosti |
Energetický výdej (potřeba) u dětí se liší dle věku a dle určitých podmínek. Průměrný výdej energie u dítěte 6–12 roků starého tvoří z 50 % bazální metabolismus, z 12 % potřeby růstu, z 25 % fyzická aktivita, z 13 % různé ztráty (kupř. neabsorbovaný tuk). Tzv. tepelný efekt potravy způsobují především přijaté proteiny (30 % nad bazální výdej), zatímco tuk a sacharidy 4 %. Energetický přívod nejvíce odpovídá velikosti tělesného povrchu. Je však možno počítat asi 80–120 kcal/kg hmotnosti pro 1. rok života a pak snižovat každé 3 roky o 10 kcal/kg. Období rychlého růstu a vývoje kolem puberty vyžaduje úměrně vyšší příjem. Každý 1 g přijatých proteinů nebo sacharidů poskytuje 4 kcal, 1 g mastných kyselin s krátkým řetězcem 5,3 kcal, se středně dlouhým řetězcem 8,3 a s dlouhým řetězcem 9 kcal.
Kalkulačka[upravit | editovat zdroj]
Tento prvek vyžaduje JavaScript.
Testy na vyšetření stavu výživy[upravit | editovat zdroj]
Antropometrické testy[upravit | editovat zdroj]
- ztráta hmotnosti – týká se celkové tělesné hmotnosti
- měření kožních řas nad:
- tricepsem
- lopatkou
- pánevní kristou – týká se hodnocení celkového tuku
- měření obvodu kolem střední části paže – týká se tělesné hmotnosti bez tuku
Laboratorní testy[upravit | editovat zdroj]
- Biochemické
- albumin (nemá klesnout pod 35 g/l)
- prealbumin (neklesá pod 0,10 g/l)
- transferin (nemá být pod 1,7 g/l)
- IGF vazebný protein 3
- fibronectin
- S-Fe, Cu, Zn
- S-urea, dU-urea
- glukosa
- Hematologické
- hemoglobin, hematokrit, počet erytrocytů, počet leukocytů, počet lymfocytů, počet trombocytů
- Imunologické
- humorální imunita (IgG, IgA, IgM)
- buněčná imunita (kožní testy oddálené přecitlivělosti)
Kalorimetrie[upravit | editovat zdroj]
Nejobjektivnější stanovení energetického výdeje je vyšetření pomocí nepřímé kalorimetrie. Nejde však o techniku běžně užívanou. Daleko více se využívá odhadu energetického výdeje pomocí výpočtu na základě empirických rovnic (viz výše). Přístroj umožňuje neinvazivní monitorování výměny dýchacích plynů s průběžným vyjádřením hodnoty spotřebovaného kyslíku a produkovaného oxidu uhličitého v časových úsecích po 1 minutě.
Dusíková bilance[upravit | editovat zdroj]
Existuje dynamická rovnováha mezi tvorbou (anabolismus) a odbouráváním (katabolismus) tkáňových proteinů. U zdravých jedinců při vyvážené stravě je příjem dusíku a jeho výdej v rovnováze. Za patologických situací vedoucích k poškození organismu, po chirurgických zákrocích nebo při dlouhotrvajícím stresu dochází k metabolické odpovědi, při níž je převaha katabolismu nad anabolismem. Vzniká negativní dusíková bilance. Nejjednodušší přibližný výpočet získáme porovnáním přívodu N obsaženého v proteinech s obsahem N močoviny vyloučené za 24 hodin močí (dU-urea):
- N-rovnováha (v g) = (přívod bílkovin /6,25) − (dU-urea v g) + 2,5
- Proteinová rovnováha = příjem proteinů – ztráty proteinů (=(dU-urea v g + 4) x 6,25)
Poznámka: Organismus není schopen skladovat proteiny do zásoby jako tomu je v případě glykogenu u sacharidů nebo triacylglycerolů u tuků. Existuje pouze tzv. pohotovostní zásoba aminokyselin (pool), činící u dospělého jedince asi 70–80 g, která je při hladovění vyčerpána v několika málo hodinách.
Doporučený minimální příjem proteinů za den u 70 kg jedince je 1g/kg hmotnosti, což odpovídá 11 g N za 24 h.
Chirurgický zákrok | Ztráty N za 24 h (v g) | Ztráty tělesných proteinů (v g/24 h) |
Břišní operace | 10–18 | 62,5–112,5 |
Resekce žaludku | 15–20 | 93,75–125,0 |
Cholecystektomie | do 15 | do 93,75 |
Resekce plic | do 22 | do 137,5 |
Abdominální hysterektomie | 6–15 | 37,5–93,75 |
Totální exenterace | až 32 | až 200 |
- Interaktivní kalkulačka dusíkové bilance
Tento prvek vyžaduje JavaScript.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Další kapitoly z knihy MASOPUST, J., PRŮŠA, R.: Patobiochemie metabolických drah: | |
|
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- MASOPUST, Jaroslav a Richard PRŮŠA. Patobiochemie metabolických drah. 2. vydání. Univerzita Karlova, 2004. 208 s.