|
Tip: Rozbalte si autorské odpovědi!
|
- Klikněte na modré tlačidlo „ukázat“ v zeleném rámečku
- vesele kontrolujte...
|
|
Tip: Rozbalte si autorské odpovědi!
|
- Které z tvrzení týkající se LDL je pravdivé?
- A – účastní se přísunu triacylglycerolů periferním tkáním
- B – hlavní složkou povrchové části jsou estery cholesterolu
- C – pro jeho funkci je potřeba apolipoproteinu C
- D – tato částice je odstraňována z cirkulace endocytózou zprostředkovanou receptorem
- Která z následujících látek se neúčastní esterifikace při centripetálním transportu cholesterolu?
- A – lecithin-cholesterolacyltransferasa (LCAT)
- B – fosfatidylcholin
- C – apolipoprotein A
- D – apolipoprotein B
- Skvalen je intermediárním metabolitem při biosyntéze:
- A – cholesterolu
- B – β-hydroxybutyrátu
- C – nenasycených mastných kyselin
- D – sfingomyelinu
- E – acylkarnitinu
- U triacylglycerolové hormon-senzitivní lipasy neplatí:
- A – katalyzuje odbourávání triacylglycerolů, které jsou transportovány v jádře VLDL částic
- B – je indukována insulinem
- C – je regulována fosforylací a defosforylací
- D – je integrální součástí HDL
- Co má za následek úplné chybění apolipoproteinu B-48?
- A – VLDL nemohou být tvořeny
- B – chylomikrony nemohou být tvořeny
- C – nemohou vznikat LDL částice
- D – je porušena syntéza cholesterolu v játrech
- Mastné kyseliny uvolněné z tukové tkáně jsou transportovány cirkulací:
- A – ve vazbě na albumin
- B – jako triacylglyceroly přenášené chylomikrony
- C – jako lecithin na povrchu HDL částic
- D – žádným uvedeným mechanismem
- Katabolismus mastných kyselin stimuluje glukoneogenezu ve všech následujících způsobech vyjma:
- A – tím, že přispívá k produkci NADH
- B – tím, že poskytuje uhlíky pro glukosový skelet
- C – tím, že aktivuje pyruvátkarboxylasu
- D – tím, že přispívá k produkci ATP
- Mastné kyseliny slouží jako zdroj energie pro (vyjmenuj všechny):
- A – játra
- B – mozek
- C – svalstvo
- D – červené krvinky
- Který výrok o HDL je správný?
- A – působí antiaterogenně
- B – vznikají v tukové tkáni
- C – přenášejí triacylglyceroly ve svém jádře
- D – umožňují centripetální transport cholesterolu
- E – v cirkulaci předávají chylomikronům apolipoprotein E a C
- Zmnožení částic LDL je z hlediska aterogenity nebezpečnější než zmnožení chylomikronů nebo VLDL, protože:
- A – částice LDL jsou menší než VLDL nebo chylomikra,takže pronikají póry stěny krevních kapilár a dostávají se až k cílovým buňkám, kterým dodávají cholesterol.
- B – obsahují lecithin-cholesterolacyltransferasu, která esterifikuje cholesterol na nepolární cholesterylestery.
- C – jsou vychytávány cílovými buňkami endocytosou řízenou specifickými receptory
- D – jejich zvýšené množství v cirkulaci podněcuje endogenní tvorbu cholesterolu v endotelu cévních kapilár
- Proč u alkoholiků bývají zvýšeny VLDL částice?
- Které lipoproteinové částice jsou zvýšeny při chybění lipopoproteinové lipázy?
Odpovědi
|
Otázka 1.
- A – špatně – přísun triacylglycerolu periferním tkáním se děje prostřednictvím VLDL nebo chylomikronů; LDL je hlavní transportní částice pro cholesterol
- B – špatně – estery cholesterolu jsou hydrofobní a jsou proto umístěny nikoliv na povrchu, ale v jádře lipoproteinových částic
- C – špatně – apolipoprotein C je kofaktorem lipoproteinové lipasy
- D – správně – LDL prochází póry endotelové stěny kapiláry, je cílovými buňkami vychytávána pomocí specifických receptorů, které váží apolipoprotein B; vzniklý komplex je obalen vchlípením části buněčné membrány (endocytóza); tím se vytvoří váček, který se kombinuje s lysosomy; Jejich hydrolytické enzymy degradují CDL částici; uvolněný cholesterol se použije k výstavbě membrán buňky nebo je (je-li ho nadbytek) transportován zpět do jater (centripetální transport) pomocí HDL částic.
Otázka 2.
- A – špatně – LCAT se účastní; katalyzuje esterifikaci cholestrolu
- B – špatně – fosfatidylcholin se účastní jako donor mastné kyseliny po esterifikaci
- C – špatně – apolipoprotein A je kofaktorem LCAT
- D – správně – apolipoprotein B nemá význam pro centripetální transportní systém cholesterolu; jeho úloha je při metabolismu VLDL částic (zprostředkuje jejich sekreci z hepatocytů) a LDL částic (je vazebnou bílkovinou pro receptorem zprostředkovanou endocytózu)
- E – špatně – na HDL částicích po vychytání cholesterolu z membrány buněk se děje esterifikace pomocí LCAT a fosfatidylcholinu
Otázka 3.
- A – správně – skvalen vzniká ze 6 isoprenových jednotek (isopentenylpyrofosfát); ten je pak cyklizován na lanosterol
- B – špatně – β-hydroxybutyrát je ketolátka, která vzniká z acetoacetátu při ketogeneze; tato se odehrává v mitochondriích a nikoliv v cytoplasmě (na rozdíl od biosyntézy cholesterolu)
- C – špatně – nenasycené mastné kyseliny nemají prekurzor skvalen
- D – špatně – sfingomyelin vzniká ze serinu a palmityl-CoA, které dávají sfingosin, ten je přeměněn na ceramid připojením další mastné kyseliny; reakcí s cytidindifosfátcholinem vzniká sfingomyelin
- E – špatně – acylkarnitin se účastní transportu mastných kyselin mitochondriální membránou
Otázka 4.
- A – špatně – katalyzuje odbourávání triacylglycerolů, které jsou transportovány v jádře VLDL částic
- B – špatně – je indukována insulinem
- C – špatně – je regulována fosforylací a defosforylací
- D – správně – je integrální součástí HDL
Otázka 5.
- A – špatně – částice VLDL obsahují apolipoprotein B-100, který jim umožňuje sekreci z hepatocytu
- B – správně – chylomikrony, které se tvoří ve sliznici střevní potřebují pro sekreci do lymfatického oběhu přítomnost apolipoproteinu B-48
- C – špatně – LDL částice obsahují apolipoprotein B-100, který funguje jak vazebný protein pro receptorem zprostředkovanou endocytózu
- D – špatně – syntézu cholesterolu v játrech neovlivňuje přítomnost apolipoproteinu B-48
Otázka 6.
- A – správně – mastné kyseliny po uvolnění lipolýzou v tukové tkáni jsou transportovány v cirkulaci ve vazbě na albumin
- B – špatně – jako triacylglyceroly uvnitř chylomikronů jsou transportovány mastné kyseliny ze střeva do tukové tkáně nebo svalstva
- C – špatně – lecithin na povrchu HDL částic poskytuje mastnou kyselinu pro esterifikaci cholesterolu
- D – špatně
Otázka 7.
- A – špatně – odbourávání mastných kyselin vede k produkci NADH, který je potřeba pro glukoneogenezu;je však nutné, aby NADH byl přenesen z mitochondrií (mitochondriální membrána není pro NADH prostupná) do cytoplasmy pomocí tzv. malátového nebo glycerolfosfátového "shuttle"
- B – správně – Katabolismus mastných kyselin Đ-oxidací neposkytuje atomy uhlíku pro skelet glukosy. Mastné kyseliny se odbourávají na acetyl-CoA a acetoacetát, který slouží k tvorbě ketolátek. Většina atomů uhlíku je pro glukoneogenezu poskytována z uhlíkového skeletu aminokyselin. Některé aminokyseliny jsou katabolizovány na pyruvát a tedy vstupují do glukoneogenetické dráhy cestou pyruvátkarboxylasové reakce. Jiné jsou přeměněny na 4 - až 5- uhlíkaté intermediáty cyklu kyseliny citronové a tedy zvyšují obsah oxalacetátu a malátu v mitochondriích. Pouze leucin je kompletně degradován na acetyl CoA je tedy pouze ketogenní. Ostatní aminokyseliny jsou glukogenní nebo obojí.
- C – špatně – katabolismus mastných kyselin zvyšuje obsah acetyl CoA, který podporuje (allosterická aktivace) pyruvátkarboxylasu
- D – špatně – většinu energie pro glukoneogenezu dodává katabolismus mastných kyselin
Otázka 8.
- A – ano – v játrech probíhá katabolismus mastných kyselin, který poskytuje při kompletní oxidaci palmitátu na CO2 tj. β-oxidace + odbourávání acetyl-CoA v cyklu kyseliny citronové, 129 molekul ATP tj. 8,1 ATP/ 1 atom C
- B – ne – mozek je závislý ve spotřebě energie na glukose
- C – ano – kosterní svalstvo i myokard využívá mastných kyselin jako zdroj energie
- D – ne – červené krvinky nemohou využívat mastných kyselin jako zdroj energie, protože nemají mitochondrie
Otázka 9.
- A – ano – HDL působí antiaterogenně, protože zbavují buňky nadbytečného cholesterolu, provádí jeho přeměnu na cholesterolestery a v této formě jej přenáší do jater, kde je cholesterol metabolizován
- B – ne – HDL vznikají v játrech, část vzniká při konverzi chylomikronů na chylomikronové zbytky
- C – ne – HDL přenášejí ve svém jádře estery cholesterolu
- D – ano – HDL zprostředkovávají centripetální (reverzní) transport cholesterolu z periferních tkání do jater
- E – ano – HDL v cirkulaci předávají nově vzniklým chylomikronům apolipoproteiny E a C
Otázka 10.
- A – správně – menší rozměr LDL částic dovoluje, aby pronikly póry cévní stěny kapilár a dostaly se tak mimo cirkulaci; u VLDL a chylomiker to není možné
- B – špatně – LDL neobsahují enzym LCAT; tento mají částice HDL
- C – správně – specifickými receptory řízená endocytosa respektive defekt v syntéze těchto receptorů má za následek hyper-LDL-lipoproteinémii, což je příčinou tzv. familiární hypercholesterolémie.
- D – správně – zvýšení LDL v cirkulaci snižuje syntézu specifického LDL-receptoru a tím snižuje možnost endocytózy LDL částic; toto vede k stimulaci endogenní tvorby cholesterolu v buňkách
Otázka 11.
- Oxidace alkoholu v játrech posouvá poměr NAD+/NADH ve prospěch NADH. Zvýšené množství NADH inhibuje oxidaci mastných kyselin, které se v játrech reesterifikují na triacylglyceroly a jsou inkorporovány do VLDL částic a secernovány do cirkulace.
Otázka 12.
- Chylomikrony a VLDL. Lipoproteinová lipasa zakotvená na membráně endotelu cév hydrolyzuje triacylglyceroly z chylomikronů a VLDL, které se pak mění na tzv. “remnants” ev. další částice.. Při deficienci LPL nebo jejího kofaktoru (Apo CII) odštěpování triacylglycerlů je deficitní a chylomikrony a VLDL se v cirkulaci hromadí.
|
Pacientka s hypertenzí a ichemickou chorobou srdeční[upravit | editovat zdroj]
Žena, 52 let, s hypertenzí (kontrolovanou medikamentózně), ischemickou chorobou srdeční byla vyšetřena na lipidový profil. Nález ukázal zvýšení LDL-cholesterolu (4,62 mmol/l), snížení HDL-cholesterolu (0,90 mmol/l) a zvýšení triacylglycerolů (2,85 mmol/l). Její bratr měl mírnou hypercholesterolemii, ale značné snížení HDL-cholesterolu a normotriacylglycelemii, sestra výraznou triacylglycerolemii.
Otázky:
- Které jsou hlavní rizikové faktory pro výskyt ischemické choroby srdeční?
- Jaký nepříznivý vliv může mít špatně léčený diabete na metabolismus lipoproteinů ?
- Co navodí oxidované LDL-částice?
Odpovědi
|
- Věk nad 45 r.,v anamnéze ICHS v rodině, kouření cigaret (nad 15 denně) hypertenze, obezita, málo pohybu, diabetes mellitus, hyperlipoproteinemie.
- Špatně léčený diabetes s trvalejšími atakami hyperglykemie vede ke glykaci proteinů a také proteinu LDL-receptoru i Apo B100. Takto pozměmné proteiny nejsou normálně metabolizovány, dochází k hromadění LDL-částic v cirkulaci.
- Endotelie stěny arterií mohou být různě poškozeny (mechanicky, cytotoxicky, též oxidovanámi LDL-částicemi). Poškozená oblast přitahuje monocyty, které se mění na makrofágy. Tyto zachycvují oxidované LDL a mění se na pěnové buňky. Poškozené endotelie začnou produkovat thromboxan A2, který navodí agregaci krevních destiček.
|
|
Muž, 53 let, který prodělal akutní infarkt myokardu, byl sledován ošetřujícím lékařem. Hladina triacylglycerolů: 1,6 mmol/l, HDL-cholesterol: 0,89 mmol/l, cholesterol: 9,5 mmol/l, vypočtený LDL-cholesterol rovněž výrazně zvýšený. V rodinné anamnéze byl zaznamenán “vysoký cholesterol” u jeho mladšího bratra.
Otázky:
- Jaká je nejpravděpodobnější forma hyperlipoproteinemie u tohoto pacienta?
- Jaký je mechanismus léčebného účinku cholestyraminu (sekvestrant žlučových kyselin) a statinů?
Odpovědi
|
- Familiární hypercholesterolemie (typ Iia dle Fredricksona).
- Preparáty typu cholestyraminu (kupř. Colestipol) váží ve střevě žlučové kyseliny a brání tak jejich zpětnému vstřebání (blokují entero–hepatální oběh). Dochází tak ke zvýšené metabolizaci cholesterolu v játrech na žlučové kyseliny. Statiny jsou inhibitory klíčového enzymu biosyntézy cholesterolu v buňkách – hydroxymethyl-glutarylCoA reduktasy.
|
|
U muže, 65 let, byla při běžné prohlídce objevena hyperlipidemie: cholesterol: 8,8 mmol/l, triacylglyceroly: 2,4 mmol/l. Pacient měl perioorbitální edémy, suchou kůži a vlasy, v rodinné anamnéze nebyly kardiovaskulární choroby.
Otázky:
- Jaké mohou být příčiny kombinované hyperlipoproteinemie?
- Jaká další vyšetření doporučujete pro diferenciální diagnostiku?
Odpovědi
|
- Primární: Familiární kombinovaná hyperlipoproteinemie (typ IIb dle Fredricksona), familiární dysbetalipoproteinemie (typ II), neklasifikované,
- Sekundární: diabetes mellitus 2. typu, hypothyreoidismus, nefropatie, imunoglobulinopatie, cholestáza, hepatopatie, systémový lupus erythematodes,
- Testy pro vyšetření štítné žlázy, jater, ledvin, elektroforéza proteinů. Výsledky: aminotransferasy normální, GMT normální, bilirubin ani ALP nezvýšeny, chemické vyšetření moče a močového sedimentu v mezích normy, TSH – 43 U/l (norma pod 5,5), thyroxin – 12 nmol/l (norma: 60–160).
|
|
Jaká je nyní diagnóza?
|
- Hypothyreoidismus, sekundární hyperlipoproteinemie.
|
|
Poznámka: nutno primárně léčit poruchu štítné žlázy, hyperlipoproteinemie se obvykle upraví.
Pacientka s xanthomy a hypercholesterolemií[upravit | editovat zdroj]
Žena 55 let, obezní, přišla k praktickému lékaři s uzly asi 2 cm v průměru na předloktí. Na dlaních měla nažloutlé pruhy (palmární strie).
Laboratorní vyšetření:
- cholesterol: 11,9 mmol/l
- triacylglyceridy: 8,7 mmol/l
- ELFO lipoproteinů: široká β frakce
Otázky:
- O jaký typ hyperlipoproteinemie jde?
Odpovědi
|
- Jde o familiární dysbetalipoproteinemii (typ III dle Fredricksona). Provází ji fenotyp apoproteinu 2/2. Je způsobena nedostatečným odbouráváním VLDL, které se hromadí v cirkulaci (defekt v ligandě VLDL-zbytků pro apoE/apoB-receptor v játrech).
|
|
46-letý manažér na preventivní prohlídce[upravit | editovat zdroj]
V anamnéze u otce akutní infarkt myokardu v 57 letech, ale žil do 79 roků. Pacient je obézní (104 kg, 175 cm), krevní tlak 170/100 mmHg.
Laboratorní vyšetření:
- cholesterol: 6,5 mmol/l
- triacylglyceroly: 2,9 mmol/l
- HDL cholesterol: 0,84 mmol/l
Otázky:
- Jaká jsou zdravotní rizika u tohoto pacienta?
Odpovědi
|
- Onemocnění ischemickou chorobou srdeční: hypertenze, mírná hypercholesterolemie triacylglycerolemie, snížený HDL-cholesterol, obezita, nedostatek pohybu, stresové zaměstnání.
|
|
Další kapitoly z knihy MASOPUST, J., PRŮŠA, R.: Patobiochemie metabolických drah:
|
|
- MASOPUST, Jaroslav a Richard PRŮŠA. Patobiochemie metabolických drah. 1. vydání. Praha : Univerzita Karlova, 1999. 182 s. s. 80-85. ISBN 80-238-4589-6.