Pomocné protetické materiály

Z WikiSkript

Pomocné protetické materiály se dělí na:

  1. otiskovací hmoty;
  2. modelové hmoty;
  3. modelovací hmoty;
  4. formovací hmoty;
  5. izolační materiály;
  6. brusné a leštící prostředky

Otiskovací hmoty[upravit | editovat zdroj]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Otiskovací hmoty.

Elastické[upravit | editovat zdroj]

Neelastické[upravit | editovat zdroj]

  • Otiskovací sádra.
  • Kompozitní otiskovací hmoty.
  • Zinkoxideugenolové hmoty.
  • Otiskovací vosky.

Modelové hmoty[upravit | editovat zdroj]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Modelové a modelovací hmoty.
  • Vytvoření pozitivu dle otisku (negativu), situační model (pozitiv) přesná reprodukce stavu v ústech, na kterém stomatolog konstruuje budoucí náhradu (protézu).
  • Slouží k výrobě modelů – musejí přesně reprodukovat situaci v dutině ústní, být mechanicky odolné a objemově stabilní.
  • Vlastnosti modelových materiálů: objemová stálost, dokonalá reprodukce, hladkost, pevnost a tvrdost modelu (odolnost vůči otěru), rychlá příprava, krátký čas tuhnutí, kontrastní barva.
Typy modelovacích hmot
  • sádrové hmoty;
  • galvanoplastická měď a stříbro (anoda) – 0,5 mm;
  • lehce tavitelné slitiny (Bi a Sn) – nástřik, skořepina uvnitř otisku 0,5 mm;
  • formovací hmoty (viz dále) – licí modely nutné pro výrobu litých konstrukcí snímatelných protéz – (dublování), epoxidové hmoty (výzkum);
  • amalgám.

Sádra[upravit | editovat zdroj]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Sádra.
  • zahřátím CaSO4 . 2H2O (sádrovec) vzniká hemihydrát.
Dělení dle ISO
  • I. typ – otiskovací sádra (dnes se prakticky nepoužívá);
  • II. typ – alabastrová sádra (Beta-hemihydrát) – pro studijní a dokumentační modely;
  • III. typ – kamenná sádra, tvrdá, stone (Amerika), u nás pracovní modely;
  • IV. typ – supertvrdá, zvlášť tvrdá sádra (Německo), stone s vysokou tvrdostí (Amerika), u nás denzit (α-hemihydrát s mineralizátory) pro dělené modely.
Mísící poměr
voda/sádra ml/g
  • I. typ: 60/100 (0,60)
  • II. typ: 45–50/100 (0,45–0,50)
  • III. typ: 28–30/100 (0,28–0,30)
  • IV. typ: 22–24/100 (0,22–0,24)[1]

CAVE!!! Vždy dodržovat přesný postup daný výrobcem! Nejsou-li odměrky, nutno sádru vážit!

Tuhnutí sádry
  • Dehydratace = přeměna sádry opět v sádrovec! Za současného uvolnění energie (exotermická reakce) – urychlení tuhnutí → sádrovec (zbytky sádry v kelímku!), rychlejší a delší míchání, nižší poměr voda/sádra, vyšší teplota vody, anorganické soli a kyseliny.
  • Zpomalení tuhnutí – koloidy /krev, slina na otisku!/, nižší teplota vody, vyšší poměr voda/sádra, borax (tetraboritan didraselný), organické soli.
  • Objemové změny při tuhnutí – expanze (při tuhnutí je korigována přísadami).
  • Je zvýšena – zbytky sádry na nástrojích, dlouhým a rychlým mícháním, přidáním NaCl, přidáním vody do tuhnoucí sády, ponořením tuhnoucího modelu do vody (hydroskopická expanze).
  • Je snížena síranem draselným nebo větším množstvím vody. (Vše na úkor pevnosti! Pro kvalitu, tvrdost a pevnost sádry je rozhodující mísící poměr prášku s vodou, délka tuhnutí a vlhkost modelu.)
  • Pevnost sádry:
  • zvyšuje se – menším podílem vody, kvalitním vyschnutím;
  • snižuje se – vlhkostí, otiskovacími hmotami (hydrokoloidy,silikony a polyéthery), s vysokou teplotou při sušení (90 °C).
  • Kapilární a bublinková porozita může oslabit pevnost – lze výrazně snížit mícháním ve vakuovém mísiči a použitím hydrofilizačních roztoků (Fixakryl, Interwaxit)
  • Materiály: typ II – Alamo S, typ III – Mramorit, Convertin, Dental Hydrocal, typ IV – Convertin Hart, Suprastone.

Další typy modelových hmot[upravit | editovat zdroj]

  • Modely získané galvanoplastickám pokovením (Ag, Cu) nebo nástřikem nízkotavitelných slitin (Sn+Bi).
  • Epoxidové a epiminové pryskyřice – pro lící keramiku.
  • Formovací hmoty.

Modelovací hmoty[upravit | editovat zdroj]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Modelové a modelovací hmoty.
  • Používáme je k vytvoření modelu budoucí náhrady nebo její části, která odpovídá požadovanému tvaru a velikosti.
  • Podle modelu zhotovujeme formu, která je dále určena pro zpracování odléváním nebo lisováním.

Vosky[upravit | editovat zdroj]

  1. Licí: inlejové typ I (přímá modelace v dutině ústní), typ II (zpracování v laboratoři), dodávány jako vosky pro ponořovací a frézovací techniku, jako korunkové a cervikální (Cerin).
  2. modelovací (růžový) – (typ I, II a III) – pro modelaci těla snímatelných náhrad, skusových šablon, voskových registrátů;
  3. lepicí – (včelí vosk + kalafuna) U nás: Tenit – k fixaci a opravám prasklých náhrad;
  4. otiskovací – funkční úprava okrajů individuální otiskovací lžičky.
Charakteristika
  • Vosky musí být dokonale tvárné, beze zbytku spalitelné nebo dobře vyplavitelné.
  • Velký koeficient roztažnosti.
  • Značný sklon k deformaci v důsledku vnitřního pnutí.
  • Základní složkou jsou parafiny (syntetické), polyglykoly, polyetyleny.
  • Dříve – přírodní – živočišné (včelí), rostlinné (karnaubský), minerální (parafin, cerezin…), směsi uhlovodíků, esterů nasycených a nenasycených kyselin vyšších alkoholů, přísady – oleje a pryskyřice (kalafuna, kopál…).
Vlastnosti
  • Koeficient tepelné roztažnosti – největší ze všech dentálních materiálů! (Velké objemové změny!)
  • Tok, plasticita, při určité teplotě – plastická, deformace při zatížení.
  • Deformace – uvolnění vnitřního pnutí při tepelném zpracování po sejmutí situačního modelu.

CAVE!!! Počkat na ochlazení, na modelu nenechávat podsekřiviny! Čím vyšší teplota byla, tím větší pnutí i deformace! Proto je nutno formu zhotovit co nejdříve nejlépe ihned!

Plasty[upravit | editovat zdroj]

  • Používáme ve směsích s vosky nebo samostatně.
  • Určeny pro vytvoření základního pláště kovové koruny, baze šablon, individuální lžíce…
  • Většinou k vytvoření pracovního modelu.

Kombinace vosků a plastů[upravit | editovat zdroj]

Formovací hmoty[upravit | editovat zdroj]

  • Ke zhotovení formy pro lisování (plasty) nebo odlévání (kovy, plasty, licí keramika).
  • Vytvářejí formu podle voskového modelu – metoda „ztraceného vosku“ – do formy se následně formuje hlavní materiál, ze kterého je protéza.
  • Materiály:
  • pro lisovací formy: sádra (směs α a β-hemihyddrátu) – Expadenta, Novocast, Kerr Crisrobalite, Investent Gloria Special.
  • Pro licí formy:
  1. sádrové (pro nízkotavitelné slitiny – slitiny zlata pod 1000 °C);
  2. fosfátové a etylsilikátové (pro vysokotavitelné – chrom-kobaltové slitiny) hmoty – fofátové: SILIKAN (nad 5000 °C), SILIKAN UNOVERSAL, BELAVEST, FUJIVEST. Ethylsilikátové hmoty se vyznačují vysoce přesnými odlitky s kvalitní kresbou – používají se při metodě skořepinového lití.
Vlastnosti
  • Mechanická odolnost − pevnost, žáruvzdornost, expanze – vyrovnává kontrakci kovu při chladnutí, přesnost – rozměrová v detailech, průlinčnost, inertnost k odlévacím materiálům.
Složení
  • plnivo: ostřivo – křemen, krystobalit;
  • pojivo: směs sáder nebo fosforečnany, ethylsilikát;
  • přísady: ovlivnění expanze, pevnosti a kvality povrchu;
  • zpracování: smíchání prášku a tekutiny v předepsaném poměru nejlépe ve vakuových míchačkách.
  • Sádra + voda, fosfáry + soli SiOsub>2 (zvýšení expanze tuhnutí).

Izolační materiály[upravit | editovat zdroj]

  • Mají zabránit spojení nebo negativnímu ovlivnění dvou materiálů – např. dvě poloviny dvoudílné sádrové formy mezi sádrou a voskem (př. inlay korunka);
  • izolace pryskyřičného zubu od sádry, izolace sádrového modelu od pryskyřice při zhotovení individuální otiskovací lžičky;
  • alginátový vosk;
  • silikonový vosk;
  • saponáty;
  • staniol, celofán;
  • u nás: Isodent.

Brusné a leštící prostředky[upravit | editovat zdroj]

  1. Pemza (mletá láva).
  2. Plavená křída (sediment jemné křídy).
  3. Kysličník železitý (na Au) – pasta.
  4. Kysličník chromitý (ostatní slitiny) – pasta.
  5. Brousky, gumové, plstěné.
  6. Kořenové nástroje.

Další pomocné materiály[upravit | editovat zdroj]

  • roztoky, gely, pasty, cementy – používáme je jako vazebné nebo izolační prostředky a k úpravě a leštění povrchů;
  • nanášíme je ručně nebo rotačními nástroji (frézy tvrdokovové, brousky diamantové a korundové, gumové nástroje a kartáčky…);
  • polymerační lampy a bosy pro vytvrzování.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Doporučená literatura[upravit | editovat zdroj]

  • MAZÁNEK, Jiří a František URBAN, et al. Stomatologické repetitorium. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2003. 456 s. ISBN 80-7169-824-5.
  • SVOBODA, Otto, et al. Stomatologická propedeutika : Učebnice pro lékařské fakulty. 1. vydání. Avicenum, 1984. 392 s. 
  • KRŇOULOVÁ, Jana a Hana HUBÁLKOVÁ. Fixní zubní náhrady. 1. vydání. Praha : Quintessenz, 2002. ISBN 80-902118-9-5.
  • DOSTÁLOVÁ, Tatjana. Fixní a snímatelná protetika. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2004. 220 s. ISBN 80-247-0655-5.
  • HELWIG, Elmar a Joachim KLIMEK. Záchovná stomatologie a parodontologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 1999. ISBN 80-247-0311-4.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ALENA CHLANOVÁ, . Modelové materiály [přednáška k předmětu Protetické materiály, obor Zubní lékařství, LF UK Plzeň Univerzita Karlova]. Plzeň. 2009.