Modelové a modelovací hmoty
Modelové hmoty
Modelové hmoty slouží ke zhotovení modelu situace v dutině ústní na základě otisku. Podle typu vyráběné náhrady volíme jednu, nebo kombinaci modelových hmot. Výběr hmoty závisí na použité otiskovací hmotě, typu modelu (pracovní, situační, studijní,…) a na typu náhrady (fixní, snímatelná, kovová, pryskyřičná, plast, …)
- V České republice se používají hmoty sádrové a kovové, někde se používají i keramické či plastové.
Požadované vlastnosti modelových hmot
- Objemová stálost.
- Perfektní reprodukce všech detailů.
- Hladký, pevný a tvrdý povrch odolný proti otěru.
- Kontrastní barva.
- Rychlá příprava hmoty.
- Krátká doba tuhnutí.
Sádra
Stomatologické sádry se používají k mnoha účelům. Mezi ně patří hlavně otiskování a příprava modelů. Řadíme je mezi modelové hmoty, otiskovací sádra patří k hmotám otiskovacím.
Složení
Jedná se o hemihydrát síranu vápenatého. Do něj se ale ještě přidávají další substance.
- Síran draselný – snížení expanze, urychlení tuhnutí,
- borax – retardér k prodloužení doby tuhnutí,
- křemelina, křemen, vápenec – zlepšuje lámavost.
Výhody a nevýhody otiskovací sádry
Výhody:
- nízká cena,
- snadná příprava,
- velmi dobrá reprodukce povrchových detailů,
- výborná rozměrová stabilita.
Nevýhody:
- tuhost,
- obtížná snímatelnost z podsekřivých míst,
- nepřesnost,
- vysušování sliznice úst pacienta.
Typy [1][2]
- Typ I – otiskovací sádra.
- Poměr míchání: prášek 100 g, voda 40–70 ml.
- Doba tuhnutí: 4 minuty.
- Pevnost: 4 MPa.
- Expanze dvě hodiny po tuhnutí: maximálně 0,15 %.
- Použití: předběžné otisky pro laboratorní výrobu celkových snímatelných náhrad, připevňování modelů do artikulačního přístroje (jdou pak snadno vyndat než při použití jiného typu sádry).
- Typ II – alabastrové sádry.
- Poměr míchání: prášek 100 g, voda 60 ml.
- Doba zpracování: 6–7 minut.
- Doba tuhnutí: 12–14 minut (16–20 minut).
- Pevnost: 9 MPa.
- Expanze při tuhnutí:0,1 %.
- Použití: zhotovování předběžných, situačních modelů, připojování pracovního modelu do artikulátoru (například při zpracování celoplášťové lité korunky).
- Typ III – hydrokaly.
- Poměr míchání: prášek 100 g, voda 28–32 ml.
- Doba zpracování: 4–7 minut.
- Doba tuhnutí: 8–14 minut (12–16 minut).
- Pevnost: 20,7 MPa.
- Expanze při tuhnutí: 0,14–0,20 %.
- Použití: zhotovování pracovních modelů bez nutnosti maximální pevnosti a nízkého otěru.
- Typ IV – denzity/stone.
- Poměr míchání: prášek 100 g, voda 22–23 ml (21–25 ml vody).
- Doba zpracování: 5–6 minut.
- Doba tuhnutí: 10 minut (12–16 minut).
- Pevnost: 34,5 MPa.
- Expanze při tuhnutí: 0,1 %.
- Použití: přesné a namáhané práce v laboratoři.
- Typ V – stone[2].
- Poměr míchání: prášek 100 g, voda 18–20 ml.
- Doba tuhnutí: 12–16 minut.
- Pevnost: 48,3 MPa.
- Expanze při tuhnutí: 0,1–0,3 %.
- Použití: modely pro tvorbu inlejí a náhrad ze slitin obecných kovů (používá se, aby vyrovnávala jejich kontrakci).
- Speciální sádry:
- ortodontické sádry,
- sádry pro montáž modelů,
- rychle tuhnoucí sádry,
- sádry, které mění při tuhnutí barvu.
Typy I a II jsou tzv. β-polohydráty a typy III a IV jsou tzv. α-polohydráty.
Kovové modelové hmoty
Galvanoplastická měď a stříbro
Galvanoplastická měď a stříbro jsou dobrými modelovými materiály pro svou malou objemovou změnu při zpracování. Vyznačují se dokonalou kresbou a malým otěrem. Používají se jen pro povrchovou vrstvu modelu, jehož jádro je tvořeno sádrou. Pokovování probíhá v běžném galvanizačním roztoku po dobu dvanácti až patnácti hodin a to tak, že anoda je ze stříbra nebo mědi a katoda je propojena s otiskem.
Nízkotavitelné slitiny
Nízkotavitelné slitiny na bázi vizmutu, olova, cínu a kadmia patří také mezi modelové hmoty. Provádí se jimi nástřik otisku. Na to se používá speciální stříkací pistole, která pracuje při teplotě 138 °C a vytváří 0,5 mm tlustou skořepinu. Ta se doplňuje modelovou sádrou nebo modelovou chemicky polymerující pryskyřicí.
Formovací hmoty
Dalšími modelovými hmotami jsou formovací hmoty. Těch užíváme při zhotovování licího modelu u konstrukce kovových zubních náhrad odlévaných z vysokotavitelných slitin obecných kovů. Těchto hmot užíváme způsobem, který je popsán u zpracování celoplášťové korunky.
Modelovací hmoty
Modelovací hmoty se používají pro tvorbu předtvarů, které se později při tvorbě vlastní konstrukce spálí. Nosná konstrukce může být jak kovová, tak nekovová. K výrobě tohoto předtvaru potřebujeme pracovní model zhotovený z již dříve (výše) popsaných modelových hmot. Z vlastností modelových hmot je i zde zastoupena objemová stálost, perfektní reprodukce detailů, kontrastní barva. Těmto požadavkům nejlépe vyhovují voskové směsi z přírodních a syntetických vosků a pryskyřic, tuků, mastných kyselin, olejů a barviv.
Vosky
Vosky se vyznačují zejména velkou tepelnou roztažností a nízkým bodem měknutí. Vosk začíná téci již při 42 °C, což způsobuje snadnou deformaci. Jejich velkou předností je dokonalá spalitelnost.
Dělení vosků[3]
- Inlejové – válečky pro modelaci předtvaru v dutině ústní,
- licí – pro modelaci v laboratoři ve formě destiček s nižší teplotou plasticity,
- modelové – pro modelaci v laboratoři,
- lepicí,
- voskové předtvary.
Modelovací plasty
Modelovací plasty se používají jako prefabrikáty nebo modelovací pryskyřice. Polymerují chemicky nebo světlem. Jejich znakem je objemová stálost, přesnost a špatná deformovatelnost.
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ DOSTÁLOVÁ, Taťjana. Fixní a snímatelná protetika. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2004. 220 s. ISBN 80-247-0655-5.
- ↑ a b HUBÁLKOVÁ, Hana a Jana KRŇOULOVÁ. Materiály a technologie v protetickém zubním lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 301 s. ISBN 978-80-7262-581-9.
- ↑ DOSTÁLOVÁ, Taťjana. Fixní a snímatelná protetika. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2004. 220 s. ISBN 80-247-0655-5.
Použitá literatura
- DOSTÁLOVÁ, Taťjana. Fixní a snímatelná protetika. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2004. 220 s. ISBN 80-247-0655-5.