Amalgám

Z WikiSkript

Vlastnosti[upravit | editovat zdroj]

Amalgámová výpň

Amalgám řadíme mezi definitivní výplňové materiály. V nynější době existuje několik typů amalgámů. První amalgámy se používaly již před 150 lety. Jedná se o slitinu rtuti a dalších kovů, zejména se jedná o stříbro, měď a cín.

  • Stříbro se používá pro svou mechanickou a chemickou odolnost. Dále urychluje tuhnutí a zvyšuje výslednou expanzi výplně.
  • Měď zvyšuje pevnost výplně a také zvyšuje výslednou expanzi výplně.
  • Cín naopak snižuje mechanickou a chemickou odolnost, zvyšuje plasticitu a oproti mědi a stříbru zvyšuje kontrakci.

Amalgámová výplň drží v kavitě makroretencí, a tak je nutné preparovat kavitu s podsekřivinami. Amalgám dozrává v kavitě déle než 24 hodin. Tento proces končí mezi třetím a šestým měsícem. Po jedné hodině odolá amalgámová výplň tlaku 150 MPa po dvacetičtyřech hodinách tlaku 300 MPa. U konvenčního amalgámu na rozdíl od novodobých amalgámů dochází k merkuroskopické expanzi - při korozi gamma 2 fáze se uvolňuje rtuť, která reaguje s nezreagovanou slitinou a dochází k expanzi výplně. Amalgám má skvělý samotěsnicí efekt, který zajišťují postupně vznikající produkty koroze.

Složení[upravit | editovat zdroj]

Konvenční (γ2 amalgám)[upravit | editovat zdroj]
  • Ag 66–73 % (zvyšuje mechanickou odolnost, vyšší expanze)
  • Sn 25–29 % (antagonista Ag)
  • Cu < 6 %!! (funguje jako Ag)
  • Zn < 2 %, v moderních slitinách není, pozdní expanze, vnitřní koroze → uvolňování H2 → narušení výplně, dříve místo inertních plynů jako antioxidant. Používal se do 60. let, zvyšoval creep
  • Hg < 3 %, je v prášku jako výsledek předamalgamace, neboli vystavení částic slitiny parám rtuti, aby se rychleji spojovaly částice s tekutou rtutí a rychleji tuhl
Amalgámy se zvýšeným obsahem mědi (nad 10%)[upravit | editovat zdroj]

Disperzní amalgám (γ2 fázi redukující)

  • směs konvenčního (γ2) amalgámu ve formě pilin a eutektika (AgCu) ve sférické formě, má tudíž vyšší obsah mědi

Ternární amalgám (non γ2)

  • Ag > 40 %
  • Sn 25–29 %
  • Cu 10–30 %
  • Zn < 2 %
  • Hg < 3 %

Typy amalgámu a jejich klasifikace[upravit | editovat zdroj]

Podle procentuálního zastoupení mědi v amalgámu se amalgámy rozdělují na amalgámy konvenční (s nízkým obsahem mědi) a amalgámy vysokoměďnaté.

Klasifikace[upravit | editovat zdroj]

Podle obsahu mědi
  • Konvenční amalgámy – obsahují méně než 6 % mědi
  • Disperzní amalgámy – obsahují 6 až 10 % mědi
  • Ternární non gamma 2 amalgámy – obsahují mezi 10 % až 30 % mědi
Podle tvaru a velikosti částic prášku
  • Pilinový – délka pilin (3–6) μm, mají různý tvar, musí se kondenzovat velkým tlakem (piliny vznikají odřezem a mají vnitřní pnutí, proto se provádí umělé stárnutí zahřátím, které pnutí vyrovnává)
  • Sférický – průměr (5–50) μm, vyžaduje menší kondenzační tlak, ale i tak se kondenzuje špatně pro svůj tvar
  • Směsný (blend) – kombinuje ideální vlastnosti obou (je tvořen ze 30 % pilinovým a ze 70 % sférickým amalgámem)
Podle typu kapalné složky
  • Tradiční – obsahují rtuť jako kapalnou složku
  • Bezrtuťové – obsahují směs galia, india a cínu jako kapalnou složku, která je tekutá také za pokojové teploty (tento typ je ale stále ve vývojové fázi a vzhledem k rostoucím cenám stříbra a zdokonalení alternativních materiálů a postupů se pravděpodobně jedná o slepou uličku)

Reakce tuhnutí konvenčního amalgámu[upravit | editovat zdroj]

[1]

Reakce tuhnutí disperzního (γ2 redukujícího) amalgámu[upravit | editovat zdroj]

[1]

Reakce tuhnutí ternárního non-γ2 amalgámu[upravit | editovat zdroj]

[1]

Příprava[upravit | editovat zdroj]

Internationale_Dental-Schau_IDS_2009_Cologne_065
Třepačka na amalgám.

Dříve se amalgám připravoval v amalgamátoru (v poměru 1:1,1 (prášek : rtuť) při otáčkách 1800–6600 za minutu), dnes je možné použít pouze kapslovaný amalgám, který je promícháván v třepačce na amalgám. Správně namíchaný amalgám by měl mít konzistenci marcipánu. Nadbytek rtuti vede ke snížení mechanické a chemické odolnosti a vysoké konečné expanzi. Nedostatek rtuti vede ke snížení odolnosti v tlaku a proti korozi.

Aplikace a zpracování v kavitě[upravit | editovat zdroj]

Amalgám se při aplikaci musí řádně kondenzovat a přiadaptovat ke stěnám kavity. Kavita na amalgámovou výplň musí být minimálně 2 mm hluboká a při dostavbě hrbolku dokonce 3 mm hluboká. Amalgám se kondenzuje cpátkem s rovným čelem nebo strojovým kladívkem na amalgám. Aplikaci lze rozdělit na dvě fáze. První fázi označujeme jako kondenzační a trvá asi 3 minuty (její délku nám určuje Eamesův test) a druhou fázi označujeme jako modelovací, která trvá maximálně 5 minut od konce kondenzace.

Podložka pod amalgám

Jelikož je amalgám tepelně vodivý, mohlo by při aplikaci amalgámové výplně do blízkosti pulpy dojít k jejímnu dráždění, proto musíme u hlubokých kazů použít podložku. Dříve se využíval zinkoxidfosfátový cement, dnešní volbou je RM GIC. Podložku není třeba aplikovat pokud je na dně kavity sklerotický dentin.

Nástroje ke zpracování[upravit | editovat zdroj]

Nástroje ke zpracování rozdělujeme na ořezávače (carvers) a ohlazovače (burnishers).

  • Ořezávače: discloid-cleoid, Frahm, Wielandův srpek, Hollenback
  • Amalgamschnitzer
    Frahm carver.
    Ohlazovače: ball-football, Westcott

Ořezávání amalgámu je možné po 15-20 minut, nesnažíme se o extrémně přesný fisurální reliéf, protože bychom tím zvýšili vrubové pnutí, což by mohlo vést k fraktuře výplně a zubu. Po dokončení ohlazení je nutné zkontrolovat artikulaci. Leštění amalgámové výplně je možné až po 24 hodinách, kdy materiál nabyde odolnosti vůči tlaku 300MPa.

Indikace[upravit | editovat zdroj]

  • I. třída dle Blacka, jakožto možnost hrazená pojišťovnou
  • II. třída Blacka, pro okluzní, MO nebo DO kavity. Pokud není možné zajistit suché pracovní pole, je amalgám první volbou.
  • V. třída dle Blacka v distálním úseku, obzvlášť pokud je kaz subgingiválně.
  • Pacienti se špatnou hygienou.
  • Dospělí pacienti vyžadující výplň proplacenou pojišťovnou (v distálním úseku).

Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]

  • Frontální úsek, čistě z neestetického vzhledu amalgámu. Pokud se jedná o kazy umístěné orálně (typicky foramen caecum u I2), tak je amalgám samozřejmě možností.
  • Sousedství jiného kovu, jelikož by mohlo dojít ke vzniku galvanických proudů a elektrogalvanické korozi.
  • Alergie na kovy obsažené v amalgámu.
  • Rozsáhle kavity (typicky MOD) a jiné situace, kdy je zub oslaben. Amalgám nemá totiž, narozdíl od kompozitní výplně, zpevnit zubní tkáně, naopak by došlo ke fraktuře zubu.
  • Dočasné zuby, děti do 15 let, těhotné a kojící ženy.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • DOSTÁLOVÁ, Tatjana, et al. Stomatologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2008. 196 s. ISBN 978-80-247-2700-4.
  • MAZÁNEK, Jiří a František URBAN, et al. Stomatologické repetitorium. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2003. 456 s. ISBN 80-7169-824-5.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c MAZÁNEK, Jiří, et al. Zubní lékařství :  propedeutika. 1. vydání. Praha : Grada, 2014. s. 257. ISBN 978-80-247-3534-4.